tag:blogger.com,1999:blog-3296515361882939642024-02-19T23:39:31.373-08:00arunsubediarun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.comBlogger77125tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-57638046377983392572016-09-15T08:33:00.002-07:002016-09-15T08:33:38.812-07:00बलुचिस्तानका बाछिटा http://bit.ly/2ce6uvm<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: white; box-sizing: border-box; font-family: utsaahregular; font-size: 30px; font-weight: 500; line-height: 1.1; margin-bottom: 10px; margin-top: 10px;">
बलुचिस्तानका बाछिटा</h2>
<div class="subtitle" style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;">
<ul style="box-sizing: border-box; font-size: 1.12em; line-height: 1.4em; list-style: none outside none; margin-bottom: 10px; margin-top: 0px; padding: 0px;">
<li style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 9px;">मोदीले बलुचिस्तान मुद्दा अगाडि ल्याएका छन् । यो यस्तो मुद्दा हो, जसप्रति ‘एसर्टिभ’ हुनु ने पाललाई खुत्रुक्कै पार्नुबराबर हुनेछ । यो धान्नै नसक्ने धरापमा नेपाल पर्ने सम्भावना टड्कारो छ ।</li>
</ul>
</div>
<div class="col-xs-12 col-sm-12 col-md-12" style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; float: left; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px; min-height: 1px; padding-left: 15px; padding-right: 15px; position: relative; width: 1349px;">
<div class="content-carousel-wrapper" style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 20px; margin-right: 15px;">
<div class="carousel slide mainimages" data-interval="false" data-ride="carousel" id="carousel" style="box-sizing: border-box; height: 450px; position: relative;">
<div class="carousel-inner" style="box-sizing: border-box; height: auto !important; max-height: 100%; overflow: hidden; position: relative; width: 1304px;">
<div class="item active" data-thumb="0" style="box-sizing: border-box; height: auto !important; left: 0px; max-height: 100%; position: relative; transition: left 0.6s ease-in-out;">
<img alt="" class="img-responsive full_h img-one" src="http://assets-cdn.ekantipur.com/images/nepal/miscellaneous/12092016035537arunsubedi-1000x0.jpg" style="border: 0px; box-sizing: border-box; display: block; height: auto; line-height: 1; margin: 0px auto; max-height: 550px !important; max-width: 100%; vertical-align: middle;" /></div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div class="content-wrapper" id="content" style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;">
<div class="author" style="box-sizing: border-box; color: #cc0000; margin-bottom: 10px;">
- <a href="http://nepal.ekantipur.com/author/%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A3+%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A5%80" style="background: 0px 0px; box-sizing: border-box; color: #cc0000; text-decoration: none;">अरुण सुवेदी</a></div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
मित्रराष्ट्र भारतको यसपटकको स्वतन्त्रता दिवस अर्थात् १५ अगस्त दक्षिण एसियाली राजनीतिमा मात्र नभएर विश्व राजनीतिमा समेत सघन तरंग पैदा गर्ने किसिमले आयो । दिल्लीमा लालकिलाको प्राचीरबाट सम्बोधन गर्ने क्रममा प्रधानमन्त्री नरेन्द्र मोदीको एक मिनेटभन्दा छोटो वाक्यले अन्तर्राष्ट्रिय राजनीतिमा ठूलो हलचल त ल्यायो नै, भारतका छिमेकी र सदा उसको भलो चाहने मित्रहरूलाई पनि गम्भीर धर्मसंकटमा धकेलिदिएको छ । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />त्यो एक मिनटभन्दा छोटो प्रसंग हो, बलुचिस्तान अर्थात् पाकिस्तानको दक्षिण–पश्चिम प्रान्त । मोदीले बलुचिस्तानको पृथकतावादी आन्दोलनलाई खुलेर आधिकारिक रूपमा समर्थन गरेपछि दक्षिण एसियाली राजनीति उम्लिएको छ, विश्व राजनीति तातेको छ । यो उबालका बाछिटाहरू नेपाल पनि आइसकेका छन् । </div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">बलुचिस्तानको मुद्दा</span><br style="box-sizing: border-box;" />वर्तमान बलुचिस्तान पाकिस्तानको सबभन्दा ठूलो प्रान्त हो, जहाँ पृथकतावादी संघर्ष पाकिस्तानको स्थापनाकालदेखि नै अनवरत छ । प्राचीनकाल अर्थात् कौटिल्य सिकन्दरको समयमा यो राज्य सिन्ध नदीदेखि करुण नदी (सत अल अरब)सम्म फैलिएको थियो । पछि, साताँै शताब्दीमा सुरु भएको मुस्लिम अतिक्रमणले यो राज्य इस्लाम भएका र निज–संस्कृतिमा रहेका युद्ध सरदारहरूको आधिपत्यमा खण्डित भयो । निज–धर्म अर्थात् सनातन संस्कृतिका अनुयायी सरदारहरू इस्लामी सरदारबाट घेरिएर १००० इस्वी संवतमा आइपुग्दा प्राय: समाप्त भए । शासनमा नरहे पनि अवशेष संस्कृतिका रूपमा केही जनसंख्या सनातन परम्परामै रह्यो, जो आज पनि इरानको बन्दर अब्वास क्षेत्रसम्म सानो संख्यामा छरिएर रहेको छ । इस्लाम धर्मको सांस्कृतिक विस्तारमूलक एकीकरण भए पनि भौगोलिक खण्डीकरण भने एकीकृत भएन । त्यसैको परिणाम स्वरूप बृहत् बलुचिस्तान आज अफगानिस्तानको बलुचिस्तान, पाकिस्तानको बलुचिस्तान र इरानको सिस्तान तथा बलुचिस्तान प्रान्तमा विभाजित छ ।<br style="box-sizing: border-box;" /><img alt="" src="http://assets-cdn.ekantipur.com/images/nepal/miscellaneous/12092016035438baluchi-1000x0.jpg" style="border: 0px; box-sizing: border-box; height: 490px; margin: 20px; max-width: 100%; vertical-align: middle; width: 1000px;" /><br style="box-sizing: border-box;" />भारत वर्षमा अंग्रेज साम्राज्यको स्थापनासँगै अहिलेको पाकिस्तानी बलुचिस्तान पनि अंग्रेज साम्राज्य अन्तर्गतको रजवाडामा परिणत भयो । त्यहाँका कलात खान र अन्य केही परिवारलाई सुल्तानको दर्जा दिएरै अंग्रेजले आफूलाई सुल्तानभन्दा माथिको सम्राट् बनाएर शासन गरे । यस प्रकार भारतका अन्य शासित रजवाडाझैँ बलुचिस्तान पनि एउटा रियासत थियो । तर, यो रियासतको भूगोलमा अहिलेको इरानमा परेको बलुचिस्तान भने थिएन र अफगानिस्तानको बलुचिस्तान पनि थिएन ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" /><span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">जुम्ल्याहा शत्रुराष्ट्रको स्थापना </span><br style="box-sizing: border-box;" />भारतीय स्वतन्त्रता संग्रामको परिणाम स्वरूप अंग्रेजले सुवासचन्द्र बोस नेतृत्वको सशस्त्र संघर्षको धारलाई दोस्रो विश्वयुद्धमा जापान र जर्मनीको हारसँगै पराजित गरेको भए पनि महात्मा गान्धी नेतृत्वको शान्तिपूर्ण संघर्षलाइ पराजित गर्न सकेन । सम्झौता र संघर्षको नीतिमा अगाडि बढेको स्वतन्त्रता संग्रामकै कारण भारतलाई विभाजन गरेर जुम्ल्याहा शत्रुराष्ट्रको स्थापना गरियो । यो विभाजनको सकारात्मक पक्ष के हो भने अहिलेको जनसंख्यालाई नै आधार मानेर हेर्दा एक अर्ब हिन्दु, जैन, शिखको जनसंख्या एकातर्फ र ५० करोड मुसलमानको जनसंख्या अर्कातर्फ हुने थियो, अखण्ड भारतमा । त्यो अवस्थाको धार्मिक–सामाजिक द्वन्द्व कतिसम्मको खुनी हुन सक्थ्यो, सहजै अनुमान लगाउन सकिन्छ । यस आधारमा भन्ने हो भने भारततको विभाजनमार्फत अंग्रेजले ठूलो मानवीय त्रासदीको सम्भावनालाई रोकेकै हो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />यस्तो कुरा भनिरहँदा धेरै भारतीयलाई चित्त दुख्न सक्छ । सँगसँगै गोराहरूको सुदूरदृष्टि भारत सम्भावित शक्तिराष्ट्र हो भन्नेतर्फ पनि गएको देखिन्छ । ठूलो जनसंख्या, मिहिनेती चरित्र, मेधावी नस्ल, ठूलो व्यापारिक जाति र जातिहरूको सम्मिश्रण भारतको ठूलो निधि हो । त्यसकै बलमा भारतको शक्तिराष्ट्र हुने सम्भावनालाइ निस्तेज पार्न जुम्ल्याह शत्रुराष्ट्र बनाएर अंग्रेजले छाडिदिएका पनि हुन सक्छन् । भारतलाई एउटा सांस्कृतिक भूगोल मान्दा र त्यहाँका रियासतहरूलाई त्यही अखण्ड भूगोलको हिस्सा मान्ने हो भने भारत अखण्ड नै हुनुपर्ने ऐतिहासिक र सांस्कृतिक आधार यथेष्ठ देखिन्छ । तर, बंगाल, सिन्ध र पन्जाबलाई विभाजन गरेर त्यसमा बलुचिस्तान मिसाएर नयाँ राष्ट्र पाकिस्तान निर्माणको कुनै सांस्कृतिक ऐतिहासिक आधार थिएन । तर पनि पाकिस्तानको निर्माण भयो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />स्वतन्त्रतापश्चात् भारत वा पाकिस्तानका रजवाडाहरूलाई स्वतन्त्र रहने वा कुनै एकको हिस्सा बन्ने भनेर फैसला गर्ने स्वतन्त्रता थियो । धेरै रजवाडाहरू अंग्रेजकालमै समाप्त भइसकेका थिए तथापि ५ सय ५० भन्दा बढी राजाहरूले आफू बेलायत मातहतको एजेन्ट भई शासन गर्न कवुल गरे अनुसार बाँकी थिए । तीमध्ये धेरैले भारत अर्थात् युनियनमा रहन स्वीकारे तर गिल्गिट रेजिडेन्सी अन्तर्गत रहेका कश्मीरका राजा हरि सिंहले भने अस्वीकार गरे । बलुचिस्तान एजेन्सी अन्तर्गतका चारैवटा रजवाडाहरू कलात खान, खारन, लसवेला र मक्रानले पाकिस्तानमा एकीकरण हुन अस्वीकार गरे । बलुचिस्तान विभाजित सिन्धको पाकिस्तानी इलाकादेखि पश्चिम भएको हुँदा भारतसँग रहन सक्ने अवस्था पनि थिएन । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />यसरी दुई क्षेत्रका रजवाडाहरू दुइटै राष्ट्रमा समाहित हुन नचाहिरहेको अवस्थामा पाकिस्तानले सेनाद्वारा दुइटै राज्य विलय गराउने नीति लियो । जस अन्तर्गत कश्मीरमा आक्रमण भयो । कश्मीरमा पाकिस्तानी आक्रमण भएपछि सहायता माग्नका लागि राजा हरि सिंह र शेख अब्दुल्ला दिल्ली पुगे । दिल्लीको सर्त अनुसार हरि सिंह र शेख अब्दुल्लाहले विलयको सन्धिमा हस्ताक्षर गरे पनि केही भाग पाकिस्तानले कब्जा गरिसकेको थियो । जसको लफडा आजसम्म पनि चलिरहेको छ । तर, बलुचिस्तानमा भारत पुग्न सक्ने अवस्था थिएन, परिणामस्वरूप पाकिस्तानी सैनिक अतिक्रमणबाट बलुचिस्तान पाकिस्तानको प्रान्त बन्न पुग्यो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />त्यही समयमा प्रजातान्त्रिक निर्वाचनबाट बहुमतमा आएको अवामी लिगलाई पाकिस्तानमा सरकार बनाउन नदिएर जुल्फिकर अलि भुट्टो र सेनाले विखण्डनको बीजारोपण गरेकै थियो । बंंगाली भाषा संस्कृतिका आधारमा पूर्वी पाकिस्तान (हाल : बंगलादेश)ले अलग राष्ट्र बन्ने प्रयत्नमा विद्रोह गर्न सुरु गर्यो भने बलुच इतिहासका आधारमा त्यहाँ पनि अलगावको आन्दोलन अनवरत रह्यो । पूर्वी पाकिस्तानको विखण्डनवादी संघर्षसँगै भारत धर्मसंकटमा पर्यो । त्यो ऐतिहासिक र सांस्कृतिक आधारमा चलेको विखण्डनको संघर्षमा भारतको पश्चिम बंगालका बंगाली र त्रिपुरासम्म एकीकृत हुने सम्भावना थियो । त्यस्तो हुन गएमा पाकिस्तान मात्र होइन, सँगसँगै भारतले पनि विखण्डनको सामना गर्नुपर्ने हुन सक्थ्यो । जसले अहिलेको बंगलादेश, भारतका दुई प्रान्त पश्चिम बंगाल र त्रिपुरा मिलेर अलग राष्ट्र बन्न सक्थ्यो । यसको अर्थ हुन्थ्यो, भारतको उत्तर–पूर्वतिरको भू–सम्बन्ध टुट्नु । त्यो अवस्था तत्कालीन भारतीय प्रधानमन्त्री इन्दिरा गान्धीसँग जोखिम उठाउनेबाहेक विकल्प थिएन । त्यसैले उनले बंगलादेशलाई मुक्त गराएर त्यो संग्राममा आफ्नो क्षेत्र सहभागी हुने वातावरण समाप्त पारिन् । बंगलादेशको मुक्तिबाहिनीले पश्चिम बंगाल र त्रिपुरालाई सहभागिताका लागि आह् वान गर्ने वातावरण आउन दिइनन् । भारतको अखण्डतालाई पाकिस्तान टुक्र्याएर बचाउने काम भयो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />त्यही समयमा बलुचिस्तानमा पनि संघर्ष चलिरहेथ्यो तर त्यसलाई सैनिक सहयोग वा हस्तक्षेप गर्ने स्थितिमा भारत थिएन । सँगै इरान अधीनस्थ बलुचिस्तानमा पनि विखण्डनको सघर्ष चलिरहेथ्यो । इरान अधीनस्थ बलुचिस्तानी संघर्षलाई इराक र अन्य अरब राष्ट्रको समर्थन रहेको थियो । अन्य अरब राष्ट्रहरूसँग पाकिस्तानको सम्बन्ध राम्रो थियो । यो अवस्थामा पाकिस्तान अधीनस्थ बलुचिस्तानको संघर्षले खासै अन्तर्राष्ट्रिय समर्थन प्राप्त गरेन । इस्लामिक क्रान्तिले इरान आफैँ एकदम अस्थिर भयो । तैपनि, इरान अधीनस्थ बलुचिस्तान विखण्डनको हदसम्म पुग्न भने सकेन ।</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">नेपाल कनेक्सन</span><br style="box-sizing: border-box;" />बंगलादेशको उदयताका नेपालमा भारतविरोधी भावना उग्र थियो । बीपी कोइराला स्वनिर्वासनमा भारतमा थिए । उनको भारत प्रस्थानसँगै नेपालमा भारतपरस्त भनिएका प्रधानमन्त्री सूर्यबहादुर थापालाई अकारण अपदस्थ मात्र गरिएन, जेलसमेत हालियो र कीर्तिनिधि विष्टलाई प्रधानमन्त्री बनाइयो । जवाहरलाल नेहरु र राजा महेन्द्रको सम्बन्धको अध्याय सकिएको थियो । इन्दिरा गान्धी र महेन्द्रको सम्बन्ध एकदमै कटु हुन पुग्यो । महेन्द्रले त्यसबखत मजैले ‘चीन कार्ड’ खेले । बीपी कोइराला र इन्दिरा गान्धीको सम्बन्ध खासै राम्रो नभए पनि नेपाली कांग्रेसले त्यसबखत पूर्वी पाकिस्तानमा शेख मुजीबुर्रहमानको अलगाववादी संघर्षलाई समर्थन गरेको थियो । राजा महेन्द्रचाँहि पाकिस्तान विभाजनको पक्षमा थिएनन् । तत्कालीन सोभियत संघसहित ‘वार्सा प्याक्ट’ भारतको पक्षमा थियो भने अमेरिकाको रिचर्ड निक्सन प्रशासन, इरानका नरेश मोहम्मद रेजा पहलवी र चीनसमेत पाकिस्तान विभाजनको विपक्षमा थिए । भर्खर मात्र संयुक्त राष्ट्रसंघको सुरक्षा परिषद्मा स्थायी सदस्यता प्राप्त गरेको चीनले बंगलादेशलाई मान्यता दिने प्रस्तावविरुद्ध भिटो अधिकारसमेत प्रयोग गरेको थियो । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />यस्तो तीव्र ध्रु्रवीकरणका बीच ‘चीन कार्ड’ खेलेर भारतविरुद्ध जनमत निर्माण गरिरहेका राजा महेन्द्र भारतका विरुद्ध चीन, पाकिस्तान र अमेरिकाको पक्षमा लागेको स्थिति थियो । तर, विसं ०१७ मा बीपी कोइरालाविरुद्ध तत्कालीन भारतीय प्रधानमन्त्री जवाहरलाल नेहरुका निमित्त सत्ता नायक भएका, कालापानीमा भारतीय सेना राख्न सहमति जनाइसकेका र आफ्नो सत्ता सुदृढीकरणमा भारतीय सहयोग लिई विवादास्पद १९६४ को सन्धिमा चुकिसकेका राजा महेन्द्रलाई इन्दिरा गान्धीको दबाब झेल्न नैतिक, राजनीतिक र कूटनीतिक पक्षबाट पनि सहज थिएन । उनले इन्दिरा गान्धीको दबाब ‘एभोइड’ गर्न सकेनन् र १६ जनवरी १९७२ मा बंगलादेशलाई मान्यता दिए । त्यो निर्णयको १५ दिन पनि नबित्दै ३१ जनवरीका दिन चितवनको दियालो बंगलामा राजा महेन्द्रको हृदयाघातका कारण निधन भयो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />हृदयाघातपश्चात् उनको शिर अमेरिकी खुफिया संस्था सीआईएमा कार्यरत अधिकारी भनिएका जोन कोपम्यान (टाइगर टप्सका तत्कालीन मालिक)को काखमा थियो । यो संयोग र घटनालाई व्याख्या गर्ने र बुुुझ्ने शैली हरेकमा फरक–फरक होला । त्यसैले त्यसतर्फ लाग्नु उचित छैन ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />भारतमा कांग्रेसविरोधी सांस्कृतिक राष्ट्रवादी दलको शासन छ । तर, प्रधानमन्त्री नरेन्द्र मोदी भने इन्दिरा गान्धीकै शैलीमा साहस गरिरहेछन् । गणतन्त्र नेपालमा पनि विसं ०२७/२८ कै जस्तो भारतविरोधी भावना फैलिएको छ । त्यही बेलाकै जस्तो पाकिस्तान र चीन एक ठाउँमा छन् । अमेरिकाको समर्थनबाट प्राप्त हुने धेरै सहायता पाकिस्तानले चीनबाट पाइरहेछ । चीन र इरानको राम्रो सम्बन्ध छ । अर्थात् स्थिति लगभग दोहोरिएको छ । यही समयमा मोदीले बलुचिस्तान मुद्दा अगाडि ल्याएका छन् । यो यस्तो मुद्दा हो, जसप्रति ‘एसर्टिभ’ हुनु नेपाललाई खुत्रुक्कै पार्नुबराबर हुनेछ । यो धान्नै नसक्ने धरापमा नेपाल पर्ने सम्भावना टड्कारो छ । </div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">भावी जोखिम </span><br style="box-sizing: border-box;" />आजको सामरिक अवस्था पनि फेरिएको छ । जस्तो : रुस भार तसँग भन्दा चीन र इरानसँग उभिन सक्छ । भारतलाई अमेरिकाको साथ रहन सक्छ । पाकिस्तानको आणविक अस्त्रको धाकको दबाब पनि मोदीमाथि पर्न सक्छ । उदीयमान शक्तिराष्ट्र इरान पनि आफ् नो क्षेत्रको सम्भावित विखण्डनविरुद्ध नै लाग्ने छ । मोदीको यो मुद्दाले दक्षिण एसियामा तनाव बढ्न सक्छ, सामरिक टक्कर हुन सक्छ । यो निश्चय पनि मोदीले उठाएको ठूलो जोखिम हो । तर, उनी किन यस्तो जोखिम मोल्दै छन् त ? यसका पछाडि दुईओटा कारण प्रस्ट देखिन्छन् । पहिलो कारण हो, कश्मीर मुद्दा । कश्मीरमा भारतले खेपिरहेको चुनौतीको बदलामा यो मुद्दा आएको हुन सक्छ । दोस्रो कारण हो, एक क्षेत्र एक सडक (वान बेल्ट वान रोड)को योजना अनुसार चीनले आफ्नो रेलमार्ग तेहरानसम्म विस्तार गरिसकेको छ ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />इरानबाट पाकिस्तान आउन बलुचिस्तान भएरै आउनुपर्छ । यदि बलुचिस्तान टुक्र्याइदिने हो भने पाकिस्तान पूरै भारत, अफगानिस्तान र बलुचिस्तानद्वारा घेरिनेछ अर्थात् भारत र भारतपरस्त राष्ट्रहरूवाट घेरिनेछ । सन् ’५० को दशकपश्चात्को राष्ट्रहरू टुक्रिने इतिहास अध्ययन गर्दा टुक्रिनेको सूचीमा या त साम्यवादी शासन भएका राष्ट्र छन् या त इस्लामिक राष्ट्र । यस्तो भइदियो भने यो पाकिस्तानको शक्ति क्षयीकरण हुने स्थिति हो नै, पाकिस्तान र सिन्ध अलग हुने अवस्था पनि आउन सक्छ । र, यो पाकिस्तानको अवसानको पहिलो कदम हुन सक्छ । यसै पनि पाकिस्तान ऐतिहासिक र सांस्कृतिक आधारमा नभई प्रतिक्रियात्मक भावनावाट निर्माण भएको भूगोल हो । यसको भावनात्मक एकताको आधार छैन । यस्तो स्थितिबीच नै मोदीको यो रणनीतिक ‘मुभ’ भएको हुन सक्छ । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />दक्षिण एसियामा बढ्दै गएको सामरिक/रणनीतिक तनावलाई नेपालले व्यवस्थापन गर्न सकिरहेको छैन । विगतका सरकारले लिएका सतही र चोथाले कूटनीतिक शैलीले वातावरण झनै बिग्रिएको छ । चीन र भारतको बीचमा बसेर दुवै छिमेकीका बीच तनाव बढाउन नेपाल राम्ररी प्रयोग भयो । अब उप्रान्त पनि पहिले प्रयोग भएको धारमा नेपाल बस्न नसक्ने र राजा महेन्द्रले झैँ अन्तत: भारतकै मुभलाई समर्थन गर्ने स्थिति आउन सक्छ । अन्यथा आफँैमाथि हस्तक्षेपको स्थिति निर्माण पनि हुन सक्छ । नेपालमा बढ्दै गएको भारतविरोधी भावना पाकिस्तानसँग गाँसिन पुग्यो भने त्यो नेपालका लागि आत्मघाती हुनेछ । किनभने, त्यसले भारतलाई हस्तक्षेपको वातावरण निर्माण गरिदिनेछ । यो स्थितिलाई समयमै बुझिएन भने बलुचिस्तानको बाछिटामा नेपाल पनि बग्न सक्छ ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" /><span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">विगतमा जे भयो</span><br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />पृथ्वीनारायण शाहपछि बहादुर शाहद्वारा राष्ट्रको निर्माण प्रक्रिया सकिएपश्चात् नेपाल राष्ट्रका लागि आएको पहिलो संकट थियो, अंग्रेजसँगको युद्ध । भीमसेन थापाको अदूरदर्शी र महत्त्वाकांक्षी युद्ध सपनाको चपेटामा नेपालको पूरै भूगोल समाप्त हुन सक्थ्यो । तर, त्यस्तो अवस्थामा पनि अपमानको विष पिएर चन्द्रशेखर उपाध्याय र गजाधर मिश्रले सुगौली सन्धि गर्ने वातावरण बनाएर यति भूगोल (नयाँ मुलुकबाहेक)लाई बचाए । त्यो दुर्दशामा पनि राष्ट्रको पूर्ण अस्तित्व समाप्त हुन दिएनन् । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />सुगौली सन्धिपश्चात् पनि स्वतन्त्र रहिरहन अंग्रेजको विश्वास जितिरहनुपर्ने बाध्यता थियो । जंगबहादुर राणा त्यही सूत्र अपनाएर आफ्नो सत्ता र नेपालको अस्तित्व जोगाउन लागेको प्रस्टै बुझिन्छ । भारतका अंग्रेजविरोधी रजौटाहरूसँग सम्बन्ध नराखी उनले अंग्रेजसँगै सम्बन्ध प्रगाढ बनाए । यही सम्बन्ध सूत्रले अंग्रेजको शासनभरि नेपाल अक्षुण्ण रह्यो । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />राणाकालमै आएको अर्को संकट थियो, भारतको स्वतन्त्रतापश्चात् को संकट । कश्मीरको स्वतन्त्र हैसियत समाप्त भइसकेको पृष्ठभूमिमा स्वतन्त्रतापश्चात्का पहिलो गृहमन्त्री सरदार वल्लभभाइ पटेल सख्तीका साथ बृहत् भारत निर्माणतर्फ लागेका थिए । त्यस्तो अवस्थामा पनि करिब चार वर्ष राणाले राष्ट्र धाने । विसं ००७ को क्रान्तिमा पनि कमजोर इच्छाशक्ति, बिलासी जीवनशैलीका राजा त्रिभुवनले नेपाल राष्ट्र धान्न सक्ने स्थिति थिएन । तर पनि क्रान्तिका डिक्टेटर मातृकाप्रसाद कोइराला र बीपी कोइरालासहितको प्रयत्नले नेपाल राष्ट्र रही नै रह्यो । त्यसबखत चीनले तिब्बत लिइसकेको थिएन । चीनको कुनै प्रतिरोधात्मक कदमको सम्भावना नै थिएन । तैपनि, ००४ देखि ००७ सम्म नेपाल रहिरहनुलाई तत्कालीन राणाहरू र कांग्रेसले ठूलै काम गरेका हुन् । <br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />०१७ सालमा भएको हस्तक्षेपको पाश्र्वभूमिकाबाट स्थिति विपरीत किसिमले विकसित हुँदै नेपाल–भारत सम्बन्ध कटु हुन पुग्यो । त्यही समयमा पाकिस्तानको विभाजनपश्चात् बंगलादेशलाई राजा महेन्द्रले समर्थन नगरेको भए त्यतिखेरै नेपालमा इन्दिरा गान्धीले हस्तक्षेप गर्न सक्ने थिइन् । राष्ट्रसंघ सुरक्षा परिषद्को स्थायी सदस्य भइसकेको र आफूलाई युद्धमा एकपटक हराइसकेको चीनसँग अटेर गर्दै पाकिस्तान विभाजनलाई अन्जाम दिइसकेकी इन्दिरा गान्धी नेपालमा हस्तक्षेप गर्न आउने सम्भावना थियो । तर, आफ्नो पहिलेका सबै अडान र रणनीतिक चालबाट पछि हटेर राजा महेन्द्रले बंगलादेशलाई मान्यता दिई सम्भावित हस्तक्षेप टारे । ०३६ मा पनि त्यस्तै अवस्था झन्डै आइसकेको थियो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />त्यसबखत पनि इन्दिरा गान्धी नै प्रधानमन्त्री थिइन् भने नेपालमा सूर्यबहादुर थापा । जनमतसंग्रहको परिणामलाई बीपी कोइरालाले अस्वीकार गरिदिएका भए गृहयुद्ध अवश्यम्भावी थियो । गृहयुद्ध भएको भए राजसंस्थामाथि सूर्यबहादुर थापा हावी भएको त्यो अवस्थामा समाधानका नाममा भारतीय सैनिक हस्तक्षेपसम्मै हुन सक्थ्यो । तर, जनमतसंग्रहको परिणामलाई बीपी कोइरालाले अनपेक्षित किसिमले स्वीकार गरिदिनाले त्यो सम्भावना टर्यो । यसरी अपमान पान गरेर पनि राष्ट्रको अस्मिता जोगाउने राजनेता बन्न पुगे बीपी कोइराला फेरि एकपटक ।</div>
प्रकाशित: भाद्र २७, २०७३</div>
<br style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;" /><br style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;" /><a href="http://bit.ly/2ce6uvm" style="background: 0px 0px rgb(255, 255, 255); box-sizing: border-box; color: black; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px; text-decoration: none;">http://bit.ly/2ce6uvm</a></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-54732829978203076382016-09-15T08:29:00.003-07:002016-09-15T08:29:55.584-07:00फास्ट ट्रयाकको गर्दभरागले कान पाकेपछि !<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h1 class="inside_head" style="background-color: white; color: #2e2e2f; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 2.5em; line-height: 1.5em; margin: 10px 0px; padding: 0px;">
फास्ट ट्रयाकको गर्दभरागले कान पाकेपछि !</h1>
<h3 style="background-color: white; color: #6e6c6c; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 1.3em; line-height: 2em; margin: 0px; padding: 0px;">
सुरुङमार्गको पनि लाइसेन्स दिने, फास्ट ट्रयाक पनि बनाउने ?</h3>
<div id="dateline" style="background-color: white; border-bottom: 1px dotted rgb(204, 204, 204); border-top: 1px dotted rgb(204, 204, 204); float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; height: 100px; line-height: 26.1888px; margin: 12px 0px; padding: 10px 0px 0px; width: 798px;">
<div class="dline_left" style="float: left; margin: 0px; padding: 0px; width: 239.391px;">
<span class="writer" style="color: #666666; display: block; font-weight: bold; margin-top: 15px;">अरुणकुमार सुवेदी</span></div>
<div class="dline_center" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); float: left; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 7.96875px; vertical-align: middle; width: 47.875px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/09/477343/#respond" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><span class="number" style="color: #006699; display: block; font-size: 1.5em; font-weight: bold;">4</span><span class="txt" style="color: #666666; display: block;">प्रतिक्रिया</span></a></div>
<div class="dline_right" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: middle; width: 462.828px;">
<div class="addthis_jumbo_share" data-title="फास्ट ट्रयाकको गर्दभरागले कान पाकेपछि ! " data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/09/477343/" style="clear: both; margin: 0px; padding: 0px;">
<div aria-labelledby="at-3c2af832-d9fe-4d27-85f2-f866bd7700fe" class="at4-jumboshare at-style-responsive addthis-smartlayers addthis-animated at4-show" id="atstbx3" role="region" style="animation-duration: 0.3s; animation-fill-mode: both; animation-timing-function: ease-out; margin: 0px; opacity: 1 !important; padding: 0px;">
<div class="" style="margin: 0px; padding: 0px;">
<table><tbody>
<tr><td class="at4-count-container" style="border-right: 1px solid rgb(204, 204, 204); min-width: 200px; padding-right: 20px; text-align: center; vertical-align: middle;"><div class="at4-count" style="color: #a8ce50; font-family: "Helvetica neue", arial; font-size: 60px; font-weight: 700; line-height: 60px; margin: 0px; padding: 0px;">
<span class="at4-spacer" style="color: #666666; display: block; height: 1px; opacity: 0; visibility: hidden;"></span><span style="color: #666666; display: block;">250</span></div>
<div class="at4-title" style="bottom: 2px; color: #a8ce50; font-size: 18px; line-height: 18px; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
SHARES</div>
</td><td class="at-resp-share-element at-share-btn-elements at4-share-container" style="font-size: 0px; line-height: 0; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 20px; position: relative; vertical-align: middle;"><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-facebook" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #3b5998; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-facebook" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M22 5.16c-.406-.054-1.806-.16-3.43-.16-3.4 0-5.733 1.825-5.733 5.17v2.882H9v3.913h3.837V27h4.604V16.965h3.823l.587-3.913h-4.41v-2.5c0-1.123.347-1.903 2.198-1.903H22V5.16z" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Facebook</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-twitter" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #1da1f2; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-twitter" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M27.996 10.116c-.81.36-1.68.602-2.592.71a4.526 4.526 0 0 0 1.984-2.496 9.037 9.037 0 0 1-2.866 1.095 4.513 4.513 0 0 0-7.69 4.116 12.81 12.81 0 0 1-9.3-4.715 4.49 4.49 0 0 0-.612 2.27 4.51 4.51 0 0 0 2.008 3.755 4.495 4.495 0 0 1-2.044-.564v.057a4.515 4.515 0 0 0 3.62 4.425 4.52 4.52 0 0 1-2.04.077 4.517 4.517 0 0 0 4.217 3.134 9.055 9.055 0 0 1-5.604 1.93A9.18 9.18 0 0 1 6 23.85a12.773 12.773 0 0 0 6.918 2.027c8.3 0 12.84-6.876 12.84-12.84 0-.195-.005-.39-.014-.583a9.172 9.172 0 0 0 2.252-2.336" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Twitter</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-email" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #848484; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-email" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><g fill-rule="evenodd"></g><path d="M27 22.757c0 1.24-.988 2.243-2.19 2.243H7.19C5.98 25 5 23.994 5 22.757V13.67c0-.556.39-.773.855-.496l8.78 5.238c.782.467 1.95.467 2.73 0l8.78-5.238c.472-.28.855-.063.855.495v9.087z"></path><path d="M27 9.243C27 8.006 26.02 7 24.81 7H7.19C5.988 7 5 8.004 5 9.243v.465c0 .554.385 1.232.857 1.514l9.61 5.733c.267.16.8.16 1.067 0l9.61-5.733c.473-.283.856-.96.856-1.514v-.465z"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Email</span></a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली राजनीतिमा अहिले अनावश्यकरुपमा फास्ट ट्र्याकको कुरा उछालिएको छ । यसले धेरै नागरिकको कान पाकिसकेको छ । यसबारे समर्थन र विरोधमा रहेका भनिएका नेताहरु र सामाजिक सञ्जालमा आएका मिथ्या तर्कहरूले सञ्चार वातावरण नै कलुषित बनाएको छ । आजको विषय यही गर्दभराग सुरतालमा आओस् भन्ने अभिप्रायले उठाइएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;"><a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="alignleft size-full wp-image-349851" height="250" sizes="(max-width: 406px) 100vw, 406px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="406" /></a>लेखक फास्ट ट्र्याकको विरोधी</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो पंक्तिकार नेपालको राजनीति र मिडियामाथि आफ्नो कुनै प्रभाव छ भन्ने दाबी गर्दैन । तर, राष्ट्रहितलाई सर्वोपरि मानी विचार सम्प्रेषण गर्न पनि छाड्दैन । यसै क्रममा लामो समयदेखि लेखकको दृढ विचार रही आएको छ, फास्ट ट्र्याकका नाममा अहिले जहाँबाट बाटो बनाउन खोजिएको छ, त्यो नै गलत छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
तराईबाट काठमाडौं आउने द्रुत मार्गलाई व्यापारिक प्रतिफलका आधारमा सर्वाधिक आकर्षक बनाई निजी क्षेत्रलाई उत्प्रेरित गर्ने हो भने त्यस सडकलाई अत्यधिक सवारी उपलब्ध हुने अवस्था निर्माण गर्नुपर्छ । सरकारले लाभ-हानीको मापदण्डमा लगानी गर्ने हो भने पनि यही शर्त लागू हुन्छ । यसका लागि यो स्थान नै गलत छ र परियोजनाको स्वरुप पनि गलत छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पंक्तिकारको धेरै पहिलेदेखि जोड रही आएको छ, वीरगञ्ज-हेटौंडा-भीमफेदी-काठमाडौं रेल तथा सडक मार्ग एकै स्थानमा निर्माण गर्ने । यसले मेची-महाकालीको पूरै ट्राफिक हेटौंडामा भेला पारेर ल्याउन सक्छ । नारायणघाटको मानिस हेटौंडा हुँदै काठमाडौ आउँदा दूरी पनि मुङलिन हुँदै आउनुभन्दा केही कम पर्छ । यसका साथै समय बचत हुन्छ र जोखिम पनि कम हन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
स्थिति यस्तो स्पष्ट हुँदाहुँदै पनि यसतर्फ ध्यान नदिई फास्ट ट्रयाक पनि गर्ने र हेटौंडा-काठमाडौं सुरुङ मार्गको पनि लाइसेन्स दिने बेतुकको काम भयो । यो नै दुवै परियोजनालाई तुहाएर काठमाडौं-तराई द्रुत मार्गको निर्माण अवरोध गर्ने खराब डिजाइनअन्तर्गत भएको हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, पनि अहिले जे विवाद जसरी उत्पन्न भएका छन्, त्यसले लगानीको समग्र वातावरण नै बिग्रिने अवस्थाको चिन्ताले फास्ट ट्रयाकसम्बन्धी केही प्रश्नको विश्लेषण गर्न पंक्तिकार बाध्य भएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;"> द्रुत मार्ग समस्यामा किन पर्दैछ ?</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो महत्वपूर्ण प्रश्नको उत्तर खोज्ने क्रममा दुईवटा नतिजामा पुगियो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पहिलो कारण, नेपाली पक्षले आफ्नो राष्ट्रको लाभ-हानीभन्दा पनि राजनीतिक लाभ-हानीको दृष्टिकोण अगाडि राखेर भारतसँगको सम्बन्धमा प्रतिक्रियात्मक राजनीति मात्र गर्नु ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
दोस्रो कारण, भारत स्वयं नै काठमाडौं र भारतीय सीमा क्षेत्र जोड्ने राजमार्गबारे रणनीतिक दृष्टिकोणमा विभाजित र धेरथोर कन्फ्युज्ड हुनु ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पहिलो कारणका बारेमा खास लेख्नुपर्ने केही छैन, छर्लङ्गै छ । रणनीतिक भावभूमिदेखि निर्माण भएको भारतीय माइण्ड सेटको विश्लेषण आवश्यक छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनमा माओत्से तुङको उदयपश्चात् तिब्बतको विलयपछि भारतमा अधिक सामरिक दबाब पर्न गयो । त्यसै समयको तनावमा युद्धसमेत भयो । युद्धसम्मको स्थितिमा आइपुग्दा चीनको विषयमा भारतमा एउटा ‘माइन्ड सेट’ स्थापित भयो कि चीन भारतका लागि विश्वास नै गर्न नसकिने ‘फियर फ्याक्टर’ हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनसँग हच्किने र सोही अनुसार आफ्नो सामरिक रणनीतिहरु तय गर्ने अर्थात् ‘फियर वेस स्टा्रटेजी’ मा भारत रहेन । यो माइन्ड सेट नेहरु, शास्त्रीदेखि मोदी पहिलेका र इन्दिरा गान्धीपछिका सबै प्रधानमन्त्रीहरुमा समान देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसको ठीक विपरीत माइन्ड सेट देखिन्छ इन्दिरा गान्धीमा । चीनको शक्तिशाली दबावलाई अन्तर्राष्ट्रिय मोर्चाबन्दी मार्फत निस्तेज पार्ने अनि आक्रमणमा विस्तारवादी र हस्तक्षेपकारी किसिमले अगाडि बढ्ने । अर्थात् ‘फियर लेस स्ट्राटेजी’ लिने ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
इन्धिरा गान्धीपछि मोदी त्यो भावभूमिमा देखिएका छन् । अझ त्यसभन्दा अर्को नीतिमा एक कदम अगाडि मित्रताको दबावको रणनीति ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतमा स्थापित यी दुईवटा दृष्टिकोणले नेपालका राजनीतिक र आर्थिक मात्र हैन, विकाससम्बन्धी परियोजना पनि प्रभावित हुने गर्छन्, जुन असर अहिले फास्ट ट्र्याक राजनीतिमा समेत देखिएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
फियर वेस स्ट्राटेजी अन्तर्गत भारत जहिले पनि हिमालय पर्वत र माहाभारत पर्वतमालाहरुलाई आफ्नो प्रतिरक्षाको प्राकृतिक बार-किल्ला ठान्छ । यो क्षेत्र सामरिकरुपले भरसक प्रयोग नै नहुने किसिमको होस् भन्ने चिताउँछ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यही रणनीतिअन्तर्गत नेपाल-चीन सडक साना र अप्ठेरा मात्र बनून् भन्नेतर्फ भारतको चाहना हुन्छ । काठमाडौं र तराईतर्फको सम्पर्क पनि अप्ठेरा सडकहरुले मात्र जोडियोस् भन्नेतर्फ केन्द्रित देखिन्छ । जसले गर्दा चीनसँग युद्धकै स्थिति आइपरे उसले त्यो क्षेत्रलाई सहजताका साथ प्रयोगमा ल्याउन नसकोस् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाललाई रणनीतिक भूगोलमा विभाजन गर्ने हो भने पहाड र हिमाललाई आफ्नो पकड बाहिरको क्षेत्र ठानी चीनले नै उपयोग गरोस् भनी छाडिदिएको आभास हुन्छ । यही नीति अन्तर्गत फास्ट ट्रयाकको विरोधी र समर्थक दुवैलाई एकै स्थानबाट निर्देशित गरिएको छ भन्न सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यही कारणले द्रुतमार्गमा आवश्यक ध्रुवीकरण गराई परियोजना नै तुहाउने काम भइरहेछ । वीरगञ्ज-हेटौंडा-भीमफेदी-काठमाडौं मार्गलाई निजगढ-काठमाडौंले तुहाउने, निजगढ-काठमाडौंलाई यस्तो विवादले सक्ने । कुरा प्रष्ट छ, उत्तर-दक्षिण द्रुत मार्ग बन्न दिनुहुन्न ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्कातर्फ मोदीको फियर लेस स्ट्राटेजीले चीनलाई चुनौती र मित्रता दुवैलाई अंगीकार गरेको छ । जस अन्तर्गत नेपालमा उत्तर-दक्षिण ठूला सडकहरु निर्माण भए आवश्यकता अनुसार भारतलाई ती सडकको सामरिक उपयोग गर्न सहज हुन्छ र भारतका लागि सामरिक महत्वको हिसाबले राम्रो हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी दुई भावभूमिका लडाइँमा पहिलो भावभूमिले अहिले जितेको छ । यसर्थ त्यो मार्ग भाँड्नका लागि फास्ट ट्र्याकका समर्थक र विरोधी दुवैलाई सफलताका साथ उपयोग गरिँदैछ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">फास्ट ट्रयाक भारतलाई दिनुपर्छ वा दिनु हुन्न भन्ने विवाद नै गलत</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
फास्ट ट्रयाक परियोजना नेपाल सरकारबाट नीतिगत निर्णय गरी ग्लोबल टेण्डरको सूचना प्रकाशित गरिएकोमा उचित प्रस्ताव दिने कम्पनी आइ.एल.एफ.एस.कन्सट्रक्सनलाई दिने निर्णय भएको थियो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
उक्त कम्पनी भारतमा दर्ता भएको विदेशी लगानी पनि रहेको प्राइभेट कम्पनी हो । मुख्य लगानीकर्ताको सूचीमा भारतका केही बैंकसहित अवुधावीस्थित एउटा कम्पनी पनि रहेको देखिन्छ । अर्थात् यो कम्पनी भारतमा रहेका हजारौं निजी कम्पनीहरु जस्तै एउटा कम्पनी हो, जसमा भारतको प्रादेशिक र केन्द्रीय सरकार कसैको कुनै स्तरमा पनि संलग्नता देखिन्न ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो स्थिति प्रष्ट हुँदाहुँदै पनि एकातर्फबाट भारतलाई दिनुपर्छ भनिने र अर्कातर्फ भारतलाई दिनै हुन्न भन्ने विवाद सुरु भएको छ । यो अनावश्यक कृत्रिम विवादलाई सतहमा ल्याएर भारतसँगको बिगि्ररहेको सम्बन्धलाई नियोजित किसिमले अझ बिगार्न दुवै खेमा लागेका छन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">यो कस्तो राष्ट्रवाद ?</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतको एउटा भावभूमिको आधारमा हिमालय क्षेत्र र महाभारत क्षेत्र दुवैलाई भरिशक्य अप्ठेरो बनाई भौगोलिक बेरियरको रुपमा प्रयोग गर्ने भन्ने छ । त्यसै अनुसार फास्ट ट्र्याक नेपालले आफैं बनाउनुपर्छ भन्ने तर्क आएको छ । नेपालका वित्तीय र व्यवस्थापकीय क्षमता कसैबाट छिपेको छैन । यो परियोजना नेपालले बनाउनुपर्छ भन्नुको अर्थ अप्रत्यक्ष रुपमा नबनाउने वा कान्ति राजपथ जस्तै बहुदशकीय योजना बनाउने भनिएको हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतलाई रणनीतिक कारणले काठमाडौंसम्म तराई जोड्न द्रुत मार्ग चाहिन्छ भन्ने अर्को भावभूमिबाट विश्लेषण गर्दा भारतको रणनीतिक चाखलाई सम्बोधन गर्न नेपाल आफैंले सडक बनाउने भन्ने अर्थ लाग्छ । अर्थात् आफ्नो विकास अवरुद्ध गरेर भारतको एक पक्षको रणनीतिक सोचको पृष्ठपोषण गर्ने वा आफ्नो पैसा खर्च गरेर अर्को सोचलाई अनुमोदन गर्ने भारतपरस्त राष्ट्रवाद नै भारतको देखावटी विरोध वा बनावटी समर्थनमा सतहमा आएको प्रष्ट देखिन्छ ।</div>
<blockquote style="background: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png") 0px 0px no-repeat scroll rgb(255, 255, 255); color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
नेपालले आफ्नो सापेक्षित लाभ हेर्ने हो भने सबैभन्दा पहिले अहिलेको फास्ट ट्रयाक परियोजना खारेज गरी वीरगञ्ज-हेटौंडा-काठमाडौं रेलवे र द्रुतमार्ग परियोजना अगाडि बढाउनुपर्छ</div>
</blockquote>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
उपप्रधानमन्त्री विमलेन्द्र निधिले बारम्बार यो परियोजना भारतलाई दिनुपर्छ भन्ने समाचारहरु प्रशस्त आएका छन् । प्रधामन्त्री र अरु केही उपल्लो तहका नेताहरुले पनि भारतलाई नदिने, दिनु हुन्न भनेका कुरा सार्वननिक भएका छन् । भारतले त्यो मार्ग निर्माणका लागि भनेको वा पत्राचार गरेको उहाँहरुसँग त्यस्तो प्रमाण छ त ? पक्कै नहोला । तर पनि दुवै पक्षले भारतीय पक्षलाई अनावश्यक रुपले तानिरहेछन् । कूटनीतिक रुपले यस्तो अशोभनीय काम नबुझीकन पक्कै भएको छैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">नेपालले के गर्ने ?</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालले आफ्नो सापेक्षित लाभ हेर्ने हो भने सबैभन्दा पहिले अहिलेको फास्ट ट्रयाक परियोजना खारेज गरी वीरगंज-हेटौंडा-काठमाण्डौ रेलवे र द्रुतमार्ग परियोजना अगाडि बढाउनुपर्छ । यसमा भारतको रणनीतिक चाख (मोदीको) स्वाभाविक आकषिर्त हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो परियोजना जो कसैको पैसाले बनाए पनि भारतको मोदी पक्षीय रणनीतिक चाख सम्बोधन हुनु नै छ भने उसको वित्तीय संलग्नता किन नगराउने ? हाम्रो भूगोल नै यस्तो छ त वास्तविकताबाट भागेर क्षणिक तुष्टिका लागि राष्ट्रको विकास अवरुद्ध गर्नु बुद्धिमानी होइन । अर्थात् भारतको समेत वित्तीय संलग्नतामा वीरगञ्ज-हेटौडा-काठमाडौं रेल तथा द्रुतमार्गको जुम्ल्याहा परियोजना अविलम्ब सुरु हुनुपर्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">न्यूनतम आयको प्रत्याभूतिको प्रश्न</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले रेखांकन गरिएको द्रुतमार्गको ठेक्का दिने भनिएको कम्पनी आइ.एल.एफ.एस.ले उक्त परियोजनाको लागि न्यूनतम आयको प्रत्याभूति राज्यबाट खोजेको कुरा सार्वजनिक भएको छ । यो पंक्तिकार यस कुरालाई स्वाभाविक मान्छ । यत्रो परियोजना आँट्ने कम्पनीले नेपालको अतीत र वर्तमानलाई नबुझ्ने कुरै आउँदैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
राज्यलाई सबैतर्फबाट लाभ हुने वीरगञ्ज-हेटौंडा-भिमफेदी-काठमाडौं मार्गलाई छाडेर यो मार्गमा नीति-निर्माण तह किन लाग्यो भन्ने कुराको गहिरो रहस्य उक्त कम्पनीलाई थाहा नहुने कुरै भएन । जब आ-आफ्नो स्वार्थ वा पराई अह्रोटबाट राष्ट्रका लागि यहाँसम्मको घात गर्ने निर्णय नीतिगत तहमा हुन सक्छ भने त्यत्रो दायित्व बोकेर उक्त मार्ग बनाएको भोलिपल्ट उसलाई टाट उल्टाउने खेल नेपालको नीतिनिर्माण तहबाट हुन्न भन्ने कुराको प्रत्याभूति के ?</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
उक्त मार्ग बनाए पश्चात् हेटौंडा-भीमफेदी-काठमाडौं दु्रत मार्ग र रेल बन्यो भने त्यो मार्गबाट कति गाडी हिँड्लान् ? कति टोल प्राप्त होला ? अझ पूर्वका सवारी साधनलाई पनि सिन्धुलीदेखि फुर्कोट सुरुङ बनाई त्यसबाटै काठमाडौं छिराइन्न भन्ने कुराको ग्यारेन्टी के ? एउटा व्यापारी कम्पनीले यो परियोजनाको बदलामा अरु परियोजनाहरु नबनाऊ भन्न मिल्दैन । यसर्थ न्यूनतम आयको प्रत्याभूति जो कोहीले खोज्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
सबैजनाले के बुझ्नुपर्छ भने कुनै पनि व्यापारिक कम्पनीलाई यहाँ आएर नाफा नकमाऊ भन्नुको अर्थ लगानी विकर्षण गर्नु हो । यो ट्रयाक कम्पनीको भन्दा नेपालको ठूलो आवश्यकता हो, त्यसपछि एक किसिमले भारतको रणनीतिक आवश्यकता हो । कम्पनीको चाख मुनाफा मात्र हुन्छ, यो बुझ्नुपर्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिलेको कम्पनीलाई नदिई नेपालीहरु मात्रले प्रवर्द्धन गरेको कम्पनीलाई दिए पनि यो शर्त राख्नैपर्ने हुन्छ । नत्र राष्ट्रलाई बाटो बनाइदिने, राष्ट्रकै नीतिले आफू डुबेर जेल जानुपर्ने काम मात्र हुनेछ, यो तीतो सत्य हो । यस्तो कुराले अहिलेको मीठो पहेलीमा रमाउनेहरुलाई झोंक चल्न सक्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">बढी लागत निर्धारणको प्रश्न</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुनै पनि सडक निमार्ण गर्दा उपयोग हुने सामाग्रीहरु, मेसिन औजार र सेवा सबै मूल्य थाहा नहुने प्रकारका प्याटेन्टेट केही पनि हुँदैनन् । जोसुकैलाई थाहा हुने कुरा हो, माटो काटेको कति पर्छ, ब्लास्टिङ गरेको कति पर्छ, अलकत्रा कति ? कङक्रिटिङ कति अनि फलाम कति ? यसबाट के मा कसरी बढी मूल्य कायम भयो सहजै भन्न सकिन्छ । यसमा त्यस्तो रहस्यमय केही हुँदैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
दोस्रो प्रश्न हो, यसमाथिको कर्जा लगानी । प्रक्षेपित ट्राफिकका आधारमा टोल आय जति हुन्छ त्यो कुनै कारणले अपुग भएमा मात्र राज्यले थपिदिने हो । यसकारण त्यो प्रक्षेपित आयका आधारमा वित्तीय सूचकहरु सकारात्मक भए मात्र कर्जा प्रदायक संस्थाले लगानी गर्छन् । परियोजनाका वित्तीय सूचक नै नकारात्मक हुने गरी परियोजनाको लागत वृद्धि सम्भव छैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो कुरामा किन पनि जोड दिन जरुरी छ भने यो प्रकरण नेपालका बुट प्रणालीमा बन्ने समग्र परियोजनालाई प्रभावित पार्ने किसिमले आइरहेछ । बुढी र कालको कथा झै भइरहेछ । यही प्रकृतिको समाचार र लेख केही जलद्युिुत् परियोजनालाई नै तोकेर केही समयअघि आइसकेका छन् । यस्तो कुरा बोल्न र लेख्नुअघि सम्बन्धित सबैले सोचौं ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नबुझेरै नेपालको विकासमा भित्रेको पुँजीलाई हामीले निरुत्साहित त गरिरहेका छैनौं ? यसका बाबजुद पनि कहीँको पृष्ठपोषणमा देशको विकास भाँड्न लागिपर्नेहरुलाई केही भन्नु छैन । जनताले एक न एक दिन अरुण-३ प्रकरणमा झै बुझिहाल्छन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">के नेपालमा आउने सबै कम्पनी गलत हुन् ?</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो पंक्तिकार कालीगण्डकी एको ठेक्का प्रकरणपछिका ठूला ठेक्का परियोजनामा आएका बहुसंख्यक कम्पनीहरुको नेपालमा निर्माण भएको छविबारे जानकार छ । तीमध्ये प्रायः सबै अन्तर्राष्ट्रिय ख्याति भएकै कम्पनी हुन् । तर, ती सबैले नेपालमा बदनामी खुबै कमाएका छन् । कालीगण्डकी एको ठेकेदार इम्प्रिजिलोले लगभग डेढ दशक मुद्दा लडेर पैसा लिनुपर्यो । जापानी कम्पनी हाजमाको अनुभव पनि सकारात्मक छैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
चिनियाँ कम्पनीहरू रेल्वे, गेजुवा, सिनो हाइड्रो, हाइड्रो चाइना सबै बदनाम नै छन् । भारतीय कम्पनीहरु राइट्स, भेलदेखि एञ्जेलिक, कल्पतरु, अरिभा कसैको पनि अनुभव राम्रो छैन । अहिले यो सूचीमा मेलम्चीको ठेकेदार र अन्तर्राष्ट्रिय विमानस्थलको ठेकेदार सानजोसे पनि थपिएका छन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्ता विश्वप्रशिद्ध कम्पनी नेपालमा मात्र किन खराब प्रतीत भइरहेछन् ? हाम्रो प्रणालीको खराबीको संगतले यस्तो भएको हो कि हैन ? विचारणीय छ । यही प्रकरणमा बदनामीको टीका लगाइरहेका अरु कम्पनी थपिएका छन्, जसमा आइ. एल. एफ. एस. पनि परिरहेको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अन्त्यमा,</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो गर्धभराग सुरतालमा आओस् । नेपाली जनतामा चेतना होस् । विकास विरोधी माफियाको चंगुलबाट नीति निर्माण तह फुत्किन सफल होस् ।</div>
<span class="updated_date" style="background-color: white; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 0.9em; font-style: italic; line-height: 26.1888px;">२०७३ भदौ २६ गते १७:०५ मा प्रकाशित</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-252928270853825762016-09-15T08:24:00.001-07:002016-09-15T08:24:10.382-07:00नयाँ माल, पुरानै चाल http://bit.ly/28IvWqY<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: white; box-sizing: border-box; font-family: utsaahregular; font-size: 30px; font-weight: 500; line-height: 1.1; margin-bottom: 10px; margin-top: 10px;">
नयाँ माल, पुरानै चाल</h2>
<div class="col-xs-12 col-sm-12 col-md-12" style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; float: left; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px; min-height: 1px; padding-left: 15px; padding-right: 15px; position: relative; width: 1349px;">
<div class="content-carousel-wrapper" style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 20px; margin-right: 15px;">
<div class="carousel slide mainimages" data-interval="false" data-ride="carousel" id="carousel" style="box-sizing: border-box; height: 0px; position: relative;">
<div class="carousel-inner" style="box-sizing: border-box; height: auto !important; max-height: 100%; overflow: hidden; position: relative; width: 1304px;">
<div class="item active" data-thumb="0" style="box-sizing: border-box; height: auto !important; left: 0px; max-height: 100%; position: relative; transition: left 0.6s ease-in-out;">
<img alt="" class="img-responsive full_w maxh img-one" src="http://assets-cdn.ekantipur.com/images/nepal/miscellaneous/20062016040243Baburam_naya-shakti_small-1000x0.jpg" style="border: 0px; box-sizing: border-box; display: block; height: auto; line-height: 1; margin: 0px auto; max-height: 550px !important; max-width: 100%; vertical-align: middle; width: 0px;" /></div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div class="content-wrapper" id="content" style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;">
<div class="author" style="box-sizing: border-box; color: #cc0000; margin-bottom: 10px;">
- <a href="http://nepal.ekantipur.com/author/%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A3+%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A5%80" style="background: 0px 0px; box-sizing: border-box; color: #cc0000; text-decoration: none;">अरुण सुवेदी</a></div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
राजनीतिको बजारमा नयाँ माल अर्थात् नयाँ दल आएको छ, पूर्वप्रधानमन्त्री एवं पूर्वछापामार नेता बाबुराम भट्टराईको नयाँ शक्ति नेपाल । नयाँ शक्ति नयाँ किसिमले अस्तित्वमा आउनासाथ राजनीतिको बजारमा तीव्र प्रतिक्रियाहरू सुरु भएका छन् । यसै पनि नेपालको राजनीति बढी प्रतिक्रियाले नै निर्धारण गर्छ । इतिहास यस्तै प्रमाणित गर्छ, कहिले राजाको क्रियाको प्रतिक्रियामा, कहिले भारतप्रतिको प्रतिक्रियामा र कहिले आन्तरिक सत्ताको प्रतिक्रियामा । अहिलेको सत्ता स्वयं भारतीय प्रधानमन्त्री नरेन्द्र मोदीविरुद्ध प्रतिक्रियाको राजनीतिमा नै आफ्नो औचित्यता साबित गरिरहेको छ ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />यसरी प्रतिक्रियामा मात्र आफ्नो औचित्य साबित गर्ने संस्कृतिभन्दा केही मानेमा अलग जस्तो देखिए पनि भट्टराईको नयाँ शक्ति यसबाट खासै मुक्त भने देखिएन । यद्यपि, प्रतिक्रियामा आधारित राजनीतिको लामो शृंखलामा एउटा नयाँँ राजनीतिक शक्तिले आफ्नो औचित्य प्रतिक्रियामा नै स्थापित गर्ने हो कि आफूलाई क्रियाकर्ताका रूपमा लिई जाने हो, अहिले नै भन्न सकिने अवस्था छैन ।</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">नयाँ पक्ष :</span> भट्टराईको एकल ‘स्टार’ प्रदर्शन रहेको नयाँ शक्तिमा कम्युनिस्ट भावभूमिमा लामो राजनीतिक जीवन बिताएका नेताहरूको इतिहास पर्गेल्दा थोरै अलग धार वा नयाँ धारमा चाहिँ पक्कै छ, यो । नेपाली कम्युनिस्ट आन्दोलनको एउटा कटु राजनीतिक इतिहास हो, जनवादी केन्द्रीयताको स्वैरकल्पना देखाएर संगठन निर्माण गर्ने र एउटा तहमा शक्ति आर्जन गरेपछि बहुदलीय प्रजातन्त्रमा अवतरण गर्ने । त्यसपछि यही निहुँ पारेर जनवादी केन्द्रीयताको नारामा पार्टी फुट्ने अनि अर्काे पार्टी गठन हुने । अर्थात्, कम्युनिस्ट पार्टी उदार प्रजातन्त्रमा अवतरण गर्नासाथ परम्परावादी कम्युनिस्ट फुटेर जाने । अर्को रोगले पनि कम्युनिस्ट नेतृत्व पीडित थियो, कम्युनिस्ट आन्दोलनबाट बिरक्तिएर/पलायन भएर या त कांग्रेसतर्फ लाग्ने या त दरबार नै पस्ने/फस्ने ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />नयाँ शक्तिचाहिँ यसमा अपवाद देखिएको छ अर्थात् नयाँ बाटोमा नै छ । एउटा छापामार पृष्ठभूमिबाट आएको कम्युनिस्ट पार्टी बहुदलीय प्रजातन्त्रमा अवतरण गरेपछि पार्टीको एक शीर्ष नेताले पार्टीलाई ‘अर्थोडक्स’ कम्युनिस्ट भावभूमितिर नलगी उदार प्रजातान्त्रीकरणको पथमा मात्र लगेनन्, आफूलाई गैरकम्युनिस्ट शक्तिकै रूपमा स्थापित गरे । उनी पलायन भएर कांग्रेस वा अन्य कुनै दलतर्फ वा राजातिर पनि गएनन् । यो, नेपालको कम्युनिस्ट आन्दोलनको पृष्ठभूमिबाट आएको नेतृत्वमा आजसम्म नभएको सन्दर्भ हो । यस मानेमा नयाँ शक्तिको नेतृत्वको नयाँ पक्ष हो, यो । खुनी र आततायी पृष्ठभूमिबाट आएको एउटा नेतामा भएको यो उत्परिवर्तन (म्युटेसन) प्रशंसनीय छ ।</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">सैद्धान्तिक धरातल के ? :</span> एउटा राजनीतिक शक्ति स्थापनाका लागि पहिलो सर्त हो, राजनीतिक सिद्धान्त । यो क्रम आजको होइन र पछि पनि सिद्धान्तविहीन राजनीतिक शक्ति दीर्घकालीन हुन सक्दैन । आफ्नो मूल मुद्दा आर्थिक विकास हुने भट्टराईको कथन छ । यसको अर्थ आफ्नो राजनीतिक सिद्धान्तप्रति उनी गोलमटोल हुन पाउँछन् भन्ने होइन । यो प्रश्न किन पनि महत्त्वपूर्ण छ भने गैरकम्युनिस्ट नाम भए पनि उनको पहिरन शैली, प्रस्तुति र संगठनका बहुमत मानिसहरू कम्युनिस्ट पृष्ठभूमिकै छन् । त्यसमाथि आफ्नो खुनी अतीतप्रति उनले आजसम्म पश्चात्ताप गर्नुको सट्टा त्यसको औचित्यता साबित गर्नमै समय खर्चेका छन् । यो कुरा सोचनीय मात्र होइन, खतरनाक पनि छ । यसकारण आफ्नो सैद्धान्तिक धरातल उनले स्पष्ट पार्नुपर्छ कि, आजका बाबुराम भट्टराई ठीक कि हिजोका ? दुवै ठीक हुनै सक्दैन । यदि दुवै ठीक भनिन्छ भने यो राजनीतिमा ठूलो कपटपूर्ण चाल हो ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />हामीकहाँ लामो समयदेखि वामपन्थी धारमा एउटा शक्ति मूल प्रवाह रहने र खुद्रे विवादले त्यही सैद्धान्तिक धरातलमा खुद्रे पार्टीहरू खोलेर सत्ताको चास्नी चाख्ने परम्परा छ । अर्काेपट्टि प्रजातान्त्रिक धारको मूल प्रवाह रहेको नेपाली कांग्रेसकै मूलधारमा सानातिना सैद्धान्तिक पार्थक्य देखाएर दल खोलेर सत्ता सुखमा पहुँच बनाउने परम्परा पनि पुरानै हो । हाम्रो राजनीतिमा खाली रहेको सैद्धान्तिक धरातल हो, ‘मोडरेट कन्जरभेटिभ’को । खास गरी कमल थापाको सैद्धान्तिक र राजनीतिक पतनपछि यो धरातल झनै उर्वर देखिएको छ । छिमेकी मित्रराष्ट्र भारतमा बढ्दै गएको मोडरेट कन्जरभेटिभको वर्चस्वले पनि यो धरातललाई मलजल नै गर्नेछ । तर, भट्टराईका दस्तावेज र प्रस्तुति हेर्दा त्यो विन्दुमा पुग्ने देखिन्न । सैद्धान्तिक धरातल भएको स्थानमा ठाउँ नभर्ने हो भने उनको दलले या त एमाले–माओवादी भावभूमिमा थप भीड निर्माण गर्ने हो या कांग्रेसी भावभूमिमा । यी दुवै स्थानमा उनको हैसियत मूल प्रवाहको हुने छैन । अर्थात् कुनै न कुनै बहानामा सत्ताको चोइटो चाख्ने थप एउटा दल मात्र हुनेछ, नयाँ शक्ति ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />राजनीतिमा नयाँ शक्ति नाम दिए पनि आर्थिक विकासको नारामा नयाँपन छैन । समाजवाद, उदारवाद र साम्यवादको कक्टेलमा रनभुल्लमा परेको नेपाली आर्थिक–सामाजिक नीति निर्माणलाई दिशा निर्दिष्ट गर्ने सोच र सैद्धान्तिक आधार नयाँ शक्तिमा छैन ।</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">पहिचानको मुद्दा र भट्टराई </span>: नयाँ शक्तिको एउटा अडान छ, जातीय र क्षेत्रीय पहिचानलाई स्वीकार गर्ने, पहिचानको लडाइँलाई समर्थन गर्ने । यसको स्पष्ट आधार हो, नेपालको सांस्कृतिक राष्ट्रियताको विविधतालाई स्वीकार गर्नु । तर, नेपालको सांस्कृतिक विविधता उन्मूलन नै गर्ने किसिमले बढिरहेको सांस्कृतिक अतिक्रमणप्रति उनको कुनै विरोध हुँदै नहुनु रहस्यको विषय हो । सांस्कृतिक पहिचानको पक्षपातीले नेपालका सांस्कृतिक समूहको निजत्वमाथि भएको अतिक्रमणको विरोध गर्नैपर्छ । यो नगरेर उनले दोहोरो चरित्र देखाइरहेका छन् । एकातर्फ पहिचानवादीको तुष्टीकरण र अर्कापट्टि पेसा र शक्ति राष्ट्रहरूको रणनीतिक दबाबमा सांस्कृतिक अतिक्रमण गर्ने मिसनहरूसँगको सहकार्य ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />यसको अर्को पनि स्पष्ट प्रमाण छ, व्यक्तिगत पहिचानलाई समर्थन गर्ने र बहुसंख्यक पहिचानको योजक सांस्कृतिक पहिचान हिन्दु राष्ट्रियतालाई अस्वीकार गर्ने यो अत्यन्त खतरनाक कुरा हो । र, यो विखण्डनवादको बीजारोपण हो । पार्थक्यका कारणहरूलाई स्वीकार गर्ने र एकताको आधारलाई अस्वीकार गर्ने भट्टराई कटु आलोचनाका पात्र हुन्, सन्देहास्पद व्यक्ति हुन् ।</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">विदेशी आका, स्वदेशी भाका </span>: पहिले विदेशी आकामा भारत र पश्चिम मात्र गनिन्थे भने अब चीन पनि त्यो बद्ख्याइँ पाउनेमा पुगिसकेको छ । इतिहास र वर्तमानलाई नियाल्दा पनि राजनीतिक दलहरू मात्र नभएर नागरिक समाज र सञ्चार जगत् पनि त्यो मानकमा अछुतो देखिन्न । गैरसरकारी संस्थाको त झन् कुरै अलग । विदेशी आकाको इसारामा स्वदेशी भाका बोलिरहेका राजनीतिक शक्ति र व्यक्तिको पंक्तिमा नयाँ शक्ति र यसका नेता पनि अछुतो छैनन् ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />नेपाली कांग्रेसभित्र अहिलेका किचलोका प्रमुख विषय संघीयता, धर्मनिरपेक्षतालगायतविरुद्ध जनमत निर्माण भइरहँदा प्रजातान्त्रिक धारमा तिनै मुद्दाको हिमायती भनेर नयाँ शक्ति आएको छ । यी मुद्दा अहिलेका विवादास्प्द संविधानका आत्मा ठहर्याइएको छ । र, यो संविधानको स्वामित्व १२ बुँदेका सूत्रधार शक्तिले लिएका छन् । अर्थात्, भारतको प्रतिपक्ष र पश्चिमाहरूलाई यो संविधानको बचाव गर्ने र संविधानमा निहित ती विषयलाई संशोधन नै गर्न नदिने एउटा प्रजातान्त्रिक आवरणको शक्तिको जरुरत थियो । त्यही बाह्य रणनीतिको जरुरत पूर्ति गर्ने कार्य अनुसार नयाँ शक्ति निर्माण भएको त होइन ?</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">अस्पष्ट विदेश नीति </span>: नेपालजस्तो रणनीतिक महत्त्वको राष्ट्रमा विदेश नीतिको खास महत्त्व हुन्छ, यसैको प्रयोग राष्ट्रिय स्वार्थका लागि हुन नसकेर मुलुकले दुर्गति बेहोर्नुपरेको छ । बीपी कोइराला प्रधानमन्त्री भएपछि नेपाललाई लागेको यो गम्भीर रोगको निदान गर्ने सिद्धान्तसहितको परिवर्तित सोच आजसम्म कसैमा आएन । यो अलमलका कारण मुलुकले ठूलो घाटा बेहोरिसकेको छ, बेहोरिरहेको छ । यो शास्त्रीय अलमलको कसीमा नयाँ शक्ति पनि उही ड्याङमा देखिन्छ । परराष्ट्र नीतिलाई आन्तरिक राजनीतिको औजार बनाउने परिपाटी र आन्तरिक राजनीतिलाई आफ्नो रणनीतिक स्वा्र्थका लागि प्रयोग गर्ने शक्ति राष्ट्रहरूको चलखेलबीच अस्थिर र गन्तव्यहीन नेपालको परराष्ट्र नीतिमाथि नयाँ शक्तिको नयाँ सोच पटक्कै छैन ।</div>
<div style="box-sizing: border-box; margin-bottom: 10px;">
<span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">नाम र नेता</span> : देशलाई युग युगसम्म नेतृत्व गर्ने आकांक्षाले खडा हुने गर्छन्, राजनीतिक दलहरू । यसैले तिनको नाम जुन युगमा पनि शाश्वत खालका हुन्छन् । तत्कालको आवश्यकता अनुसार वा तत्कालीन जनप्रिय/कर्णप्रिय नारालाई मात्र प्रतिनिधित्व गर्ने नामका राजनीतिक शक्ति दीर्घजीवी हुन्नन् । कुरा शास्त्रीय हो तर सत्य । यस आधारमा ५० वर्षपछि पनि भट्टराईको दलको नाम नयाँ शक्ति नै हुने हो ? यो सानो लाग्ने जिज्ञासा भए पनि मननीय छ ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />अनि, कुनै जमानामा कुनै नेताको नेतृत्वमा ऐतिहासिक आन्दोलनमा सहभागी भएका तर सत्ता सिकारको निसाना लगाउन असफल भएका शरणार्थी राजनीतिज्ञहरूको भीड पनि नयाँ शक्तिमा राम्रै <br style="box-sizing: border-box;" />छ । यस्ता शरणार्थीलाई नै सारथि बनाएर के कस्ता लक्ष्य प्राप्ति गर्ला नयाँ शक्तिले ?<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" /><span style="box-sizing: border-box; font-weight: 700;">झिल्के क्रिया र प्रतिक्रिया</span><br style="box-sizing: border-box;" />नयाँ शक्ति स्थापनाका क्रममा एउटा गम्भीर राजनीतिक शक्तिको छवि दिनुको सट्टा नयाँ शक्ति वा यसका एकल स्टार बाबुराम भट्टराई सामाजिक सञ्जालको उत्ताउलो प्रभावमा परेर पार्टीको प्रचार गर्न झिल्के क्रियाकलापमै केन्द्रित रहे । यो पंक्तिकार स्वयं नै व्यापारिक र औद्योगिक क्षेत्रको लामो अनुभव सँगालेको व्यक्ति हो । नेपाल अहिले जस्तो आर्थिक अवस्थाबाट गुज्रिएको छ, मुलुकका करदाता र चन्दादाता जुन अवस्थामा छन्, त्यस अवस्थामा नयाँ पार्टीको यस्तो प्रचार शैली ? आफूलाई आर्थिक विकासका लागि प्रतिबद्धता जनाउने व्यक्तिका यस किसिमका झिल्के शैली धेरैलाई अपाच्य भएको प्रतिक्रिया आइसकेका छन् । यस्तै झिल्के शैली पार्टी घोषणा कार्यक्रम सञ्चालनमा पनि अपनाइयो । सिने अभिनेतृ करिश्मा मानन्धरप्रति कुनै आग्रह नराखी भन्नुपर्दा उनले पनि आफ्नो क्षमता भित्र र बाहिर के छ भनेर बुझ्नु पथ्र्याे । आफ्नो केन्द्रीय सदस्यलाई ‘ग्ल्यामर’का लागि भट्टराईले प्रयोग पनि गर्नु हुन्नथ्यो । यस्तो झिल्के कामबाट उनको ओज बढेन र बढ्दैन पनि ।<br style="box-sizing: border-box;" /><br style="box-sizing: border-box;" />नयाँ शक्तिबाट अर्को झिल्के उद्घोष पनि आएको छ कि स्नातक नगरेकालाई चुनावमा टिकट नदिने । यो कुरा झिल्के मात्र होइन, हास्यास्पद पनि छ । अहिले भट्टराईसमक्ष इतिहासवेत्ता एवं विद्वान् दिनेशराज पन्तलाई टिकट दिनु पर्यो भने दिने कि नदिने ? उनीसँग त एसएलसीको प्रमाणपत्र पनि छैन । बेलायतका तत्कालीन प्रधानमन्त्री जोन मेजर मेट्रिक्युलेटेड मात्र थिए । यस्तो झिल्के, हास्यास् पद र वाहियात कुरा भट्टराई किन गरिरहेछन् ? यसले उनमा रहेको गाम्भीर्यमाथि ठूलो प्रश्न खडा गर्छ ।</div>
प्रकाशित: असार ६, २०७३</div>
<br style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;" /><br style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #5c5c5c; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px;" /><a href="http://bit.ly/28IvWqY" style="background: 0px 0px rgb(255, 255, 255); box-sizing: border-box; color: black; font-family: utsaahregular; font-size: 21px; line-height: 30px; text-decoration: none;">http://bit.ly/28IvWqY</a></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-91246693299248692162016-09-15T08:19:00.003-07:002016-09-15T08:19:57.555-07:00बहसः माथिल्लो कर्णाली आफैं बनाउन सकिन्छ भने जीएमआरलाई दिन जरुरी छैन<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
<a href="http://www.bajajauto.com.np/english/" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;" target="_blank"><img src="http://www.onlinekhabar.com/ads/bajaj-aug31.gif" style="border: 0px; display: block; height: auto; margin-bottom: 10px; max-width: 100%;" width="1140" /></a></div>
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div data-google-query-id="CPvTz4HVkc8CFdGLjwodNaUDTg" id="div-gpt-ad-1470926987037-1" style="height: 90px; margin: 0px; padding: 0px; width: 970px;">
</div>
</div>
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="clear: both; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="sing_left" style="float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px; width: 798px;">
<div id="sing_cont" style="font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; margin: 7px 0px; padding: 0px;">
<h1 class="inside_head" style="color: #2e2e2f; font-size: 2.5em; line-height: 1.5em; margin: 10px 0px; padding: 0px;">
बहसः माथिल्लो कर्णाली आफैं बनाउन सकिन्छ भने जीएमआरलाई दिन जरुरी छैन</h1>
<h3 style="color: #6e6c6c; font-size: 1.3em; line-height: 2em; margin: 0px; padding: 0px;">
ठूला विकास आयोजनाबारे बहस</h3>
<div id="dateline" style="border-bottom: 1px dotted rgb(204, 204, 204); border-top: 1px dotted rgb(204, 204, 204); float: left; height: 100px; margin: 12px 0px; padding: 10px 0px 0px; width: 798px;">
<div class="dline_left" style="float: left; margin: 0px; padding: 0px; width: 239.391px;">
<span class="writer" style="color: #666666; display: block; font-weight: bold; margin-top: 15px;">अरुणकुमार सुवेदी</span></div>
<div class="dline_center" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); float: left; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 7.96875px; vertical-align: middle; width: 47.875px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/07/448456/#respond" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><span class="number" style="color: #006699; display: block; font-size: 1.5em; font-weight: bold;">5</span><span class="txt" style="color: #666666; display: block;">प्रतिक्रिया</span></a></div>
<div class="dline_right" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: middle; width: 462.828px;">
<div class="addthis_jumbo_share" data-title="बहसः माथिल्लो कर्णाली आफैं बनाउन सकिन्छ भने जीएमआरलाई दिन जरुरी छैन " data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/07/448456/" style="clear: both; margin: 0px; padding: 0px;">
<div aria-labelledby="at-659647af-1a34-43e5-b549-d87a704ab02a" class="at4-jumboshare at-style-responsive addthis-smartlayers addthis-animated at4-show" id="atstbx3" role="region" style="animation-duration: 0.3s; animation-fill-mode: both; animation-timing-function: ease-out; margin: 0px; opacity: 1 !important; padding: 0px;">
<div class="" style="margin: 0px; padding: 0px;">
<table><tbody>
<tr><td class="at4-count-container" style="border-right: 1px solid rgb(204, 204, 204); min-width: 200px; padding-right: 20px; text-align: center; vertical-align: middle;"><div class="at4-count" style="color: #a8ce50; font-family: "Helvetica neue", arial; font-size: 60px; font-weight: 700; line-height: 60px; margin: 0px; padding: 0px;">
<span class="at4-spacer" style="color: #666666; display: block; height: 1px; opacity: 0; visibility: hidden;"></span><span style="color: #666666; display: block;">428</span></div>
<div class="at4-title" style="bottom: 2px; color: #a8ce50; font-size: 18px; line-height: 18px; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
SHARES</div>
</td><td class="at-resp-share-element at-share-btn-elements at4-share-container" style="font-size: 0px; line-height: 0; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 20px; position: relative; vertical-align: middle;"><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-facebook" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #3b5998; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-facebook" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M22 5.16c-.406-.054-1.806-.16-3.43-.16-3.4 0-5.733 1.825-5.733 5.17v2.882H9v3.913h3.837V27h4.604V16.965h3.823l.587-3.913h-4.41v-2.5c0-1.123.347-1.903 2.198-1.903H22V5.16z" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Facebook</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-twitter" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #1da1f2; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-twitter" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M27.996 10.116c-.81.36-1.68.602-2.592.71a4.526 4.526 0 0 0 1.984-2.496 9.037 9.037 0 0 1-2.866 1.095 4.513 4.513 0 0 0-7.69 4.116 12.81 12.81 0 0 1-9.3-4.715 4.49 4.49 0 0 0-.612 2.27 4.51 4.51 0 0 0 2.008 3.755 4.495 4.495 0 0 1-2.044-.564v.057a4.515 4.515 0 0 0 3.62 4.425 4.52 4.52 0 0 1-2.04.077 4.517 4.517 0 0 0 4.217 3.134 9.055 9.055 0 0 1-5.604 1.93A9.18 9.18 0 0 1 6 23.85a12.773 12.773 0 0 0 6.918 2.027c8.3 0 12.84-6.876 12.84-12.84 0-.195-.005-.39-.014-.583a9.172 9.172 0 0 0 2.252-2.336" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Twitter</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-email" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #848484; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-email" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><g fill-rule="evenodd"></g><path d="M27 22.757c0 1.24-.988 2.243-2.19 2.243H7.19C5.98 25 5 23.994 5 22.757V13.67c0-.556.39-.773.855-.496l8.78 5.238c.782.467 1.95.467 2.73 0l8.78-5.238c.472-.28.855-.063.855.495v9.087z"></path><path d="M27 9.243C27 8.006 26.02 7 24.81 7H7.19C5.988 7 5 8.004 5 9.243v.465c0 .554.385 1.232.857 1.514l9.61 5.733c.267.16.8.16 1.067 0l9.61-5.733c.473-.283.856-.96.856-1.514v-.465z"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Email</span></a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
गत हप्ता अनलाइनखबरमा प्रकाशित माथिल्लो कर्णालीसम्बन्धी दुई आलेखहरुले एउटा बहसको अध्याय सुरु गरेको छ । अत्यन्त महत्वपूर्ण र ठूला परियोजनाहरुमा एक/दुईवटा लेखहरुमा नै सबै पक्षबारे चर्चा गर्न सम्भव हुँदैन । यसकारण कतिपय पाठक र जिज्ञासुका जिज्ञासा अनुसारका तथ्यहरु र तर्कहरु यथेष्ट मात्रामा नपरेका पनि हुन सक्छन् । तर, नियोजित आग्रहअनुसार गलत तथ्य सूचना र अभद्र टीकाटिप्पणीहरुमा रम्ने रमाउनेहरुप्रति मेरो कुनै आग्रह छैन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="size-full wp-image-349851 alignleft" height="250" sizes="(max-width: 406px) 100vw, 406px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="406" /></a>यसै पनि क्षुब्ध क्रोधितहरु भ्रमित हुन्छन् । क्रोध र आग्रहको पर्दा उठ्नासाथ उनीहरु सही मार्गमा आउँछन् । यसकारण त्यस्ता टिप्पणीहरु उपर समय खर्च गर्नु वाञ्छनीय ठहराइएन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
उपल्लो कर्णालीको पीडीएका धेरै दफाहरुबारे केही जिज्ञासु मित्रहरुले विभिन्न माध्यमबाट जिज्ञासा पनि प्रकट गर्नुभयो । त्यसबखत लागेको थियो, त्यही पीडीएको चिरफारतर्फ केन्द्रित हुन् । तर, तीन अंकमा यथासक्य सवै विषय समेट्ने पहिले नै निर्धारित थियो । यस कारण यस अंकमा त्यस्ता ठूला परियोजनामा नेपालको आन्तरिक लगानी मात्र परिचालन गरेर बनाउन सम्भव छ कि छैन भनी विश्लेषण गर्ने कोशिस गरिएको छः</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
मेरा लेखहरुको प्रतिक्रियामा नेपालले नै ९०० मे.वा.मात्र हैन, ४१८० नै मे.वा. को उच्चबाँध बनाउनुपर्छ भन्नेसम्मका कुराहरु आए । यी सबै कुराहरु आइरहँदा सबैले मध्यनजर गर्नुपर्ने विषय हो- नेपालका प्रचलित नीति विधि र नेपालको वर्तमान आर्थिक अवस्था ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
उपल्लो कर्णाली मात्र हैन, सके सबै परियोजना आफैं बनाए राम्रो । सानातिना त के, २००/३०० मेगावाट सम्मका परियोजना उचित नीति र विधि भए नेपाली निजी क्षेत्रले नै बनाउन सक्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अझ यो लेखकले त ४०० अर्वको काठमाण्डौ मेट्रो रेल पनि आफ्नै श्रोत परिचालन गरेर बनाउन सकिन्छ, राज्यले उचित नीति र विधि दिए पुग्छ भन्दै आएको छ । लेखकले ९ वर्ष अगाडि आफ्नो पुस्तक ‘सपनाका गाथाहरु’मा काठमाण्डौमा मेट्रो रेल यसरी सम्भव छ भनी लेख्दा, बोल्दा धेरैले लेखकलाई पागलझै ठानेका थिए । अझ यो आन्तरिक स्रोतबाटै सम्भव छ भन्दा त हाँसोको पात्र नै भइएको थियो । तर, आजको मितिमा यो विषय आम बहसमा आएको छ ।</div>
<blockquote style="background-attachment: scroll; background-clip: initial; background-image: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png"); background-origin: initial; background-position: 0px 0px; background-repeat: no-repeat; background-size: initial; color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
आफैंले बनाउन सक्दा कर्णाली परियोजना जीएमआर वा सतलजलाई नै दिनुपर्छ वा पश्चिम सेती थ्रि गर्जेजलाई नै दिनुपर्छ भन्ने छैन ।</div>
</blockquote>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
आफैंले बनाउन सक्दा कर्णाली परियोजना जीएमआर वा सतलजलाई नै दिनुपर्छ वा पश्चिम सेती थ्रि गर्जेजलाई नै दिनुपर्छ भन्ने छैन । तर, नेपालको पक्षबाट हेर्दा निजी र कर्पोरेट क्षेत्रलाई नेपालको जलविद्युत उत्पादन खुला गरिएको छ र त्यसमा विदेशी लगानीलाई आह्वान गरिरहेको अवस्थामा भएका पीडीएका सर्तहरुमध्ये यो नै सबैभन्दा लाभकारी छ भन्ने अभिप्रायः हो लेखकको ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसै पनि राजनीतिक अस्थिरता र सामाजिक नकारात्मकताले पुँजी आउनुको सट्टा पलायन भैरहेको नेपालको अवस्था हो । त्यहीमाथि तामाकोशी-३ बाट नर्वेजियन हट्नु र तल्लो अरुणमा ब्रासले सर्त पूरा नगरेका कारण रद्द हुनु जस्ता धेरै घटनाले नेपाल लगानीका लागि अयोग्य राष्ट्रका रुपमा चित्रित भैरहेको अवस्था छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अझ यी परियोजनामाथि भएको सामाजिक र राजनीतिक व्यवहारले यस्ता परियोजनाहरु पनि परित्यक्त भए भने विदेशी लगानीका लागि नेपाल अयोग्यतम राष्ट्रका रुपमा प्रमाणित हुनेछ । चिन्ताको विषय यो पनि हो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
लगानी गर्नु गराउनु र कर्जा व्यवस्थापन गर्नु गराउनु सजिलो विषय होइन । सञ्जालका बतासे भावनाले न लगानी आउँछ /हुन्छ, न त कर्जा नै व्यवस्थापन हुन सक्छ । यो कटु यथार्थ आम नेपालीले बझ्नुपर्छ ।</div>
<blockquote style="background-attachment: scroll; background-clip: initial; background-image: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png"); background-origin: initial; background-position: 0px 0px; background-repeat: no-repeat; background-size: initial; color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
अहिलेको उत्ताउलिएको उपल्लो कर्णालीको विरोधले परियोजना नबन्ने भएमा अरुण-३ कै अर्को संस्करणको नियति भोग्नुपर्ने छ ।</div>
</blockquote>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुनै जमानामा अरुण-३ का विरुद्धमा योभन्दा सानो अभियान थिएन । सबैले सोचौं, त्यसबाट हामीले कत्रो अवसरात्मक लाभ गुमायौं । लेखक स्वयम अरुण-३ परियोजनाको पक्षमा उभिँदा पाएको भुक्तमान अहिले पनि ताजै छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यतिखेरको प्रमुख प्रतिपक्षी एमाले नै विरुद्धमा खनिएपछि अरुण-३ तुहियो । यदि त्यो बनेको भए आज काठमाण्डौ र अरुण-३ क्षेत्र कम्तिमा २२० के.भी.को प्रसारण लाइनले जोडिएको हुन्थ्यो । प्रथमतः त्यो अवस्थामा लोडसेडिङ नै हुँदैन्थ्यो । औधोगिक विकास र अन्य उपयोगले भैहाले पनि आजजस्तै भारतलेे दिन्छु भनेको विद्युत ल्याएर समाधान गर्न सकिन्थ्यो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले दक्षिणसित काठमाण्डौ ६६ के.भी.को डबल सर्किटले मात्र जोडिएको छ । अनि भारतले दिए वा आफ्नै उत्पादन भए पनि आवश्यक परिणाममा विद्युत ल्याउनै सकिन्न । यी सबै अरुण-३ परियोजना तुहिनुका परिणति हुन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
तात्कालीन भूमिकाका लागि एमाले नेताहरुले गल्ती स्वीकार गरिसक्दा पनि त्यसका केही खलनायकहरुले आजसम्म आफ्नो गल्ती स्वीकारेका छैनन् । अहिलेको उत्ताउलिएको उपल्लो कर्णालीको विरोधले परियोजना नबन्ने भएमा अरुण-३ कै अर्को संस्करणको नियति भोग्नुपर्ने छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्ता परियोजनाहरु आन्तरिक श्रोतवाट सम्भव छन् कि छैनन् भनी विश्लेषण गर्न लेखकको एउटा अनुभव निकै सहायक होला पाठक वृन्दलाई-</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रधानमन्त्री केपी ओलीजीको चीन भ्रमण तय भैसकेको थियो । चीनका बारेमा धेरथोर चासो राख्ने र धेरथोर विश्लेषण गर्ने व्यक्ति अनि लगानीका मोडेलहरुको केही जानकारी र आइडिया भएको व्यक्तिका रुपमा एमालेका पोलिटब्यूरो सदस्य पशुपति चौलागाईसँग त्यसै सन्र्दभमा भेटघाट भयो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
चौलागाई दोलखाको भएकाले वहाँको चाख बैरङ्ग योजना तामाकोशी ३ माथि पर्नु स्वाभाविक थियो । हाम्रो वार्ता त्यसैको वित्तीय मोडलमा केन्दि्रत थियो । यस परियोजनामा प्रर्वद्धक पुँजीभन्दा कर्जा व्यवस्थापन महत्वपूर्ण र जटिल विषय थियो । कर्जा इक्विटी अनुपात ८०ः२० गर्दा पनि लगभग १११ अर्बको उक्त परियोजनालाई ८० अर्बको हाराहारीमा कर्जा व्यवस्थापन गर्नुपथ्र्यो । प्रतिनिधि परियोजनाकारुपमा यसलाई अगाडि बढाएर अरु योजना पनि त्यसै मोडेलमा बढाउन सकिने कुरा वहालाई बताएको थिएँ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अलिकति नीति र विधि परिमार्जन गर्नासाथ इक्विटी समस्याको विषय थिएन । सरकारले यसै पनि अहिले प्रतिमगावाट ५० लाख मूल्यअभिवृद्धि कर फिर्ता दिने नीति लिएकै थियो । सोही नीतिलाई केही बदलेर त्यस परियोजनाबाट आउने मूल्यअभिवृद्धि कर र अगि्रम आय कर इक्विटीमा परिणत गर्ने हो भने ७-८ अर्ब इक्विटी स्वतः निर्माण हुने थियो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसमा ४९ प्रतिसत सर्वसाधारणबाट उठाउन पाइहालिन्थ्यो । बाँकी ५/७ अर्ब इपीसी ठेक्का सम्झौता भएको ठेकेदारले नै छाडनुपर्ने सर्त राखेर ठेक्का सम्झौता गर्न सकिन्थ्यो । यसका लागि कुनै कहीँ कतैको लगानी आवश्यक नै भएन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
ठेकेदारको विकल्पमा नेपालकै उद्यमी व्यापारी समूह पनि केही लगानीका साथ आउन सक्षम थियो नै । यसर्थ उक्त परयोजनालाई कर्जा व्यवस्थापनको कुरा महत्वपूर्ण भएकाले चीनमा त्यसतर्फ ध्यान दिए अति उत्तम हुने कुरा मैले एमाले नेतालाई बताएको थिएँ र एउटा सानो लिखित प्रस्ताव पनि दिएको थिएँ । ८० अर्बको हाराहारीको कर्जा नेपालका सबै वित्तिय संस्थाहरु मिलेर एकल पाटीलाई दिन सक्ने अधिकतम कर्जा सीमासम्मको कर्जा उपलव्ध गराउँदा पनि प्रायः असम्भव परिमाण हो यो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसरी सबै वित्तीय संस्थाको ठूलो परिमाणको कर्जा एउटै ठाउँमा लगानी भयो भने अन्य कर्जाको उपभोगमा ठूलो असर पर्न गई बजार नै गडबडाउन पुग्छ । यसर्थ बाहिरबाट नै कर्जा ल्याउनुपर्छ । त्यसका लागि राज्यले दुईवटा नीति र विधिमा परिवर्तन गर्नुपर्ने नै हुन्थ्यो । यस्ता परियोजनाको आयमा सरकारको प्रत्यक्ष नियन्त्रण रहने हुँदा यिनीहरुले लिने अन्तराष्ट्रिय कर्जामा राज्यले जमानी बस्ने नीति अख्तियार गर्नुपर्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्काेतर्फ परिवत्र्य मुद्रामा कर्जा लिएर नेपाली मुद्राको आयबाट तिर्न लाइ मुद्रा विनिमय नीतिमा भारतीय रुपैयाँको अचरतालाई कायम राखेर अलग फोटो भएको भारुको प्ा्रतिछायाँ मुद्रा नबनाई अमेरीकी डलर र भारुको दोहोरो क्याम्पिङमा गएर नेपाली मुद्राको ओज बढाउने नीति लिनुपर्छ भनी मैले सुझाएको थिएँ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो नीतिले डलरमै पीपीए गरे पनि नेपाल विद्युत प्राधिकरणलाई खिम्ती र भोटेकोशीलेझै डुबाउन्नथ्यो । साथै नेरुको पीपीएबाट पनि डलरको कर्जा तिर्न सकिन्थ्यो । तर, यी दुबै कुरा सजिला थिएनन् । यसमा विश्व बंैकलगायत पश्चिमाहरुको ठूलो दबाव झेल्नुपर्ने थियो । संविधानका अन्तरवस्तुमा त आफ्नो डिक्टेसन लागु गर्न सक्षम यो शक्तिलाई कम आँक्न सकिन्नथ्यो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो नीति लिएर चीन र भारतका इक्जिम बंैकहरु, भर्खरमात्र खडा भएको एशियाली पूर्वाधार विकास बैंक आदि सबैसँग कुरा गर्नुपर्छ भन्ने मेरो राय थियो । तर, त्यस्तो हुन सकेन र आजसम्म पनि भएको छैन । यदि यस्ता नीतिहरु अवलम्वन गरी अगाडि बढ्दा यूरोपको निजी र कर्पोरेट क्षेत्रबाट पनि कर्जाको व्यवस्थापन हुन सक्थ्यो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अझै समय बितेको छैन, यस्ता नीति र विधि निर्माण गर्न सकिन्छ । यसले विदेशी भिक्षामाथिको निर्भरता हटाउँछ । स्वाभिमान यसरी निर्माण हुन सक्छ समृद्धिसँगै ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
केचाँहि पक्का छ भने त्यस्ता परियोजनाहरु ठूल्ठुला कम्पनी निर्माण गरेर मात्र गर्नु पर्छ । यसको कारण चिलिमे र चमेलियालाई बुझे थाहा भइहाल्छ । यी नीतिहरु लिन सकेमा चार सय अर्बको परियोजना त सकिन्छ भने ९०० मेगावाटको किन नसक्नु ? तर कर्जा दिनेले सरकारलाई पत्याइदिनुपर्यो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">पुँजी बजार र ठूला परियोजना</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालमा पुँजी बजारबाट पुँजी उठाउने क्रम र पुँजी बजारमार्फत लगानी गर्ने जनचेतनाको विकास उत्साहप्रद किसिमले अगाडि बढेको छ । तर, यसको अर्थ कुनै पनि परियोजनाको सतप्रतिशत लगानी शेयर रकमबााट मात्र हुँदैन । शेयरमा लगानी गर्ने लगानीकर्ताले लाभांश र त्यसका सम्भावित पुँजी लाभको गणित अवश्य हेर्नुपर्छ र हेर्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कालान्तरमा २० प्रतिशत इक्यिुटी सतप्रतिसत परियोजनाको मालिक र शत प्रतिसत आयको हकदार हुने अवस्थामा लगानी जसरी जुट्ला, त्यसरी नै पूर्ण लागत नै शेयरबाट मात्र उठाउने भनेपछि लाभांश र पुँजीगत लाभ अत्यन्त डाइलुटेड हुन्छ । पुँजी बजार त्यस्ता परियोजनामा उत्सुक हुनै सक्दैन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुनै पनि कम्पनीको शेयर आह्वान गर्दा जम्मा भएको पुँजीलाई मात्र गणित गरेर त्यो सबै लगानीका लागि हरदम तयार पुँजी हो भन्ने मान्न सकिन्न । त्यो पुँजीमा ठूलो परिमाण सहकारी, बैंक र वित्तीयसंस्थाहरुको कर्जामार्फत परिचालन भएको हुन्छ । यो पक्ष पनि बुझ्न जरुरी छ । यी सबै पक्षका बावजुद पनि शेयरप्रतिको जनचासो उर्जा क्षेत्रमा मात्र नभएर वित्तीय क्षेत्र र अन्य पूर्वाधार एवं उत्पादनमूलक क्षेत्रका लागि पनि सकारात्मक कुरा हो ।</div>
<blockquote style="background-attachment: scroll; background-clip: initial; background-image: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png"); background-origin: initial; background-position: 0px 0px; background-repeat: no-repeat; background-size: initial; color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
भारतका नै केही परियोजनामा भारत सरकारसँग जीएमआरको विवाद परिसकेको छ, माल्दिभ्सको विमानस्थल निर्माणमा वित्तीय स्रोत जुटाउन नसकेर छाडी हिँडेको कम्पनी हो जीएमआर ।</div>
</blockquote>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैका आधारमा केही ९००/१००० मे.वा.का परियोजनाहरु बनाउन इक्विटीको व्यवस्थापन गर्न सकिन्छ । तर, कर्णालीमा ४१८० मे.वा.अहिले हाम्रो बलबुँताको कुरा होइन । असम्भव र अप्रमाणित सपनाका आधारमा वर्तमानमा सम्भव परियोजनाको अवसरात्मक लाभबाट वञ्चित हुनु बद्धिमानी होइन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">यो पनि हुन सक्छ, पर्दा पछाडिको उद्देश्य</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतेली कम्पनी जीएमआर प्रर्वद्धित कम्पनीसँग भएको पीडीएका सर्तहरु विश्लेषण गर्दा र परियोजनाको लागत एवं लाभको गणित गर्दा जीएमआरले उसको पक्षमा खास राम्रो डिल गर्यो भनेर संसारका व्यापार तथा लगानी क्षेत्रका खलिफाले सायदै भन्छन् होला । निकै लामो समयदेखि यस कम्पनीको वित्तीय अवस्था राम्रो पनि देखिँदैन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतका नै केही परियोजनामा भारत सरकारसँग जीएमआरको विवाद परिसकेको छ । मालदिभ्सको विमानस्थल निर्माणमा वित्तीय स्रोत जुटाउन नसकेर छाडी हिँडेको कम्पनी हो जीएमआर ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी सबैलाई विश्लेषण गर्दा कतै जीएमआर कतै बिप्पा अन्र्तगत राम्रो दाबी ठोकेर आफूलाई परियोजनाबाट बाहिर्याउने दाउमा त छैन ? यसप्रति पनि लेखकको गम्भीर आशंका छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसको पूर्वाधारस्वरुप कर्णाली परियोजनाको विरोध पनि प्रायोजित त छैन ? शंका गर्ने धेरै कोणहरु हुन सक्छन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
केही जापानी र केही चिनियाँ कम्पनीहरुसँग यहाँका निकै राम्रा ठहरिएका परियोजनामा आउनका लागि लेखक स्वयमंले धेरैपटक वार्ता गरेको छ । धेरै कम्पनीले बुट प्रथा नै ठीक होइन । हामी लगानी गर्ने, कर्जा लिने, अनि सरकारलाई किन जिम्मा दिने ? भूगोल सरकारको हो भन्दैमा जमीनमा पनि निश्चित समयपछि छाड्नुपर्ने शर्त राखे भइहाल्यो नि किसानलाई ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नाभिकीय वा तापीय उर्जा कम्पनीचाँहि आफ्नै हुने, जलविद्युत चाहिँ किन नहुने ? जापानीको यस्तो कुरा सुनेर लेखक एक समय हतप्रभ भएको थियो । सरकारको नीति र कानून यस्तै छ भन्ने उत्तरको प्रत्युत्तरमा उसले भन्यो-उसोभए सरकारले नै लगानी गरोस् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
एकापट्टि लगानी ल्याउनलाई यस्तो अवस्था भोग्नपर्छ, अर्कापट्ट िलगानीकर्तामाथिको सामाजिक नकारात्मकता र राज्यको उदासीनता खपिनसक्नुको छ । यसकारण कुनै परियोजनामाथि विरोध गर्नेले यी सबै पक्षको हेक्का राखुन् भन्ने मेरो अभिप्राय हो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">माथिल्लो कर्णालीबारे सुवेदीका थप लेखहरु यहाँ पढ्नुहोस्</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/06/446080/" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><strong style="font-size: 1.2em;">माथिल्लो कर्णालीः पश्चिमाले भाँड्दैछन् कि भारतले आफैं ?</strong></a></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/06/445152/" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><strong style="font-size: 1.2em;">माथिल्लो कर्णालीको विरोध गर्नु ‘पपुलिष्ट राष्ट्रघात’</strong></a></div>
<span class="updated_date" style="font-size: 0.9em; font-style: italic;">२०७३ असार १९ गते १८:०० मा प्रकाशित</span></div>
</div>
</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-37164111575473649472016-09-15T08:14:00.001-07:002016-09-15T08:14:19.540-07:00 बहसः माथिल्लो कर्णालीको विरोध गर्नु ‘पपुलिष्ट राष्ट्रघात’<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
<a href="http://www.bajajauto.com.np/english/" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;" target="_blank"><img src="http://www.onlinekhabar.com/ads/bajaj-aug31.gif" style="border: 0px; display: block; height: auto; margin-bottom: 10px; max-width: 100%;" width="1140" /></a></div>
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div data-google-query-id="CJeM77DUkc8CFRaFjwod2JgDoQ" id="div-gpt-ad-1470926987037-1" style="height: 90px; margin: 0px; padding: 0px; width: 970px;">
</div>
</div>
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="clear: both; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="sing_left" style="float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px; width: 798px;">
<div id="sing_cont" style="font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; margin: 7px 0px; padding: 0px;">
<h1 class="inside_head" style="color: #2e2e2f; font-size: 2.5em; line-height: 1.5em; margin: 10px 0px; padding: 0px;">
बहसः माथिल्लो कर्णालीको विरोध गर्नु ‘पपुलिष्ट राष्ट्रघात’</h1>
<h3 style="color: #6e6c6c; font-size: 1.3em; line-height: 2em; margin: 0px; padding: 0px;">
नेपाललाई फाइदा हुने योभन्दा राम्रो सम्झौता गरेर देखाउन्</h3>
<div id="dateline" style="border-bottom: 1px dotted rgb(204, 204, 204); border-top: 1px dotted rgb(204, 204, 204); float: left; height: 100px; margin: 12px 0px; padding: 10px 0px 0px; width: 798px;">
<div class="dline_left" style="float: left; margin: 0px; padding: 0px; width: 239.391px;">
<span class="writer" style="color: #666666; display: block; font-weight: bold; margin-top: 15px;">अरुणकुमार सुवेदी</span></div>
<div class="dline_center" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); float: left; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 7.96875px; vertical-align: middle; width: 47.875px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/06/445152/#respond" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><span class="number" style="color: #006699; display: block; font-size: 1.5em; font-weight: bold;">23</span><span class="txt" style="color: #666666; display: block;">प्रतिक्रिया</span></a></div>
<div class="dline_right" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: middle; width: 462.828px;">
<div class="addthis_jumbo_share" data-title="बहसः माथिल्लो कर्णालीको विरोध गर्नु ‘पपुलिष्ट राष्ट्रघात’ " data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/06/445152/" style="clear: both; margin: 0px; padding: 0px;">
<div aria-labelledby="at-a1a50d45-b0b2-412c-b3f2-18a864f8ed8a" class="at4-jumboshare at-style-responsive addthis-smartlayers addthis-animated at4-show" id="atstbx3" role="region" style="animation-duration: 0.3s; animation-fill-mode: both; animation-timing-function: ease-out; margin: 0px; opacity: 1 !important; padding: 0px;">
<div class="" style="margin: 0px; padding: 0px;">
<table><tbody>
<tr><td class="at4-count-container" style="border-right: 1px solid rgb(204, 204, 204); min-width: 200px; padding-right: 20px; text-align: center; vertical-align: middle;"><div class="at4-count" style="color: #a8ce50; font-family: "Helvetica neue", arial; font-size: 60px; font-weight: 700; line-height: 60px; margin: 0px; padding: 0px;">
<span class="at4-spacer" style="color: #666666; display: block; height: 1px; opacity: 0; visibility: hidden;"></span><span style="color: #666666; display: block;">1.1K</span></div>
<div class="at4-title" style="bottom: 2px; color: #a8ce50; font-size: 18px; line-height: 18px; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
SHARES</div>
</td><td class="at-resp-share-element at-share-btn-elements at4-share-container" style="font-size: 0px; line-height: 0; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 20px; position: relative; vertical-align: middle;"><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-facebook" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #3b5998; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-facebook" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M22 5.16c-.406-.054-1.806-.16-3.43-.16-3.4 0-5.733 1.825-5.733 5.17v2.882H9v3.913h3.837V27h4.604V16.965h3.823l.587-3.913h-4.41v-2.5c0-1.123.347-1.903 2.198-1.903H22V5.16z" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Facebook</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-twitter" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #1da1f2; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-twitter" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M27.996 10.116c-.81.36-1.68.602-2.592.71a4.526 4.526 0 0 0 1.984-2.496 9.037 9.037 0 0 1-2.866 1.095 4.513 4.513 0 0 0-7.69 4.116 12.81 12.81 0 0 1-9.3-4.715 4.49 4.49 0 0 0-.612 2.27 4.51 4.51 0 0 0 2.008 3.755 4.495 4.495 0 0 1-2.044-.564v.057a4.515 4.515 0 0 0 3.62 4.425 4.52 4.52 0 0 1-2.04.077 4.517 4.517 0 0 0 4.217 3.134 9.055 9.055 0 0 1-5.604 1.93A9.18 9.18 0 0 1 6 23.85a12.773 12.773 0 0 0 6.918 2.027c8.3 0 12.84-6.876 12.84-12.84 0-.195-.005-.39-.014-.583a9.172 9.172 0 0 0 2.252-2.336" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Twitter</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-email" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #848484; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-email" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><g fill-rule="evenodd"></g><path d="M27 22.757c0 1.24-.988 2.243-2.19 2.243H7.19C5.98 25 5 23.994 5 22.757V13.67c0-.556.39-.773.855-.496l8.78 5.238c.782.467 1.95.467 2.73 0l8.78-5.238c.472-.28.855-.063.855.495v9.087z"></path><path d="M27 9.243C27 8.006 26.02 7 24.81 7H7.19C5.988 7 5 8.004 5 9.243v.465c0 .554.385 1.232.857 1.514l9.61 5.733c.267.16.8.16 1.067 0l9.61-5.733c.473-.283.856-.96.856-1.514v-.465z"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Email</span></a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रकृतिको सृष्टिको पहिलो गुण हो हरेक प्राणीले आफ्नो भलो हेर्छ । तर मानिसले चाँहि अर्को मानिस मात्र हैन, समाज, सभ्यता र यस अन्तर्गत निर्माण भएका संस्थाहरुका साथै अरु प्राणी, वनस्पति चराचर जगत सबैको भलो सोच्दछ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो गुण जब मानिसमा आउँछ, ऊ दैवी वृत्तिले युक्त कहलाउँछ । जब मानिस आफ्नो फाइदाका लागि अरु मानिस र जगतको जस्तोसुकै हानी पनि पुरयाउन तयार हुन्छ, त्यसलाई पूर्वीय शास्त्रले आसुरी वृत्ति भनेको छ ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); float: left; margin: 7px 10px 0px 0px; max-width: 100%; padding: 0px; position: relative; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" sizes="(max-width: 256px) 100vw, 256px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg 256w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi-150x150.jpg 150w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 0px 0px; max-width: 100%; width: 266px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="background: rgb(0, 0, 0); bottom: 0px; color: white; font-style: italic; opacity: 0.7; padding: 7px 0px; position: absolute; text-align: justify; width: 266px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, आफूलाई पनि कुनै लाभ नहुने सभ्यता अर्थात राष्ट, समाज, छिमेकी सबैलाई हानी नै हानी हुने काम जब मानिस (हरु) ले गर्दछन्, त्यसलाई के भन्ने ? शास्त्र खासै बोलेको छैन । जब त्यस्ता वृत्तिप्रति ठूलो जमात लाग्न थाल्दछ, त्यसलाई आम पागलपन (मास म्यानिया) भन्नुबाहेक केही विकल्प रहन्न ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको विकास क्रमको इतिहास लगभग यही आम पागलपनको शिकार भएको फेहरिस्त हो र त्यो पागलपनको आधार हुँदै आएको छ, जसलाई कथित राष्ट्रवाद भन्न सकिन्छ । यस क्रमको पछिल्लो शिकार भएको छ उपल्लो कर्णाली परियोजना ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले कर्णाली परियोजनाको विरोधमा कर्णाली वचाउ अभियान सामाजिक सञ्जालहरुमा झण्डै भाइरल नै भएको अवस्था छ । कहीँ कतै समाचार पनि आइसकेका छन् कि प्रधानमन्त्रीलाई ज्ञाापन समेत दिइएको छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
केही समय अगाडि कुनै कम्युनिष्ट पार्टीले उक्त परियोजना निर्माण गर्ने कम्पनीले बनाएका पूर्वाधारहरु जलाएर आफूलाई राष्ट्रवादी घोषणा गरेको थियो । अहिले पनि विकास निर्माणतर्फ एकल सोच नभएका केही राजनीतिक शक्तिहरु त्यस्तै उपद्रो गर्न तम्सिई बसेकै छन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाल यस्तो राष्ट्र हो जहाँ राष्ट्रवादी बन्न राष्ट्रको शुभचिन्तन लिनै पर्दैन, छिमेकीप्रति घृणा ओक्लने र यस्ता आयोजनालाई दुःख दिने तथा दुश्प्रचार गर्ने काम गरे पुग्छ । यसै क्रममा उपल्लो कर्णालीलाई लिएर अहिले राष्ट्रवादको बजारमा विज्ञापित केही प्रश्नहरु उपर विश्लेषणत्मक टिप्पणी गर्ने उद्देश्य रहेको छ यस लेखको ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पहिलो प्रश्नः उपल्लो कर्णालीमा राष्ट्रलाई कति फाइदा वा घाटा छ ?</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाल सरकार र भारतीय कम्पनी जीएमआरको लगानी रहने उक्त परियोजनाका लागि भएको प्रोजेक्ट डेभलप्मेन्ट एग्रीमेन्ट (पीडीए)का सर्त हरुलाई आधारमान्दा नेपाल सरकारलाई उक्त कम्पनीले आफ्नो उत्पादनको १२ प्रतिशत विद्युत निशुल्क उपलब्ध गराउनुपर्ने छ भने उक्त परियोजनाको मिल्कियत राख्ने कम्पनीमा विना लगानी सरकारको २७ प्रतिशत इक्विटी शेयर कायम हुनेछ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
२७ प्रतिशत शेयर रहने साझेदार अर्थात सरकारको जमानत -सोभेरियन ग्यारेन्टीविनानै जीयमआरले उक्त परियोजनालाई कर्जा व्यवस्थापन गर्नुपर्ने छ । अरु परियोजनाहरुमै यो पनि बुट अवधि सकिनासाथ स्वतः सरकारको हुनेछ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पीडीएमा भएको अर्काे महत्वपूर्ण पक्ष हो, यसबाट उत्पादित विद्युत नेपालले पाउने हिस्साबाहेक सबै उसैले बजार व्यवस्थापन गरी भारतीय बजारमा बेच्नुपर्ने छ । यसको विद्युत खरिद सम्झौता नेपाल विद्युत प्राधिकरणले गर्नुपर्ने कुनै वाध्यता छ्रैन । यो पनि अति नै महत्वपूर्ण पक्ष हो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी तीन महत्वपूर्ण पक्षहरुमध्ये अरुण-३ मा इक्वीटी शेयर मुफतमा पाउने बुँदा छैन भने मुफतमा विद्युत लगभग २२ प्रतिसत मिल्छ । तर, पश्चिम सेतीको प्रारम्भिक सम्मौता (चीनको थ्री ग्रजेजको उपक्रमसँग भएको ) मा यी कुनै सुविधा उल्लेख छैनन् । त्यसको सम्पूर्ण उत्पादन विद्युत प्राधिकरण अनिवार्य किन्नै पर्ने र लगानी गरे जति मात्र शेयर प्राप्त गर्न सक्ने प्रावधान छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;"><a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/list.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="list" class="aligncenter size-full wp-image-445163" height="214" sizes="(max-width: 810px) 100vw, 810px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/list.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/list.jpg 810w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/list-300x79.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/list-768x203.jpg 768w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="810" /></a>सर्तहरुको विश्लेषण</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
माथिका तथ्यांकहरुको विश्लेषण गर्दा गणितीय फाइदा बेफाइदा स्पष्टै हुन्छ । सर्तहरुको सवालमा उक्त परियोजना सिधै भारतमा दर्ता भएको कम्पनीको मालिकत्वमा रहन्छ भन्ने भ्रम भएको पाइन्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
वस्तुतः भारतको जीएमआरले वैदेशिक लगानीअन्तर्गत ल्याएको रकम नेपालकै कानूनबमोजिम दर्ता भएको कम्पनीमा लगानी गर्ने हो, जसमा २७ प्रतिशत सेयर चुक्तापुँजी बढ्दै गएअनुसार नेपाल सरकारको हुनेछ । अर्थात उक्त परियोजनाको स्वामित्व धारण गर्ने कम्पनी नेपाली नै हुनेछ । कुनै पनि कम्पनीले कर्जा लिँदा उक्त कम्पनीका ठूला शेयरधनीहरुको व्यक्तिगत वा समूहगत वा संस्थागत जमानत हुनैपर्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अझ बुझ्ने भाषामा भन्दा कम्पनीका मालिकहरुले तमसुकमा सही नगरी कुनै पनि कर्जा प्रदायक संस्थाले कर्जा दिँदैन । तर, नेपाल सरकारको नै २७ प्रतिशत सेयर रहँदा पनि नेपाल सरकारले कुनै प्रकारको जमानतमा सही गर्नुपर्ने छैन । यो ठूलो र महत्वपूर्ण सर्त हो । यस्ता सर्तलाई पनि राष्ट्रको पक्षमा नदेख्नु चरम दृष्टिदोष हो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाल र भारतवीच सन् २०१४ मा निकै फितलो उर्जा व्यापार सम्झौता पीटीए भएको छ । जसको शर्त ८ मा तीन महिनाको अग्रिम सूचनाद्वारा एकपक्षीयरुपमा उक्त सम्झौता कुनै पनि पार्टीले खारेज गर्न सक्ने छ भनी लेखिएको छ । नेपाल भारतको यस्तो उतार-चढावयुक्त सम्वन्धवीच यस्तो फितलो सम्झौतालाई नै आधार बनाएर भारतमै उर्जा बेच्छु भनी कुनै पनि व्यापारिक कम्पनीले लगानी गर्न अग्रसर हुनु कम जोखिमको विषय होइन ।</div>
<blockquote style="background-attachment: scroll; background-clip: initial; background-image: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png"); background-origin: initial; background-position: 0px 0px; background-repeat: no-repeat; background-size: initial; color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
पंक्तिकार चुनौति दिन चाहन्छ, उपल्लो कर्णाली र अरुण-३ मा राष्ट्रघात देख्नेहरुले खाल्सा बसेका तामाकोसी ३, नलसिङगाड या त्यस्तै अरु कुनै परियोजनामा त्योभन्दा बढी लाभ हुने गरी पीडीए गरेर देखाउन्</div>
</blockquote>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भोलि भारतको कुनै प्रसारण कम्पनीसँग विद्युत खरिद सम्झौता गरी परियोजना पूरा भएपश्चात पीटीएलाई नेपाल वा भारतले एक पक्षीयरुपमा खारेज गर्यो भने त्यसबखत त्यो कम्पनीको हालत के होला ? बिप्पाअन्र्तगत क्षतिपूर्ति पाउँ भनी द्वार द्वार भड्कनुपर्यो वा टाट पल्टनु पर्यो । पीटीएको त्यही फितलो शर्तका कारण धेरै विदेशी लगानीकर्ताहरु उर्जा क्षेत्रमा लगानी नगरी फिरेको अनुभव छ लेखक स्वयंको ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालमा अहिले बनिरहेका आयोजनाको स्थिति हेर्दा प्रसारण लाइनको समस्या सुल्dmाउन साथ विद्युत प्राधिकरणले भारतको बजारमा बिजुली नबेची धरै छैन । यो कुरा चिनियाँहरु जस्ता तेज बनियालाई थाहा नहुने कुरै भएन । पीटीएको त्यही फितलो शर्त र नेपाल-भारत सम्वन्धको इतिहासलाई विश्लेषण गरेर नै पश्चिम सेती परियोजनामा चिनियाँहरु उदासीन भएका हुन सक्छन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो प्रतिकुल अवस्थामा पनि नेपाललाई उच्च लाभ दिने गरी पीडीए गरेर आँटका साथ काम सुरु गरिसकेको कम्पनी विरुद्ध आम घृणा उत्पन्न गराउन खोज्नु निश्चय पनि सकारात्मक कुरा होइन नेपालको विकासका लागि । यी सबै विश्लेषणका आधारमा भन्नैपर्ने हुन्छ, अहिले उपल्लो कर्णालीविरुद्ध भइरहेको क्रियाकलाप राष्ट्रवादका नाममा भएको पपुलिष्ट राष्ट्रघात हो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तै पपुलिष्ट राष्ट्रघाती लहडमा अधिक बहकिने सामाजिक मनोविज्ञान र समाजलाई बहक्याएर गरिबीको खेती गरी आफ्नो राजनीतिक आधार निर्माण गर्ने गरिबका कथित मसिहा राजनीतिक दलहरुका कारणले नै नेपाल यो दुर्गतिमा पुगेको हो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पंक्तिकार चुनौति दिन चाहन्छ, उपल्लो कर्णाली र अरुण-३ मा राष्ट्रघात देख्नेहरुले खाल्सा बसेका तामाकोसी ३, नलसिङगाड या त्यस्तै अरु कुनै परियोजनामा त्योभन्दा बढी लाभ हुने गरी पीडीए गरेर देखाउन् । अन्यथा राष्ट्रलाई यस्तो लाभ दिने खालका परियोजना माथि जाइलाग्नेहरुलाई राष्ट्रद्रोह र विकास द्रोहको अभियोगमा अविलम्ब कारवाही होस् भन्ने मान्यता लेखकको रही आएको छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
(सुवेदी जलस्रोत विज्ञ हुन् । माथिल्लो कर्णालीबारे यो उनको व्यक्तिगत विचार हो । अर्को अंकमा ९०० वनाम ४१८० मेगावाटको विकल्प र विवादबारे चर्चा गरिनेछ )</div>
<span class="updated_date" style="font-size: 0.9em; font-style: italic;">२०७३ असार १२ गते १०:५३ मा प्रकाशित (२०७३ असार १४ गते २१:२५मा अद्यावधिक गरिएको)</span></div>
</div>
</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-55087756978497574092016-09-15T08:11:00.002-07:002016-09-15T08:11:22.092-07:00माथिल्लो कर्णालीः पश्चिमाले भाँड्दैछन् कि भारतले आफैं ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<h1 class="inside_head" style="background-color: white; color: #2e2e2f; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 2.5em; line-height: 1.5em; margin: 10px 0px; padding: 0px;">
माथिल्लो कर्णालीः पश्चिमाले भाँड्दैछन् कि भारतले आफैं ?</h1>
<h3 style="background-color: white; color: #6e6c6c; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 1.3em; line-height: 2em; margin: 0px; padding: 0px;">
'यो परियोजना सगरमाथा र बुद्धपछिको नेपालको पहिचान बन्न सक्छ'</h3>
<div id="dateline" style="background-color: white; border-bottom: 1px dotted rgb(204, 204, 204); border-top: 1px dotted rgb(204, 204, 204); float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; height: 100px; line-height: 26.1888px; margin: 12px 0px; padding: 10px 0px 0px; width: 798px;">
<div class="dline_left" style="float: left; margin: 0px; padding: 0px; width: 239.391px;">
<span class="writer" style="color: #666666; display: block; font-weight: bold; margin-top: 15px;">अरुणकुमार सुवेदी</span></div>
<div class="dline_center" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); float: left; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 7.96875px; vertical-align: middle; width: 47.875px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/06/446080/#respond" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><span class="number" style="color: #006699; display: block; font-size: 1.5em; font-weight: bold;">24</span><span class="txt" style="color: #666666; display: block;">प्रतिक्रिया</span></a></div>
<div class="dline_right" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: middle; width: 462.828px;">
<div class="addthis_jumbo_share" data-title="माथिल्लो कर्णालीः पश्चिमाले भाँड्दैछन् कि भारतले आफैं ? " data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/06/446080/" style="clear: both; margin: 0px; padding: 0px;">
<div aria-labelledby="at-dfa97cbf-25d2-4b1d-a731-2c6f87651387" class="at4-jumboshare at-style-responsive addthis-smartlayers addthis-animated at4-show" id="atstbx3" role="region" style="animation-duration: 0.3s; animation-fill-mode: both; animation-timing-function: ease-out; margin: 0px; opacity: 1 !important; padding: 0px;">
<div class="" style="margin: 0px; padding: 0px;">
<table><tbody>
<tr><td class="at4-count-container" style="border-right: 1px solid rgb(204, 204, 204); min-width: 200px; padding-right: 20px; text-align: center; vertical-align: middle;"><div class="at4-count" style="color: #a8ce50; font-family: "Helvetica neue", arial; font-size: 60px; font-weight: 700; line-height: 60px; margin: 0px; padding: 0px;">
<span class="at4-spacer" style="color: #666666; display: block; height: 1px; opacity: 0; visibility: hidden;"></span><span style="color: #666666; display: block;">655</span></div>
<div class="at4-title" style="bottom: 2px; color: #a8ce50; font-size: 18px; line-height: 18px; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
SHARES</div>
</td><td class="at-resp-share-element at-share-btn-elements at4-share-container" style="font-size: 0px; line-height: 0; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 20px; position: relative; vertical-align: middle;"><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-facebook" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #3b5998; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-facebook" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M22 5.16c-.406-.054-1.806-.16-3.43-.16-3.4 0-5.733 1.825-5.733 5.17v2.882H9v3.913h3.837V27h4.604V16.965h3.823l.587-3.913h-4.41v-2.5c0-1.123.347-1.903 2.198-1.903H22V5.16z" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Facebook</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-twitter" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #1da1f2; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-twitter" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><path d="M27.996 10.116c-.81.36-1.68.602-2.592.71a4.526 4.526 0 0 0 1.984-2.496 9.037 9.037 0 0 1-2.866 1.095 4.513 4.513 0 0 0-7.69 4.116 12.81 12.81 0 0 1-9.3-4.715 4.49 4.49 0 0 0-.612 2.27 4.51 4.51 0 0 0 2.008 3.755 4.495 4.495 0 0 1-2.044-.564v.057a4.515 4.515 0 0 0 3.62 4.425 4.52 4.52 0 0 1-2.04.077 4.517 4.517 0 0 0 4.217 3.134 9.055 9.055 0 0 1-5.604 1.93A9.18 9.18 0 0 1 6 23.85a12.773 12.773 0 0 0 6.918 2.027c8.3 0 12.84-6.876 12.84-12.84 0-.195-.005-.39-.014-.583a9.172 9.172 0 0 0 2.252-2.336" fill-rule="evenodd"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Twitter</span></a><a class="at-icon-wrapper at-share-btn at-svc-email" href="https://www.blogger.com/null" role="button" style="background-color: #848484; border-radius: 0%; border: 0px; color: white; cursor: pointer; display: inline-block; font-family: "helvetica neue", helvetica, arial, sans-serif; line-height: 0; margin: 0px 2px 5px; overflow: hidden; padding: 5px; transition: all 0.2s ease-in-out;" tabindex="1"><span class="at4-visually-hidden" style="border: 0px; clip: rect(1px 1px 1px 1px); color: #666666; display: block; overflow: hidden; padding: 0px; position: absolute;"></span><span class="at-icon-wrapper" style="color: #666666; cursor: pointer; display: block; float: left; height: 32px; line-height: 32px; overflow: hidden; width: 32px;"><svg class="at-icon at-icon-email" style="height: 32px; width: 32px;" viewbox="0 0 32 32" xmlns:xlink="http://www.w3.org/1999/xlink" xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"><g><g fill-rule="evenodd"></g><path d="M27 22.757c0 1.24-.988 2.243-2.19 2.243H7.19C5.98 25 5 23.994 5 22.757V13.67c0-.556.39-.773.855-.496l8.78 5.238c.782.467 1.95.467 2.73 0l8.78-5.238c.472-.28.855-.063.855.495v9.087z"></path><path d="M27 9.243C27 8.006 26.02 7 24.81 7H7.19C5.988 7 5 8.004 5 9.243v.465c0 .554.385 1.232.857 1.514l9.61 5.733c.267.16.8.16 1.067 0l9.61-5.733c.473-.283.856-.96.856-1.514v-.465z"></path></g></svg></span><span class="at-label" style="background: none; color: #666666; cursor: pointer; display: block; font-size: 11.4px; height: 32px; line-height: 32px; margin: 0px 0px 0px 5px; padding: 0px 15px 0px 0px;">Email</span></a></td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Uper-Karnali-Hydro.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Uper-Karnali-Hydro" class="size-full wp-image-446152 aligncenter" height="396" sizes="(max-width: 810px) 100vw, 810px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Uper-Karnali-Hydro.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Uper-Karnali-Hydro.jpg 810w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Uper-Karnali-Hydro-300x147.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Uper-Karnali-Hydro-768x375.jpg 768w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="810" /></a></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कर्णाली बचाउ अभियानको अर्को पपुलिष्ट प्रचार देखापरेको छ, अहिलेको उपल्लो कर्णालीको बाँधस्थलमा नै बाँध बनाएर ४१८० मेगावाट विद्युत निकाल्न सकिन्छ भन्ने । विश्वका, विशेषतः पश्चिमका केही अध्ययनकर्ताको अध्यनसमेतमा विश्वको उत्कृष्ट परियोजन भनी सञ्जालहरुमा प्रचारित तथ्यमाथि पनि निश्पक्ष विश्लेषण जरुरी देखिएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो परियोजनाको बाँधस्थल दैलेखको ल्याटीविन्द्रासेनी र अछामको भैरवस्थान वीचमा पर्नेछ । टोपोग्राफी नक्शाका आधारमा उक्त स्थलको उचाइ ६१० मिटरको हाराहारीमा पर्ने देखिन्छ । उक्त स्थानमा ४१० मिटर अग्लो बाँध बनाई कर्णाली चिसापानीभन्दा माथिको कर्णालीको जलाधार ४३ हजार वर्ग किमी मध्ये २१ हजार वर्ग किमीको जलाधारमा पानी जम्मा गरी जलाशययुक्त आयोजना बनाउन सकिने भनिएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसलाई आधार मान्दा समुन्द्र सतहभन्दा १०२० मिटरको उचाइसम्म कर्णालीको तटीय भूभाग डुब्ने छ । अर्थात ल्याटी विन्द्रासेनीभन्दा माथिको तल्लो ढुंगेस्वर साहीगाउँदेखि लिएर तिला-कर्णाली दोभान सेरीघाटसम्म डुब्ने देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस परियोजनाबाट निस्कने बिजुली सस्तो परे पनि यस परियोजनालाई बहुउद्देश्यीय बनाउनचाहिँ सकिँदैन । तर, यो परियोजना जसरी प्रचारित भइरहेछ, त्यो चाहिँ अत्यन्त खतरनाक डिजाइन अन्तर्गत निर्माण भएको षडयन्त्रात्मक कदम हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसमा केवल ९०० मेगावाटको उपल्लो कर्णाली परियोजनामा भारतीय लगानीकर्ता कम्पनी जीएमआरलाई विरोध गरेको जस्तो सतहमा देखिएको छ । तर, यो कर्णाली चिसापानी परियोजना नै भाँड्ने षड्यन्त्र अन्तर्गत आएको छ । यो पक्षचाहिँ अत्यन्त राष्ट्रघाती कुरा हो ।</div>
<blockquote style="background: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png") 0px 0px no-repeat scroll rgb(255, 255, 255); color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
नेपालमा सगरमाथा अनि बुद्धपछिको नेपालको पहिचान बन्न सक्ने परियोजना हो उपल्लो कर्णाली</div>
</blockquote>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
किनभने, नेपाल लामो समयदेखि पश्चिम र भारतको चाखको द्वन्द्वमा फसेको छ र नेपालमा सगरमाथा अनि बुद्धपछिको नेपालको पहिचान बन्न सक्ने परियोजना हो उपल्लो कर्णाली ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
लगभग चार दशकभन्दा बढी समयदेखि अध्ययन भई एउटा राम्रो परियोजनाका रुपमा देखिएको १० हजार ८०० मेगावाटको कर्णाली चिसापानी परियोजना भारतका तत्कालीन प्रधानमन्त्री इन्दिरा गान्धी र विश्व बैंकको द्वन्द्ववीच नेपालको तत्कालीन नेतृत्व अर्थात राजा महेन्द्रको कल्पना क्षमताभन्दा बाहिर रहनाले बन्नबाट बञ्चित परियोजना हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि तत्कालीन समयमा नै नेपालले सफल विकास कुटनीति र सोही अनुरुपको स्वप्न क्षमता प्रदर्शन गर्न सकेको भए आज पाराग्वेको इटाइपुपछि संसारमै १०,००० मेगावाट भन्दा ठूलो दोस्रो परियोजना निर्माण भएको राष्ट्रका रुपमा हाम्रो गौरव स्थापित हुने थियो । तर, त्यसो हुन सकेन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
समयक्रममा भारतको पनि यो परियोजनामाथि बाध्यात्मक चाख उब्जनु स्वभाविक थियो । सुरुमा बाढी नियन्त्रण र सामान्य सिँचाइ तथा विद्युत उत्पादनको मात्र उद्देश्यमा यो परियोजनाको अवधारणा बनाइए पनि पछि भारतको नदी जोड परियोजनामा स्पष्ट खाका बन्यो । र, सोही परियोजनाअन्तर्गत शारदाको पानी यमुनामा लगेर त्यसलाई राजस्थान हुल्ने अनि तटवर्ती सहरहरुमा पनि उपयोग गर्ने गरी जल ग्रीड बनाउने योजना भारतले अगाडि सार्यो । यो अवधारणा अनुसार यमुनाको प्रवाह सन्तुलनमा राख्न घागरा-यमुना लिंक नहर पनि यहीँबाट निर्माण गर्ने सोच थपिन पुग्यो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
समय बित्दै जाँदा आज यो परियोजना गंगाको निर्मल धारा र अविरल धाराको कार्यक्रमसँग पनि जोडिन पुग्यो । यस प्रकार आजसम्म आइपुग्दा कर्णाली चिसापानी परियोजना वृहत बहुउद्देश्यीय लाभका रुपमा देखापरेकोे छ, नेपाल र भारत दुबै देशका लागि ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_349851" style="background: rgb(255, 255, 255); float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin: 7px 10px 0px 0px; max-width: 100%; padding: 0px; position: relative; text-align: center; width: 265px;">
<img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="wp-image-349851" height="157" sizes="(max-width: 255px) 100vw, 255px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w" style="display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 0px 0px; max-width: 100%; width: 265px;" width="255" /><div class="wp-caption-text" style="background: rgb(0, 0, 0); bottom: 0px; color: white; font-style: italic; opacity: 0.7; padding: 7px 0px; position: absolute; text-align: justify; width: 265px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसै क्रममा संसारका महत्वपूर्ण नदीहरुको बेसिन रणनीतिक योजनाको अध्ययन गर्ने क्रममा विश्व बैंकले गंगा उपत्यका (बेसिन) रणनीतिक योजनाअन्तर्गत अध्ययन गरी गंगा उपत्यकाको उच्चतम विकासका लागि सिफारिस गरिएका नेपालमा बनाउनुपर्ने २३ वटा जलासयमध्ये कर्णालीलाई सबैभन्दा ठूलो जलासय ठम्याएको छ । त्यसैगरी नेपाल र भारत दुबैको हितका आधारमा कोशी उच्च बाँधपछि यसलाई दोस्रो महत्वको परियोजना ठानिएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
चिसापानी २७२ मिटर अग्लो बाँध बनाई १६.२ अर्ब घनमिटर सक्रिय जलसञ्चयन गर्नुपर्ने परियोजना हो । यो विद्युतको जडित क्षमताका आधारमा आजसम्म अध्ययन भएका योजनाहरुमध्ये नवौं हैसियतको परियोजना हो । यद्यपि जल सञ्चयनको आयतनमा भने यो विश्वका ठूला परियोजनामा पर्दैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसबाट बन्ने सरोवर चिसापानीदेखि कर्णाली-भेरी दोभान घाटगाउँ, बाँधिगाउँ हुँदै भेरीतर्फ सुर्खेतको हरिहरपुर बेंसीसम्म र कर्णालीतर्फ डोटीको केदार अखडाको बेंसीसम्म डुवान भइ झन्डै अंग्रेजी अक्षर ‘वाई’ (Y) आकारको सरोवर बन्छ । महेन्द्र राजमार्ग र समथर भुभागको नजिक भएकाले यो सरोवरमा पर्यटन पनि यथेष्ट हुने प्रष्टै छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुल ४१८० मगावाटको सस्तो परियोजनासँगै १०८०० मेगावाटको कर्णाली चिसापानीको लाभको चर्चा गर्नुको खास अर्थ छ । यदि उपल्लो कर्णालीमा नै ४१० मिटरको बाँध बनाई जलासय बनाएको खण्डमा यसले चिसापानीको आधा जलाधारबाट सञ्चित हुन आउने पानीलाई माथि नै सञ्चय गरेर राखिदिन्छ । अर्थात आधा मात्र जलाधारबाट भेला भएको पानीले १६.२ अर्ब घनमिटरको वाञ्छित आयतन पूरा हुन सक्दैन ।</div>
<blockquote style="background: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png") 0px 0px no-repeat scroll rgb(255, 255, 255); color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
कर्णाली चिसापानी परियोजना भाँडेर हामीलाई पनि कुनै पनि थप लाभ छैन, बरु घाटा नै छ</div>
</blockquote>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुरा स्पष्ट छ, माथि ४१८० मे.वा. निर्माण गर्नुको अर्थ १०८०० मेगावाटको कर्णाली चिसापानी तुहाउनु र नेपालको पहिचानात्मक आयोजनाको हत्या गर्नु ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">अन्तराष्ट्रिय खेल</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालले जहाँ बाँध बनाए पनि धेरै-थोरै भारतको बाढी नियन्त्रण, सुक्खायामको प्रवाह सन्तुलन, गंगाको निर्मल धारा र अविरल धाराको चाख त सम्वोधन यसै हुनेछ । उपल्लो कर्णाली बाँध (४१८०), भेरी बबई डाइभर्सन र पश्चिम सेती जलासय बनाउनासाथ भारतको घाघराको बाढी स्वतः नियन्त्रण हुन जान्छ, सुख्खायामको प्रवाह पनि सन्तुलित भइ नै हाल्छ । यसबाट भारतलाई केहीमा फरक पर्छ भने त्यो हो, सिंचाइ र केही स्थानमा उपभोग्य पानीको आपूर्ति ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो अवस्था हामी नेपालीलाई पनि समान रुपमा लागु हुन्छ । अर्थात कर्णाली चिसापानी परियोजना भाँडेर हामीलाई पनि कुनै पनि थप लाभ छैन, बरु घाटा नै छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्कातर्फ भारतको सहमति र सहकार्यमा काम गर्दा उसैको लगानी परिचालित हुने पक्का छ । तर, उसको योजना इत्तर गएर काम गर्दा उसलाई त्यो बन्धन लाग्ने छैन । अतिरिक्त विद्युत किनिदिने सम्झौता गरिदिए पुग्छ । उसका चाख पनि धेरै हदसम्म सम्बोधन हुने नै छन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्थ प्रष्ट छ, भारतको हित आफ्नो लगानी बिना नै हुनेछ । यसका लागि भारतले खास टाउको दुखाउनुपर्ने छैन । तर, कुरा यति सरल छैन । यी विकल्पहरु र राष्ट्रवादका नाममा नेपालले केही परियोजना आफैं बनाउँछ भनी उफ्रनुका पछाडिको ठूलो कारण हो, नेपालको पानीलाई हतियार बनाएर पश्चिमले भारतसँग मोलमोलाई गर्ने उद्देश्य । र, भारतमाथि दबाव सिर्जना गरेर चीनलाई घेर्ने आफ्नो योजनाको सहकर्मी बनाउने आशय ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
संसारमा नै सबैभन्दा बढी जलासययुक्त योजनाहरुमा गइरहेको राष्ट्र हो भारत । उसको पिक डिमान्डको आपूर्ति गर्ने, बाढी नियन्त्रणदेखि सुख्खायामको प्रवाह सन्तुलन समेतलाई लक्षित गरी भारतले अरुणाञ्चल प्रदेशमा ५० हजार मेगावाटको जलाशययुक्त आयोजना बनाउन अग्रसर भइसकेको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भुटानमा १०,००० मेगावाटको भारतको मिसन निकै सफल भइसकेको छ । उत्तराखण्ड र हिमाञ्चल प्रदेशमा पनि बनाइ नै रहेको छ । नेपालसँगको असहज जल सम्वन्ध सहज भएमा नेपालबाट पनि २५,००० मेगावाटको हाराहारीमा उसको उद्देश्य रहेको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Karnali.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Karnali" class="size-full wp-image-446151 aligncenter" height="630" sizes="(max-width: 810px) 100vw, 810px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Karnali.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Karnali.jpg 810w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Karnali-300x233.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/06/Karnali-768x597.jpg 768w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="810" /></a></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
जलासयप्रतिको भारतको उच्च प्राथमिकतालाई बुझेका पश्चिमाहरु भारतमाथि निरन्तर दबाव बनाइरहेछन् । यसै क्रममा केही समय पहिले अमेरिकाले जलासययुक्त परियोजनाहरुलाई वित्तीय सहयोग नदिन विश्व बैंकलाई भनेको छ । जलाशययुक्त परियोजनामै आफ्नो समृद्धिको प्रचुर सम्भावना रहेका हामीजस्ता राष्ट्रहरु माथि त यो ज्यादती हो नै, साथै भारतमाथिको ठूलो दबाव पनि हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
पश्चिमाहरुले भिन्न-भिन्नतर्फबाट दबाव दिने यही रणनीति अन्तर्गत केही गैरसरकारी र अन्तरराष्ट्रिय गैरसरकारी समेतको प्रत्यक्ष/परोक्ष संरक्षणमा कर्णाली बचाऊ अभियान पनि चलेको स्पष्ट हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
उपल्लो कर्णालीका बारेमा अर्को पनि हल्ला सामाजिक सञ्जालमा मात्र हैन, नेपाली मानसपटलमा समेत भाइरल भएको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कर्णाली चिसापानी (१०,८०० मे.वा.) को जलाशयमा उपल्लो कर्णालीको विद्युतगृह (पावर हाउस) डुब्छ भन्ने तथ्यहरुका आधारमा हेर्दा यो सरासर गलत कुरा हो । कर्णाली चिसापानीको पानीको उच्चतम सतह ४१५ मिटर उचाइसम्मको हुने देखिन्छ भने उपल्लो कर्णालीको टेलरेसको पानीको सतह ४८० मी को उचाइमा देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
गणितीय तथ्यांक मात्रै हेर्ने हो भने दुबैतर्फ ५/५ मिटर छाड्दा पनि अझै ५५ मिटरको फरक उपलब्ध हुन्छ । उपल्लो कर्णालीको प्रवाह आयतनलाई आधार मान्ने हो भने यसवीचमा अर्को २००-२५० मेगावाटको परियोजना बन्न सक्छ । यद्यपि यसका लागि भौगोलिक उपयुक्तता महत्वपूर्ण पक्ष हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">अर्को दिव्य सम्भावनाको भ्रूण हत्या</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
धार्मिक एवं सांस्कृतिक रुपमा कर्णाली नदीको महत्व छैन । यसले पवित्र स्नानका लागि योग्य हुन पनि सेती द्वीवेणीसम्मको दुरी तय गर्नुपर्छ । तर, नेपालको समग्र विकासमा यो नदी अति नै महत्वको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
आफ्नो हिन्दु सांस्कृतिक पहिचानात्मक अस्तित्वको हत्या गरे पनि र आफ्नो सह-सांस्कृतिक छिमेकी भारतलाई सत्तोसराप गरे पनि नेपालका लागि सबैभन्दा ठूलो वरदान नै हिन्दु संस्कृति र भारतको हिन्दु जनसंख्या हो । हिन्दुहरुको पवित्रस्थल कैलाश मानसरोवर जाने सबैभन्दा छोटो र सुरक्षित मार्ग नै कर्णालीको तिरैतिर बन्ने मार्ग हुन सक्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि उपल्लो कर्णालीलाई ४१० मिटरको अग्लो बाँध बनाएमा यो दिव्य सम्भावनाको भ्रुण हत्या हुनेछ । तर, कर्णाली चिसापानीले यसमा कुनै व्यवधान गर्दैन, उल्टो तीर्थयात्रीहरुलाई थप एक मनोरञ्जनस्थल प्राप्त हुनेछ ।</div>
<blockquote style="background: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png") 0px 0px no-repeat scroll rgb(255, 255, 255); color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
पश्चिमाहरुले भिन्न-भिन्नतर्फबाट दबाव दिने यही रणनीति अन्तर्गत केही गैरसरकारी र अन्तरराष्ट्रिय गैरसरकारी समेतको प्रत्यक्ष/परोक्ष संरक्षणमा कर्णाली बचाऊ अभियान पनि चलेको स्पष्ट हुन्छ</div>
</blockquote>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
(यो मार्गका बारेमा अरु विस्तृत वर्णन लेखकको प्रकाशोन्मुख कृति स्वप्न डायरीमा पढ्न सक्नुहुनेछ )</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">आफैं फिर्न सक्छन् जीएमआर र सतलज</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको जग्गा प्राप्ति र वनसम्वन्धी प्रचलित कानूनहरु कस्ता छन् ? र, कर्पोरेट क्षेत्रलाई पनि भारतसँगको नेपालको सरकारी विवादको सामाजिकीकरणको मार र भार जुन किसिमले परिरहेछ, त्यो स्थिति हेर्दा ती कम्पनीको बलबुँतामा समस्याको समाधान सायदै हुने देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
वर्तमान सरकार पनि त्यसप्रति उत्तरदायी भूमिकामा रहन्छ भन्नेमा शंकै छ । यसकारण अन्ततः यी कम्पनीहरुले परियोजना निर्माण गर्न नसक्ने वातावरण आउनेछ र यिनीहरुले विप्पाअन्तर्गत क्षतिपूर्ति माग गर्ने वाध्यात्मक अवस्था नआउला भन्न सकिन्न । त्यसपछि भारत विरोधको अर्को अध्याय सुरु हुनेवाला छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
स्थितिलाई त्यतै जाओस् भनेर सरकारी र गैरसरकारी स्तरबाट समेत वातावरण बनाइरहेको विश्लेषण छ लेखकको ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">भारतको असक्षमता</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कोशी उच्चबाँध र कर्णाली चीसापानी, महाकाली पञ्चेश्वरजस्ता परियोजनाहरु कुनै कर्पोरेट क्षेत्रबाट हुने कुरै भएन । यसमा भारत र नेपाल सरकार लाग्नैपर्ने हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्ता परियोजनाहरु जहाँ पनि सरकार(हरु) को प्रत्यक्ष संलग्नतामा नै बन्ने हुन् । तर, यस्ता ठू-ठूला लगानी त्यो पनि आफ्नो भूगोल बाहिर गएर भारत सरकारको कतै क्षमताभन्दा परको कुरा त हैन ? यस्तो शंका गर्ने ठाउँहरु पनि प्रशस्त छन् । नत्र यस्ता ठू-ठूला परियोजना, जसले भारतकोसमेत अन्तराष्ट्रिय शाख बढाउँछ, पहिचान बनाउँछ र हरेक प्रकारबाट फाइदै फाइदा हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्ता आयोजनाका बारेमा जनता र राजनीतिलाई आश्वस्त पार्ने काममा भारत उदासीन देखिन्छ भने नेपाल, नेपाली र भारतको वित्तीय सक्षमतामाथि प्रश्न गर्नेहरुलाई आश्वास्त पार्नेतर्फ पनि भारत चुपचाप देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसर्थ यस्ता परियोजनामा लगानी गर्ने भारतीय क्षमतामाथि शंका उत्पन्न हुनु स्वाभाविक छ । र, शंका गर्नेको पंक्तिमा लेखक स्वयम् पनि पर्दछ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतको केन्द्रीय नेतृत्व परिवर्तन भएपछि मेट्रो रेलदेखि लिएर आधुनिक शहरीकरण र हाइ स्पीड रेलमा समेत भारतको व्यापक लगानी भैरहेको अवस्था छ । आफ्नो उर्जाका आधार पनि तापीयबाट नाभिकीयतर्फ लान भारत जोडतोडले लागेको छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो अवस्थामा कोशी उच्च बाँधसहितका जलसंयोजकहरु, कर्णाली चिसापानीतर्फ बजेट बन्दोवस्त गर्न भारतका लागि खास प्राथमिकताको क्षेत्र पनि नपरेको र क्षमताभित्र पनि छैन भन्नेमा विश्वास गर्ने आधार बन्दै गएका छन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">उग्रराष्ट्रवादको ‘सेकेण्ड थट’</strong></div>
<blockquote style="background: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png") 0px 0px no-repeat scroll rgb(255, 255, 255); color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
कर्णाली बचाऊ अभियानको जरो या त भारतको विरुद्धमा पश्चिमको योजना अनुसार छ, या त भारतकै स्पोन्सरमा उसले आफ्नो दायित्व मुक्ति र स्वार्थपूर्तिका लागि भइरहेको छ</div>
</blockquote>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैको दोस्रो सोच (सेकेन्ड थट) का रुपमा नेपालभित्र उग्र राष्ट्रवादको भावनाको खेती गरेर नेता र जनतालाई प्रोभोक गरेर गंगा उपत्यका रणनीतिक योजना अन्तर्गतका नेपालमा बन्ने बाँधहरु नेपाललाई नै बनाउन लगाइरहेको त छैन ? यसमा पनि शंका गर्ने ठाउँ छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसको उदाहरणमा बुढीगण्डकीलाई लिन सकिन्छ । यही सूत्र अनुसार नै कर्णाली चिसापानीको बिराट लगानीबाट उम्किने आफ्नो बाढी नियन्त्रण, सुख्खायामको प्रवाह सन्तुलन, निर्मल र अविरल गंगा बहावको उद्देश्य पूर्ति हुने पीक डिमाण्डमा विद्युत पनि मिल्ने र आफ्नो लगानीविना नै नेपालमा बाँध पनि बन्ने उद्देश्यबाट नै यो भारतको विरोध पनि उतैबाट स्पोन्सर भएको त छैन भनी शंका गर्ने यथेष्ठ ठाउँ छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
इतिहास पर्गेल्दा पनि भारत विरोधी भनी कहलिएकाहरुका कर्मले नेपाललाई अधीक घाटा र भारतलाई नै फाइदा भएको स्थिति प्रमाणित गर्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
माथिका आधारहरुमा भन्नैपर्छ, कर्णाली बचाऊ अभियानको जरो या त भारतको विरुद्धमा पश्चिमको योजना अनुसार छ, या त भारतकै स्पोन्सरमा उसले आफ्नो दायित्व मुक्ति र स्वार्थपूर्तिका लागि भइरहेको छ । जे भए पनि यसको जरो नेपाली राष्ट्रहितको उद्देश्यमा कहीँकतै जोडिँदैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">उपसंहार</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
माथिका तथ्यहरुका आधारमा भन्नैपर्ने हुन्छ, उपल्लो कर्णाली परियोजना लाभयुक्त मात्र हैन, नेपालको पहिचानात्मक परियोजना हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसले कर्णाली चिसापानीलाई पनि नभाँड्ने देखिन्छ । यस्ता परियोजनाहरुको विरोध राष्ट्रघातबाहेक अरु केही हुन सक्तैन । कुनै पनि बाहाना र शर्तमा कोशी उच्चबाँध र कर्णाली चिसापानीको विरोध वा त्यसलाई भाँड्ने अप्रत्यक्ष षडयन्त्र राष्ट्रविरोधी अपराध हुन् भन्नेमा यो लेखक स्पष्ट छ ।</div>
</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-60485613881363044312016-09-15T08:01:00.002-07:002016-09-15T08:01:42.216-07:00राष्ट्रवादको अपव्याख्याः भीमसेन थापादेखि केपी ओलीसम्म !<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
<a href="http://www.bajajauto.com.np/english/" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;" target="_blank"><img src="http://www.onlinekhabar.com/ads/bajaj-aug31.gif" style="border: 0px; display: block; height: auto; margin-bottom: 10px; max-width: 100%;" width="1140" /></a></div>
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div data-google-query-id="CIPY7tTRkc8CFc6naAodQZEAGQ" id="div-gpt-ad-1470926987037-1" style="height: 90px; margin: 0px; padding: 0px; width: 970px;">
</div>
</div>
<div class="desktoponly" style="font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="clear: both; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="sing_left" style="float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 14.88px; margin: 0px; padding: 0px; width: 798px;">
<div id="sing_cont" style="font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; margin: 7px 0px; padding: 0px;">
<h1 class="inside_head" style="color: #2e2e2f; font-size: 2.5em; line-height: 1.5em; margin: 10px 0px; padding: 0px;">
राष्ट्रवादको अपव्याख्याः भीमसेन थापादेखि केपी ओलीसम्म !</h1>
<h3 style="color: #6e6c6c; font-size: 1.3em; line-height: 2em; margin: 0px; padding: 0px;">
'राजीनामा नै केपी ओलीको सच्चा राष्ट्रवाद हो'</h3>
<div id="dateline" style="border-bottom: 1px dotted rgb(204, 204, 204); border-top: 1px dotted rgb(204, 204, 204); float: left; height: 100px; margin: 12px 0px; padding: 10px 0px 0px; width: 798px;">
<div class="dline_left" style="float: left; margin: 0px; padding: 0px; width: 239.391px;">
<span class="writer" style="color: #666666; display: block; font-weight: bold; margin-top: 15px;">अरुणकुमार सुवेदी</span></div>
<div class="dline_center" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); float: left; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 7.96875px; vertical-align: middle; width: 47.875px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/08/462319/#respond" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><span class="number" style="color: #006699; display: block; font-size: 1.5em; font-weight: bold;">17</span><span class="txt" style="color: #666666; display: block;">प्रतिक्रिया</span></a></div>
<div class="dline_right" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: middle; width: 462.828px;">
<div class="addthis_jumbo_share" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
</div>
</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले निवर्तमान प्रधानमन्त्री केपी ओलीको सर्वत्र चर्चा छ । आफ्नो उखान टुक्का र ठट्यौलीपूर्ण अभिव्यक्तिका लागि चर्चामा रहने ओली यसपटक भने व्यवस्थापिका संसदमा राजीनामा दिँदाको भाषणका लागि चर्चित छन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="alignleft wp-image-349851" height="219" sizes="(max-width: 356px) 100vw, 356px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="356" /></a>ओलीकै सरकारको नीति तथा कार्यक्रम र बजेटसम्म कहीँकतै उल्लेख नभएका विकासका सपनाहरुका लागि धेरैले केपी ओलीलाई सम्झिइरहेछन् । उनका त्यस्ता केही सपनाहरुको प्रशंशा यस पंक्तिकारले पनि गरेकै हो । तर, अहिलेको राजनीतिक बजारमा उनको खासियत भने उनले लिएको राष्ट्रवादी अडान र धारणा रहेको छ । यसलाई आधार बनाएर निकै विद्वान र गहन व्यक्तिहरुको भावना पनि तरल भएका अभिव्यक्तिहरु सामाजिक सञ्जाल र सञ्चार माध्यममा यत्रतत्र देखिएका छन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
राजनीतिक कुटनीतिको जटिलताका बावजुद जहिले भावनामा मात्र बहकिएर आफ्नो अभिमत व्यक्त गर्ने सामान्यजनको त कुरै छाडौं, यस अर्थमा केपी ओलीले लिएको अडानलाई राष्ट्रवादको उत्तम नमूनाका रुपमा सर्वप्रचारित भएपछि पंक्तिकारलाई पनि नेपालका चल्तीका राष्ट्रवादी भावना र नेपाल राष्ट्र एवं जनतालाई त्यसले पुर्याएको लाभ-हानीको कसीमा एकपटक फेरि विश्लेषण गर्ने उत्कण्ठा उत्पन्न भयो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिलेको प्रौढ पिँढीदेखि पढ्दै र बढ्दै गएको किशोर पिँढीसम्मले भीमसेन थापाका बारेमा एउटै प्रकृति र प्रवृतिको इतिहास पढेको छ । यसको स्रोत खासगरी राजा महेन्द्रका पालामा दरवारिया पृष्ठपोषणमा लेखिएको इतिहास नै हो । यो इतिहासको ठीक विपरीत व्याख्या एवं ठहर छ, इतिहासकार बाबुराम आर्चाय र पछिल्लो पिढीँका केही इतिहासकारहरुको । तर, त्यो इतिहास भने जसले स्वध्यायन गर्छन् तिनले मात्रै पढिरहेछन् । सरकारी आधिकारी स्तरबाट पढाइरहिएको छैन । बाबुराम आर्चायको इतिहासलाई आधार मान्दा भीमसेन थापाको छवि अहिलेको इतिहासमा पढाइएजस्तो पटक्कै छैन ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसक्रममा मलाई एउटा गम्भीर प्रश्नले लामो समयसम्म सताइरहेथ्यो आखिर आफ्नै पूर्वजहरुलाई खोपीमा राखेर र दरबारभित्रकै पारिवारिक व्यक्तिहरुलाई उपयोग गरेर सधैं आफ्नो हातमा शक्ति राखिरहने भीमसेन थापाप्रति राजा महेन्द्रको त्यत्रो अनुराग के कारणले उत्पन्न भयो ?</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">भीमसेन थापा कसरी शक्तिमा आए ?</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
मेरो मनमा लगभग ढेड दशकदेखि उत्पन्न यो प्रश्नको उत्तर नेपाली सेनाको इतिहासमा विध्ाावारिधि गर्नुभएका अवकाशप्राप्त जनरल प्रेमसिंह बस्नेतले दिनुभयो । जुन शाह वंशको इतिहासका लागि अलि अपमानजनक पनि रहेछ ।<br />पृथ्वीनारायण शाहका उत्तराधिकारी प्रतापसिंह शाह त्ात्कालीन अवस्थामा राजा हुन लायक थिएनन् । त्रान्त्रिककहाँ त्रन्त्र साधनाका लागि जाने र आठै प्रहर रक्सी पिइरहने अनि अलिअलि तनबल आउनासाथ तन्त्र साधनाका नाममा काम-अभ्यासमै लिप्त रहन्थे प्रतापसिंह ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/01/Bhimsen-Thapa.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Bhimsen-Thapa" class="aligncenter size-full wp-image-373457" height="371" sizes="(max-width: 650px) 100vw, 650px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/01/Bhimsen-Thapa.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/01/Bhimsen-Thapa.jpg 650w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/01/Bhimsen-Thapa-300x171.jpg 300w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="650" /></a></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अनवरत नशा र अत्यधिक यौनका कारण उत्पन्न दुर्बलताले प्रतापसिंहको अल्पायुमै निधन भयो । उनका पुत्र रणबहादुर शाह झनै यौन मुद्दाका कारण अर्धपागल नै रहन्थे । अस्वाभाविक यौन चरित्र र अस्वाभाविक आकारको यौनाङ्गका कारण रणबहादुर उन्मत्त भैरवका राज अवतार थिए । उनको नजिक पर्नासाथ रानीहरु रोईकराई गरेर भाग्न चाहन्थे ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
राजाको यो अवस्थाप्रति चिन्तित दरवारिया वैद्य, अझ काम-विधाका ज्ञाताहरु राजाका निम्ति उपयुक्त स्त्रीको खोजीमा लागिरहन्थे । यसैक्रममा आफ्ना पतिको मृत्युका कारण पशुपतिमा शतविज छर्न आएकी मैथिल विधवा ब्राम्हणीमाथि दरवारियाहरुको नजर पर्यो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
ठूलो प्रयत्नपछि रणबहादुर शाहकी जेठी महारानीले गोर्खा लगेर ती विधवा ब्राम्हणीसँग आफ्नो पतिको विवाह गराइदिइन् । तिनै महारानीबाट गिवार्णयुद्ध विक्रम शाह जन्मिए । तर, सुत्केरी महारानीमाथि अधैर्य राजाले बारम्वार गमन गरेपछि भएको रक्तस्रावले ती महारानीको मृत्यु भयो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
महारानीको जीवन रक्षाका लागि गरिएका तान्त्रिक, वैद्य र देवकार्य केहीले काम गरेन । आफ्नो रेहक्षुधा तृप्तिका लागि मन परेकी महारानीको मृत्युवाट थप विक्षिप्त बनेका रणबहादुर शाहले देवधामको अपमान गर्न शुरु गरे । पशुपतिनाथको शिवलिंगमा कोपरा खन्याउने र गुहेश्वरीमा बाँस हाल्ने जस्ता काम गर्न गराउन थाले । यस्ता विक्षिप्त रणबहादुरलाई उपयोग गरेर भीमसेन थापा सत्ताको शिखरमा पुगे ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भीमसेन थापाले गिर्वाणयुद्धविक्रमको वचपनलाई भरपूर उपयोग गरे । पछि भीमसेन थापाद्वारा स्थापित भारदारहरुको गुटद्वन्द्वलाई अन्त्य गर्दै जगंबहादुरले राणा शासनको शुरुवात गरेका हुन् । त्यसपछि राणाहरुले शाहहरुलाई माथिका दुई राजाहरुसहित पछिका केही सन्की राजाहरुको उदाहरण दिएर बारम्बार अपमान गर्ने गर्थे । वर्णशंकरजस्ता अपमानजनक शब्द प्रयोग गर्ने गर्थे ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
वि.सं. २००७ सालअघिको आफ्नो जीवनमा यो अवस्था प्रशस्त भोगेका महेन्द्रले आफू राजा भएपछि आफ्ना पूर्वजलाई महिमाहित गर्ने अभियानमा लागे, जसका कारणले पहिले भीमसेन थापालाई महिमान्वित गर्नुपर्ने अवस्था आयो । यसैअुनसार दरबार पोषित इतिहास निर्माण भयो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
माथिको यो विवरण अवकाशप्राप्त जनरल डा. प्रेमसिंह बस्नेतको कोट-अनकोट कथन हो । यो लेखक केही मामलामा राजा महेन्द्रको प्रशंसक पनि हो भने केही मामलामा कटू आलोचक । तर, महेन्द्रजस्तो गम्भीर प्रकृतिका राजाले इतिहासलाई यथारुपमा नछाडेर किन यसरी लेखाउनेतर्फ लागे ? मेरा लागि अझै पनि यो जिज्ञासाको विषय छ । त्यस्ता बहुलठ्ठी पूर्वजका कारण महेन्द्रको शीर्षस्थतामा कुनै असर त पर्ने थिएन । तर, पनि एउटा निर्देशित इतिहास लेखियो, जसका आधारमा आजको आम भावनासमेत निर्माण हुन पुगेको छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">भीमसेनको राष्ट्रवाद</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
राजा महेन्द्रबाट प्रक्षेपित भीमसेन थापाको राष्ट्रवाद कस्तो थियो र त्यसले नेपाललाई के दियो ? यो गम्भीर प्रश्नको उत्तर आजको केपी ओलीजीको राष्ट्रवादी छविको चर्चामा सान्दर्भिक हुन जान्छ ।</div>
<blockquote style="background-attachment: scroll; background-clip: initial; background-image: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png"); background-origin: initial; background-position: 0px 0px; background-repeat: no-repeat; background-size: initial; color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
राष्ट्रवादको तटस्थ मानक र नेपालको विशिष्ट जातीय क्षेत्रीय स्वरुपका आधारमा वीपी कोइराला र राजा महेन्द्रको अलग-अलग सोच प्रष्ट देखिन्छ । तीमध्ये कुनले राष्ट्रियता सबल हुन सक्थ्यो र सक्छ भन्ने विवाद लामो हुन सक्छ</div>
</blockquote>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
आफ्ना पूर्वजहरुको कृत्रिम महिमा निर्माण गर्दा भीमसेन थापाद्वारा गरिएका धेरै गल्तीहरु औचित्यपूर्ण सत्कार्यका रुपमा रुपान्तरित भए । जसको हठ अदुरदर्शिता र कुटनितिक अक्षमताले नेपालले एक तिहाइ भन्दा बढी भूभाग गुमाउनुपर्यो, यस्तो नेपाल निर्माणपश्चात राष्ट्रले भोगेको सबैभन्दा ठूलो आघातका कारणीलाई राष्ट्रवादको पहिरन भिराएर महिमान्वित गर्ने काम भयो ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
बहुलठ्ठी र बालक राजाहरु अनि तिनका संरक्षकहरुलाई आफ्नो पकडमा लिएर एकछत्र राज्यशक्ति उपयोग गर्न सक्षम भीमसेन थापाले बुद्धि पुर्याइदिएका भए आजको नेपालको भूगोल कस्तो र कत्रो हुने थियो ? त्यतिमात्र होइन, उनको कालसम्म तात्कालीन पश्चिम नेपालमा विद्रोहहरु उठिरहे । तर, नेपालको हारपश्चात नेपालमै रहनका लागि आवाज उठ्नु त कता हो कता, लेखिका शिवानीका अनुसार त्यसक्षेत्रमा मुक्ति उत्सव मनाइयो रे ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्थात, यसले प्रष्ट पार्छ, आफ्नो आन्तरिक छविका कारणले पनि राष्ट्र विखण्डनको विजारोपण भएको रहेछ भीमसेन थापाका पालामा । त्यस्तो इतिहासमा प्रमाणित सत्यका वावजुद भीमसेन थापालाई राष्ट्रवादको रोलमोडेल मान्नेहरु धेरै छन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
तिनको कृत्रिम इतिहासका प्रायोजक राजा महेन्द्रलाई सर्वोत्तम राष्ट्रवादी मान्ने त झनै बढी छन् ।राष्ट्रवादको तटस्थ मानक र नेपालको विशिष्ट जातीय क्षेत्रीय स्वरुपका आधारमा वीपी कोइराला र राजा महेन्द्रको अलग-अलग सोच प्रष्ट देखिन्छ । तीमध्ये कुनले राष्ट्रियता सबल हुन सक्थ्यो र सक्छ भन्ने विवाद लामो हुन सक्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भीमसेन थापा र जंगबहादुरमा पनि राष्ट्रको सार्वभौम पहिचान स्थापना गर्न विपरीत किसिमका कार्यहरु छन् । तीमध्ये कुनले नेपाललाई फाइदा दियो ? यसको विवेचना र ठहर पनि बहसको ठुलै विषय हुन सक्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी सबै एउटा आलेखमा पुरा हुने विषयहरु होइनन् । तर, लामो समयदेखि नेपालमा स्थापित राष्ट्रवादको मूलप्रवाह असहमतिहरुको निशेष र पहिचानहरुको निशेष गरी ‘एउटा भाषा एउटै भेष, एउटै जाति एउटै देश’ बनाउने कि सबैको सहभागिता र सहअस्तित्वको समावेशी राष्ट्रियताको आधार निर्माण गर्ने ? यो द्वन्द्व पहिलेदेखि रही आएको छ र आज निकै उत्कर्षमा छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">राजीनामा नै ओलीको सच्चा ‘राष्ट्रवाद’ हो</strong></div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यही द्वन्द्वको शिथिलीकरणमा भन्दा वृहतीकरण गरी माथिको पहिलो मान्यतामा आधारित राष्ट्रवाद नै मूलप्रवाह हो भन्ने सोचबाट वर्तमान वातावरण निर्माण भइरहेथ्यो, जुन धरातलका नायक बनिरहेथे केपी ओली ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/05/KP-Oli-1.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="KP Oli" class="alignleft wp-image-423760" height="277" sizes="(max-width: 448px) 100vw, 448px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/05/KP-Oli-1.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/05/KP-Oli-1.jpg 810w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/05/KP-Oli-1-300x185.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/05/KP-Oli-1-768x474.jpg 768w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="448" /></a>भीमसेन थापालाई महानायक मान्ने र राजा महेन्द्रलाई मात्रै सच्चा राष्ट्रवादी ठान्नेहरुको भावना केपी ओलीजीले साँच्चि नै जिते ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
ओलीजीले अनधिकृतरुपमा उठाएका विकासका केही सपनाहरुको ठूलै प्रशंशक हो यो लेखक । उनले उठाएका ती सपना किन अनधिकृत हुन् भने ती उनीसमेतले निर्माण गरेका राष्ट्रको नीति तथा कार्यक्रमसँग सम्वन्धित कुनै दस्तावेजमा छैनन् ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, उनले अहिलेसम्म देखाएको राष्ट्रवादको अडानको रुप र त्यसैको पृष्ठभूमिमा अंगीकार गरिएको चोथाले र उत्तेजक परराष्ट्र नीतिको भने म कटू आलोचक रही आएको छु ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यति हुँदाहुँदै पनि उनले गरेको अन्तिम निर्णय अर्थात राजीनामा र अर्को सरकारका लागि मार्गप्रशस्त गरिदिने कामचाँहि सबै भन्दा बढी राष्ट्रवादी भयो भन्ने विश्लेषण छ मेरो । उनको शासनमा मधेस वहिष्करणमा पर्यो र राष्ट्रिय राजनीतिको मूल प्रवाहवाट एक थरी जनता र राजनीतिक शक्ति अलग बस्न बाध्य भए । विस्तारै उत्ताउलिएको एकांगी राष्ट्रवादबीच राष्ट्र विखण्डनको सम्भावना बढ्दै गएको थियो । यदि यो द्वन्द्व अझ बढेको भए नेपालको विभाजनको सम्भावना निकै प्रवल भइसकेको थियो । अहिले पनि सायद अन्तरिम विश्राम मात्रै हुन सक्छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भीमसेन थापाको ढिपीले खण्डित भनेको नेपाल अर्काे ढिपीले फेरि टुक्रिन सक्थ्यो । तर, यो स्थितिलाई केपी ओलीले राम्ररी भाप्ने काम गरे । संविधानको अर्कमण्यतालाई औजार बनाएर उनले सत्ता ओगटिरहन सक्ने थिए । व्यवस्थापिका संसद पनि विघटन गर्न सक्थे । यही संविधान ‘वाइमर’ संविधानको नेपाली संस्करण हुन सक्थ्यो । उनले यी सबै कार्यतर्फ लाग्ने कोशिस् गरेनन् । सबैले सोचेको भन्दा सहज र कम कटुतामा राजीनामा दिए ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
परिणामस्वरुप मधेसका राजनीतिक शक्तिहरु राष्ट्रिय राजनीतिको मूल प्रवाहमा समावेश भई वैधानिक बाटोमा आएका छन् । यसले राष्ट्रियता दह्रो भएको छ ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
एकातर्फ भीमसेन थापापन्थी र महेन्द्रवादीको नेता केपी ओली हुन पुगे भने अर्कातर्फ बाहिरिएकाहरु मूल प्रवाहमा आउन शुरु गरे । दुबै पक्ष एकअर्काका प्रतिपक्ष भएर प्रजातान्त्रिक सहकार्यमा रहने वातावरण बनेको छ अहिले ।</div>
<div style="color: #333333; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो लेखक केपी ओलीको राष्ट्रिय अखण्डता अक्षुण राख्ने यो कदमलाई सर्वाधिक राष्ट्रवादी ठान्दछ, पूर्ववत् ‘पोस्चरिङ’मा रहेर एउटा भूखण्डमा पृथकतावादी सोच मौलाउने हदसम्मको उत्तेजनात्मक अडानलाई हैन ।</div>
<span class="updated_date" style="font-size: 0.9em; font-style: italic;">२०७३ साउन २१ गते १७:३२ मा प्रकाशित</span></div>
</div>
</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-4267338395424875382016-09-15T07:58:00.001-07:002016-09-15T07:58:29.352-07:00 प्रचण्डको आशन्न भारत भ्रमण र राजनीतिक पर्यटन<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h1 class="inside_head" style="background-color: white; color: #2e2e2f; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 2.5em; line-height: 1.5em; margin: 10px 0px; padding: 0px;">
पर्यटन</h1>
<h3 style="background-color: white; color: #6e6c6c; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 1.3em; line-height: 2em; margin: 0px; padding: 0px;">
नेपाल भारत सम्बन्धः 'लभ एण्ड हेट'</h3>
<div id="dateline" style="background-color: white; border-bottom: 1px dotted rgb(204, 204, 204); border-top: 1px dotted rgb(204, 204, 204); float: left; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; height: 100px; line-height: 26.1888px; margin: 12px 0px; padding: 10px 0px 0px; width: 798px;">
<div class="dline_left" style="float: left; margin: 0px; padding: 0px; width: 239.391px;">
<span class="writer" style="color: #666666; display: block; font-weight: bold; margin-top: 15px;">अरुणकुमार सुवेदी</span></div>
<div class="dline_center" style="border-left: 1px solid rgb(204, 204, 204); float: left; margin: 0px; padding: 0px 0px 0px 7.96875px; vertical-align: middle; width: 47.875px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/2016/08/472107/#respond" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; text-decoration: none;"><span class="number" style="color: #006699; display: block; font-size: 1.5em; font-weight: bold;">1</span><span class="txt" style="color: #666666; display: block;">प्रतिक्रिया</span></a></div>
<div class="dline_right" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; vertical-align: middle; width: 462.828px;">
<div class="addthis_jumbo_share" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
</div>
</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रधानमन्त्रीका विशेष दूत भएर भारत गएका उपप्रधानमन्त्री एवं गृहमन्त्री विमलेन्द्र निधीजीको भारत भ्रमणको समयमा यो पंक्तिकार पनि आफ्नो कामविशेषले त्यहाँ पुगेको थियो । नयाँ दिल्ली क्षेत्रको हरियाणा फरिदावादस्थित होटलको लबीमा चिया गफ गर्दैगर्दा ती उद्यमीले मसँग सुरुमा माफी माग्दै राजनीतिक र कूटनीतिक प्रसंग निकाले । उनले गरेको प्रश्न र प्रश्नलाई पुष्टि गर्ने प्रसंग अलि लामै थियो । तर, एउटा नेपालीका लागि निकै पेचिलो र मननीय थियो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="color: #2964a0; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.1em; line-height: 1.6em; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="alignleft size-full wp-image-349851" height="250" sizes="(max-width: 406px) 100vw, 406px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w" style="border: 0px; display: block; float: left; height: auto; margin: 7px 10px 10px 0px; max-width: 100%;" width="406" /></a>भर्खरैमात्र दुवै छिमेकीतर्फ आफ्ना दूतहरुलाई सप्ताहव्यापी राजनीतिक पर्यटनमा पठाएर यस क्रमको सुरुवात भइसकेको छ । हाम्रा मन्त्री र प्रधानमन्त्री यसरी लामो समय छिमेककोे तीर्थाटनमा गइरहने सामान्य प्रक्रियालाई हल्कारुपमै लिएको यस लेखकलाई एक भारतीय उद्यमीको प्रश्नले भने विचार गर्न बाध्य बनायो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
हाम्रो व्यवसायिक प्रसंगबाट बाहिरिँदै उनले भने- ‘नेपाल-भारतबीच रहेका समस्या र त्यसबारे एक-अर्काको दृष्टिकोण दुवै मुलुकलाई पक्कै थाहा छ । त्यहाँ भारतका राजदूत लगायत उच्चपदस्थ कर्मचारी पनि छन् । नमिलेका विषय तिनीहरूमार्फत नै आए पनि त हुन्छ । संवेदनशील विषयहरु भए सम्बन्धित विशेषज्ञको समूहमा बहस गराउन सकिन्छ होला । तीर्थाटनमा यत्रो लामो समय किन पाहुना लागेर बस्नु ? यसले तिम्रो राष्ट्रको गरिमा त फितलो हुन्छ नै, भारतीय सरकारी पक्षलाई पनि झमेला लाग्दो हो भनी तिमीहरु सोच्दैनौ ?’</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुरा गम्भीर थियो । ५/७ दिन नै दिल्ली बस्नुको अर्थ मलाई पनि खासै सुझेको थिएन । तर, भारतको नागरिक स्तरमा पनि यो विषयलाई यति गम्भीरतापूर्वक लिइएको हुँदोरहेछ भन्ने कुराको हेक्का मलाई पहिलो पटक भइरहेथ्यो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
मेरा उद्यमी मित्र जसको क्लाइन्टका रुपमा म त्यहाँ उपस्थित थिएँ । उनले थप कुरा गरे – ‘तिमीहरुको यस्तो काइदाले तिमीहरुकै इज्जत घट्छ । पहिले त प्रतिक्रियात्मक भएर अरुसँग रिसाउनुभन्दा आफू अदवमा बस्नु जरुरी छ । पहिले इज्जत र अदवमा बस, सस्तो नबन । त्यसपछि स्वावलम्बी बन । बाध्यताको निर्भरता त एक-अर्काबीच सबैमा हुन्छ, यो ठूलो कुरा होइन ।’</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
एउटा व्यापारी काउण्टर पार्टबाट आएका यस्ता कुराबाट म अपमानित र लज्जित थिएँ । तर, आत्मतर्कना बाहेक मलाई अरु कुनै प्रतिक्रिया सुझेन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतीयहरुसँग हाम्रो अनौपचारिक सम्बन्ध छ । तीर्थ-व्रतका सम्बन्ध छन् । भारतीय समाज पनि केही अनौपचारिक छ । भारतीयहरुलाई हामी अलि हेप्छौं पनि । भारतको राज्य पक्षसँग प्रधानमन्त्री निवास अगाडि नै प्रदर्शन गरेर टक्कर लिँदा पनि हामी त्यसमा अन्यथा सोच्नुपर्ने मान्दैनौं ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
भाषिक समस्या जनस्तरसम्म पनि खासै छैन । त्यस्तो राष्ट्रको एउटा सामान्य व्यापारीलाई त हाम्रो नेतृत्वको हल्कापनले यस्तो भाव विकसित हुनसक्छ भने चिनियाँ जस्तो औपचारिक राज्य र समाजले हामीलाई के सोच्दो हो !</div>
<blockquote style="background: url("//www.onlinekhabar.com/wp-content/themes/oks/images/lr.png") 0px 0px no-repeat scroll rgb(255, 255, 255); color: #777777; float: right; font-family: "Ek Mukta", serif; font-size: 1.35em; line-height: 1.3em; margin: 10px 0px 10px 20px; padding: 10px 20px 10px 40px; width: 300px;">
<div style="border-bottom: 3px solid rgb(153, 153, 153); margin-bottom: 25px; padding: 0px 0px 15px 5px; text-align: justify;">
यो पंक्तिकार अझै पनि जोड दिन्छ – फगत राजनीतिक पर्यटनमा हाम्रा प्रधानमन्त्री छिमेक यात्रामा नजाऊन्</div>
</blockquote>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनमा पनि हाम्रा राज्यका अधिकारी र राजनीतिज्ञहरु हप्तौं बसिदिन्छन् । बिनसित्ति सपिङ कम्प्लेक्समा सुरक्षा प्रबन्धको झमेला सिर्जना गरिदिन्छन् । यो राजनीतिक पर्यटनमा अनावश्यक धाइरहने, आफ्नो इज्जत घटाउने र छिमेकीलाई झिंंजो लगाउने कूटनीतिक शैली नेपालले परिवर्तन गरेमा राष्ट्र, जनता र स्वयं राजनीतिक नेतृत्वको पनि इज्जत बढ्ने रहेछ भन्ने निष्कर्षमा पुग्न सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong style="font-size: 1.2em;">नेपाल भारत सम्बन्धः ‘लभ एण्ड हेट’</strong></div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाल-भारतबीचको ‘लभ एण्ड हेट’ सम्बन्ध लोककथ्यका आधारमा भन्ने हो भने हजार जिब्रो भएका शेष नागको पहुँचभन्दा पनि पर छ । तैपनि उठ्दा-बस्दा यस सम्बन्धका कारण हरेक नेपाली नागरिक कुनै न कुनै किसिमले प्रभावमा परिरहेका हुन्छन् । कथ्यमा समेट्न नसकिने त्यही प्रसंगलाई बारम्बार चर्चा गर्न हरेक नेपाली बाध्य छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालमा ६, ९, १२ महिनामा प्रधानमन्त्री फेरिइरहन्छन् । हरेक प्रधानमन्त्री कुनै न कुनै रुपमा भारत भ्रमण गर्न इच्छुक वा बाध्य के हुन्छन् कुन्नि ! सामान्यतया उसको पहिलो र यदाकदा दोस्रो गन्तव्य भारत नै हुने गर्छ । जे-जस्ता विषयमा पाखुरा सुर्के पनि भारतप्रति तुच्छ वचन प्रयोग गरेर आफूलाई सूरवीर ठान्नेको अवस्था पनि त्यो भन्दा फरक छैन ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
निकट अतीतको कुरा गर्ने हो भने भारत विरोधी राष्ट्रियता अघि बढाएको दोष पाएका केपी ओलीले पनि दक्षिणको भ्रमण गरेकै हुन् । अब वर्तमान प्रधानमन्त्री पनि जाने तयारी हुँदैछ । पुष्पकमल दाहाललाई हरिद्वार, काशी दर्शनका लागि समय पक्कै चाहिँदैन, तर, पनि पहिलेका प्रधानमन्त्रीझैं उनले पनि ४/५ दिन बिताउने पक्का छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
श्राद्धमा बिरालो बाँध्ने उखानझैं प्रधानमन्त्री भएपछि पुष्पकमल दाहाल पनि दुई छिमेकी राष्ट्रको राजनीतिक पर्यटनमा जाने पक्का छ । त्यसैका लागि आफ्ना दूत बनाएर दुई उपप्रधानमन्त्रीलाई आ-आफ्नो इष्ट राष्ट्र जाऊ भनी प्रधानमन्त्रीबाटै पठाइएको कुरा चर्चामा छ ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रधानमन्त्रीले दुवै राष्ट्रको भ्रमणमा नगई सम्बन्ध व्यवस्थापन गर्न सक्षम हुनुभएमा अत्यन्त उत्तम हुनेछ । यदि जाने नै भए पनि माथिको समय प्रसंगलाई ध्यान दिए वेश होला । यसै पनि प्रधानमन्त्री दाहाललाई सांस्कृतिक र धार्मिक तीर्थाटन गर्नु छैन । घुम्न बाँकी पर्यटकीय ठाउँ बाँकी छैनन् । सद्भावना भ्रमण एकदिन नै काफी हुनेछ । अझै पनि नेपालका प्रधानमन्त्रीले भ्रमण गर्नुभन्दा आधीउधी तय भएको चिनियाँ राष्ट्रपतिको नेपाल भ्रमणले सम्बन्धमा नयाँ आयाम थप्ला ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तै, विगतमा लामै प्रयत्न गरे पनि मुक्तिनाथ, लुम्बिनी र जनकपुर जान नपाएका भारतीय प्रधानमन्त्री नरेन्द्र मोदीको ती स्थानको भ्रमण तय गरे सद्भावनामा टेवा पुग्नुका साथै बिगि्रएको कूटनीतिक सम्बन्धमा पनि विश्वास कायम हुन सक्ला ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रधानमन्त्रीको तहमै भ्रमण गर्ने हो भने आफ्ना आन्तरिक समस्याको उचित सम्बोधन गरेर बाहिर कुनै पनि नाममा कुरा नउठ्ने स्थिति पहिले बनाउनुहोस् । त्यसपछि ठूला सवालमा निर्णयात्मक सम्झौता गर्न मात्र जानुहोस् । पञ्चेश्वर कार्यान्वयन, कोशी उच्च बाँध बनाई नेपालसम्म जलमार्ग विस्तार, कणर्ाली चिसापानीको विकास, ठूला पूर्वाधार योजनाहरुको मोडालिटीलाई अन्तिम रुप दिने जस्ता विषय टंुगिऊन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #333333; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 16.368px; line-height: 26.1888px; margin-bottom: 25px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो पंक्तिकार अझै पनि जोड दिन्छ – फगत राजनीतिक पर्यटनमा हाम्रा प्रधानमन्त्री छिमेक यात्रामा नजाऊन् ।</div>
<span class="updated_date" style="background-color: white; font-family: Verdana, Geneva, sans-serif; font-size: 0.9em; font-style: italic; line-height: 26.1888px;">२०७३ भदौ १३ गते १५:२१ मा प्रकाशित</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-62272971915529338452016-03-15T05:07:00.000-07:002016-03-15T05:07:09.003-07:00सेनापतिको भारत भ्रमण र मधेस आन्दोलनको पटाक्षेप<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
सेनापतिको भारत भ्रमण र मधेस आन्दोलनको पटाक्षेप</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
</h3>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ फागुन ५ गते १७:१२ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<div class="addthis_jumbo_share" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="addthis_native_toolbox" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url("/images/facebook_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">4</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/02/389405/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F02%2F389405%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 81px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f130b6c1316ceac" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstaticxx.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter.php%3Fversion%3D42%23cb%3Df20df84267f768%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ffc0ac235a1ac74%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F02%2F389405%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 81px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/email_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतको उत्तर प्रदेश राज्यको राजधानी लखनउका नवावी समाजवादीको आतिथ्य र मन्त्रणापछि नेपालमा मधेस आन्दोलन शुरु भएको कुरा कसैबाट छिपेको थिएन । आन्दोलनमा उठेका माग र भावनाप्रति धेरै कोणबाट समर्थन पनि जुट्न पुगेकै थियो ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" rel="attachment wp-att-279665" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" sizes="(max-width: 256px) 100vw, 256px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi-150x150.jpg 150w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg 256w" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मधेसी नेताहरुको अभिव्यक्ति तराईको जनमनोविज्ञान तथा आन्दोलनको स्वरुप हेर्दा तुरुन्त नटुंगिने देखिन्थ्यो । तर, प्रधानमन्त्री भन्दा पहिले मित्रराष्ट्र भारतको आमन्त्रणमा दिल्ली पुगेका नेपाली प्रधानसेनापति सैनिक तथा राजनैतिक अधिकारीहरुसँग भेटघाटमा व्यस्त रहेका बखत मधेसी नेताहरुलाई पटनाबाट बोलावट आइपुग्छ । पटनाको लालु उपदेशपछि एकाएक मधेस आन्दोलनको अवतरण हुन पुग्छ । यो अनपेक्षित अवतरणपछिको रहस्य आज सर्वाधीक जिज्ञासाको विषय बनेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>मधेस आन्दोलनको पाश्र्व उद्देश्य</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
१. पश्चिमाहरुको दीर्घकालीन रणनीतिअन्र्तगत नेपालमा अराजकता निर्माण गरी राष्टसंघ मार्फत पश्चिमको उपस्थिति जनाउन महत्वपूर्ण औजारका रुपमा अहिलेको विवादास्पद संविधान लागु गराउने ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
२. चीनलाई घेर्ने रणनीतिअन्र्तगत भारतका सेकुलारिष्टसँग पश्चिमले सहकार्य गर्ने र मोदीलाई नेपाल मुद्दाबाटै बिहारको चुनाव हराई कमजोर बनाएर तीन चार वर्षपछिको आम निर्वाचनमा परास्त गर्ने ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी दुबै उद्देश्यका लागि भारतका सेकुलारिष्ट, पश्चिमाहरु र भारतिय खुफिया संस्था ‘रअ’ समेत सहकार्यमा रहेको कुरा यथेष्ट चर्चामा आइसकेको छ । अहिलेको सेकुलारिष्ट विभाजनकारी संविधान लागु गरेपछि उनीहरुको योजनाअनुसार नै तराईमा अराजकता र आन्दोलन बढ्दै गयो । तर, यसवीचमा एउटा अवस्था भने पाश्र्व निर्देशकहरुको अपेक्षा भन्दा बिल्कुल अलग किसिमले निर्माण हुन पुग्यो। नेपालका केही बुद्धिजिवी, विश्लेषकहरु (यो लेखक समेत) राष्ट्र बिघटनोन्मूख भएबाट अब अन्तिम शक्तिकारुपमा सेनाले सत्ता लिनुपर्छ भन्ने पक्षमा उभिन थाले भने जनमत पनि बिस्तारै त्यसै पक्षमा बन्न थाल्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली सञ्चार माध्यममा यस्ता विचारहरु आइरहदा सेनाले आफ्नो मुख्यालयमा अवकास प्राप्त केहि सैनिक उच्च अधिकारीहरु र बहालवाला अधिकारीहरुको सम्मेलन आयोजना गरी मार्शल मन्थन पनि गर्यो । मार्शल मन्थनपछिको शैनिक वक्तव्य पनि घुमाउरो किसिमले सेनाको सक्रियताको संकेत दिने प्रकारकै आएको हो । तर, नेपालजस्तो रणनीतिक अवस्थिति भएको राष्ट्रको राजनीतिक वा सत्ता परिवर्तनमा विश्व समुदाय र भारत तथा चीनको रवैया निर्णायक हुन जान्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
पश्चिम र भारतका मोदी विरोधी सेकुलारिष्टहरुसँग नेपालका सबै राजनैतिक शक्तिहरुले भिन्न-भिन्न मोडेलमा सहकार्य गरिरहेको अवस्थाको विरुद्धमा सेनाले सत्तालिनु पर्ने खण्डमा चीन र भारतको केन्द्र सरकारसँग सेनाको कन्फिडेन्स नै निर्णायक कारण हुनु स्वाभाविक हो । सोका लागि सेनाले आफ्नो अन्तराष्ट्रिय सम्वन्धलाई मिहीनरुपमा उपयोग गर्न सुरु गरेका संकेत पनि आउन थालेका थिए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>मोदीको ढिलाइ</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालमा बढ्दो अराजकता, धर्मान्तरणमार्फत खुकुलिँदो सास्कृतिक राष्ट्रियता र बढ्दो भारत विरोधी भावनावीच कुनै पनि बेला राष्ट्र संघ मिसनमार्फत पश्चिमाहरुको उपस्थितिको सम्भावना बढ्न थालेको सूचनाले मोदी ठूलो सकसमा पर्न थाले । यो अवस्थाप्रति निकै असन्तुष्ट रहेको चीनबाट पनि मोदीलाई नेपाल व्यवस्थापन गर्न नसकेकोमा ठूलो दबाव पर्नु स्वभाविक थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीन स्वयमलाई पनि नेपाल खतराको स्थल बन्दै गएकोमा चीनले आफ्नो सरोकार देखाएकै हो । भारत नेपाल विवादका कारण उत्पन्न स्थितिले चीनमाथि अनावश्यक कुटनीतिक झण्झट थपियो भन्ने संकेत चीनको व्यवहारले दर्शाएकै हो । यस्तो अवस्थामा मोदीका लागि नेपालमा भरोसायोग्य राजनीतिक व्यक्ति मिलिरहेको थिएन । नेपालमा आफनो सानो मसिनो सहकर्मीसमेत नपाएका मोदीलाई अत्यन्त कम विकल्पहरु बाँकी थिए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको राजनीतिक अवस्थालाई सकारात्मक दिशातर्फ प्रेरित गर्नु । मोदीको विवशता बुझ्न नेपालको सैनिक नेतृत्व सक्षम पनि भएको देखिन थाल्यो नेपाली सेना स्वयमनै सास्कृतिक राष्टियताको परम्परामा संगठित छ । यसकारण आपतकालिन उपायका रुपमा सेना अगाडि ल्याई मुलुकमा सल्किएको आगो निभाउन सक्ने सम्भावनालाई मोदीको सुसुप्त सर्मथन रहन सक्थ्यो । तर, मोदी त्यसका लागि तुरुन्त निर्णयमा पुग्न नसकेको देखियो सामान्यतया शिघ्र निर्णय गर्ने स्वभाव भएका मोदीले नेपालमा सैनिक सासनका पक्षमा निर्णय लिन हिच्किचाएको देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सायद नेपाली सेनाको इतिहासको केही घटनाहरुको प्रभाव र एउटा प्रजातान्त्रिक नेताको साखका कारणले उनमा त्यो अवस्था पैदा भएको हुन सक्छ । अराजकता र चरम तनावका वीच नेपाली सत्ता पक्षले लिएको उत्तेजक नीतिले कुनै पनि बखत ठूलो हिसांत्मक रुप ग्रहण गर्ने अवस्था लगभग आइसकेको थियो । यस्तो तरल अवस्थामा नेपालका प्रधान सेनापति दिल्ली पुग्नु केवल नियमित शिष्टाचार मात्र थिएन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अब भारतेली सेकुलारिष्ट र पश्चिमसँग पनि समय सकिँदै थियो तराईमा सेना परिचालन गरी द्वन्द्व भड्काउने नीतिलाई नेपाली सेनाले नै अश्विकार गरेर सेना अर्काे लाइनमा सकि्रय भइसकेको अवस्था बुझ्न गाह्रो थिएन । यस कारण मधेस आन्दोलन यथावत राख्नुको अर्थ सेना मार्फत अहिलेको संविधान निलम्वन हुने अवस्था निर्माण हुनु मात्रै नभएर नया राजनीतिक प्रकि्रयामा गणतन्त्र पनि धरापमा पर्न सक्ने सम्भावना स्पष्ट थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालका प्रधान सेनापतिको दिल्ली भ्रमण त्यो पनि भारतको केन्द्र सरकारसँग नेपालको घोर तिक्तता भएका बखत, संकेत स्पष्ट थियो- अब मिनेटको ढिलाइ पनि उनीहरुका लागि जोखिमपूर्ण थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मोदीको एउटा निर्णयलेे सबै पासाहरु पल्टन सक्थे । यसर्थ रोकथामका लागि यसपटक सक्रिय बनाइए भारतीय राजनीतिमा अलग मौलिकताका व्यक्ति र मोदीका उग्र विरोधी लालु प्रसाद यादव ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली मधेसी नेताहरु प्ाटना बोलाइए र अपमानजनक शारीरिक भाषाबीच मधेस आन्दोलनको अपमानपूर्ण विसर्जन गर्नैपर्ने वाध्यतामा मधेसी नेताहरु पुर्याइए । यसरी नेपाली राजनीतिमा आउन सक्ने यु टर्न को सम्भावनालाई रोकियो र मधेसी नेताहरु सेकुलारिज्म र संविधानका लागि बलीको बोका बनाइए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>डिजाइन अरु खतरनाक छ</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले आएर मधेसका मूलप्रवाहका नेताहरु पूरै आवरुहीन भएका छन् । जनतामाथिको उनीहरुको पकड धरापमा परेको छ । तर, त्यसले ठूला दलहरुको पकड पनि बढेको छैन, घटेकै छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
स्पष्ट छ-अब तराईमा विखण्डनवादीको पकड दह्रो हुँदै जानेछ । नेपाललाई अस्थिर बनाउन र बिखण्डनमा पुर्याउने अवस्था विकसित भइरहेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तुरुन्त पश्चिमको उपस्थिति नभए पनि दीर्घकालीन अवस्था झनै खतरनाक हुने देखिन्छ । यसपछि विकसित हुने अवस्थाले पहाडमा पनि तीब्र अस्थिरता छाउनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
परिणामस्वरुप पहाडबाट क्षेत्री-बाहुनको सबैभन्दा बढी बसाइ-सराइ हुनेछ । यसको ठूलो हिस्सा युरोप अमेरिका र अष्टे्रलिया पनि पुग्नेछ । उच्चमध्यम र उच्च आर्थिक औकात भएका जनजातिहरुको बसाइ-सराइ पनि तीब्र हुनेछ । यसप्रकार बसाइ सरेको जनसंख्या या त केही जनसंख्या केन्द्रहरुमा या त विदेशमा नै पुग्ने छ । यो अवस्थालाई सांस्कृतिक अतिक्रमणबाट झन बढावा मिल्ने छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तराईको अवस्था पनि पहाडी मधेसी द्वन्द्व र अराजकताले तीब्र बसाइँ सराइतर्फ नै उन्मूख हुनेछ । यो अवस्थाबाट मुक्त हुँदा तराई विभाजित भइसकेको हुनेछ भने पहाडको ग्रामीण क्षेत्रको आधाउधि जनसंख्या इसाइकरण भइसकेको हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो संविधान र अहिलेको अवस्था निरन्तर रहे यो परिणामका लागि तीन दशकको समय पनि लाग्ने छैन । यहाँसम्मको यात्राले लगभग कर्णाली नदीदेखि मेघना (बाराक ) नदी भारतसम्मको पहाडी भूभाग इसाइहरुको प्रभुत्वमा जानेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जुन जनसंख्या र जनमत भारत र चीनलाई व्यवस्थापन गर्न सबैभन्दा ठूलो हतियार हुनेछ । सम्भवतः यस समयसम्म यस क्षेत्रको राजनीतिक भूगोल परिवर्तन पनि हुन सक्नेछ ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="addthis_jumbo_share" style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: dotted; border-top-width: 2px; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; color: #333333; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 12px; font-style: italic; font-weight: bold; padding: 0px;">
अनलाइनखबरको एन्ड्रोइड एपका लागि <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.shirantech.onlinekhabar" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">यहाँ क्लिक गर्नुहोस् </a>। तपाईं हामीसंग <a href="http://www.facebook.com/pages/OnlineKhabar/108349739223556" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">फेसबुक</a> र <a href="https://twitter.com/online_khabar" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">ट्वीटरमार्फत्</a> पनि जोडिन सक्नुहुन्छ ।</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2016/02/389405/#sthash.1j6kBHNq.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-8904038907851840462016-03-15T05:03:00.000-07:002016-03-15T05:03:19.638-07:00कांग्रेसमा शशांक कोइरालाको नयाँ अवतार<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
कांग्रेसमा शशांक कोइरालाको नयाँ अवतार</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
एउटै लाइनका शेरबहादुर र शशांक किन दुई खेमामा ?</h3>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ फागुन २१ गते १८:०३ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<div class="addthis_jumbo_share" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="addthis_native_toolbox" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url("/images/facebook_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">4</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">7</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/03/396435/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" style="margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/email_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली कांग्रेसमा कोइराला परिवारको वर्चश्व र महत्व कहीँकसैबाट छिपेको छैन । यसप्रति विरोध र समर्थन पनि सुरुदेखि नै भई आएको छ । तर, आजको विषय भने यसतर्फ भन्दा पनि कोइराला परिवारका कान्छा भाइ शशांक कोइरालाको नयाँ अवतारका बारेमा केन्द्रित हुनेछ ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" rel="attachment wp-att-279665" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="wp-image-279665 size-full" height="256" sizes="(max-width: 256px) 100vw, 256px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi-150x150.jpg 150w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg 256w" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बैचारिक रुपमा कोइराला परिवारभित्र समय-समयमा विवाद परेको र बढेको कुरा नेपाली कांग्रेसको इतिहासको सामान्य जानकारी हुने जोकोहीलाई थाहा छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>मात्रिका अवतार</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
विसं. २००८ सालमा सर्वप्रथम नेपाली कांगे्रसकै नेता पहिलो प्रधानमन्त्री भएका बखत तात्कालीन प्रधानमन्त्री मात्रिकाप्रसाद कोइराला र वी.पी. कोइरालावीचको विवादले एक्लिएका प्रधानमन्त्री मात्रिकाप्रसाद कोइराला नयाँ भूमिकामा देखापरे ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कोइराला परिवार र नेपाली कांग्रेस पार्टीको साथ नपाएर एक्लिएका मात्रिकाबाबुलाई तात्कालीन राजा त्रिभुवन र तात्कालीन हिन्दुस्थानी प्रधानमन्त्री नेहरुको भने राम्रै साथ थियो भन्ने इतिहासले देखाउँछ । तर मात्रिकाबाबुको राजा र हिन्दुस्थानपरस्त अवतारले २००७ सालको क्रान्तिमा वहाँले खेलेको भूमिकाको समेत यथोचित मूल्यांकन र चर्चाबाट नै वञ्चित गर्यो । त्यसपछिका दिनहरुमा पनि मात्रिकाबाबुको राजनीतिक यात्रालाई सधैं संकटमा पार्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मात्रिकाबाबुको यो अवतार कांग्रेस, प्रजातन्त्र, कोइराला परिवार र वहा स्वयंलाईसमेत प्रत्युत्पादक भएको देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>प्रकाश अवतार</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कोइराला परिवारभित्र वीचवीचमा अरु पनि विवादहरु नआएका होइनन् । तर, कांग्रेस पार्टी र कोइराला परिवारको निर्णय विपरीत सबैभन्दा उल्लेख्य विद्रोहकारी अवतार देखियो ०४६/०४७ सालको जनआन्दोलनमा बीपी कोइरालाका ज्येष्ठ पुत्र प्रकाश कोइरालाको ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/01/Prakash-Koirala-1.jpg" rel="attachment wp-att-229349" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Prakash Koirala-1" class="size-medium wp-image-229349 alignleft" height="240" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/01/Prakash-Koirala-1-300x240.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/01/Prakash-Koirala-1-300x240.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/01/Prakash-Koirala-1.jpg 650w" style="border: 0px;" width="300" /></a>नेपाली कांग्रेस, पूरा हिन्दुस्तान र पश्चिमाहरुसमेत एक खेमामा आएर चलाइएको जनआन्दोलनलाई कांग्रेसको मूल मान्यता विपरीत भनी वहाँले विरुद्धमा वक्तव्य दिनुभयो । वहाँको विरोधका बावजुद जनआन्दोलनले लक्षातीत उपलब्धि हासिल गर्यो र पञ्चायत ढल्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यसपछिका राजनीतिक क्रियाहरुमा प्रकाश कोइराला नेपाली कांग्रेसभित्र ‘एकोमोडेट’ त हुनुभयो, तर आफ्नो लाइन भने कहिल्यै परिवर्तन गर्नुभएन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कांग्रेसको मूल लाइनको विपरीत उभिएर पनि प्रकाश कोइराला केन्द्रीय सदस्य, सांसद, मन्त्री इत्यादि भइरहनुभयो । नेपालको प्रजातान्त्रिक आन्दोलन प्रक्रिया र राजावीचको तनाव पनि निरन्तर रहि नै रहयो । ज्ञानेन्द्रको मन्त्रिमण्डलमा सहभागी भएता पनि प्रकाश १३ महाधिशवेनसम्म नेपाली कांग्रेसको प्रतिनिधि बन्दै आएका छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>गिरिजा अवतार</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको प्रजातान्त्रिक प्रकिया, भारत, राजदरबार र पश्चिमको चाख द्वन्द्वलाई नेपाली कांग्रेसले समायोजन र सन्तुलन गर्न नसकिरहेका बेला गिरिजाप्रसाद कोइरालाको एकछत्र नेतृत्वमा नेपाली कांग्रेस पुग्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/04/Girija-Prasad-Koirala.jpg" rel="attachment wp-att-269381" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Girija-Prasad-Koirala" class="size-medium wp-image-269381 alignleft" height="300" sizes="(max-width: 263px) 100vw, 263px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/04/Girija-Prasad-Koirala-263x300.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/04/Girija-Prasad-Koirala-263x300.jpg 263w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/04/Girija-Prasad-Koirala.jpg 300w" style="border: 0px;" width="263" /></a>गिरिजाप्रसाद कोइरालाको एकोहोरो कार्यशैली, विषयको गाम्भीर्यतामाथिको मसिनो समझ र आत्मकेन्दि्रत एवं परपीडक सोचबीच नेपालमा अप्रत्याशित घटनाहरु हुन पुगेको इतिहास निकट समयकै हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैवीच पछिल्लोपटक तात्कालीन महाराज ज्ञानेन्द्रले राज्यसत्ता लिँदा फेरि कोइराला परिवारमा प्रकाश कोइराला पुरानै आफ्नो लाइन अनुसार राजा ज्ञानेन्द्रको नेतृत्वको मन्त्रीपरिषदमा सहभागी हुनु पुग्नुभयो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अलिकति आफ्नै कुरा</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मेरो ०४७ सालपछि कोइराला परिवारका सदस्यमध्ये प्रकाश कोइरालासँग नै सघन सम्वन्ध भयो । तथापि सप्तकोशी पारिको कांग्रेसी राजनीतिमा निवासको इशाराविना पात पनि नहल्लिने अवस्थामा निवासको ठुलै सदस्यसँगको सम्वन्ध आफ्नै करिअर राजनीतिमा पटक-पटक खग्रास ग्रहण बनेर आउला भन्ने मलाई लागेको थिएन । तर, मैले यो नियति भोगें ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रकाश कोइरालासँगको सामीप्यसँगै उहाँले लिनुभएको लाइनप्रति समय-समयमा मेरो गम्भीर असहमति रहेको पनि हो । तर, त्यसले सम्वन्धलाई त्यस्तो असर पारेन । वहाँका कतिपय बानी व्यहोराबारे अतिरञ्जनापूर्ण दुश्प्रचार पनि भए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रकाश कोइराला पछिल्लोपटक जब राजा ज्ञानेन्द्रको ‘कु’सरकारको मन्त्री बन्नुभयो त्यसपछि केही दिन उहाँसँग मेरो सघन सम्वाद भयो । गतिलै संवैधानिक हैसियतमा आफ्नो नियुक्तिको प्रस्तावमाथि हामीबीच धेरै नै विमर्श भयो । धेरै लामा टेलिफोन वार्ता भए । अन्ततः उहाँको प्रस्ताव मैले स्वीकार गर्न सकिँन । मेरो अन्तिम निर्णयपछि उहाँले आफ्नो लाइनका बारेमा भनेका दुईवटा तर्क भने अहिलेको नेपालको स्थितिले मेरा निमित्त झन मननीय बनाइरहेछ-</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>पहिलो-</strong> महत्वपूर्ण कुरा, राजाले सत्तालिनु नलिनु हैन, यो कदम असफल हुने वा बनाइने सम्भावना प्रशस्त छ । तर, पनि यो राष्ट्रियतासँग प्रत्यक्ष सम्वन्धित विषय भएकाले मैले यस्तो निर्णय लिएको हँु । यो राजाको कदमको अन्त्यपछि नेपाल निकै ठूलो दुर्गतिमा फस्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>र, दोस्रो-</strong> अब नेपाललाई साम्प्रदायिक र धार्मिक द्वन्द्वमा फसाइनेछ । र, नेपाल अत्यन्त कमजोर हुनेछ ।<br />यीबाहेक पनि उहाँले धेरै कुराहरु गर्नुभयो । तर, ती सबैका बावजुद मैले राजा ज्ञानेन्द्रको कदमको औचित्य पुष्टि गर्दै समर्थन जनाउन र सहभागिताको सम्भावनातर्फ सोच्न चाहिँन । त्यो ‘मौका’ को उपयोग नगरेकोमा मेरा निकटस्थहरुबाट म अहिले पनि यथेष्ट आलोचित छु ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यसपछि नेपालको राजनीतिक घटनाक्रम कता गयो, सबैलाई थाहा छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>आश्चर्यको एउटा अवस्था</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
दिल्लीको बाह्रबुँदे सम्झौतापछि भएको आन्दोलनमा मेरो पनि सक्रिय सहभागिता थियो नै । आफ्नो कार्यस्थान हेटौडामा रहेर जे गर्न सक्थें गरि नै रहेको थिएँ । त्यसपछिको राजनैतिक परिवर्तन सामुन्नेमा छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मलाई त्यसबखत सर्वाधिक आश्चर्य भयो, जब तत्कालीन प्रधानमन्त्री गिरिजाप्रसाद कोइरालाले बाह्रबुँदे सहमतिमा नभएका तीन कुराहरु आफ्नो खल्तीबाट निकाल्दै दिन थाल्नुभयोः संघीयता, गणतन्त्र र धर्मनिरपेक्षता ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कुनै जमानामा चुनाव जितेका आफ्नै नेताले विघटन गरेका र त्यो विघटन संविधानसम्मतः छ भनी सर्वोच्च अदालतले ठहर्याएका भूतपूर्व सांसदहरु र जंगलबाट आमन्त्रण गरी ल्याएका व्यक्तिहरु सम्मिलित एउटा संज्ञाविहीन सभाको गठन भयो राजाकै हुकुम प्रमाङ्गीबाट । र, त्यही सभाले उप्रान्त आउने भनिएको संविधानसभालाई तिनै तीन कुरालाई पूर्वशर्त बनाई निर्णयसमेत गर्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
म आश्चर्यमा परेको थिएँ यी निर्णयहरु काँग्रेस सभापति र प्रधानमन्त्री गिरिजाप्रसाद कोइरालाले गरिरहनुभएको छ कि कुनै कथित कम्युनिष्ट नेताद्वारा यी निर्णयहरु भइरहेका छन् ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
समय आएको थियो, मैले आफ्नो ब्रह्मको आवाज सुनें । हरेक कोणबाट विश्लेशण गरेर कांग्रेस अर्थात गिरिजाप्रसाद कोइरालाको विरुद्धमा उभिएँ । यी कृत्यहरु भइरहँदा किसुनजी, शैलजा आचार्य, तारानाथ रानाभाट जस्ता धेरै व्यक्तिहरु यसको विरुद्धमा उभिइसक्नुभएको थियो । तर, त्यसले राजनीतिक प्रवाहलाई थोरै पनि प्रभाव पार्न सकेन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालमा भइरहेका राजनीतिक घटनाक्रमप्रति भारतको तत्कालीन विपक्षीमात्र नभएर कांग्रेस आइकै केही उपल्ला नेताहरुसमेत असहमत देखिन्थे । तथापि गिरीजाप्रसाद कोइराला रोकिएनन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी सबै घटना भइरहँदा मेरो अडान र सोचबारे मैले आफैंलाई बारम्बार विश्लेषण गरें । तर, मेरो स्थिति राजतन्त्रलाई छाड्ने हो भने प्रकाश कोइरालाले लिनुभएकै अडान वा भन्नुभएको लाइनमा देखियो । यो आकस्मिकताले म स्वयम आश्चर्यमा थिएँ । र, लामो समयपछि प्रकाश कोइरालासँग सम्पर्क गरेर आफ्नो मनको कुरा बताएँ । तरल उहाँको राजतन्त्रबारेको लाइनमा म आझसम्म पनि आएको छैन । त्यसबारेमा मेरा आफ्ना तर्क र धारणाहरु छन्, जुन यहाँ उल्लेख गर्न सम्भव छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>शशांकको नयाँ अवतार</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
पहिलो संविधानसभा स्खलनपछि दोस्रो संविधानसभा र नेपालको संविधान ०७२ सम्म आइपुग्दा नेपाली कांग्रेसमा प्रकाश कोइरालाको लाइनमा धेरै नेता-कार्यकर्ताहरु आइपुगेका छन् । तर, प्रकाश कोइराला कांग्रेसमा आइपुग्नुभएको छैन । म स्वयमले पनि कांग्रेस छाडें तिनै मुद्दाहरुका कारणले । अहिले कांग्रेसमा ठूलै खेमा त्यो लाइनमा छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/03/Shasank-Koirala.jpg" rel="attachment wp-att-394849" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Shasank Koirala" class="size-medium wp-image-394849 alignleft" height="185" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/03/Shasank-Koirala-300x185.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/03/Shasank-Koirala-300x185.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2016/03/Shasank-Koirala.jpg 650w" style="border: 0px;" width="300" /></a>धर्म निरपेक्षतामा संविधान निर्माण प्रक्रियामा चुँसम्म नगरेका बरिष्ट नेता शेरबहादुर देउवाले समेत यस अभियानको कद्दावर नेता खुमबहादुर खडकाको गृहजिल्लामा पुगेर अझै हिन्दुराष्ट्र बनाउन सकिन्छ भन्नुभयो । डा. शेखर कोइराला पहिलेदेखि बोलिरहनुभएको थियो । तर, उहाँहरुले यो संविधानको विरुद्धमा आजसम्म खुलेर बोल्नु भएको छैन । र, कांग्रेसले यस अभियानको नेतृत्व गरेर संविधान परिवर्तन गरी छाडने प्रतिवद्धता कसैबाट आएको छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
स्थिति हेर्दा लाग्छ, हिन्दु सांस्कृतिक राष्ट्रवादको लाइनबाट कमल थापाको पतन भएपछि कांग्रेसमा भइरहेको यो लाइन रामनामको मण्डी ओडेर पदको घिऊ खाने चाल हो कि, अन्तःस्करणको आवाज हो ? पर्गेल्न गार्हो भइरहेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैवीच हिन्दु सांस्कृतिक राष्ट्रियताको लाइनमा बोल्नसमेत लगलगी कामेका आफ्नो खेमाका सभापतिका उमेदवार रामचन्द्र पौडेलको लाइनमा कहीँ ‘फिट’ नदेखिएको लाइन शशांक कोइरालाले अप्रत्याशितरुपमा लिएका छन् । विगतका राजनीतिक उपलब्धि भनिएका तीनैवटा विषयमाथि पुनरावलोकन हुनुपर्छ भनी डा. शशांक कोइरालाले ‘माष्टर स्ट्रोक’ हानेका छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
दक्षिणबाट मोदीको निरन्तरको असन्तुष्टिवीच शशांकको नयाँ अवतार कति सोचविचार र योजनावद्ध किसिमले आएको हो ? प्रतिक्षाको विषय बनेको छ । तर, अचम्मको विषय के छ भने एउटै लाइनको वकालत गर्ने शेरबहादुर र शशांक अलग-अलग खेमाबाट चुनाव लड्दैछन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
हुनत कांग्रेसमा तेस्रो खेमा पनि देखिएको छ । तर, त्यसको औकात ‘चिढीको दुक्की’ भन्दा माथिको नदेखिएकाले यसको चर्चा गरिएन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
शशांकको यो अवतार जेठा दाजु प्रकाश कोइरालाको लाइनकै शत प्रतिशतको अभिव्यक्ति चाहिँ पक्कै हो । अब प्रतिक्षाको विषय, शशांकको यो अवतार महामन्त्रीको निर्वाचन जित्न ओढिएको मण्डीमात्रै हो कि नेपालको राजनीतिक कोर्ष नै परवर्तनका लागि नेतृत्व लिन कसिएको कम्मर हो ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली कांग्रेसको १३ महाधिवेशनमा शुभकामना मन्तव्य दिन आएका अतिथिहरुमध्ये भारतीय कम्युनिष्ट पार्टीका जोगेन्द्र शर्माले मोदीको मुख्य एजेन्डा हिन्दु राष्ट्र नै भएको पुष्टि गरे । भाजपाका पूर्वउपाध्यक्ष भगतसिंह कोसियारीले आफ्नो दल नेपालको संघीयतामा हिमाल, पहाड, तराई सम्मिलित विभाजनको पक्षमा रहेको कुरा व्यक्त गरेर तराई आन्दोलनको भौगोलिक विभाजनसम्वन्धी मागमा भाजपा असहमत रहेको सन्देश दिए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतवाटै यस्तो सोच आइरहँदा अब कांग्रेसभित्र भाजपा र संघ परिवारको भावनासँग तादम्य राख्ने नेतृत्वका लागि शेरबहादुर देउवा र शशांक कोइरालावीच प्रतिस्पर्धा पनि देखिएको छ । अब भविश्यमा देख्न पाइएला, यिनीहरुले संविधान निर्माण प्रक्रियामाझैं मोदीलाई छक्याउने छन् वा यही लाइनमा अडिग रहनेछन् ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जे होस् यो लेखक डा. शशांकको नयाँ शुरुवातले निरन्तरता पाओस् भन्ने पक्षमा छ ।</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2016/03/396435/#sthash.uo8L1TiA.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-59192911508516179132016-02-08T07:05:00.001-08:002016-02-08T07:05:35.817-08:00लोडसेडिङ हटाउने भए यसो गर्नोस्<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
ओलीज्यू ! लोडसेडिङ हटाउने भए यसो गर्नोस्</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
हावाको कुरा गरेर जलविद्युतमा सौता नहालौं</h3>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ माघ १५ गते १७:५२ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<div class="addthis_native_toolbox" data-title="ओलीज्यू ! लोडसेडिङ हटाउने भए यसो गर्नोस्" data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/381361/" style="margin: 0px; padding: 0px; width: 250px;">
<div class="at-share-tbx-element addthis_default_style addthis_20x20_style addthis-smartlayers addthis-animated at4-show" id="atstbx2" style="animation-duration: 1s; animation-fill-mode: both; margin: 0px; opacity: 1 !important; padding: 0px;">
<a class="addthis_button_facebook_like at300b" fb:like:layout="button_count" href="https://www.blogger.com/null" style="color: #0054a6; cursor: pointer; display: inline-block; float: left; padding: 0px 2px; transition: none; width: auto;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="like" data-font="arial" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/381361/" data-layout="button_count" data-ref=".Vroa0Mn46JM.like" data-send="false" data-share="false" data-show_faces="false" data-width="90" fb-iframe-plugin-query="action=like&app_id=172525162793917&container_width=81&font=arial&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F381361%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vroa0Mn46JM.like&sdk=joey&send=false&share=false&show_faces=false&width=90" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; line-height: 13px; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 81px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f15a4e22c8" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?action=like&app_id=172525162793917&channel=http%3A%2F%2Fstaticxx.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter.php%3Fversion%3D42%23cb%3Df39fd2d40c%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff1cf3920b8%26relation%3Dparent.parent&container_width=81&font=arial&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F381361%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vroa0Mn46JM.like&sdk=joey&send=false&share=false&show_faces=false&width=90" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 81px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="90px"></iframe></span></div>
</a><a class="addthis_button_tweet at300b" href="https://www.blogger.com/null" style="color: #0054a6; cursor: pointer; display: inline-block; float: left; padding: 0px 2px; transition: none; width: auto;"><iframe allowtransparency="true" class="twitter-share-button twitter-share-button-rendered twitter-tweet-button" data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/381361/#.Vroa0FpkCO8.twitter" frameborder="0" id="twitter-widget-0" scrolling="no" src="http://platform.twitter.com/widgets/tweet_button.baa54ded21a982344c4ced326592f3de.en.html#dnt=false&id=twitter-widget-0&lang=en&original_referer=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F381361%2F&size=m&text=%E0%A4%93%E0%A4%B2%E0%A5%80%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%82%20!%20%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%A1%E0%A4%B8%E0%A5%87%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%99%20%E0%A4%B9%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%89%E0%A4%A8%E0%A5%87%20%E0%A4%AD%E0%A4%8F%20%E0%A4%AF%E0%A4%B8%E0%A5%8B%20%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%8B%E0%A4%B8%E0%A5%8D%3A&time=1455037148060&type=share&url=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F381361%2F%23.Vroa0FpkCO8.twitter" style="height: 20px; position: static; visibility: visible; width: 61px;" title="Twitter Tweet Button"></iframe></a><a class="addthis_button_facebook_share at300b" fb:share:layout="button_count" href="https://www.blogger.com/null" style="color: #0054a6; cursor: pointer; display: inline-block; float: left; padding: 0px 2px; transition: none; width: auto;"><div class="fb-share-button fb_iframe_widget" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/381361/" data-layout="button_count" data-ref=".Vroa0NG2UoY.share-button" fb-iframe-plugin-query="app_id=172525162793917&container_width=89&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F381361%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vroa0NG2UoY.share-button&sdk=joey" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 89px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f1207e20a4" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/share_button.php?app_id=172525162793917&channel=http%3A%2F%2Fstaticxx.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter.php%3Fversion%3D42%23cb%3Dfaa45618c%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff1cf3920b8%26relation%3Dparent.parent&container_width=89&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F381361%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vroa0NG2UoY.share-button&sdk=joey" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 89px;" title="fb:share_button Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</a><div class="atclear" style="clear: both; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
अहिले मानिसहरुबाट बारम्वार सोधिने प्रश्न हो यो- लोडसेडिङ कहिले हट्ला ? खडगप्रसाद ओलीजी प्रधानमन्त्री भएपछि अरु दुई प्रश्न थपिएका छन्: के एक वर्षमै लोडसेडिङ समाप्त हुन्छ ? प्रधानमन्त्रीले त बोलेका छन् नि ? अर्को प्रश्न- उर्जा संकटकाल के हो र यसले कसरी लोडसेडिङ अत्य गर्छ ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" rel="attachment wp-att-349851" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="alignleft size-full wp-image-349851" height="250" sizes="(max-width: 406px) 100vw, 406px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w" style="border: 0px;" width="406" /></a>धेरै बडबोलीहरु आएका छन प्रधानमन्त्रीबाट ती बडबोलीमध्ये कति सम्भव, कति असम्भव होलान् समीक्षाका विषयहरु हुन । यद्यपि त्यस्ता महत्वपूर्ण विषयहरुलाई प्रधानमन्त्रीजीले जस्तो हलुंगो शैलीमा प्रस्तुत गर्नुभएको छ, त्यसले सामाजिक सञ्जाल र अन्य सञ्चार माध्यममा प्रधानमन्त्री यथेष्ठ उडाइएको पात्र बन्नुभएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो आलेखमा प्रधानमन्त्रीलाई उडाउनभन्दा पनि तात्विक विश्लेषण गरी त्यस्ता सपना सम्भव/असम्भवको अवस्था पाठकसामु यथारुपमा राख्ने कोशिस गरिएको छ । आज सर्वाधिक चासोको विषय लोडसेटिङको अन्त्यबारे यहाँ विश्लेषण गर्ने प्रयास गरिएको छः</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
लोडसेडिङ एक वर्षमा हट्न सक्ने सम्भावना नै छैन । यदि उपयुक्त नीति र ती नीतिअन्र्तगतका विधि बनाई कार्यान्वयन गर्न आजैदेखि थालिए तीन/चार वर्षमा पक्कै हट्न सक्ला । यसका लागि के-कस्ता नीतिहरु आवश्यक पर्लान् ? सोहीबारेमा यो विश्लेषण केन्द्रित छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>१. उर्जा विकास प्राधिकरणको धारणा</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले उर्जा उत्पादकले जुन प्रशासनिक झण्झट व्यहोर्नुपर्छ, त्यो स्थिति हटाउन उर्जा विकास प्राधिकरण गठन गरी कम्पनी दर्ता, कर र उद्योग बाहेकका सम्पूर्ण काम त्यही प्राधिकरणले गर्ने अधिकार दिनुपर्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
विद्युत विकास विभाग, उर्जा मन्त्रालय, वन मन्त्रालय अन्र्तगतका विभाग अझ जग्गा अधिग्रहण गर्नु परे विभिन्न निकायलाई ढोकैढोकामा ढोगभेटी गर्नुपर्ने बाध्यतावाट उर्जा उत्पादन गर्न खोज्नेहरुलाई मुक्त गरियोस् । लोडसेडिङ अन्त्य गर्ने हो भने यो पहिलो आवश्यक्ता हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>२. विद्युत प्राधिकरणको विभाजन गर</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
संसारमा यस्तो अनौठो सर्वशक्तिमान र लथालिङ्ग अवस्थाको व्यापारिक संस्था आजसम्म हामीले देखेको/पढेको छैन । जबसम्म यसमा उत्पादन, प्रशारण र वितरण तिनै क्षेत्र एकाधिकारमा रहन्छ, तबसम्म उर्जाको स्थिति सुध्रने अवस्था छैन । यसकारण यसका उत्पादन इकाइहरु सकेसम्म निजीकारण गर नभए कम्पनीकरण गरी जनसाधारणमा शेयर बेच ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसले वर्तमान प्राधिकरणलाई ठूलो धनराशी प्राप्त हुनेछ । यसका वितरण क्षेत्र (पकेट) पनि निजीकरण वा कम्पनीकरण गर । यसबाट पनि ठुलै धनराशी प्राप्त हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सरकारको स्वामित्वमा प्रसारण कम्पनी मात्र राख त्यही कम्पनीलाई प्राप्त धनराशी दिई प्रशारण लाइनहरु द्रुत गतिमा बनाऊ । अहिले राष्ट्रमा लोडसेडिङ बढ्ने कारण उत्पादन नहुनु मात्र होइन, प्रसारण लाइन उपयुक्त नहुनु पनि हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
धेरै क्षेत्रको विद्युत ३३ केबीमा जोडिएको छ । जहाँ विद्युत खेर गएको छ र उपभोग गर्ने स्थानमा पुर्याउन सकिएको छैन । यसले वर्तमान प्राधिकरणलाई ठूलो घाटा पनि भइरहेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>३. उर्जा उत्पादनमा वित्तीय सुलभता</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उर्जा क्षेत्रमा दिइने कर्जामा राष्ट्र बैंक र सरकार केही उदार देखिए पनि यतिमात्र यथेष्ट छैन । बढीमा स्प्रेड दर दुई मात्र राखी उर्जा क्षेत्रमा कर्जा प्रवाह नीति अनिवार्य बनाएमा धेरै परियोजना ९० प्रतिशत ऋणमा पनि सम्भव हुन जान्छन् । यसलाई पीपीएको दरले पनि सम्भव बनाउन सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि ९० प्रतिशतसम्म कर्जा प्राप्त हुने हो भने नेपाली उद्यमीले नै ठूला परियोजना गर्न सक्छन् । नेपाली बैकिङ क्षेत्र पनि ठूला लगानीका लागीसक्षम बन्दै गएको छ । गैरबैकिंग वित्तीय प्रतिष्ठानहरुसँग पनि लगानी क्षमता एथेष्ट छ । साधारण शेयरमा पनि आम जनता त्यतिकै उत्सुक छन् । यसर्थ जलविद्युत परियोजनाहरुमा प्रवर्धकले आँट गर्न सक्ने अवस्था भए कर्जा र इक्विटी दुबैको स्रोतको कमी नहुने अवस्था निर्माण हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>४. पीपीए दरमा पुनरावलोकन</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
९० प्रतिशतसम्मको कर्जामा पनि बढीमा १० बर्षमा कर्जा चुक्ता हुने गरीको दर कायम गरी विद्युत खरिद सम्झौता हुन सकेमा धेरै योजनाहरु तुरुन्त सुरु हुन सक्ने छन् । कर्जा चुक्ता भएपछिको हकमा लाभांशको अधिकतम सीमा निर्धारण गरी दर घटाउन सकिन्छ । यो नीति लिइएमा जलाशययुक्त परियोजना पनि निजी क्षेत्रबाट निर्माण सम्भव हुनेछ । जो उर्जाको मागका लागि अपरिहार्य पनि छ । संसारमै जलविद्युतको महत्व भनेको जलाशय युक्त परियोजना हो, जसबाट भनेका बेला चाहिएजति विद्युत उत्पादन लिन सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>५. सार्वभौम जमानतको व्यवस्था</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
ठूला परियोजना अझ जलाशययुक्त परियोजनालाई आवश्यक पर्ने कर्जा विदेशबाट लिनुपर्ने भएमा आवश्यकता अनुरुप सरकारी जमानत दिनुपर्ने स्थिति निर्माण भइसकेको छ । यसको आयमा सरकारको प्रत्यक्ष नियन्त्रण हुने हुँदा अपचलनको सम्भावना पनि रहन्न । यस कारण सरकारी प्रत्याभुति जमानतमा प्रवर्द्धक कम्पनीहरुलाई कर्जा उपलब्ध गराउने निति लिनु पर्दछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>६. मौद्रिक नीतिमा पुनरावलोकन</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको अर्थतन्त्र भारतीय अर्थतन्त्रको साहायक अर्थतन्त्रझै भई आएको छ । यसलाई स्वतन्त्र र स्वावलम्भी बनाउनुपर्छ भन्ने धारणा सबैतिरबाट आएकै छन् । यसका लागि धेरै कार्य गर्नुपर्ने हुन सक्छ, ती सबैको चर्चा यहाँ सम्भव छैन । तर, यो स्वप्नकारले मौदि्रक नीतिमा र विशेष मुद्रा विनिमय नीतिमा लामो समयदेखि अलग धारणा लेखी /बोली आएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालले दोहोरो अचरताको विदेशी मुद्रा विनिमय निति लिनुपर्छ भन्नेमा स्वप्नकार स्पष्ट छ । भारतीय रुपैयाँ मजबुत भए अमेरिकी डलरलाई स्वतन्त्र छाडिदिने डलर मजबुत भए भारुलाई घट्न दिने, यो नीति नेरु-भारु सराबर आउञ्जेल लिनुपर्छ । यसले राष्ट्रको बैदेशिक ऋण घट्ने, डलरमा पीपीए गर्न सकिने अवस्था आउनाले विदेशी कर्जामा परियोजनाहरु आउने सम्भावना बढेर जानेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>७. ‘बुट’को अर्थ परिवर्तन गरौं</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बुट अर्थात् Built, Own, Operate and Transfer मा Transfer को सट्टा Tax भनेर परिभाषित गरौं । यो नीति यसै पनि पैसा लगाउ, कर्जा लेऊ यदि डुबेमा जेल बस्नुपरे पनि तिमी नै बस तर निश्चित समयमा तिम्रो कम्पनीको सबै सम्पत्ति सरकारलाई देऊ भन्ने अर्थको नीति हो यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो नीति राज्यमा सर्वसत्तावादी सोच राख्नेहरुले नै उत्पादनका स्रोतमा पनि राज्यको स्वामित्व र अधिकार हुनुपर्छ भन्ने कम्युनिष्ट वा सोसलिष्ट मान्यताका अवशेष राजनीतिक शक्तिहरुले ल्याएको हो । अब सरकारले हस्तान्तरण होइन, करमा चित्त बुझाउने नीति र नियम बनाउनैपर्छ । यो मान्यता उदारवादी प्रणालीको एकदमै विपरीत छ । उदारवादको अर्थ आवधिक उदारवाद हुन सक्दैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि अहिलेको बुट नीति यथावत रहे कालान्तरमा यस्ता पूर्वाधार क्षेत्रको कर्पोरेट र व्यक्तिगत सम्पत्ति सरकारको स्वामित्वमा गई पुनः सरकार नै पूर्वाधार र सेवा उद्योगको मालिक हुने प्रणाली सुरु हुन जानेछ । सरकार कर्पोरेट वा निजी सम्पत्तिको स्वामित्वहरण गर्ने मोडेलका नीति निर्माणमा लाग्नु हुन्न । यसकारण बुटको हस्तान्तरणको नीति खारेज गरी कर लिने नीतिमात्र लागु गर्नुपर्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<strong>८. सौता सोच्न बन्द गर</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उर्जा संकट बढ्दै जाँदा अनेक बहानामा जलविद्युतको सौताका रुपमा अन्य बैकल्पिक उर्जा प्रस्ताव गर्ने गरिएको छ । अहिले सौर्य विद्युतको कुरा उठिरहेछ । ५०-५१ सालताका तात्कालीन अर्थराज्यमन्त्री महेश आर्चायले प्राकृतिक ग्यासबाट विद्युत निकाल्ने अनौठो प्रस्ताव गरेका थिए । अहिले हावाको विद्युतको हावा पनि निकै चलिरहेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रकृति माताले सबैलाई सबैथोक दिएकी छैनन् । हामीलाई पानी दिएकी छिन् । यसर्थ यसैमा हाम्रो सम्वृद्धि खौजौं, यसैको प्रवर्धन गरौं । यसैबारे एकलव्य चिन्तन गरौं । यसलाई कुनै पनि बहानामा सौता हालेर ध्यान बाँड्ने काम गरी माफिया विशेषलाई व्यापारको अवसर नदिइयोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उल्लेखित नीतिहरुमा सकारात्मक वातावरण निर्माण होला भन्नेमा खास आशावादी हुने ठाउँ छैन । वर्तमान उर्जामन्त्री र वित्तमन्त्रीको स्थितिले पनि त्यही पुष्टि गर्छ । तर, प्रधानमन्त्रीबाट आइरहेका केही अभिव्यक्तिले आशा पनि जगाएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसै पनि धर्मराजको अभयदानस्वरुप प्राप्त समय प्रधानमन्त्रीले राष्ट्रलाई दिइरहनुभएको छ । आफ्नो पदको ओझ सम्झेर अभिव्यक्ति शैली परिवर्तन गर्नुहोस्, यस्ता नीतिहरु अवलम्वन गरी ढिलै भए पनि आफ्ना वचन सत्य सावित गर्ने कोशिस गर्नुहोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
कम्युनिष्टलाई सत्ता, सदन, सडक र जंगलमा धरी देख्न नचाहने यो स्वप्नकारका शब्द ब्रम्ह वाक्य बनुन्-उल्लेखित कर्म गरी तपाईको दलको शासन दशकौं चलोस् ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="addthis_jumbo_share" style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: dotted; border-top-width: 2px; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; color: #333333; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 12px; font-style: italic; font-weight: bold; padding: 0px;">
अनलाइनखबरको एन्ड्रोइड एपका लागि <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.shirantech.onlinekhabar" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">यहाँ क्लिक गर्नुहोस् </a>। तपाईं हामीसंग <a href="http://www.facebook.com/pages/OnlineKhabar/108349739223556" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">फेसबुक</a> र <a href="https://twitter.com/online_khabar" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">ट्वीटरमार्फत्</a> पनि जोडिन सक्नुहुन्छ ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 10px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 15px; margin: 0px; padding: 0px;">
Also you may like this</h2>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2016/01/381361/#sthash.QLTf6GY6.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-82708355326500860662016-01-31T03:55:00.000-08:002016-01-31T03:55:01.434-08:00‘महाधिवेशन गर्नुअघि कांग्रेसले जनतासँग माफी माग्नुपर्छ’ एक पूर्वकांग्रेसीको तिक्तोपदेशः महाधिवशेनलाई सुझाव - See more at: http://www.onlinekhabar.com/2016/01/376895/#sthash.l5tPz9Jc.ynEzastY.dpuf<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
महाधिवेशन गर्नुअघि कांग्रेसले जनतासँग माफी माग्नुपर्छ’</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
एक पूर्वकांग्रेसीको तिक्तोपदेशः महाधिवशेनलाई सुझाव</h3>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ माघ ५ गते १९:१५ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<div class="addthis_native_toolbox" data-title="‘महाधिवेशन गर्नुअघि कांग्रेसले जनतासँग माफी माग्नुपर्छ’" data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/376895/" style="margin: 0px; padding: 0px;">
<div class="at-share-tbx-element addthis_default_style addthis_20x20_style addthis-smartlayers addthis-animated at4-show" id="atstbx2" style="animation-duration: 1s; animation-fill-mode: both; margin: 0px; opacity: 1 !important; padding: 0px;">
<a class="addthis_button_facebook_like at300b" fb:like:layout="button_count" href="https://www.blogger.com/null" style="color: #0054a6; cursor: pointer; display: inline-block; float: left; padding: 0px 2px; transition: none; width: auto;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="like" data-font="arial" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/376895/" data-layout="button_count" data-ref=".Vq9hdDm7MVM.like" data-send="false" data-share="false" data-show_faces="false" data-width="90" fb-iframe-plugin-query="action=like&app_id=172525162793917&container_width=81&font=arial&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F376895%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vq9hdDm7MVM.like&sdk=joey&send=false&share=false&show_faces=false&width=90" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; line-height: 13px; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 81px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f152b6410" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?action=like&app_id=172525162793917&channel=http%3A%2F%2Fstaticxx.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter.php%3Fversion%3D42%23cb%3Df16857973c%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff2bea50164%26relation%3Dparent.parent&container_width=81&font=arial&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F376895%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vq9hdDm7MVM.like&sdk=joey&send=false&share=false&show_faces=false&width=90" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 81px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="90px"></iframe></span></div>
</a><a class="addthis_button_tweet at300b" href="https://www.blogger.com/null" style="color: #0054a6; cursor: pointer; display: inline-block; float: left; padding: 0px 2px; transition: none; width: auto;"><iframe allowtransparency="true" class="twitter-share-button twitter-share-button-rendered twitter-tweet-button" data-url="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/376895/#.Vq9hdF9w1Jg.twitter" frameborder="0" id="twitter-widget-0" scrolling="no" src="http://platform.twitter.com/widgets/tweet_button.baa54ded21a982344c4ced326592f3de.en.html#dnt=false&id=twitter-widget-0&lang=en&original_referer=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F376895%2F&size=m&text=%E2%80%98%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%A7%E0%A4%BF%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%B6%E0%A4%A8%20%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%81%E0%A4%85%E0%A4%98%E0%A4%BF%20%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%82%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%87%E0%A4%B8%E0%A4%B2%E0%A5%87%20%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%81%E0%A4%97%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%AB%E0%A5%80%20%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A5%81%E0%A4%AA%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%9B%E2%80%99%3A&time=1454334357482&type=share&url=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F376895%2F%23.Vq9hdF9w1Jg.twitter" style="height: 20px; position: static; visibility: visible; width: 61px;" title="Twitter Tweet Button"></iframe></a><a class="addthis_button_facebook_share at300b" fb:share:layout="button_count" href="https://www.blogger.com/null" style="color: #0054a6; cursor: pointer; display: inline-block; float: left; padding: 0px 2px; transition: none; width: auto;"><div class="fb-share-button fb_iframe_widget" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/376895/" data-layout="button_count" data-ref=".Vq9hdH4GtqU.share-button" fb-iframe-plugin-query="app_id=172525162793917&container_width=89&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F376895%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vq9hdH4GtqU.share-button&sdk=joey" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 89px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f219a84b54" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/share_button.php?app_id=172525162793917&channel=http%3A%2F%2Fstaticxx.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter.php%3Fversion%3D42%23cb%3Df1eae8cd14%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff2bea50164%26relation%3Dparent.parent&container_width=89&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F376895%2F&layout=button_count&locale=en_US&ref=.Vq9hdH4GtqU.share-button&sdk=joey" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 89px;" title="fb:share_button Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</a><div class="atclear" style="clear: both; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली कांग्रेस महाधिवेशनको चटारोमा छ । आन्तरिक द्वन्द्व र सत्ता सम्भावनाको चाकाचुलीमा हल्लिइरहँदा उसलाई मुलुक र जनताका समस्याप्रति यथेष्ट ध्यान दिने मौका सायद मिलिरहेको छैन । संसद र सडक दुबैमा कांग्रेस चुपचाप देखिन्छ ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_349851" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 416px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" rel="attachment wp-att-349851" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-349851" height="250" sizes="(max-width: 406px) 100vw, 406px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w" style="border: 0px;" width="406" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
काग्रेसका सबै नेता-कार्यकर्ताहरु गच्छेअनुसार श्रम र पैसा खर्च गर्दै आ-आफ्नो स्थानमा फिरेका छन् । गुटैगुट र गुटभित्र पनि फुटैफुटको पछिल्लो परम्परा बोकेको कांग्रेसमा आ-आफ्नो गुट उपगुटको स्वार्थबमोजिम अर्काको चीरहरण गर्ने संस्कार राम्ररी गढिसकेको छ । त्यसको अनुसरण कांग्रेसजनले घटाएर होइन, बढाएर गरिरहेछन् । अर्थात एक कांग्रेसले अर्काे कांग्रेसलाई दिगम्बर बनाउने उद्यम अब केही महिना राम्ररी नै चल्नेछ र अन्ततः दिगम्बरहरु नै भेला भएर महाधिवेशनको अन्तिम औपचारिकता पूरा गरिनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वि.सं. ०४६ सालपछिको कांग्रेस अझ गिरिजाको गन्तव्य र उद्देश्यविहीन कांगे्रसको नीति र विधिको कुरा गर्नु खासै अर्थ संज्ञक छैन । त्यहीमाथि पूर्वकांग्रेसीबाट आएको विचारले कुनै अर्थ पनि नराख्ला । त्यै पनि बोल्ने लेख्ने स्वतन्त्रताका लागि जीवनभर संघर्ष गरेको व्यक्तिका हैसियतले केही लेख्ने प्रयत्न गरेको छु ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
लभ गर्ने उमेरमा जेल गएर गरी खाने उमेरमा झोला बोकी गाउँगाउँ भौंतारिएको सूद सम्झि एर आत्मरति गर्ने बाहेक अरु कुनै अपेक्षा पनि छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको राजनीति बजारमा कांग्रेसको नेतृत्व र ‘बडे भाइ’ भारत बारेमा कुनै पनि सुझाव दिनु आत्मघात बाहेक केही होइन भनिन्छ । तर, आफ्नो राजनितिक अभिष्ट नभएपछि यो छुट प्राप्त भएको छ । यसै पनि बाहिरबाट आएका त के आफ्नै दलभित्रका अलग गुटबाट आएका राय सुझाव कांग्रेसका लागि तिक्तोपदेश नै हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नीतिमा अर्कमण्य र मतिमा स्खलित कांग्रेस इतिहासका सबैभन्दा ठूला खलनेता गिरिजाप्रसाद कोइरालालाइ शिखर पुरुष मानेर उनकै पदचापमा हिँडिरहेको वर्तमानमा कांग्रेसले नीतिका कुरा कति सुन्ला ? आफैमा अनुत्तरित छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सबभन्दा पुरानो ठूलो दल भएको हुँदा उसमा ठालुपन हुनु अनौठो होइन त्यसमाथि अरुको कुरा सुन्ने फुर्सत र तहसम्म नभएका डाक्टर सावहरु नाैं चिरन्तन नीति अभियन्ता हुनुहुन्छ । उहाँहरुको चर्को हितोपदेश छाडेर स्वप्नकारजस्तो अकिञ्चनको विचार सुन्ने फुर्सत सायदैलाई होला । त्यै पनि नेपाली कांग्रेसको महाधिवेशनको हल्लैहल्लाको सुनसानमा ‘जरा हटके सोचने’ कोही निक्लेला कि भन्ने झिनो आशाले स्वप्नकार केही तिक्तोपदेश सम्प्रेषण गर्दछ ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
गिरिजाप्रसादका तर्फबाट उनका पदचिन्हमा हिँडेका वर्तमान बाँकी नेताहरुले मुलुकको यो अवस्थाप्रति मुलुकवासीसमक्ष क्षमायाचना गर्नुस्</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
१ मुलुक इतिहासकै गम्भीर संकटमा छ । ०४६ साल पश्चात कांग्रेसले उपयुक्त आर्थिक सामाजिक नीति अवलम्वन गर्न नसक्दा उत्पन्न भएका दुष्परिणामहरुको बृहत रुप हो यो । यसैको एक सह-उत्पादन थियो माओवादी नृशंश विद्रोहको सामाजिकीकरण र राजनीतिकरण । मुलुकको यो दुर्गतिको कारण कांग्रेसको गलत नीति र दृष्टिकोण नै हो । यसका प्रमुख कारणी कांग्रेसका शिखर पुरुष तात्कालीन सभापति गिरिजाप्रसाद कोइराला नै हुन् । यो स्थिति निर्माणका कारणी दिवंगत नेता गिरिजाप्रसादका तर्फबाट उनका पदचिन्हमा हिँडेका वर्तमान बाँकी नेताहरुले मुलुकको यो अवस्थाप्रति मुलुकवासीसमक्ष क्षमायाचना गर्नुस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
२. माओवादका नाममा गरिएको सशस्त्र विद्रोहका क्रममा भएका नृशंश हत्या र आक्रमणका जिम्मेवारहरु राष्ट्र र जनताका विरुद्धमा पञ्चखत गर्ने खतुकी थिए । मुद्दा चलाउनुपर्ने खतुकीहरुलाई प्रजातान्त्रिक पद्दतिको किङ्कमेकर बनाउने अधम काम विदेशीहरुको मार्गनिर्देशनमा भएकै हो । यसका प्रमुख जिम्मेवार पनि तात्कालीन नेता गिरिजाप्रसाद नै हुन् । यस्तो परपीडक र प्रतिकृयात्मक राजनीतिको परिणाम देश र जनताले झेलिरहेछन् । यसर्थ प्रचण्ड र उनको नेतृत्व समूहमाथि हेगमा मुद्दा नचलाई सबै खतहरुबाट उन्मुक्ति दिने काम कांग्रेसकै नेतृत्वमा भएको हो । यसका लागि जनतासामु माफी माग्नुस् ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
बिलोम नीति लिएर मुलुकलाई भड्खालोमा हाल्ने रामशरण महतलगायतका नीति अभियन्ताहरुलाई दायित्व मुक्त गर्ने घोषणा गर्नुस्</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
३ आफूलाई प्रजातान्त्रिक समाजवादी दल मान्नेले विगतमा लिएका नीतिले सामाजिक क्षेत्रको अस्वस्थ व्यापारीकरण गर्ने र जाँड, बिँडी, बोका जस्ता बस्तुको व्यापारमा राज्य संलग्न हुने काम भयो । त्यसले सामाजिक बहिस्करण एवं वर्ग विभेदलाई गहिराएर भ्रष्टाचार मौलाउने र बिद्रोह बढाउने स्थितिसमेत निर्माण भयो । यस्तो बिलोम नीति लिएर मुलुकलाई भड्खालोमा हाल्ने रामशरण महतलगायतका नीति अभियन्ताहरुलाई दायित्व मुक्त गर्ने घोषणा गर्नुस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
४ मुलुकको निर्माताप्रति प्रस्तावनामा कृतज्ञताको एक शव्द उल्लेख नभएको, आइएनजिओलाई संवैधानिक हैसियत दिने आर्थिक र औधोगिक विकासका लागि सत्रु प्रावधान राखिएको सांस्कृतिक अतिक्रमणकारीको ठाडो आदेशमा धर्म निरपेक्ष संविधान बनाई भारतको वर्तमान संस्थापना र चीनलाइ प्रतक्ष्य दुःख दिने पूर्वाधार तयार पार्नेलगायतका प्रावधानसहितको संविधान बनाई देशलाई विग्रह र विखण्डनतर्फ धकेल्ने काम कांगे्रसकै नेतृत्वमा भयो । यसका लागि पनि नेपालीजनता, मित्रराष्ट्र भारत र चीन सरकारसँग माफी माग्नुस् ।<br />आफ्नो विगतको मूल्यांकनसहित यति आत्माआलोचना गरेपछि उप्रान्त लिने नीतिबारे पनि किरिया खानुहोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
१ इतिहासकै नालायक भुसको बोरा जस्तो आयतन भएको घनत्व विहीन, सांस्कृतिक अतिक्रमणमैत्री छिमेकद्रोही, राष्ट्रनिर्माताप्रति कृतघ्न, राष्ट्र र मानवताविरुद्ध हत्या र आतंक मच्चाउनेलाई महिमान्वित गरी लेखिएको संविधानलाई यथाशीघ्र खारेज गर्न राजनीतिक पहल गर्ने ।<br />उप्रान्त नेपाली विविधताको योजक सांस्कृतिक सुत्र हिन्दुराष्ट्रवादको पक्षमा कांग्रेस लाग्ने छ । र, धर्म निरपेक्षताको विरुद्धमा उभिने छ भनी किरिया खानुस् ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
अबको कांग्रेस महाधिवेशनले पारित गरेर नै या त पहिचानसहितको संघीयता, या एकात्मक राज्य भनी निर्णय गर्ने छ र सोही अनुसार कांग्रेस अगाडि बढ्ने छ भनी घोषणा गर्नुस्</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
२ अब कांग्रेसले अलग आर्थिक-सामाजिक नीति-मोडेलमा राष्ट्रको प्रगतिको खाका कोर्ने छ । सामाजिक क्षेत्रको जिम्मा राज्यले लिने छ । शिक्षा र स्वास्थ्य सेवाको राष्ट्रियकरण वा ट्रष्टकरण गरिनेछ । सरकारी व्यापारिक प्रतिष्ठानहरु सबै निजीकरण गरिनेछन । राज्य अति ठूला पूर्वाधार आयोजनाहरुमा मात्र प्रवर्धक बन्ने छ । कुनै पनि पूर्वाधार आयोजनाको आयमा प्रत्यक्ष-परोक्ष सरकारी नियन्त्रण हुन सक्छ भने त्यस्ता आयोजनाले लिने विदेशी कर्जाका लागि राज्यले जमानत दिनेछ । यी नीतिहरु मार्फत देशको दु्रत र बृहत बिकासमा कांग्रेस अघि बढ्ने छ भनी प्रतिवद्धता जनाउनुस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वर्तमान भूमिसुधार नीतिमा पूर्ण पुनरावलोकन गरी सामाजिक न्यायसंगत बनाइने छ । उत्पादनशील भूमिमा हदबन्दी हटाइने छ र अनुत्पादक भूमि वा शहरी घरघडेरीमा हदबन्दी लगाइनेछ । यी लगायत कृषि तथा भूमि नीतिमा आमूल परिवर्तनको किरिया खानुस् ।<br />३ परम्परागत समदुरीको बिदेश नीति असफल मात्र भएन, नेपालका लागि प्रत्युत्पादक समेत भएको छ । यसर्थ अब कांग्रेसले भारत र चीन केन्द्रित विदेश नीति अवलम्बन गरी अरु राष्ट्रहरुलाई दोस्रो प्राथमिकतामा राख्दै नेपालको विदेश नीति निर्माण गर्ने प्रतिबद्धता जनाउनुहोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
४ परिवर्तित विदेश नीतिका आधारमा कोशी उच्चबाँध, कणर्ाली चीसापानी परियोजना, महाकाली पञ्चेश्वरलगायत गंगा उपत्यका रणनीतिक योजनाअन्र्तगत कल्पना गरिएका जलाशयहरु र भारतको नदी जोड परियोजनालाई एकाकार गरी नेपालको हितका लागि कार्यन्वयनको दिशामा कांग्रेस लाग्ने छ । यसलाई चीनले कल्पना गरेको सील्क रोड इर्नजी कोरिडरबाट दक्षिण एशियाको जनसंख्यालाई उर्जा आपूर्ति गर्ने सपनासँग तादम्य राखी अगाडि बढ्ने दृढता राख्नोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
५ अहिले संघीयता सबैभन्दा पेचिलो विवादको विषय बनेको छ । यसको मोडेलबारे कांग्रेस अर्कमण्य रहिरहन सक्दैन । विगतमा संघियतालाई मान्ने तर यसको आधार सिद्धान्त पहिचानलाई अस्वीकार गर्नाले यो स्थिति आएको हो । अबको कांग्रेस महाधिवेशनले पारित गरेर नै या त पहिचानसहितको संघीयता, या एकात्मक राज्य भनी निर्णय गर्ने छ र सोही अनुसार कांग्रेस अगाडि बढ्ने छ भनी घोषणा गर्नुस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उप्रान्तका कुराहरु आंगीक मात्र हुन् आगे महाधिवेशनलाई कुम्भमेला बनाउने कि फलदायक ? निर्णय गर्नुहोला । विज्ञेशु किमधिकम् ।</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2016/01/376895/#sthash.l5tPz9Jc.ynEzastY.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-35763944770900070792016-01-18T05:12:00.000-08:002016-01-18T05:12:25.989-08:00कन्फ्युज्ड मधेसी, विवश मोदी र असभ्य भारत विरोधी<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h1 style="color: #414141; font-family: Roboto, sans-serif; font-weight: 400; line-height: 33.6px; margin: 20px 0px 0px; padding: 0px;">
कन्फ्युज्ड मधेसी, विवश मोदी र असभ्य भारत विरोधी <span style="font-weight: 700;"></span> | Published: December 28, 2015 | सोमबार 13 पुष, 2072 | 12:28 PM | Viewed: 1752 times</h1>
<div class="social-article" style="background-color: #f1f1f1; border-top-color: rgb(181, 182, 182); border-top-style: solid; border-top-width: 1px; color: #414141; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 14px; margin-top: 20px; padding: 0px 10px 10px; position: relative;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes" style="display: inline-block; margin-top: 10px;"><span class="stButton" style="color: black; cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url("/images/facebook_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">4</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes" style="display: inline-block; margin-top: 10px;"><span class="stButton" style="color: black; cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">1</span></span></span></span></span> <span class="st_googleplus_hcount" displaytext="Google +" st_processed="yes" style="display: inline-block; margin-top: 10px;"><span class="stButton" style="color: black; cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stButton_gradient" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; padding: 2px;"><span class="chicklets googleplus" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/googleplus_16.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 20px; padding-right: 3px; white-space: nowrap;">Google +</span></span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span> <span class="st_pinterest_hcount" displaytext="Pinterest" st_processed="yes" style="display: inline-block; margin-top: 10px;"><span class="stButton" style="color: black; cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-pinterest-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/pinterest_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes" style="display: inline-block; margin-top: 10px;"><span class="stButton" style="color: black; cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/email_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span></div>
<div class="article-details" style="color: #414141; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 14px;">
<div style="max-width: 100%; padding: 0px;">
</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
<span style="font-weight: 700;">अरुणकुमार सुवेदी -</span><br />विगत ३/४ महिनाको समय नेपालको आन्तरिक राजनीतिमा बाह्य प्रभाव र त्यसको सकारात्मक/नकारात्मक असरहरु उपर चर्चा गर्नमै नेपाली प्रेस, आम जनता, बुद्धिजीवी र राजनीतिक क्षेत्र केन्द्रित भएको छ । आर्थिक, सामाजिक मुद्दा, विकास निर्माण सबै ओझेलमा परेका छन् । आन्तरिक राजनीतिक समस्या, भारतसँगको कुटनीतिक असफलता र रणनीतिक गोलचक्करका<img class="left-aligned-img" pagespeed_url_hash="3895665554" src="http://imagechannels.com/images/articles/arun_kumar_dai111.jpg" style="border: 0px; display: block; max-width: 100%;" />परिणतिस्वरुप आएको नाकाबन्दीले जनजीवन कष्टकर भइरहेको बखत सबैलाई मन नपर्ने बिषय राजनीतिमा केन्द्रित हुनुपर्ने खण्ड पर्यो र विगत केही समयदेखि राजनीतिक, कुटनितिक शीत द्वन्द्व र रणनीतिका लुकामारीको मारमा परेको अव्यवस्थित नेपाली राजनीतिमाथि केही टिप्पणी गर्नैपर्ने हुन्छ ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
कन्फ्युज्ड मधेस (मधेसी)</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
मधेश आन्दोलन जे उद्देश्यबाट जसको पृष्ठपोषणमा उठाईएको थियो, तिनीहरुको तत्कालिन उद्देश्य पूर्ति भइसकेता पनि आन्दोलनको अवतरण गर्नलाई सकस परेको अवस्था छ । संविधानको मस्यौदा आउनसाथ वीरगंजबाट स्वःस्फुर्त सुरु भएको धर्म निरपेक्षता विरुद्धको आन्दोलनले अहिलेको संविधानको सुत्रधारहरुलाई सतर्क बनायो । विकराल स्वरुप ग्रहण गर्न सक्ने उक्त आन्दोलनलाई निस्तेज पारी धर्म निरपेक्ष संविधान लिएर आउन तीनवटा रणनीतिलाई अख्तियार गरेको देखिन्छ । पहिलो रणनीति अन्तर्गत संविधानसभा बाहिर रहेको र उपद्रो मच्चाउन सक्षम समुह वैध माओवादी र चन्द माओवादीलाई लिपुलेकको मुद्दा दिइयो । जसले चीन र भारत दुबैलाई बचावको अवस्थामा पु¥यायो । सांस्कृतिक अतिक्रमण र धर्मनिरपेक्षता प्रति असहमत चीन र भारत लिपुलेक मुद्दाको बचावको रणनीतिमा लाग्नु प¥यो । दोस्रो रणनीति अन्तर्गत नेपाली कांग्रेस र अरु दलका केही उच्च नेताहरुलाई हिन्दु राष्ट्र परस्त भएको आम प्रभाव पार्न र हिन्दु राष्ट्रवादीलाई आक्रामक बन्न नपर्ने जस्तो वातावरण निर्माण गर्न लगाईयो । तेस्रो रणनीति अन्तर्गत भारतको धर्मनिरपेक्षतावादीहरुले मधेसका कद्दावर नेताहरुलाई लखनउमा डाकेर मधेस आन्दोलनलाई अगाडी बढाउन तयार पारियो ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
यसै नीति अन्तर्गत तराईमा भइरहेको आन्दोलनमा नेपालका शासकहरुले भारतको केन्द्रलाई दोषारोपण गरेर मोदीलाई अरु बचावको अबस्थामा पुर्याए भने तराईका नेताहरु पनि त्यही प्रभाव दिन पछि परेरन् । यो सबै बखेडामा मधेसका जनतामाथि पृथकतावादीको प्रभाव बढ्दै गयो । भारतको केन्द्रीय सरकारको ठूलो समर्थन छैन भन्ने कुराको ज्ञान भएका भारतको धर्म निरपेक्षतावादी प्रतिपक्षसँग असल सम्बन्ध रहेका नेपालका शासक दलहरुले यही मौका छोपेर मधेसका मुल प्रवाहका नेताहरुलाई कुनामा धकेल्ने र भारतको केन्द्र सरकारलाई घेर्ने काम सुरु गर्यो । अब आएर मधेसका युनियनिष्ट शक्तिहरुमा ठुलो अकर्मण्यता छाएको छ । धर्म निरपेक्षतावादी संविधान आइसकेको अवस्थामा अवतरणको स्थान खोजौँ त पुरा नांगिने, आन्दोलन हाँकौ भने झन् युनियनिष्टहरु कमजोर हुँदै जाने अवस्था छ ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
मधेस आन्दोलनका कारणले बिहार चुनाव हारेका, मधेसका कुनै नेताहरुसँग खास सम्बन्ध नभएको तर मधेस आन्दोलनबाट यथेष्ट अपजस भोगेका मोदी पनि अब एक्सनमा निस्किएका छन् । यही एक्सनको एउटा पहल हो मधेसी नेताहरु माथिको दिल्ली ‘समन’ । अब मधेसी नेताहरुले कित्ता क्लियर गर्नुपर्ने हुन्छ । यदी मोदीसँग ‘प्याचअप’ हुने भए धर्म निरपेक्षता विरुद्धको अभियान लिएर मधेसी दलहरु आउनै पर्छ, अन्यथा धर्म निरपेक्षतावादीको सल्लाहमा कांगे्रसको संविधान संशोधनको प्रस्तावबाट फेस सेभ गरी अवतरण गर्नैपर्छ । जे गरे पनि मधेस मुद्दामा किचलो भने लामै चल्ने स्पष्ट छ । अब मधेसी नेताहरुले मोदीको निर्देशनमा अगाडी बढ्ने बाचा गरे धर्म निरपेक्षता पक्षधर भारतीय दलहरुले किचलो बढाउनेछन् । नभए भारतको केन्द्र सरकार नै मधेस आन्दोलनको दमनको शुप्त मतियार हुनेछ । यो दोधारको अवस्थाले मधेसका नेताहरु स्पष्टताका साथ उभिन सकिरहेका छैनन् ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
नयाँ शक्ति ठुलो खर्चको फितलो तुरुप</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली कांग्रेसको तराई जनमत धरापमा पर्दै जानु र धर्म निरपेक्षताको कारणले परम्परागत आधार पनि खस्कने क्रममा रहेबाट कांग्रेस पार्टी कुनै पनि बेला आफ्नो जनाधार व्यापक बनाउने क्रममा धर्म निरपेक्षताको विरुद्ध लाग्ने सम्भावना टड्कारो देखिन्छ । यसका केही नेताहरुले यस्तो अडान राख्दै आएका छन् भने कार्यकर्तास्तरमा यस पक्षको अत्याधिक बहुमत नै छ । यस कारण भारतका धर्म निरपेक्षतावादी शक्ति र पश्चिमलाई कांग्रेस विश्वासिलो भइ नरहेको अबस्थामा नयाँ सेक्युलर शक्तिको आवश्यकता खस्किन थाल्यो । यही आवश्यकताको पूर्ति हेतु भारतको धर्म निरपेक्षतावादी कोखबाट पश्चिमा बीजले ‘सेरोगेसी’ गरी जन्माउन लागेको दलको गर्भरुप नै बाबुरामजीको नयाँ शक्ति हो भन्ने मेरो विश्लेषण छ । यसैले बाबुराम भट्टराईले पहिचानको मुद्दालाई सम्बोधन गर्ने तर सबै जातिको महाजाति पहिचान अर्थात हिन्दु पहिचानलाई अस्वीकार गर्ने लाईन लिनुभएको छ । योजक पहिचानलाई समाप्त पारेर जातीय पहिचानलाई उग्र पारिनु कालान्तरमा विखण्डनको अवस्था निर्माण गर्ने प्रारम्भिक रणनीति हो भन्ने मेरो ठहर छ । उहाँका अहिलेका क्रियाकलापहरु पनि मधेसीहरुलाई आफुसँग सहकार्य गराउने र मोदीसँग दुरी कायम गराई भारतीय प्रतिपक्षको रणनीतिक साझेदार बन्ने तर्फ उन्मुख देखिन्छ ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
विवस बन्दै मोदी</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
मोदीको नेपाल नीति र सांस्कृतिक राष्ट्रवादको पक्षपोषणलाई असफल बनाउन सहकार्य गरेका नेपालका दलहरु, भारतको प्रतिपक्ष र केही मधेसी दलहरुका कारणले अहिले आएर मोदीलाई प्रतिपक्षबाट मात्र नभएर आफ्नै दलभित्र पनि ठुलो विरोध खेप्नु परेको छ । भारतका सबै प्रतिपक्षहरुले नेपाल नीतिको विरोध र धर्मनिरपेक्षतावादी संविधानको समर्थन गरेका छन् । कम्युनिष्ट, जनता परिवार र राष्ट्रवादी कांगे्रसका नेता खुलेरै बोलीसकेका छन् । नेपालको संविधान भारतको पनि आन्तरिक राजनीतिको महत्वपुर्ण मुद्दा बनिरहेको छ । अहिले भारतको प्रतिपक्ष राजनीति र नेपालको राजनीतिक दलहरुको रवैया विश्लेषण गर्दा केही अन्तरिम समाधान भएता पनि नेपाल–भारत सम्बन्धको तनाव भारतको अर्को आम चुनावसम्म सहजै समाधान नहुने देखिन्छ ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
शक्तिशाली नेताका रुपमा नरेन्द्र मोदीको उदय र उनको चीन नीति अगाडी आउनासाथ गुरु योजना अन्तर्गत पश्चिमाहरुले नेपाललाई उपयोग गरेर भारतमाथि अर्को किसिमले खेल्न थाले । गैर सरकारी संस्था र सञ्चा्रको चलाखीपूर्ण प्रयोगले मोदीको कद्दावर उपस्थिती मै दिल्लीमा अरविन्द केजरीवालको सरकार अत्याधिक बहुमतले बन्न पुग्यो । वस्तुत ः त्यो सरकार आईएनजिओ परस्त सरकार हो । अहिले बिहारमा पनि त्यही रणनीति लगाएर नेपाललाई उपयोग गरेर नितिश–लालु सरकार बन्न पुग्यो । यी घटनाहरुको स्पष्ट संकेत छ, अब आउने निर्वाचनमा भारतमा भ्यागुताको धार्नी सरकार बन्ने सम्भावना छ । स्वाभाविक रुपले त्यस्तो सरकार कमजोर हुनेछ र पश्चिम परस्त पनि । त्यो समुह नै भारतमा चीनको उग्र विरोधमा लागिरहेको समुह हो वर्तमानमा । त्यही सरकारले नेपालसँगको सम्बन्ध सरल बनाउने छ । पश्चिमले भारतलाई भन्ने छ म नेपाललाई तिम्रै आँखाले हेर्छु । त्यसपछि नेपालमा जे गर्न चाहेका छन् उनीहरुले, त्यही गर्नेछन् । यो अवस्थालाई भारतको परम्परावादी कर्मचारी तन्त्र र थाराकान पन्थी ‘रअ’ को सहयोग अवश्य मिल्नेछ । यी सबै अवस्थाले मोदीलाई एउटा विवश नेतामा रुपान्तरित गर्दैछ ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
असभ्य भारत विरोधी</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाल–भारतको वर्तमान तनाव र मधेस आन्दोलनलाई लिएर सामाजिक सञ्जाल र केही हदसम्म छापा सञ्चार माध्यममा समेत अभिव्यक्त भारत र मधेस विरोधी विचारहरुमा प्रयोग भईरहेको शब्द र भाषाले सभ्यता र अनुशासनको तमाम सीमा नाघेका छन् । यस्तो भाषिक प्रयोगले दुनियाँमा नै समस्त नेपाली जातिको अभिव्यक्ति सभ्यतामा ठुलो प्रश्न उत्पन्न भएको छ । साथसाथै भारत र मधेसको तनावलाई शिथिलिकरण को सट्टा भड्काउने अवस्था निर्माण भएको छ ।</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
राजनीतिमा ‘टर्निङ प्वाइन्ट’</div>
<div style="max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify;">
केही समय अगाडीसम्म राजनीतिमा ठुलो ‘टर्निङ प्वाइन्ट’ को संकेत नदेखिएता पनि अब अपरिहार्य झैँ प्रतीत भएको छ । नेपाललाई राष्ट्र नै विघटन वा असफल वा अराजक हुने स्थितिबाट बचाउन कहीँबाट पनि अन्तिम प्रयत्न हुन सक्छ । र त्यो सेनाको उल्लेख्य भुमिका सहितको हुन सक्छ ।</div>
</div>
<span style="color: #414141; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 14px;">- See more at: http://www.imagekhabar.com/samachar/detail/56609/68/.meroml#sthash.mwqsOr6o.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-56849561081180871442016-01-18T05:08:00.002-08:002016-01-18T05:08:59.574-08:00गैरकम्युनिष्टको नजरमा बाबुरामको नयाँ शक्ति<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
गैरकम्युनिष्टको नजरमा बाबुरामको नयाँ शक्ति</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
बाबुरामले आत्मालोचना गर्नुपर्छ कि पर्दैन ?</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ पुष १८ गते १७:४२ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url("/images/facebook_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">407</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">13</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2016/01/370096/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F370096%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 81px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f36fc93a1c" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstaticxx.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter.php%3Fversion%3D42%23cb%3Df13abfcb04%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ffd813e308%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2016%2F01%2F370096%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 81px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/email_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/baburam.jpg" rel="attachment wp-att-346146" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="baburam" class="aligncenter size-full wp-image-346146" height="400" sizes="(max-width: 650px) 100vw, 650px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/baburam.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/baburam-300x185.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/baburam.jpg 650w" style="border: 0px;" width="650" /></a></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चार दशकभन्दा लामो कम्युनिष्ट राजनीतिलाई छाडेर गैरकम्युनिष्ट नयाँ शक्ति बनाउन लागि परेका पूर्व प्रधानमन्त्री डा.बाबुराम भट्टराई अहिले राजनीतिक माहौलमा चर्चा/कुचर्चाका प्रमुख पात्र बनेका छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
आफ्नो कम्युनिष्ट राजनीतिको उत्कर्षमा एकाएक हिंसापूर्ण शसस्त्र विद्रोहका अभियन्ता बनी जंगल पसेको र सशस्त्र विद्रोहलाई एक दशकपछि बिसर्जन गरेका भट्टराई गैरकम्युनिष्ट राजनीतिको मार्गमा हिँड्नु यस स्वप्नकारलाई अलि अनपेक्षित परिवर्तन लागेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वहाँ र वहाँकै समूहमा आवद्ध भइरहेका कम्युनिष्ट भावभूमिबाट प्रेरित र क्रियाशील ठूलो जमातमा एकाएक आएको परिवर्तन नाटकीय हो या स्वभाविक समयले अवश्य बताउला । अहिलेलाई भने नयाँ राजनितिक दलको गर्भका रुपमा रहेको नयाँ शक्तिउपर केही विश्लेषण गर्ने जमर्को गरिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको राजनीतिक इतिहासमा काँग्रेसको विकल्पमा प्रजातान्त्रिक धारका नयाँ राजनितिक शक्ति निर्माण गर्ने कोशिस २००७/८ साल देखि नै अनवरत हुँदै आएको हो । काँग्रेस बाहिर र काँग्रेसभित्रबाट पनि त्यसका लागि सघन प्रयत्न भए । डा. डिल्लीरमण रेग्मी, मात्रिकाप्रसाद कोईरालादेखि प्रदिप गिरी हुँदै जगन्नाथ आचार्यसम्मले प्रयत्न गरेकै हुन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो स्वप्नकारले पनि पछिल्लो अध्यायमा आएर त्यसका लागि एउटा ‘प्लप शो ‘ गरेकै हो । तत्कालीन प्रधानमन्त्री शेरबहादुर देउवाले शक्ति सहित नेपाली काँग्रेसलाई झण्डै ठाडो विभाजन (भर्टिकल स्प्लिट) गराएकै हुन् । तर, पनि यी सबै प्रयत्न अन्ततः निष्फल भए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मुलुकका यी पछिल्ला दुई दशकमा नेपाली कांग्रेस अकर्मण्य, भ्रष्ट, निश्प्रभावी र विपथगामी भएकै हो । यस्तो अवस्थामा नै इतिहासमा काँग्रेसले सबभन्दा ठूलो विभाजन पनि भोग्यो । तैपनि यसका विकल्पमा नयाँ प्रजातान्त्रिक शक्ति स्थापना भएन । किन ? स्वप्नकारलाई यो अनौठो सैद्धान्तिक र शास्त्रीय (क्लासिकल) प्रश्नको कसीमा बाबुरामजीको प्रयत्नलाई रगडेर हेर्ने उत्सुकता भयो ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_349851" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 416px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" rel="attachment wp-att-349851" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-349851" height="250" sizes="(max-width: 406px) 100vw, 406px" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" srcset="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi-300x185.jpg 300w, http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg 406w" style="border: 0px;" width="406" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
विभिन्न वादका कुरा सुन्दा-सुन्दा वर्वाद भएको मुलुकमा फेरि वादकै चर्चा गर्नु मेरा लागि पनि प्रिय विषय हैन । तथापि यो राजनीतिको सैद्धान्तिक विश्लेषणसँग वाद नआई छाडदैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली काँग्रेसको विकल्पमा नयाँ प्रजातान्त्रिक शक्ति स्थापित हुन नसक्नुका पछाडि एउटा महत्वपूर्ण सैद्धान्तिक कारण छ । नेपाली काँग्रेसले नयाँ शक्ति स्थापित हुन सक्ने दुईवटा सैद्धान्तिक धरातल ओगटेर बसेको छ । नेपालमा यसको विकल्पमा कम्युनिष्ट र सक्रिय राजतन्त्रवादी रहेको अवस्थामा प्रजातन्त्रको एकल धु्रब हुने शौभाग्य कांग्रेसलाई प्राप्त भयो भने सामाजिक न्यायको मुद्दा लिएर स्थापना हुन सक्ने प्रजातान्त्रिक समाजवादी धरातल पनि यसले ओगटी दियो । यही सैद्धान्तिक कारणले दक्षिणपन्थी प्रजातान्त्रिक धरातल र प्रजातान्त्रिक समाजवादी धरातल कुनै मा पनि नयाँ शक्ति निर्माण हुन सकेनन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्को सैद्धान्तिक धरातल कम्युनिष्टमा बारम्बार नयाँ शक्ति स्थापित हुने र पतन हुने प्रक्रिया निरन्तर रह्यो । जनवादी केन्द्रीयताको श्वैर कल्पना /सपना देखाएर संगठन निर्माण गर्ने र निश्चित शक्ति आर्जन गरेपछि बहुदलीय व्यवस्थामा अवतरण गर्ने नेपाली कम्युनिष्ट आन्दोलनको राजनीतिक नियति बनेको छ । फेरि पनि यही कारणले जनवादी केन्द्रियताको सपना त्याग्न नसक्नेहरुले अर्को कम्युनिष्ट पार्टी बनाएर पुनः शक्ति आर्जनमा लाग्ने ? यसको पछिल्लो उदाहरण माओवादी पार्टी हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
माथिका दुबै सैद्धान्तिक धरातलमा बाबुरामजीको पार्टीलाई खडा हुन सहज देखिन्न । अझ दोस्रो धरातलको सन्दर्भमा त वहाँले गैरकम्युनिष्ट पार्टी खोल्न लाग्नुभएको कुरा स्पष्ट गरेबाट त्यो मार्गमा जाने कुरै भएन । नेपालमा भुरेटाकुरे राजनीतिक दलहरु पनि माथिका कुनै न कुनै सैद्धान्तिक धरातलमा नै उभिएका छन् । अब बाबुरामजी कहाँ उभिने वहाँले स्पष्ट पार्नु पर्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
आफुलाई शास्त्रीय शैली र सैद्धान्तिक धरातलीय आँखाबाट नहेर्न भनिरहेका नयाँ शक्तिका बिज शोचक डा. बाबुराम भट्टराई आफैँमा धेरै शंकाको घेराभित्र पनि हुनुहुन्छ । राजनीतिक नैतिकताको कसीमा पनि वँहाले जबाफदेहिता देखाइरहनु भएको छैन । यसकारण वहाँले पार्टीको औपचारिक घोषणा गर्नुपूर्व यी पक्षको प्रष्टीकरण जनतासामु राख्नुपर्ने हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
केही तत्कालीन मुद्दालाई पक्डिएर क्षणिक मत लिई सत्तारोहण गर्नलाई कहीँको डिजाइनबाट ल्याइएका भारतीय राजनीतिक पात्र अरविन्द केजरीवाललाई डा. भट्टराईले रोल मोडल त मान्नुभएको छैन ? गम्भीर प्रश्न छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px;">
दिल्लीको हावासँग हल्लिने नेपाली राजनीतिको चरित्रमा नै वहाँ पनि सामेल हुनुभएको आरोप छ वहाँमाथि । भारतमा बढ्दै गएको ‘मोडरेट कञ्जरभेटिभ ‘ सांस्कृतिक राष्ट्रवादीहरुको पकडलाई चुनौति दिन पश्चिमाहरुले आएनजीओ र सञ्चार माध्यमहरुलाई उपयोग गरेर ल्याइएका व्यक्ति हुन् केजरीवाल । ठीक त्यही मोडेलमा नेपाली काँग्रेेस ‘सेकालारिज्म’ को मुद्दामा ढुलमुले देखिएका बखत भारतीय ‘सेकुलारिष्ट’ पश्चिमाहरुको बिजारोपणबाट जन्माउन लागिएको राजनीतिक शक्ति त हैन नयाँ शक्ति ? यस्तो प्रश्न पनि त्यतिकै महत्वपूर्ण छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जनताका लागि कर्णप्रिय लाग्ने मुद्दा केजरीवालले भ्रष्टचारलाई बनाएका थिए भने डा. बाबुरामले आर्थिक बिकासलाई बनाइरहेका त छैनन् ? यी शंका र तर्कपूर्ण आरोपको सन्तोषजनक जबाफ नयाँ शक्तिका अभियन्ताले दिनुपर्ने हुन्छ ।<br />नयाँ शक्तिका बीजशेचक डा. बाबुराम नेपालका जातीय पहिचान र क्षेत्रीय पहिचानको जवर्जस्त समर्थक देखिनुभएको छ । यी दुबै साँस्कृतिक राष्ट्रियताका धारणाहरु हुन् । तर, जातीय र क्षेत्रीय पहिचानमाथि भइरहेको सांस्कृतिक अतिक्रमणमाथि वहाँ मौन रहनु रहस्यमय विषय बनेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
व्यष्टिगत पहिचानहरुको पक्षपोषण गर्दा ती सबै पहिचानको समष्टिगत पहिचान वा नेपालका अत्यधिक जातिहरुलाई एक सुत्रमा राख्ने महाजातिको विपक्षमा देखिनु अनौठो बिषय बनेको छ । नेपालका अत्यधिक व्यष्टिगत पहिचानहरुको महाजातीय पहिचान हिन्दु हो ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
आफ्नो उमेरको नेटो ६० काटेपछि र कम्युनिष्ट आन्दोलनमा चार दशकभन्दा बढी काम गरेपछि गैरकम्युनिष्ट पार्टी खोल्नलाई अगाडि बढ्नु भएको छ । जीवनको यो अध्यायमा आएर गैरकम्युनिष्ट हुनु थियो भने आजसम्म वहाँले कम्युनिष्ट भएर गरेका काम कार्यवाही प्रति आत्मालोचना गर्नुपर्छ कि पर्दैन ?</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो नेपाली राष्ट्रियताको सांस्कृतिक मूल आधार हो । यो आधारलाई अस्वीकार गर्ने अनि जातीय क्षेत्रीय पहिचानहरुलाई मात्र बढवा दिने हो भने जसरी सोभियत संघ विभाजन भयो, त्यसरी नै नेपाल पनि कालान्तरमा विभाजन नहोला भन्न सकिन्न । सोभियत संघको कम्युनिष्ट सत्ताले जातीय राज्यहरुलाई राख्ने र ती राज्यहरुको योजक सूत्र इसाई साँस्कृतिक राष्ट्रियतालाई निषेध गर्नाले नै विभाजन भोग्नु पर्थ्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
पश्चिमाहरुले बाबुरामजीलाई नेपालको यल्त्सीनका रुपमा उपयोग त गरिरहेका छैनन् ? यस प्रश्नको चित्तबुझ्दो जवाफ वहाँहरुबाट आउनैपर्छ । पश्चिमाहरु नेपालको विभाजन किन चाहान्छन् भन्ने बारेमा यथेष्ठ लेखिसकेको छु ।<br />नयाँ शक्ति सामुहिक प्रयत्न र नेतृत्वको शक्ति हुनेछ भन्ने कुरा डा. बाबुराम भट्टराईले भन्नुभए पनि यो नेपथ्यका सुत्राधारको पटकथाबमोजिम डा. साहेब नयाँ शक्तिको बीजशेचक मात्र हुुनुहुन्छ भन्ने ठहर छ राजनीतिक बजारको ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
परिदृश्यमा बाबुराम भट्टराई एकल पर्याय हुन् । यसर्थ उनको राजनीतिक नैतिकताले नयाँ शक्तिको ओजलाई पूरा प्रभावित गर्ने छ । आफ्नो उमेरको नेटो ६० काटेपछि र कम्युनिष्ट आन्दोलनमा चार दशकभन्दा बढी काम गरेपछि गैरकम्युनिष्ट पार्टी खोल्नलाई अगाडि बढ्नु भएको छ । जीवनको यो अध्यायमा आएर गैरकम्युनिष्ट हुनु थियो भने आजसम्म वहाँले कम्युनिष्ट भएर गरेका काम कार्यवाही प्रति आत्मालोचना गर्नुपर्छ कि पर्दैन ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वहाँको राजनीतिक जीवनको त्यो अध्याय गलत थियो कि थिएन ? यो प्रश्नको उत्तर पनि वहाँले नैतिकताका आधारमा दिनै पर्ने देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>नयाँ शक्तिका लागि सैद्धान्तिक स्पेस</strong><br />नेपाली काँग्रेस लामो समय देखी राजनीतिको एउटा मुलधार हो । त्यस्तै बहुदलबादी कम्युनिष्टका रुपमा एमाले अर्को मूलधारका रुपमा स्थापित भैसकेको छ । यस अवस्थामा ‘मोडरेट कन्जरभेटिभ ‘ धारको स्पेस खाली देखिन्छ । यो धारमा आउने सम्भावना रहेका कमल थापाको राजनीतिक पतन भएबाट यस धारको सम्भावना अझ बढेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालको सह-सांस्कृतिक राष्ट्रियता रहेको भारतमा उदय भएको साँस्कृतिक राष्ट्रवादी शक्तिसँग सैद्धान्तिक सामीप्यता राख्ने शक्तिको सम्भावना राम्रो देखिन्छ । तर, यो स्पेसमा आउन सक्ने सम्भावना बाबुरामजीको अतीत र वर्तमानलाई विश्लेषण गर्दा देखिन्न । खाली स्पेसमा नआउने र स्थापित शक्तिहरुलाई विस्थापित गर्ने स्थिति पनि नरहेबाट बाबुरामजीको नयाँ शक्तिबाट निर्मित दल पनि अन्ततः सत्ताको छयांकनका लागि संसदमा जाने एउटा समुह मात्र नहोला भन्न सकिन्न ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2016/01/370096/#sthash.l92rOoPS.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-27099824680544795322015-12-07T03:48:00.000-08:002015-12-07T03:48:28.335-08:00तराईलाई भारतमा गाभ्न यसकारण असम्भव<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
तराईलाई भारतमा गाभ्न यसकारण असम्भव</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
चलखेल पश्चिमाको, दोष भारतलाई</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ मंसिर १५ गते १५:३४ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url("/images/facebook_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">2333</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">34</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/12/357231/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F12%2F357231%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 82px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f2d0e0361c" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FTlA_zCeMkxl.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df272ee7e64%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff1cf623fe%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F12%2F357231%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 82px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url("http://w.sharethis.com/images/email_counter.png"); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url("http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png") 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">2</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
राष्ट्रको स्थिति विकराल भइरहेछ । सिंहदरबार सत्ताभोजको भाते निद्रामा छ । दिल्ली धेरैथोक गरिरहेर पनि केही नगरिरहेजस्तो छ । संकट समाधानका सुदूर संकेतसम्म प्राप्त छैन ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मधेसको अवस्था हेर्दा अब पहिलेको मागको सम्वोधनले मात्र समाधान हुन नसक्ने गरी स्थिति अघि बढिसकेको प्रतीत हुन्छ । स्वयम मधेसको चलनचल्तीको नेतृत्व पनि स्थितिका सामु निरीह भैसकेको देखिन्छ । तराईका धेरै क्षेत्रमा काठमाण्डौका सञ्चार छैनन् । पत्रिकाहरु पुग्दैनन् टीभीहरु चल्दैनन् । केवल स्थानीय एफएमहरु छन, जसले मधेस आन्दोलनका गीतहरु बजाउँछन्, आन्दोलनकै समाचार सन्देश र कार्यक्रम प्रशारण गर्छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जनता यति लामो आन्दोलनमा अभ्यस्त भइसके कि अब वषौर्ंसम्म चले पनि त्यसलाई जीवनपद्दति मान्न तयार भइसकेका छन् । त्यै पनि काठमाण्डौ घण्टा कर्ण छ, सत्ता घण्टा कर्ण छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अब मुलुक कसरी, कता जाला ? यसबारे व्यापक जनचासो देखिएको छ । दुर्भाग्यवस पहिलेभन्दा जटिल र भयावहपूर्ण भएको छ । मुलुक पछिल्ला केही घटनाहरुको कारणले जातीय हिंसा र तनावको बाटोमा हिँड्न सुरु गरिसक्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>मधेसका चार चिन्तनधारा</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
मधेसको अहिलेको अवस्था विश्लेषण गर्दा चार प्रकारका भावभूमि वा चिन्तनधाराका शक्तिहरुको मोर्चागत वा अलग-अलग आन्दोलन तिव्रतर रुपमा अगाडि बढ्ने देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
१ वर्तमान प्रादेशिक सीमांकन परिवर्तन गरेर संविधान संसोधन गरी आन्दोलनलाई विसर्जन गर्ने पक्ष ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
२ पूर्ण स्वायत्त प्रदेश(हरु) चाहने पक्ष ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
३ अलग मधेस राष्ट्र बनाउन शान्तिपूर्ण आन्दोलन गर्ने पक्ष ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
४ मधेस स्वतन्त्र बनाउनुपर्छ भनी सशस्त्र शंघर्ष गर्ने पक्ष ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले बजारमा चलेको उपप्रधानमन्त्रीसम्मले सार्वजनिक रुपमा भनेको र इन्दिरा गान्धीकालीन ‘रअ’ को दस्तावेजमा रहेको नेपालको तराई भारतमा विलय (एनेक्सेसन) हुनुपर्छ भन्ने पक्ष यहाँ उल्लेख नभएबाट एकथरिले मलाई निकै प्रहार गर्छन् भन्ने कुरामा म स्पष्ट छु ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यसकारण यो चिन्तनधारा आज किन सान्र्दभिक र सम्भव छैन भन्ने विश्लेषण गरेर मात्रै अरु विषयमा प्रवेश गर्नेछु । यो अहिलेको ‘मासमेनिया’को भयवाट लिइएको पूर्वसावधानी हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>तराई किन भारतमा विलय हुने सम्भावना छैन ?</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कारण-१ अहिले आगो दन्किएको तराई क्षेत्रका नेताहरुलाई मधेस भारतमा विलय गर्नु भन्दा नेपालमै रहनु राजनैतिक र आर्थिकरुपले धेरै फाइदाकारक छ । त्यो भन्दा बढी फाइदा अलग्गै राष्ट्र हुनुमा हुन सक्दछ, यो अर्को पक्ष हो । तर, मधेस भारतमा विलय भएमा अहिले उपप्रधानमन्त्रीदेखि अनेक राजनीतिक उच्च पदमा रहेका व्यक्तिहरु एउटा सानो प्रदेशका सामान्य जनप्रतिनिधिमा सीमित हुनेछन् । तिनीहरुको दिल्लीमा कुनै हैसियत हुने छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यतिसम्म कुरा नबुझ्ने नेता तराईमा कोही पनि छैनन् । यद्दपि तराईको नेतृत्वको राष्ट्रिय भावनामाथि मेरो कुनै शंका छैन । अहिले हावी भइरहेको मधेस विरुद्धको अतिवादी सोचका कारणले यो तर्क प्रस्तुत गर्न बाध्य भएको छु ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तराईका नेताहरुले आफूमाथि भारतको वरदहस्त छ भन्ने ‘इम्प्रेषण’का आधारमा भारतलाई उपयोग गरी नेपाल र अन्तराष्ट्रिय जगतमाथि दबाव निर्माण गर्लान् । तर, कोही पनि भारतमा विलयको पक्षमा उभिने सम्भावना पटक्क देखिन्न ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कारण-२ अहिले आन्दोलन दन्किएको क्षेत्रमाथि भारतले पनि विलय नै गराउनुपर्ने कुनै ठूलो कारण देखिँदैन । त्यो क्षेत्र स्रोत र साधनले कता हो कता सम्पन्न क्षेत्र पनि होइन । इन्दिरा गान्धीका पालामाझै भू-सीमा विस्तारको नीतिमा आजसम्म पनि भारत यथावत रहेको स्थिति पनि देखिँदैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि जलस्रोतमाथिकै स्वार्थ भए पहाड अझ समग्र नेपालको विलयको चाख हुनु पर्ने हो । त्यो असम्भव चाख भारतीय नेतृत्व र राज्य संयन्त्रले राख्ने धृष्टता गर्नै सक्दैन भन्नेमा म स्पस्ट छु । उसको नेपाली भूमिमा स्वार्थ कहीँ गासिने हो भने बरु झापा-इलाममा गाँसिनुपर्ने हो । जसले बत्तिस किलोमिटरको ‘चिकन नेक’ क्षेत्रको दुरी निकै बढाउन सक्छ, जुन रणनीतिक हिसावले धेरै नै महत्वको हुनेछ । तर, त्यहाँ पनि भारतको त्यस्तो चाख प्रकट भएको देखिन्न र प्रकट भए पनि सम्भव देखिन्न ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी कारणहरुले गर्दा केही गैरराज्य दस्तावेजहरुले नेपालको मधेस भारतमा विलय हुने कुराको उल्लेख गरे पनि अहिले त्यो कुरा असम्भव र असान्र्दभिक छ । तसर्थ भारतको हौवा जति पिटाए पनि तराईमा उल्लेखित चारै खेमाको आन्दोलन उनीहरुको गच्छेअनुसार चर्कने स्पष्ट छ । र, अन्ततः त्यहीँभित्र युनियनिष्ट र पृथकतावादी वीच पनि चर्को मारामारी हुने संभावना प्रवल देखिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>तिरंगा बनाम नीलो झण्डा</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले नेपालको सम्पूर्ण अवस्थाका लागि भारत एक्लो दोषी रहेको कुरा प्रचारित भइरहेछ । यत्रो अपजस र अपमानका बावजुद भारत सार्वजनिक रुपमा ठण्डा देखिएको छ र तराईमा भइरहेको स्थितिप्रति अर्कमण्य पनि । यो अर्कमण्यता भारतलाई महंगो पर्ने देखिन्छ भने सक्रियता पनि त्यतिकै प्रत्युत्पादक हुने निश्चित छ । शान्त र सुसुप्त -क्वाइट) कुटनीतिक माध्यमवाट नेपाल सरकारसँग कुनै समाधान खोज्न सक्ने स्थितिमा भारत देखिँदैन । अर्थात नेपाल मामलामा भारत नराम्ररी फसेको छ र चुकेको छ । यो स्थिति भारतले नै विगतमा लिएको पश्चिमसँग सहकार्य गर्ने रणनीतिको परिणाम हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अब न तराईमा, न सरकारमा भारतको संस्थापनले भनेको र गरेको केही लाग्ने अवस्था देखिन्छ । यो द्वन्द्व बढ्दै जातीय हिंसा र विखण्डनकारी नारातर्फ जाने प्रायः निश्चित देखिन्छ । यसले मानवीय संकट पनि स्वतः आउने नै छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
द्वन्द्व र मानवीय संकट भएपछि राष्ट्र संघ चुप लाग्ने छैन । उसले सैनिक र गैरसैनिक मिसन नेपाल पठाउन प्रकिया सुरु गर्नेछ । यसप्रति पश्चिमा राष्ट्रहरु लगायत जापान, कोरिया, अष्ट्रेलियाजस्ता पश्चिमपरस्त राष्ट्रहरु एकमत हुनेछन् । यसप्रति नेपालका मूल प्रवाहका राजनैतिक दलहरु पनि सहमत हुनेछन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यही स्थितिको प्रायोजनको एउटा हतियार थियो पश्चिमको ‘डिक्टेशन’मा लेखिएको वर्तमान संविधान । यदि यस्तो अवस्था आएमा भारत मात्र नभएर चीनलाई पनि नाक मुनिको प्रहार हुनेछ । यसअवस्थामा भारत आफ्नो परम्परागत अनौपचारिक प्राधिकार प्रयोग गर्न चाहनेछ र त्यसको विरुद्धमा लाग्ने छ । पश्चिमले पठाउने ब्लु फ्ल्याग पल्टन विरुद्ध भारत आफ्नै सेना /तिरंगा सेना पठाउनेतर्फ अग्रसर हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनलाई पनि त्यो अवस्था विकल्परहित हुनेछ । पश्चिमको सट्टा भारत नै चीनको प्राथमिकतामा रहने देखिन्छ । यो अवस्थाको प्रक्षेप गरेर नै सायद चीनले नेपाल-भारत तनावप्रति ठण्डा र सर्तक प्रतिकृया देखाइरहेको छ । अर्थात नेपालमा यो अवस्था समाधान नभए नीलो झण्डा सेना वा तिरंगा सेना वा दुबैको पनि उपस्थति हुन सक्ने छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
परिणामस्वरुप केही वर्षभित्रै तनाव सिथिलीकरणका नाममा नेपालले विभाजनको कटु परिणति भोग्नुपर्ने हुन सक्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अब के गर्ने त ?</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>समाधान-१:</strong> राज्यले स्वभाविकरुपमा युनियनिष्टलाइ नै सहकर्मी मान्नु पर्दछ । तर, अहिले सरकार र प्रतिपक्षीसमेतले त्यसतर्फ आफूलाई अग्रसर गराएको दखिन्न ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
पश्चिमाहरुको रणनीतिअनुसार चल्ने क्रममा युनियनिष्टको बहिस्करणतर्फ अग्रसर देखिएका छन् दुवै । अहिलेको भारतविरोधी भावनाको धरातललाई टेकेर आफ्नो उपस्थिति जनाउन पश्चिमले वातावरण निर्माण पनि गरिरहेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाली डायस्पोराको प्रर्दशनमा ओवामालाई हस्तक्षेपका लागि आह्वान गरिएका प्लेकार्डसमेत बोकिनु, वान की मुन र युरोपियन युनियनका बक्तव्य आउनु सबै त्यही रणनीतिअन्तर्ग्ातका कार्यहरु हुन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो प्रतिकुल अवस्था, राज्य पक्ष एवं प्रतिपक्ष नै समन्वय र सन्तुलनको सट्टा उत्तेजना, उपेक्षा र दमनतर्फ लागेका बेला समस्त राष्ट्रवादी एक ठाउँमा बसेर दबाव दिने बेला आएको छ । राष्ट्रको सार्वभौमिक अखण्डता सामु प्रादेशिक सीमांकन र मधेसका अन्य मुद्दा ठूला हुन सक्दैनन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>समाधान-२:</strong> जब राष्ट्र असफल हुँदै जान्छ, त्यस अवस्थाको अन्तिम अस्त्र हो सैनिक सासन । यो रक्तपातपूर्ण पनि हुन सक्छ । तर, सम्भावित जातीय हिंसाको सापेक्षमा कम भन्ने अपेक्षा गर्न सकिन्छ । अहिलेको संविधान निलम्वन गरी सेनाले राज्य सत्ता लिएर नयाँ राजनैतिक प्रक्रिया सुरु गर्नु पनि एउटा समाधान हुन सक्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>सरकारको सम्वेदनहीनता</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सरकारको नीति र स्थिति पनि वातावरणलाई भड्काउने नै प्रकारको देखिन्छ । प्रजातान्त्रिक विकल्प अर्थात प्रतिपक्षी नेपाली कांग्रेस पनि सत्ताको लाटो साथीबाहेक केही देखिँदैन । नाकावन्द र जातीय तनावलाई कुनै रणनीति अन्र्तगत नै राज्यले जानाजान उक्साइरहेको त छैन ? यसतर्फ पनि गम्भीर शंका उत्पन्न भएका छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
पश्चिम र भारतको सहकार्य र द्वन्द्वको लुकामारीलाई व्यवस्थापन गर्न नसकेर नेपालले धेरै घटना खेपिसकेको छ । यो पछिल्लो स्थिति पनि भारत र पश्चिमको चर्काे द्वन्द्वमा नेपालका राजनीतिक शक्तिहरु पश्चिमतर्फ लागेका कारणले आएको प्रतिक्रियात्मक परिणति हो भन्ने मेरो विश्लेषण रही आएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो स्थिति समाधान गर्नुको साटो बढाउनेतर्फ नै पश्चिमाहरु लाग्नु स्वभाविक हो । तर, नेपालका राजनैतिक दलहरु त्यसैतर्फ उन्मूख हुनु चाहिँ दूर्भाग्यपूर्ण हो । यसकारण द्वन्द्व अरु बढ्ने स्थिति टड्कारो रुपमा देखिएको छ ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/12/357231/#sthash.peVTx9PI.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-8040685162035186082015-11-23T18:56:00.002-08:002015-11-23T18:56:48.954-08:00म ‘बनियाँ युग’को ‘वैश्य राष्ट्रवादी’ !<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
म ‘बनियाँ युग’को ‘वैश्य राष्ट्रवादी’ !</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
'मेरा लागि वनवारीलाल नेपाली हुन्, तिमी भूपू हौ'</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ मंसिर ४ गते १०:४५ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/facebook_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">6696</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">347</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/11/352234/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F11%2F352234%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 82px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="fe2253cd" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FTlA_zCeMkxl.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df72eb09d%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ffa905efa4%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F11%2F352234%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 82px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/email_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">6</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong><br />कुनै समयमा लेखक/विश्लेषक सीके लालले टेलीभिजन अन्र्तवार्तामा यस युगलाई वैश्य अर्थात बनिँया युग भनेको वाक्य मेरा मस्तिकमा यिनताकसम्म चित्तबुझ्दो गरी बसेको छ । यद्यपि सिके लालसँग मेरा सहमतिहरु अत्यन्त कम छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="alignleft size-full wp-image-349851" height="250" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="border: 0px;" width="406" /></a>राजनीति, अध्ययन/लेखन र उद्यम/व्यवसायको त्रिमार्गी जीवनको यो अध्यायमा आएर प्रजातन्त्र, समाजवाद, राष्ट्रवादको वहुरुपी अनुशरणका अगणित दृष्टान्तहरु हेर्दै /भोग्दै आँउदा यस युगको सर्वशक्तिमान राष्ट्रवाद भनेको वैश्य राष्ट्रवाद नै हुनेरहेछ भन्ने निक्र्यौलमा पुगेको छु । यस कारण यो उपाध्याय पुत्र सगर्व उद्घोष गर्दछु- उप्रान्त म वैश्य राष्ट्रवादी !</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले नेपाल र नेपाली जनता भारतको अघोषित, मधेसको स्वघोषित र नेपाल सरकारको परघोषित नाकावन्दीको चपेटामा परेका छन् । नेपालका राजनीतिक दलहरुको संविधान निर्माण पूर्वको गुप्त कार्य ल्याउने क्रमको नग्न कार्य र त्यसपछि सतही ओजहीन (दुष) कार्यको खल परिणति समस्त नेपालीले भोग्नु परेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो नग्नता र मूढताको ढाकछोप हेतु एक प्रकारको राष्ट्रवादी ब्राण्डिङ र ट्रेण्डिङ सुरु भएको छ भने अर्कोतर्फ सतहमा देखापरेका केही घटनालाई लिएर नेपालमा थुप्रै ट्रेण्डिङ सुरु भएका छन् सामाजिक सञ्जाल र मिडियाहरुमा ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
यसबीचमा वीपीदेखि महेन्द्र राष्ट्रवाद, मरिचमान राष्ट्रवाद, ज्ञानेन्द्र राष्ट्रवाद, गिरिजाको राष्ट्रवाद, हुँदै आधुनिक नेपालमा नै अहिले आइपुग्दा बर्गर राष्ट्रवादसम्म देखियो</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर यी सबै राष्ट्रवादी ट्रेण्डिङहरु बीच राष्ट्र कमजोर भइरहेछ र राष्ट्रवादको असली मियो खुकुलिँदै छ । यसबीचमा वीपीदेखि महेन्द्र राष्ट्रवाद, मरिचमान राष्ट्रवाद, ज्ञानेन्द्र राष्ट्रवाद, गिरिजाको राष्ट्रवाद, हुँदै आधुनिक नेपालमा नै अहिले आइपुग्दा बर्गर राष्ट्रवादसम्म देखियो । यी सबैको गुरुत्व समझमा आएपछि मलाई लाग्या, वैश्य राष्ट्रवाद नै अशली राष्ट्रवाद हो !</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले राष्ट्रको सीमाभित्र एकथरी विशेष पहाडे सवर्ण औधी राष्ट्रवादी देखिएका छन् । यो अहिलेको सरकारी राष्ट्रवाद हो । यो सम्मिश्रति राष्ट्रवाद हो कमल थापादेखि चित्रबहादुर केसीसम्मको ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
इन्धन अभावले निर्माणाधीन विकास परियोजनाहरु बन्द छन् । विद्यालयहरु बन्द छन् । कलकारखानाहरु बन्द छन् । अत्यावश्यक सामाग्राीहरुको सर्वत्र अभाव छ । केही आपूर्ति भए पनि तस्कर नियन्त्रित मुल्य र परिमाणमा मात्र उपलब्ध छ । राजस्व घाटाको कुरै नगर्नुस् । मुलुक ठप्प छ । जनता त्राहीमाम छन् । आधा नेपाल आन्दोलनमा छ । अपरिहार्य, अनिवार्य बाध्यताको मित्र भारतसँग युद्ध नै होला जस्तो छ, सरकारी र केही गैरसरकारी वातावरण ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यस्तो बेलामा संकटका विकल्पहरुको छनौट र अवलम्वन गर्न छाडेर संस्कृत लोककथाका पात्र सोमदत्त ब्राह्मणको सपना देख्न नागरिकहरुलाई आह्वान गरिँदैछ । अनि सरकार र सरकारी राष्ट्रवादका पक्षपोषकहरु लागिपरेका छन्, मुहल्ला मुहल्लाबाट भक्ति थापा जन्माउन ,बलभद्र कुँवर जन्माउन, अमरसिंह थापा जन्माउन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उनीहरु अपील गरिरहेछन् खुकरी, खुँडा, भरुवा बन्दुक, दाउरा, सबै हतियार लिएर शत्रु राष्ट्र अर्थात भारतसँग युद्धका लागि तयार रहन । हावादारी उद्घोष गरिरहेछन् । मानौँ कि दक्षिणको बादशाहले उग्र दुःख दिएको छ, आऊ उत्तरका मित्र मिलेर त्यससँग लडौँ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उत्तरको मित्र र दक्षिणको शत्रु आफैँमा कति बाध्यता र स्वार्थको मित्रताको सञ्जालमा बेरिएका होलान् ? यस प्रश्नको किञ्चित मतलब छैन ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
यो वैश्य अर्थात पणि राष्ट्रवादी स्पष्ट छ, तिमीहरु दिल्ली, पटना, लखनउ, जहाँसुकै लम्पसार पर, नेपाली जनतालाई तेल चाहियो, औषधि चाहियो, ग्यास चाहियो</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो हेटेरोजिनस मिश्रणका अर्का राष्ट्रवादी, सांस्कृतिक राष्ट्रवाद र पहिचानका अफजल खान पुगेका अर्थात कमल थापाले पेट्रोलियम पदार्थका लागि राष्ट्र बन्धक राख्न नसकिने राष्ट्रवादी भाषण गरेछन् । यो राष्ट्र नै दृष्टिबन्धक वा भोग बन्धक राख्ने अड्डा मेरो समझमा आजसम्म आएको छैन । तिमीहरुका अभिमानलाई राष्ट्रवादको पहिरनमा स्वीकारेर राष्ट्र र जनता यो घाटा र कष्ट भोग्न तयार छैनन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो वैश्य अर्थात पणि राष्ट्रवादी स्पष्ट छ, तिमीहरु दिल्ली, पटना, लखनउ, जहाँसुकै लम्पसार पर, नेपाली जनतालाई तेल चाहियो, औषधि चाहियो, ग्यास चाहियो । राष्ट्र चलाउने राजस्व चाहियो, विकास आयोजना निरन्तर चल्नुपर्यो, उद्योगहरु खुल्नुपर्यो । यो नै राष्ट्र र जनताको नाफाको राष्ट्रवाद हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
म बनिँया राष्ट्रवादी हुँ । तपाई जेसुकै भन्नुस/लेख्नुस, म नाफामा मात्र राष्ट्रवाद देख्छु । अहिले मुलुकले भीमसेन थापाको अर्को आडम्बरी अवतार खोजेको छैन । आफ्नो अंहकारको उत्तेजनामा फसाएर मुलुकको विभाजन र एकथरि मुलुकवासीकै अपमान गर्ने राष्ट्रवाद चाहिएको छैन । अहिले त्यो राष्ट्रवादी चाहियो, जसले एउटा धिरुभाइ अम्बानी जन्माउने कोशिस गरोस्, एउटा मार्क जुगरबर्ग, स्टिभ जब जन्माउने यत्न गरोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यो राष्ट्रवादीले कोशी, कर्णाली उच्च बाँध बनाएर भारतको नेपालमाथि सिचाइँ, विद्युत र बाढी नियन्त्रणमा पूरा निर्भरता निर्माण गर्न सकोस् । पानीजहाजहरु भागिरथी, हुग्ली, फरक्का महानन्द, मेची हुँदै चतरासम्म ल्याउन सकोस् । यो बनिँया राष्ट्रवादी चतरामा उभिएर २६९ मिटर अग्लो कोशी किराँतेश्वर उच्च बाँध हेर्न चाहान्छ । तमोरघाट याक्चनाका नक्कले माझीका नाति-पनातिले भेडेटारको पाँचतारे होटललाई माछा आपूर्ति गरेवापतको भुक्तानी चेक लिएर आफ्नै ब्राण्डेड कारमा फिलिली धरान झरेको दृष्य हेरेर हर्षाश्रु झार्न चाहान्छ । चतरामा अनलोड भएका कन्टेनरहरु लाइनमा पालो पर्खिएका लाइनरको दृष्य हेरेर रोमाञ्चित हुन चाहान्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो बनियाँ राष्ट्रवादी कर्णाली चिसापानीबाट २७३ मि. अग्लो बाँधसँग सपरिवार एक ‘क्लिक’ लिन चाहान्छ । चिसापानीकै आफ्नो कार्यकक्षमा बसेर कर्णाली सरोवरमा गएको पर्यटकको फेरीलाई कम्प्युटरमा नियालिरहेको नेत्रध्वज खड्काको ठूला करदाताको सम्मानपत्र हेर्न चाहान्छ । यही हो नेपाल र नेपालीको नाफा । नाफा नहुने राष्ट्रवादको यो बैश्य युगमा कुनै काम छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
फाटेको कौपिन लाएर, उमालेको चौलानी खाएर लड्न हिँड् भन्ने राष्ट्रवादमा म लाग्न सक्दिँन । म त्यस्तो राष्ट्रवादको हिमायती हुनै सक्दिँन । मलाई त नाफा चाहिन्छ । बजार र लगानीसँग शत्रुता बढाएर, जोरी खोजेर मलाई टाट पल्टाउने राष्ट्रवाद स्वीकार्य छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो वैश्य राष्टवादी स्पष्ट छ : केपी ओली, चित्रबहादुर केसी र कमल थापाले उठबस गर्दा वा नाक रगड्दा या आफ्नै मुलुकका नागरिक नेताहरुसँग सहकार्य गर्दा राष्ट्रको सार्वभौमिक अखण्डता र राष्ट्रियतामा कुनै आँच आउन्न । अमेरिकी सेना नै राखिए पनि हामीभन्दा धेरै सक्षम राष्ट्रहरु साउदी अरब, कतार,कुवेत, जापान, अष्ट्रेलिया कसैको राष्ट्रियतालाई कुनै चुनौति छैन । यहाँ त्यो हदसम्मको स्थिति पटक्कै छैन ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
तपाईहरुको यो बर्गर राष्ट्रवादले हामी आजित भइसक्यौँ । हामीलाई आफ्नै परिवेशमा छाड्दिनुस् । वनवारीलाल मित्तललाई इण्डियन देख्ने र आफूले जहाँसुकैको पासपोर्ट लिए पनि सदा नेपाली नै रहने राष्ट्रवादको अनुसरण गर्न सक्दैनौँ हामी</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो संविधान संशोधन गर या खारेज गरेर अर्को संविधान ल्याउ, तिमी शीर्षाशन गर या मर, नेपाललाई नाफा हुनैपर्यो । यो घाटाको, भाँचिने र अररो राष्ट्रवादको बन्धक नेपाल र नेपाली बन्नुभएन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
संविधान सभामा हि्वप लगाएर रातारात सांस्कृतिक अतिक्रमण मैत्री, छिमेकद्रोही निशाचर संविधानलाई अवलम्वन गरियो, यो कुरा सबैलाई थाहा छ । यसपछिको स्वार्थमध्ये केपीजी प्रधानमन्त्री भैसक्नुभयो । विद्या भण्डारी राष्ट्रपति बनिसक्नुभयो, अब यो संविधान निलम्बन नै भए पनि वहाँहरु यथावत रहनुहुन्छ । नेपाल र नेपालीलाई फाइदामा पुर्याउन र छिमेकीहरुलाई आश्वस्त तुल्याउन यदि त्यस्तै गर्नु परे पनि गर्नुस्, त्यो कदम राष्ट्रवादी नै हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाल र नेपालीले यस्तो दुःख बेहोरिरहँदा अर्काथरी राष्ट्रवादीहरु कसैको पछाडि विदेशमा बसेर सुतेको सिंहलाई झट्टी हानिरहेछन् । गौरंगी राष्ट्रको पीआर/पासपोर्ट लिनका लागि ‘पाउज’ भएको दशक बिताएकी गौरागंनालाई नित्य अर्गाजममा पुर्याउनुपर्ने बाध्यता भएको तरुण बिहान-बिहान लण्डन आई मुनिको म्याकडोनल्ड वर्गरालयमा चिप्रा पुछ्तै बेलुकाको छोक्रयाइलो अनुभूतिको कुण्ठा पोख्न ‘हृयामबर्गरको’ ‘बाइट’ सँगै आफ्नो ‘हृयाण्डिल’ बाट मधेसी र भारतको मानमर्दन गर्ने र द्वन्द्व भड्काउने स्ट्याटस ट्वीट हाल्दैछन् । तपाईहरुको यो बर्गर राष्ट्रवादले हामी आजित भइसक्यौँ । हामीलाई आफ्नै परिवेशमा छाड्दिनुस् । वनवारीलाल मित्तललाई इण्डियन देख्ने र आफूले जहाँसुकैको पासपोर्ट लिए पनि सदा नेपाली नै रहने राष्ट्रवादको अनुसरण गर्न सक्दैनौँ हामी ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
हाम्रा लागि वनवारीलाल नेपाली हुन् । तपाईहरु भुतपूर्व या भुतपूर्व हुने क्रमका नेपालीहरु हुनुहुन्छ । म कसैसँग व्यक्तिगत भावनाले लेखिरहेको छैन र सामान्यीकरण गरिरहेको छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नरेन्द्र मोदीको बेलायत भ्रमणमा वाटर लू पुलको पारिपटि्ट तपाईहरुले खुबै नाराजुलस गर्नुभएछ । तर, एकपटक पनि सोच्नुभएन ? तपाईहरुको जेनेरिक महत्व लण्डनमै कति छ ? लण्डन ट्युबका स्टेशनका टिकेटिङ्ग मेशिन हेर्नुस् त्यहाँ गुजराती, पञ्जाबी, बंगाली, तमिल, तेल्गु, हिन्दी सबै भाषा पाउनुहुन्छ । लण्डन शहरमा गुरुद्धारा र मन्दिरहरु गन्नुहोस् । कसले बनाए सोध्नुस् र आफ्नो जेनेरिक महत्व मूल्याङ्कन गर्नुस् । अनि डेभिड क्यामरुन र नरेन्द्र मोदीको संयुक्त वक्तव्य किन त्यस्तो भयो बुझ्नुहुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तपाईहरुको वाटर लू पुलपारिको प्रदर्शनले हामीलाई साँच्चि नै ‘वाटरलू’ को अवस्थामा नपुर्याउनुहोस् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
म फेरि दोहार्याउँछु, म वैश्य (पणि) राष्ट्रवादी हुँ । नेपाल र नेपालीको नाफामा मात्रै राष्ट्रवाद देख्छु, समृद्धिमा मात्र राष्ट्रवाद देख्छु । मलाई थुन्नुस्, पक्डिनुस् वा राष्ट्रघाती करार गर्नुस्, म अडानका साथ भन्छु- भारत र चीन मैत्री विदेश नीति लेऊ । सात समुन्द्र पारिकाहरुको पञ्जाबाट मुक्त होउ । नेपालको परमार्थ यो संविधान हैन । त्यसलाई प्रतिष्ठाको विषय नबनाऊ । तिम्रो अररोपनाको बन्धक मुलुक र मुलुकवासीलाई नबनाऊ ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="addthis_jumbo_share" style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/11/352234/#sthash.mx8qdebm.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-80686945459903185212015-11-20T18:22:00.002-08:002015-11-20T18:22:51.006-08:00बहस : पेट्रोलियम संकट टार्ने चार विकल्प<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
बहस : पेट्रोलियम संकट टार्ने चार विकल्प</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
एकाधिकार हटाउनेदेखि रिफाइनरी उद्योग खोल्नेसम्म</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ कार्तिक २८ गते १९:४६ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/facebook_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">1740</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">10</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/11/349849/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F11%2F349849%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 79px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f1114cce74" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FTlA_zCeMkxl.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df4ec9b45c%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff37721398%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F11%2F349849%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 79px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/email_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">2</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong><br />नेपाल र भारतको सम्वन्ध तनाव र अघोषित नाकावन्दीको प्रतिक्रियामा नेपालभित्र तिव्रत्तर विकास भइरहेको चीनलाई विकल्पमा लिनुपर्ने धारणा र चीनबाट पेट्रोलियम पदार्थ ल्याउन सकिने-नसकिने अवस्थाबारे लेखिएको लेखप्रति व्यापक जनचासो देखियो । केही प्रतिक्रियाहरु भाषाको सभ्यता र अनुशासन इत्तरका देखिएता पनि शेयर, टि्वट र विश्लेषणको गुरुत्व स्वीकारेका पक्ष-विपक्षका प्रतिक्रियाहरुप्रति कृतज्ञता । उक्त लेखको पूरक अंश यस अंकमा प्रस्तुत गरिएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Arun-Kumar-Subedi" class="alignleft size-full wp-image-349851" height="250" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/11/Arun-Kumar-Subedi.jpg" style="border: 0px;" width="406" /></a>नेपाल-भारत सम्बन्धका बारेमा जति फूलबुट्टा भरे पनि सम्वन्ध कहिल्यैै ढुक्कको नभएको विश्लेषण मैले बारम्बार भन्दै, लेख्दै आएको छु । यस्तो तरल आधार भएको सम्वन्ध वीच-वीचमा बिगि्रइरहनुलाई आश्चर्य मान्नुपर्ने होइन । तर, आश्चर्यको विषय के हो भने यी दुबै राष्ट्र एकअर्कावीच सघन सम्वन्ध राख्नैपर्ने वाध्यता भएका देश हुन् । एकअर्काका जनतामा आधारभूत पकड पनि भएका र राज्य संयन्त्रमा समेत दह्रो प्रभाव जमाउन सक्ने स्थिति रहेका राष्ट्र भएर पनि सम्वन्ध सुधारका लागि विगतको विश्लेषण गरी सकारात्मक सुधारतर्फ जाने प्रयत्न भइरहेको छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यही सम्वन्ध बिग्रिइरहने श्रृंखलामा नेपालले पेट्रोलियम पदार्थमा दुख खेपेको यो पहिलो घटना होइन । तर, नेपालभित्रकै व्याख्यामा हरेक नाकावन्दी ‘गुड ब्लकेड’ र ‘ब्याड ब्लकेड’ भएको यथार्थ पनि सत्य हो । यति भइरहँदा पनि लामो समयदेखि विकल्प खोज्नुपर्ने स्थितिलाई नीति निर्माण तहबाट कुनै चेष्टा नगरिनु आफैमा राष्ट्र र जनताप्रतिको घात हो । यसकारण यस लेखमा सम्भावित विकल्पहरुबारे चर्चा गर्ने कोशिस गरिएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>विकल्प नम्बर एक : निगमको एकाधिकार अन्त्य</strong><br />विसं. ०४६/०४७ को परिवर्तनपछि नेपालमा उदार अर्थप्रणाली लागु गर्नलाई जिम्मेवारीको पञ्जापत्र पाएका नीति अभियन्ताहरुले नै आजसम्म शासन गरिरहेकै हुन् । तर, पेट्रोलियम पदार्थको व्यापारमा कुनै उदारीकरण भएन । सरकारी निगमको एकाधिकार यथावत राखियो । समस्याको सबभन्दा ठूलो कारण यो पनि हो ।सरकारले गुणस्तर र मूल्य निर्धारण संयन्त्र तय गरी पहिले नै निजी क्षेत्रलाई दिइएको भए आज यो दुर्गती भोग्नुपर्दैनथ्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसकारण भारतलाई गाली दिनुभन्दा पहिले यति बुद्धि पनि नपुर्याउनेहरुलाई राजनैतिक अस्वीकार अथवा बहिस्कार गरौं । अहिले पनि नीतिगत तहबाट यो विषयमा बहस भएको पाइन्न । यो स्वप्नकारको जोड र अडान छ- तुरुन्त पेट्रोल, डिजेल, हवाइ इन्धन र मट्टीतेल जतिवटा पेट्रोलियम उत्पादन एकाधिकारमा छन्, ती सबैलाई ओजीएलमा आयात गर्न सक्ने कानुनी प्रावधान बनाइयोस् । निजी क्षेत्र सक्षम छ । सक्षमताका साथ आपूर्ति गर्न सक्छ । यसतर्फ सरकारले समयमा निर्णय गरेको भए आज स्थिति धेरै सम्हालिसकिएको हुने थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
पूरा ओजिएलमा नछाडिए पनि अन्तिरिम व्यवस्थाका रुपमा आंशिक ओजीएलको व्यवस्था गर्न सकिन्थ्यो । अन्तिम प्रयोगकर्ताका रुपमा आफ्ना लागि मात्र प्रयोग गर्ने शर्तमा विद्युतलगायतका पूर्वाधार विकास परियोजनाहरु, निजी विमान कम्पनीहरु, एलपी ग्यास र अन्य उद्योगहरुलाई मात्र दिइएको भए पनि आज खटाई-खटाई आएको इन्धनले जनतालाई धेरै राहत हुने थियो । यस्ता सामान्य उपायहरु अवलम्वन नगर्नुको रहस्य बुझिनसक्नु छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सरकार पनि कुनै बृहतर रणनीतिअन्र्तगत यो अवस्था लम्ब्याउन चाहिरहेको त छैन ? गम्भीर शंका उत्पन्न भएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैवीच नेपाल आयल निगमले इन्डियन आयल कर्पोरेसनसँग भएको करार औपचारिकरुपमा तोडिएको समाचार आएका छन् । यदि यसो हो भने तनाव शिथिलीकरण भएता पनि इन्धन आपूर्तिका लागि कानुनी व्यवधान हुनेछ । विवाद आफ्ना ठाउँमा छन् /होलान् तर यस्तो संवेदनशील विषयमा यस्तो भावाशेषपूर्ण निर्णय कसरी भयो ? यो व्यवस्थापकीय कमजोरी हो कि सरकारी रणनीति ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्कातर्फ आयल निगमले बोलपत्र आहवान गरी त्यसवारे निर्णय नगरी अर्को कुनै कम्पनीलाई ठाडै खरिद अनुमति दिने प्रयत्न पनि भएकै हो । स्पष्ट छ, सरकारलाई गोरख धन्दाको औजार बनाउनेहरु र वर्तमान संकटलाई रणनीतिक उपयोग गर्नेहरु एक ठाउँमा आएका छन र सरकार तिनकै पदचापमा चलिरहेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>विकल्प नम्बर दुई : नेपालमै रिफाइनरी उद्योग खोलौं</strong><br />नेपालले पहिले कच्चा तेल किनेर इन्डियन आयल कर्पाेरेसनलाई दिने गर्दथ्यो र मूल्य निर्धारण मापदण्डहरुका आधारमा तय गरी लिने गर्दथ्यो । तर, अहिले यसो नगरी आवश्यक उत्पादनहरु सिधै खरिद मात्र गर्दछ । अर्थात नेपाल आयल निगम पहिले इन्डियन आयल कर्पोरेसनका लागि कच्चा तेलको आपूर्तिकर्ता पनि थियो । यी दुई निगमहरुमा आपसी निर्भरता थियो । तर, आज नेपाल आयल निगम इन्डियन आयल निगममाथि पूरै निर्भर हुने अवस्था छ । यही विकासको साटो पतनको बाटो रोजेको हुँदा यस्तो दुर्गति हुनु स्वभाविक हो ।<br />राज्य यदि पेट्रोलियम पदार्थको करोवारमा संलग्नै हुने हो भने ०४५/४६ सालको तीतो अनुभवबाट पाठ सिकेर कम्तिमा पहिले नै एउटा रिफाइनरी खोलिसक्नु पर्दथ्यो । तर, अहिलेसम्म कुनै पहल भएको छैन । यन्य देशबाट कच्चा तेल ल्याएर आफै प्रशोधन गर्न सक्ने अवस्था भएको भए आज यो अपमान खेप्नु पर्दैनथ्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उप्रान्त दुःख नपाइयोस् भनेर राज्यले रिफाइनरीमा लगानी गरेर तुरुन्त शुरु गर्नुपर्छ । यसै पनि भारतसँग पारवहनभन्दा पेट्रोलियम पदार्थको आपूर्तिमा समस्या देखिएको छ । अर्कातर्फ भारत आफैं पेट्रोलियम पदार्थमा आत्मनिर्भर छैन । तथापि बाहिरको कच्चा तेल ल्याई प्रशोधन गरेर निर्यात गरेको आँकडा भने निकै ठूलै छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि भारतलाई नेपालमा पेट्रोलियम पदार्थ आपूर्ति गर्नुपर्ने बाध्यता वा घाँडो भएको हो भने उसलाइ पनि छुटकारा मिल्नेछ र हामी पनि आत्मनिर्भर हुनेछौं ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>विकल्प नम्बर तीन : भारतभित्रै आइओसीको विकल्प खोजौं</strong><br />पेट्रोलियम पदार्थको आपूर्तिमा भारतलाई निर्विकल्प राष्ट्र र त्यहाँको आयल कर्पोरेसनलाई निर्विकल्प स्रोत बनाउने नीतिगत मूर्खता पनि यो दुर्गतिको एक कारण हो । यसमा कि भारतभित्रै पनि आइओसीबाहेक अरु विकल्पहरु पनि छन् । जस्तै-हिन्दुस्तान पेट्रोलियमसँग पनि सम्वन्ध विस्तार गर्न सकिन्थ्यो । अर्को, सरकारी कम्पनी भारत पेट्रोलियम कर्पोरेसन पनि छ । निजी क्षेत्रमा पनि ठुलठुला रिफाइनरी र निर्यातकर्ता कम्पनीहरु पनि छन् । जस्तो रिलायन्स र इस्सार आयल ठूला मध्येका हुन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जब भारतभित्रै यति धेरै सरकारी र गैरसरकारी विकल्पहरु थिए । तर, नेपालले त्यसतर्फ होसियारीपूर्वक सोचेन । आज रिलायन्सबाट पनि नेपाल आयल निगमले पेट्रोलियम पदार्थ किन्ने गरेको भए अवस्था अवश्वमेय अलग हुने थियो । रिलायन्सको जाम नगर रिफाइनरी संसारकै ठूलोमध्येमा पर्दछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>विकल्प नम्बर चार : चीनसँगको व्यापार ?</strong><br />चीनलाई चौथो विकल्पका रुपमा लिन सकिने अवस्था छ । यद्दपि ग्यासका लागि भने त्यति सजिलो छैन प्राविधिक रुपले । चीनमा पनि धेरैवटा कम्पनीले पेट्रोलियम इन्धनको आयात निर्यात गर्दछन् । र, ती सबै सार्वजनिक उपक्रमहरु (सरकारी कम्पनीहरु) हुन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीन दुनियाँकै बढी पेट्रोलियम आयात गर्ने राष्ट्र हो । अहिले पेट्रोलियम इन्धनको मूल्यभन्दा आपूर्ति नियमिततालाई महत्व दिँदाको विकल्प हुन सक्छ चीन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनका कम्पनीहरु NOC, CNPC, SINOPEC र CNOOC मुख्य छन् । तीमध्ये ल्याञ्चाउमा रिफाइनरी नेपालका लागि उपयुक्त हुन सक्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनबाट इन्धन आपूर्ति व्यवहारिकमात्र नभएर रणनीतिकरुपमा पनि कठीन देखिएको छ । नेपालमा पश्चिमाहरुको बढ्दो सहकार्य र भारतको फुस्कँदो प्रभाव चीन स्वयमका लागि शीरदर्द सावित भएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
गत बैसाखको भूकम्पको राहात तथा उद्धारमा नेपालले लिएको नीतिप्रति चीनले आफ्नो असहमति व्यवहारबाटै प्रष्ट्याएको छ । ज्ञातव्य छ, पश्चिमा केही इशाइ रणनीति बोकेका नियोगहरुलाई तात्कालीन प्रधानमन्त्री शुशील कोइरालाको ठाडो हस्तक्षेपबाट फिर्ता पठाइएको थियो । त्यसपछि सीमावर्ति क्षेत्रका बासिन्दाहरुलाई चीनले लात्से र सिगात्से सार्यो । यद्दपि त्यस क्षेत्रको भौतिक अवस्था कुनै जोखिमपूर्ण थिएन । तिब्बतलाई नेपालसँगको सम्पर्कबाट भरसक टाढा राख्ने रणनीति चीनले लिएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनले आफ्नो कमजोर कडी तिब्बत मामिलामा नेपालमाथि विश्वास लिएको अवस्था देखिन्न । अझ अहिले फ्रान्सेली राष्ट्रपति, अमेरिकी राष्ट्रपति र इयु जसरी बोलिरहेछन्, त्यसले चीनलाई अरु सशंकित तुल्याएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बहुस्रोत र बैकल्पिक स्रोतहरुको पक्षमा आफु रहँदा रहँदै पनि यी पक्षहरुको गम्भीर मिमांशा गरेर मात्रै निर्णयमा पुग्न जरुरी छ । तर, जनतालाई अनिर्णयको बन्दी बनाई अभाव र संकटको भुँवरीमा फसाएर उग्र एवं कोरा राष्ट्रवादको उत्ताउलो प्रचारले मात्रै सरकारले उन्मुक्ति पाउँदैन ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="addthis_jumbo_share" style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; border-top-color: rgb(204, 204, 204); border-top-style: dotted; border-top-width: 2px; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; color: #333333; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 12px; font-style: italic; font-weight: bold; padding: 0px;">
अनलाइनखबरको एन्ड्रोइड एपका लागि <a href="https://play.google.com/store/apps/details?id=com.shirantech.onlinekhabar" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">यहाँ क्लिक गर्नुहोस् </a>। तपाईं हामीसंग <a href="http://www.facebook.com/pages/OnlineKhabar/108349739223556" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">फेसबुक</a> र <a href="https://twitter.com/online_khabar" style="color: #0054a6; text-decoration: none;" target="_blank">ट्वीटरमार्फत्</a> पनि जोडिन सक्नुहुन्छ ।</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/11/349849/#sthash.LLSgQNPE.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-86816069811378147712015-10-27T19:16:00.000-07:002015-10-27T19:16:10.723-07:00चिनियाँ कार्ड खेल्ने हो ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
चिनियाँ कार्ड खेल्ने हो ? एकपटक यता ध्यान दिनोस् !</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
'चीनपरस्त' भीमसेन थापा र 'अंग्रेजपरस्त' जंगबहादुरको नियति</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ असोज २७ गते ११:३६ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/facebook_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">2195</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">184</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/10/339350/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F10%2F339350%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 79px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f38d7d2544" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FwjDNIDNrTQG.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df3337be9a%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff328e079e8%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F10%2F339350%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 79px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/email_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">3</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तेलबाट उत्पन्न तनावले नेपालको विदेश नीति र रणनीतिक क्षमतामाथि सघन बहस सुरु भएको छ । एउटा छिमेकी राष्ट्र भारतप्रति भाषा र शब्दका अनुशासनहीन प्रयोगले तनाव र आक्रोशको सीमा र सघनता सहजै आंकलन गर्न सकिन्छ । गतहप्ता यसै परिप्रेक्षमा तेल कुटनीति र नेपालको विदेशनीति माथि लेखिएको लेखप्रति व्यापक पाठक प्रतिक्रिया प्राप्त भयो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालले चीन र भारतसँग निर्वाह गरेको सम्बन्ध र पाएको व्यवहारको कसीमा नेपालको यी दुई राष्ट्रसँगको भूत र वर्तमानको विश्लेषण एवं भविष्यको सम्बन्धको सम्भावनाबारे पूरक लेखका रुपमा यो अर्को लेख आएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>इतिहासको कसीमा नेपाल चीन सम्बन्ध :</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बडामहाराज पृथ्वीनारायण शाहद्वारा भारतमा राज्य गर्न आएका इसाई (फिरंगी) शासकविरुद्ध हिन्दु सांस्कृतिक राष्ट्र खडा गर्ने क्रममा नेपाल स्थापित भएको हो । यो एकीकरणको अभियानकै क्रममा बहादुर शाहले हिमाल पारि तिब्बतमा पनि आक्रमण गरेका छन् । यही आक्रमण नै आधुनिक नेपाल र तत्कालीन चीनवीच राज्यस्तरीय युद्ध र सम्बन्धको पहिलो कारण हो ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
आधुनिक नेपालको चीनसँग पहिलो जम्काभेट कुनै मन्त्रीका लागि नभएर भोट तिब्बतमाथि आधिपत्य गर्ने युद्धका कारणले भएको थियो</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
विगतमा हिमालय श्रृंखलाभन्दा दक्षिणमा विस्तार भइरहेको नेपाल राष्ट्र र आफ्नो साम्राज्य विस्तार गरिरहेको अंग्रेजप्रति चीनले कुनै चासो नराखिरहेको अवस्था थियो । यसैवीच नेपालको तर्फबाट दामोदर पाण्डे र पछि अभिमानसिंह बस्नेतको नेतृत्वमा तिब्बतमाथि चढाइ गरिएपछि चीनका छिन बंशीय राजा एकाएक जागे । अर्थात आधुनिक नेपालको चीनसँग पहिलो जम्काभेट कुुनै मन्त्रीका लागि नभएर भोट तिब्बतमाथि आधिपत्य गर्ने युद्धका कारणले भएको थियो । पछि छिन महाराजको फौजसँग परास्त भएपछि नेपालले वेत्रावति सन्धि गरेको थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यही बेत्रावति सन्धिले नेपाल र भोट दुबैले चीनको छिन महाराजको आधिपत्य स्वीकार गरी कोशेली पठाउनेे, दूत पठाउने शर्तहरु राखिए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
साथै नेपाल र भोटमाथि अरु कसैले आक्रमण गरेमा चीनले आफु समेतमाथिको आक्रमण ठानी त्यस्तो आक्रमणविरुद्ध लड्ने कुरा सन्धिमा उल्लेख गरिएको थियो ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
चीनसँगका सन्धिका आधारमा अंग्रेजलाई हराउने सपना देखिरहन्थे भीमसेन थापा</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
त्यही वेत्रावति सन्धि नै नेपाल र चीनको पहिलो मैत्री सन्धि हो । पछि भीमसेन थापाको उदयपछि, लगभग २१/२२ वर्षपछि चीनसँगको यही सन्धिका आधारमा उत्तरी भारतका केही रजबाडाहरुसँग मिलेर ठूलो सैन्य आक्रमण गरीअंग्रेजलाई भारतवर्षबाटै हराउने सपना देखिरहन्थे भीमसेन थापा ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, जब अंग्रेजसँग नेपालको युद्ध सुरु भयो, तब भोटका तत्कालीन शासकमार्फत दक्षिणको फिरंगी बादशाहले दुःख दिएको हुँदा सैनिक सहायता पठाउने आग्रहको सन्देश नेपालले चीनका वादशाहसमक्ष पुर्यायो । तर, यसको जवाफमा चीनका छिन महाराजले दक्षिणको बादशाहसँग मिलेर बस्नू, हामी हिमाल पारि आउन्नौं भन्ने सन्देश नेपाललाई पठाएको कुरो इतिहासमा दर्ज नै छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
परिणामस्वरुप नेपालले अंग्रेजसँग सुधौली सन्धी गर्यो र एक तिहाइ भू-भाग गुमायो । धेरै योद्धाहरु पनि गुमायो । त्यसपछि लामै समय राज गरे पनि त्यही अदुरदर्शी कुटनीति र रणनीतिको परिणामस्वरुप भीमसेन थापाको अन्त्य त्यस्तै त्राशदीपूर्ण रुपमा भयो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जंगबहादुरको उदयपछि फेरि उनले आफ्ना भाइहरुको नेतृत्वमा तिब्बतमाथि आक्रमण गरे । त्यसपछि युद्धमा हार खाएको तिब्बतसँग थापाथली सन्धि भयो, जसले रणबहादुर शाहका पालाको वेत्रावति सन्धिलाई पूरै उल्ट्यायो । यो खबरले बेजिङका बादशाह नेपालसँग फेरि रिसाए । र, नेपालमाथि आक्रमण गर्न ठूलो फौज पठाई नेपाललाई पराजित गरी पुनः अर्को वेत्रावति सन्धी गरी भोट तिब्बतलाई नेपालबाट स्वाधीन बनाए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनसँगको हार र बेत्रावति सन्धिपछि जंगबहादुरले बृटिश-भारतसँग सम्बन्ध सुधार गरेको पाइन्छ । परिणामस्वरुप नयाँ मुलुक (बाँके, बर्दिया, कैलाली र कञ्चनपुर) लिन र बेलायत भ्रमणमा गई ३१ तोपको सलामी लिन जंगबहादुर सक्षम भएका हुन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>तिब्बत ‘फ्याक्टर’</strong></div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
चीनसँगको हार र बेत्रावति सन्धिपछि जंगबहादुरले बृटिश-भारतसँग सम्बन्ध सुधार गरेको पाइन्छ</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
आधुनिक गणतान्त्रिक चीनसँग नेपालको सम्बन्धको सुरुवात चीनले तिब्बतलाई आफूमा लिएपछि मात्रै भएको हो । अहिले दुई देशवीच सीमा विवादलगायतका विषय समाधान भएपछि पनि नेपालबाट तिब्बत मामिलामा अप्ठेरो परिरहेको कुरा चीनले बारम्बार उठाइरहेकै छ ।<br />केही महिनाअघि पनि नेपालको पहाडी क्षेत्रमा भइरहेको धर्मान्तरणले तिब्बतको आन्तरिक अवस्थामा खलल पुगेको गुनासो चीनले गरेकै हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्थात, इतिहासको विश्लेषण हेर्दा चीनले नेपालसँग तिब्बतसम्बन्धी विषय बाहेकमा खास सरोकार राखेको पाइँदैन । जसरी भारतमाथि हाम्रा बार्गेनिङका लागि धेरै कुराहरु छन्, त्यसरी नै चीनमाथि हाम्रो उपल्लो हात केही पनि पनि छैन । नत चीनलाई आवश्यक कुनै प्राकृतिक स्रोत नै हामीसँग छ । त्यसैले भारतको विकल्पमा चिनियाँ कार्ड खेल्नुभन्दा पहिले यी तथ्यहरुलाई मनन गर्नैपर्ने हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>चीनको बनियाँ कुटनीति र हाम्रो व्यवहार</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
आधुनिक चीन सबैभन्दा ठूलो ब्यापारिक चाख भएको राष्ट्र हो । यस मानेमा चीनसँग निकै मामिलामा हामी जोडिएर तीता अनुभव लिइसकेका छौं । त्यसमध्ये हाम्रो व्यापारिक-कुटनीतिक अपरिपक्वताका केही उदाहरणहरु प्रस्तुत गर्नु सान्दर्भिक होला । जसका आधारमा पनि चीनले हामीलाई कसरी ग्रहण गर्ला भनेर सहजै आँक्न सकिन्छ :</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>दृष्टान्त एक-</strong> कचुवा (गेजुवा) र त्रिशुली थ्री ‘ए’को लफडा एउटा उल्लेख्य उदाहरण हुन सक्छ । चीनको सहयोगमा बनिरहेको उपल्लो त्रिशुली थ्री एको क्षमता वृद्धि प्राविधिक र आर्थिकरुपले ठीक कुरा थियो । तर, उक्त निर्णय ट्रेड युनियनको दबाव र त्यसमाथिको राजनीतिले कार्यान्वयन भएन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
गेजुवा आफैंमा चीन सरकारको कम्पनी हो । तर, यो प्रकरणमा नेपालका जिम्मेवार राजनीतिज्ञहरुले गेजुवामाथि घुस लिनेदिने गरेको र अनुचित आर्थिक चलखेलबाट निर्णय गराएको आरोप लगाए । जसरी नेपालमा एउटा सरकारी कम्पनीले घुस दिनु भनेको सरकारले घुस दिनु हो, चीनमा पनि त्यस्तै नै हो । यसको सीधा आरोप हुन्थ्यो, चीन सरकार घुस दिएर आफ्ना कम्पनीलाई ब्यापार दिलाउँछ । यो प्रकरणलाई चिनियाँ संस्थापनले कसरी लियो होला ? हामीले कहिल्यै सोचेका छौं ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>दृष्टान्त दुई-</strong> त्यस्तै अर्को घटना छ, चीनलाई दिइएको मेलम्चीको ठेक्का प्रकरण । मेलम्चीको ठेक्का पारेको चीनको रेल्वे ब्युरो पनि त्यहाँको सरकारी कम्पनी नै थियो । त्यो ठेक्कामा पुनः वार्ता गरी समस्या सुल्झाउने चिनियाँ ब्यापारिक कुटनीतिलाई नेपालले ठूलो लज्जामा पारेर पठायो । त्यसको ठेक्का तोडेर बैंक ग्यारेन्टी सरकारले लिँदा हिमालयन बैंक र बैंक अफ काठमाडौंको सवा अर्ब जति रकम डुब्न गयो । काउन्टर ग्यारेन्टी दिने नेपालका स्थानीय बैंकले उक्त रकम तिर्नुपर्यो । तर, चीन सरकारकै बैंक (कन्स्ट्रक्सन बैंक चाइना) ले भने उक्त बैंकहरुको दाबीलाई दिएको ग्यारेन्टी वापतको रकम भुक्तानी दिएन । यो पनि चीनसँग हाम्रो सम्बन्धको एउटा सांकेतिक मानक हो । यस्ता उदाहरणहरु थुप्रै हुन सक्छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
इतिहासदेखि वर्तमानसम्म देखिएका यी प्रकरणहरुबाट चीनसँगको हाम्रो सम्बन्ध कति सघन छ होला, सहजै आंकलन गर्न सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>के नेपालले भारतमाथि प्रभाव जमाउन सक्छ ?</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वि.सं.२००७ सालदेखि नै नेपालमा एउटा राष्ट्रवादको ब्राण्डिङ छ । त्यो हो भारतविरोधी हुनु नै राष्ट्रवादी हुनु हो भन्ने । नेपाल- भारतबीच भएका हरेक सन्धिलाई असमान देख्ने र नेपाल हेपिएको छ भन्ठान्ने । नेपालका हरेक साना/ठूला राजनीतिक घटनाको एक्लो नियन्ता भारतलाई ठान्ने ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
विगत ६ दशकभन्दा बढीका केही घटनाक्रमले यस्तो स्थितिलाई धेरैथोरै प्रमाणित पनि गरेकै हो । तर, यो लेखक भारतलाई यस्तो शक्तिमान र नेपाललाई त्यस्तो शक्तिहीन ठान्दैन । र, भारतलाई नेपालमा भएका तमाम घटनाहरुको नियन्ता हुने हदसम्मको शक्तिशाली त झन पटक्कै मान्दैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारत त्यो देश हो, जुन देशका रिक्साचालकदेखि राष्ट्रपति, प्रधानमन्त्रीसम्मको ओहदाका मानिससँग एउटा सामान्य नेपाली नागरिक दोहोरो वार्ता गर्न सक्ने अवस्थामा रहन्छ । दिल्ली गएर केही दिनको मेहनतले जो कोही त्यहाँका मन्त्री नेतालाई भेट्न सक्छ, चित्त नबुझे झगडा गर्न सक्दछ र केही मान्छे भेला पारेर दिल्लीमा धर्ना नै बस्न पनि सक्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारत त्यो राष्ट्र हो, जसका धेरै राजनीतिक र उपल्ला कर्मचारीसँग नेपालका राजनीतिज्ञ र कर्मचारीको अनौपचारिक सम्बन्ध मात्र नभएर कतिपयको पारिवारिक सम्बन्ध समेत छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारत विश्वको ठूलो शैन्य शक्ति हो, १२५ करोड जनसंख्या भएको राष्ट्र हो र ठूलो अर्थतन्त्र भएको देश हो । यस्तो राष्ट्र भारतको सैन्य बलमा नेपालको उल्लेख्य उपस्थिति छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालका पहाडी मूलको जनसंख्या उत्तरपूर्वदेखि दिल्ली देहरादुनसम्म यथेष्ट छ । मधेसी समुदायको ठूलो जनसंख्या एउटै संस्कृति र सम्बन्धमा दुईतिरै बसेको छ । नेपालको आफ्नो प्रभाव भारतीय सेना र त्यहाँका आम जनतामाथि पनि उल्लेख छ । नेपालको हिन्दू सांस्कृतिक विरासत भारतीय आम जनताको श्रद्धा गर्ने एउटा पक्ष हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी यस्ता पक्षहरु हुन्, जसका आधारमा भारतमाथि नेपालले दह्रो पकड जमाउन सक्छ ।<br />भारतसँग, विशेषतः भारतको खुफिया संयन्त्र ‘रअ’ सँग नेपाल डराएको र घिनाएका धेरै प्रकरणहरु सुनिन्छ, देखिन्छ । तर, त्यत्रो ठूलो राष्ट्रको मूल खुफिया संगठनका योजनाहरुको ‘ब्लु पि्रन्ट’ सहित काठमाडौं सडकमा हिँडेको एउटा सामान्य पत्रकारले ‘डिकोड’ गरेर पुस्ताकाकारमा निकाल्छ भने त्यो संगठन कतिको डरलाग्दो अवस्थाको होला ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी सबै यस्ता पक्षहरु हुन्, भारतमाथि नेपालले पकड जमाउन कुनै ठूलो मेहनत गर्नुपर्दैन । यस्तो अवस्था रहँदा रहँदै पनि भारतमाथि दबाव र मैत्रीको पकड हामीले जमाउन सकिरहेका छैनौं । यसबाट हाम्रो व्यवहारिक, कूटनीतिक र रणनीतिक ठूलो कौशल विकास गर्न बाँकी रहेको कुरा छर्लङ्ग हुन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यीबाहेक भारतसँग हाम्रो अडान क्षमता वृद्धि गर्ने अर्को सकारात्मक पक्ष पनि छ, त्यो हो- जलस्रोत र उर्जाको साझेदारी । यसबारेमा यो लेखकको ‘जल सपना’ शीर्षकको पुस्तक नै आइसकेको छ । यी तमाम पक्षहरुबीच नेपाल भारत सम्बन्धको अतीत र वर्तमान ब्याख्या गर्नुपर्ने भएन । र, त्यो यस लेखको केन्द्रीय उद्देश्य पनि होइन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, नेपाल-भारत सम्बन्ध तनावमा पर्नासाथ नेपालले खेल्ने चिनियाँ कार्डलाई राजा महेन्द्रको धूर्त घुक्र्याइँको मोडल भनी स्वप्नकारले पहिल्यै लेखेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले आएर पनि नेपालले महेन्द्रका पालामा भन्दा बढी चिनियाँ कार्ड खेल्न खोजेको प्रतीत हुन्छ । तर, नेपालले खेल्नासाथ चीन गजक्क परेर नेपालले भनेअनुसारको सहयात्री बन्ला ? भन्ने प्रश्नमा स्वप्नकारले सम्भव छैन भनी संक्षिप्त विश्लेषण गर्दा धेरैलाई नपचेको र केहीलाई नबुझे पनि बढी पचेको अवस्था देखियो । यसकारण पनि अरु व्यापक विश्लेषणात्मक लेखको अपेक्षा गरिएको हुन सक्छ पाठकहरुबाट ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/10/339350/#sthash.UBidiQRr.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-50431915239260839172015-10-12T06:59:00.000-07:002015-10-12T06:59:11.341-07:00चीनमा पेट्रोल कति छ ? नेपालमा ल्याउँदा कति पर्छ ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2>
चीनमा पेट्रोल कति छ ? नेपालमा ल्याउँदा कति पर्छ ?</h2>
<h3>
</h3>
<div id="datenshare">
<div id="pubdate">
२०७२ असोज २२ गते १९:३८ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes">24.1K</span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes">475</span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/10/337268/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F10%2F337268%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered">
<span style="height: 20px; vertical-align: bottom; width: 79px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" frameborder="0" height="1000" name="f273a01a7fb7cec" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FYKPvjVoWVGb.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df2f6c85bc3e7ca8%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ffcdee8be1653ad%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F10%2F337268%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border: currentcolor; height: 20px; visibility: visible; width: 79px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes">0</span> </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>-अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="text-align: justify;">
यसपटकको नेपाल-भारत तनावमा नेपालले परम्परागत रुपमा चिनियाँ कार्ड खेले पनि चिनियाँ कार्डको स्वरुप भने अलग प्रकारले चर्चामा आएको छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यो तिक्त अवस्था नेपालमा दशकौंदेखि चली आएको पश्चिम वनाम भारत वा पश्चिम वनाम भारत-चीन शीतद्वन्द्वको पछिल्लो परिदृश्य हो । यसले राष्ट्रको स्थायित्व र अखण्डतामा चुनौति दिएता पनि केही अवसर पनि लिएर आएको प्रतीत हुन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यही अवसर मध्येको एक विषय लिएको छु, चीनसँगको पेट्रोलियम पदार्थको सम्भावित व्यापार । यसलाई लामो रोदनवीचको अल्प मुस्कानझैं लिएर स्वप्नकार लेख्न चाहन्छ :</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>पेट्रोलियम पदार्थमा चीनको अवस्था</strong></div>
<div style="text-align: justify;">
चीन आफैं पेट्रोलियम पदार्थको निर्यातक राष्ट्र होइन । उसले आफ्नो कुल मागको ५४ प्रतिशत आयात गर्छ । त्यसमध्ये सबैभन्दा बढी खाडीक्षेत्रबाट आयात हुने गर्छ चीनले आफ्नो उत्पादन पूर्वीय र दक्षिण तटीय क्षेत्रमा नै बढी खपत गर्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
आयातीत कच्चा तेल पनि तटीय क्षेत्रमा नै आउने र आफ्नो उत्पादन पनि त्यही क्षेत्रमा रहेबाट चीनको ९० प्रतिशत पेट्रोलियम रिफाइनरी त्यही क्षेत्रमा छन् । बाँकी गान्सुको ल्यान्चाउ र सिन्जियाङमा छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
चीनको व्यापारिक तथ्याङ्क हेर्दा इन्धनमूलक पेट्रोलियम उत्पादन निर्यात गरेको देखिन्न, उत्तर कोरियालाई छाडेर । यस अवस्थामा नेपालसँग पेट्रोलियम पदार्थको दीर्घकालीन व्यापार चीनले गर्ला, नगर्ला पक्कै प्रश्ननीय कुरा हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>सम्भावित रुटहरु </strong></div>
<div style="text-align: justify;">
१. भौगोलिक निकटताको हिसावमा सिचुवानको चेङदुबाट यान-लाङकाङ बेसिन-नु बेसिन हुँदै तिब्बतको र्यालुङ सेङपो ग्रेेट क्यानीयोन क्षेत्र पार गरी मेदोक-नियान्ची-लासा हुँदै नेपाल ल्याउन कम दुरी हुने देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/10/nepal-to-tibet-friendship-highway.jpg"><img alt="nepal-to-tibet-friendship-highway" class="aligncenter size-full wp-image-337269" height="365" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/10/nepal-to-tibet-friendship-highway.jpg" width="650" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
तर, यसको भौगोलिक विकटता यति ठूलो छ कि चीन स्वयमंले ल्हासामा रेल ल्याउन यो रुट रोजेन । यसको सट्टा छिन्गाइबाट टेंगला पर्वतमाला कटाएर ल्याउन सजिलो मान्यो । त्यस क्षेत्रबाट पाइपलाइन ल्याउन पनि नेपाल र तिब्बतको उपभोग परिमाणले थेग्न सक्दैन । त्यसकारण यो रुट सम्भव देखिन्न ।</div>
<div style="text-align: justify;">
२. छिन्गाइ र गान्सुका कुवाहरुबाट प्राप्त पेट्रोलियम पदार्थ लेन्चाउको रिफाइनरीमा प्रशोधन गरिन्छ । यो सहर छिन्गाइको राजधानी सिनिङ र अर्को शहर गोलमट हुँदै ल्हासासँग रेलले जोडिएको पनि छ, यसकारण यो रुट मात्र निर्विकल्प देखिन्छ नेपालका लागि ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>मूल्य कति पर्ला ?</strong></div>
<div style="text-align: justify;">
अहिले चीनको पेट्रोलको औषत खुद्रा मूल्य नेरुमा १०९ को हाराहारी (अमेरिकी डलर १.०४)पर्न जान्छ जसमा १.५२ चिनिया युयान कर हुने गर्छ । यसको गणितका आधारमा पेट्रोलको एक्स रिफाइनरी मूल्य ८० रुपैयाँसम्म पर्न जानेछ । नेपालमा अहिले पेट्रोलको मूल्य प्रतिलिटर १०३ रुपैयाँ छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यदि लेन्चाउबाट आयात गर्ने हो भने चीनको सामान्य ढुवानी दर रेल र सडक मिलाउँदा ०.१५ युयान प्रति कि.मि, प्रति के.एल पर्न जान्छ । लेन्चाउवाट लासा २२०० कि.मी र काठमाण्डौ थप १००० कि.मि गरेर जम्मा ३२०० कि.मि पर्दछ । अर्थात काठमाण्डौसम्मको १००० लि. को ढुवानी ४८० युयान पर्न जानेछ । जर्ती भाडा र एक्स रिफाइनरी मूल्य गरी रु ९० को हाराहारी पर्न जाने देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
सरकारले अहिले पेट्रोलमा विभिन्न खाले कर र मु.अ.क गरी रु २६ प्रतिलिटर लिने गर्दछ । नेपाल आयल निगमको शिरोभार खर्च, मुनाफा, पेट्रोल पम्पको मुनाफा, एवं जर्ती मिलाउँदा आजको मूल्यमा १२५ देखि १३० रुपैयाँसम्म प्रतिलिटर पर्ने देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
त्यस्तै डिजेलमा परल मूल्य कम भएता पनि करको कारणले ११५रुपैयाँ प्रतिलिटरसम्म पर्ने इन्टरनेटको अध्ययनबाट देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>भारतको प्रशंग</strong></div>
<div style="text-align: justify;">
चीनले नेपालको विषयलाई लिएर भारतसँग पञ्जा लडाउला ? यो अर्काे महत्वपूर्ण विषय हो । नेपालमा अहिले भारतको विकल्पमा चीनलाई जसरी बहसमा ल्याइएको छ, त्यसरी नै चीनको अवस्था बुझ्ने कोशिस भने गरिएको छैन ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अहिले भारतले देखाएको प्रतिक्रियात्मक कुटनीतिको जड भारत वा मोदीलाई कमजोर बनाउने र चीनलाइ घेर्न भारतीय नेतृत्वलाई आफुसँग आउन बाध्य पार्ने पश्चिमी रणनीतिसँग नेपाल उभिन पुग्नु नै हो । यति कुरा विश्व शक्तिराष्ट्र चीनले नबुझ्ने कुरै छैन ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यसकारण भारतको अघोषित नाकावन्दीको प्रतिकृयामा हामीले जति तातो रुपमा चिनियाँ कार्ड खेल्यौं, चीनको रेस्पोन्स भने त्यसको सापेक्षमा चिसो रहेको देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
जतिखेर चीन र भारतको सम्वन्ध अत्यन्त तनावपूर्ण थियो, त्यसबखत पनि चीनले आफूलाई असर नपर्ने गरी भारतसँग नै असल सम्बन्ध राख्न नेपाललाई सझाव दिएकै हो । कुरा स्पस्ट छ, त्यस समयदेखि आजसम्म नेपाल नामको भारी बोक्न चीन तयार देखिँदैन ।</div>
<div style="text-align: justify;">
नेपाल-भारत सम्वन्ध एकपटक फेरि तनावग्रस्त भएको छ । ०१६ सालदेखि नै एकअर्कावीच घनिष्ट सम्बन्ध छ भन्नुपर्ने वाध्यता भएको तर विश्वास र भरोषापूर्ण सम्वन्ध कहिल्यै नभएको अवस्था हो नेपाल भारत सम्वन्ध ।<br /> सह-सांस्कृतिक विरासत र सहभुक्तिको नागरिक सम्वन्ध रहेका यी दुई राष्ट्रहरुमा यस्तो सम्वन्ध रहनु दुबैको कुटनीतिक र रणनीतिक असफलता हो । यस्तो तरल सम्वन्ध-आधार भएका राष्ट्रहरुवीच समय-समयमा तनाव उत्पन्न हुनु स्वभाविक हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यसपटक भारतलाई चीनसँग रणनीतिक साझेदारी गर्ने महेन्द्रकालीन धूर्त घुक्र्याइँबाट बाहिरिएर नेपालले सामान्यरुपमा आफ्नो व्यापारिक विकल्पका रुपमा अगाडि ल्याएको छ । यद्यपि कुटनीतिक, राजनीतिक र मिडियानीतिक टिप्पणी भने त्यही महेन्द्र मोडेलको धूर्त घुक्र्याइँ वा भारत विरोधी हुनु नै राष्ट्रवादी हुनु हो भन्ने कम्युनिष्ट क्लासिकल सोचमा व्यापक रहेको देखिन्छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
नेपाल भारत सम्वन्धलाई लिएर मैले यथेष्ट लेखेको पनि छु र हालसालै प्रकाशित पुस्तक जल सपनामा पनि लामै विश्लेषण गरेको छु । परिस्थति वस केही प्रसंगहरुको पुनरुक्ति हुनुपर्ने भयो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>भारत-चीन सम्बन्धको वर्तमान अवस्था</strong></div>
<div style="text-align: justify;">
आधुनिक भारतको जन्मकाल अर्थात् स्वतन्त्र भारतको स्थापना कालमा नेहरू मोडेलको विदेश सम्बन्ध थियो, जसलाई शान्त र सहनशील मोडेलका रूपमा लिन सकिन्छ । त्यस बखत भर्खरमात्र साम्यवादी भएको चीनमा माओत्सेतुङले अलि आक्रामक र दबावकारी विदेश नीति अवलम्बन गरेका थिए । चीन अमेरिकाको घोर विरुद्धमा थियो र आफूलाई एक्लो सक्षम शक्तिका रूपमा प्रस्तुत गरिरहेथ्यो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
राष्ट्र सङ्घको सदस्य पनि नरहेको चीनले म्याकमोहन रेखालाई अन्तर्राष्ट्रिय सीमा नमान्ने उद्घोष गर्दै युद्ध हुनुपूर्व नै मनोवैज्ञानिक युद्धको उद्घोष गरिसकेको थियो । त्यसबखत अमेरिकासँग पनि कुनै साझेदारी नभएको र सन्य शक्तिमा खास सुदृढ गरिनसकेको भारतमाथि तीव्र दबाव थियो जसको परिणामस्वरूप युद्ध नै भयो । सायद यो हिमालयका दुईतर्फी राष्ट्रहरूवीचको सम्बन्ध सर्वाधिक दुःखद अध्याय थियो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
चीन-भारत युद्ध पश्चात् भारतले पाकिस्तानसँग पनि युद्ध लड्नुपर्यो । त्यसपछिको भारत, खासगरी इन्दिरा गान्धीकालीन भारतको विदेश नीति भने नेहरूको भन्दा एकदमै अलग देखिन्छ, आक्रामक र हस्तक्षेपकारी । त्यसताका दक्षिण एसियामा कस्ता घटना भए, इतिहासमा अङ्कितै छन् । इन्दिरा गान्धीकालीन परराष्ट्र नीतिले नेपाली कांग्रेसमा खासगरी बीपी कोइरालामा पनि तीव्र प्रतिक्रियात्मक तथा रक्षात्मक सोच उत्पन्न भएको विश्लेषण छ यस स्वप्नकारको, जसको परिणाम थियो- मेलमिलापको सिद्धान्त । आज भारत र चीन दुबैको परराष्ट्र नीतिमा आमूल परिवर्तन आएको छ । तनावहरू शान्त भएका छन् । दुबैले विवादहरू थाती राखेर आपसी निर्भरता र सम्बन्ध अगाडि बढाइरहेका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
चीनका लागि भारत त्यो बजार हो जहाँ समग्र युरोपका धनीहरूको पूरा आवादी बराबर धनी मानिसहरू छन् । पूरा अमेरिकाको जनसङ्ख्या बराबरको मध्यम वित्तीय जनसङ्ख्या छ र पूरा अफ्रिकाका गरिबहरू जति गरिब भारत एक्लैमा छन् अर्थात् उपभोक्ता बजारको कसीमा भारत एक्लै युरोप, अमेरिका र अफ्रिका बराबर छ । अर्कातर्फ औद्योगिक र पूर्वाधार विकासमा पनि भारतको बजार अत्यन्त ठूलो छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
चीनजस्तो निर्यातमूलक अर्थ प्रणाली भएको राष्ट्र कुनै पनि सर्तमा भारतलाई गुमाउन चाहन्न । यस्तै भारतका जरुरतहरूका लागि चीनजस्तो सस्तो स्रोत अर्को छैन । तिनै वस्तुहरू युरोप वा अन्य राष्ट्रवाट आयात गर्नुपरेमा भारतको व्यापारघाटा झनै ठुलो हुनेछ । अर्को महत्वपूर्ण कारण हो,, सामरिक अर्थतन्त्र । यी दुबै राष्ट्र अत्यन्त लामो र विकट सिमानाले छुट्याइएका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यदि तनावका कारण सीमाक्षेत्रमा सामरिक क्रियाकलाप गर्नुपर्यो भने दुबैका लागि अत्यन्त प्रत्युत्पादक हुनेछ । यी सबै पक्षलाई मनन गरी भारतले नेपाल-ममला र अन्य अन्तर्राष्ट्रिय मुद्दामा चीनसँग निकट सम्बन्ध बनाउने संकेतहरू यथेष्ट देखापरिरहेछन् । भारतको परराष्ट्र नीतिलाई यस दिशातर्फ लैजान प्रधानमन्त्री मोदीलाई त्यति सहज भने छैन ।</div>
<div style="text-align: justify;">
भारत एउटा उदार प्रजातान्त्रिक देश भएकाले गैरसरकारी संस्थाहरू मार्फत् जनताको भावना चीनविरोधी बनाउनलाई पश्चिम परिपालित संस्थाहरू लागेका छन् । विगतको भारत-चीन सम्बन्धको अवस्था र परराष्ट्र नीतिले पनि त्यस्तो भावनालाई थोरबहु-त बल पुगेकै हो । भारतीय प्रेसले पनि पश्चिमभन्दा चीनलाई बढी लक्ष्य बनाइरहेका छन् । पश्चिमा विश्व विद्यालयहरूबाट उत्पादित विद्वानहरूको भावभूमि त झन् यसैतर्फ लक्षित छ । यसकारण चीनसँगको सम्बन्ध अनुकूल बनाउन मोदीले धेरै अप्ठ्याराहरू पार गर्नु पर्नेछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अर्कातर्फ भारतले अमेरिकाको दबाव धेरै क्षेत्रबाट झेलिरहेछ । मध्य एसिया अफगानिस्तान खाडी मुलुक र अस्टेलियामा अमेरिकाको सन्य उपस्थिति नै छ । दियागो ग्रासियामा बेलायतको सैन्य अखडा छ । तेल मार्फत् पनि भारतले ठुलै दबाब झेलिरहेछ । कोइला पनि अस्ट्रेलियाबाट ल्याइरहेछ । भारतीय रुपैयाँमाथि बढ्दै गएको अमेरिकी डलरको मौद्रिक दबाब त्यत्तिकै महत्वपूर्ण छ । यी सबै दबाबहरूलाई सन्तुलन गर्न ब्रिक्स मार्फत् नयाँ कूटनीतिकमार्गमा मोदीजी हिँडेका सङ्केतहरू आइसकेका छन् । यसका अतिरिक्त अमेरिकामा रहेको भारतीयहरूको ठुलो जनसङ्ख्या पनि भारतको महत्तवपूर्ण शक्ति हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अमेरिकामा रहेका चिनियाँहरू वर्तमान चिनियाँ संस्थापनको विपक्षमा छन् । भारतीयहरू भने भारतीय संस्थापनको पक्षमा देखिन्छन् । यो भारतका लागि ठुलो कूटनीतिक सम्पत्ति हो । मोदीजस्ता तेजतरार राजनीतिज्ञले यही सम्पत्ति मार्फत् अमेरिकी संस्थापनलाई दह्रा सङ्केतहरू दिन सक्दछन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
चीनमाथि पनि सानो दबाव छैन । मध्य एसिया, जापान, दक्षिण कोरिया, ताइवान, फिलिपिन्स समेतबाट चीनमाथि अमेरिकाको सैन्य दबाव छ । अमेरिका र युरोपमा रहेको चिनियाँ जनसङ्ख्या मार्फत् पनि चीनको संस्थापनलाई ठुलै दबाब निर्माण भइरहेछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अर्को, चीनमा बढ्दै गएको ख्रिस्तानी सांस्कृतिक अतिक्रमणले चीनलाई ठुलै चुनौती दिने सम्भावना छ । संसारमा दक्षिण कोरियापछि सबैभन्दा तीव्र गतिमा धर्मान्तरण भइरहेको जनसङ्ख्या चिनियाँ हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यही स्थिति रहेमा दुई दशकभित्र संसारको सबैभन्दा ठुलो ख्रिस्तानी एकल जात चिनियाँ हुन सक्ने प्रक्षेपण गर्न सकिन्छ । जुन चिनियाँ संस्थापनका लागि ठुलो चुनौती हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
समग्रमा नेपालका दुबै महान् छिमेकीहरू सामरिक दबाव तीव्रतर रूपमा भोगिरहेछन् । यो पक्ष दुबै राष्ट्रहरूलाई एकैठाउँमा उभिन लगाउने कारण बन्दैछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यदि वर्तमान प्रयत्नहरू सकारात्मक रूपमा अगाडि बढेमा भारत-चीन सम्बन्ध नयाँ अध्यायमा प्रवेश गर्नेछ, गर्नै पर्नेछ । यसको सीधा अर्थ छ- भारतसँगको सुखद सम्बन्धमात्र चीनसँग पनि राम्रो सम्बन्ध निर्माण गर्ने पूर्वसर्त बन्न सक्दछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
भारत चीन सम्बन्ध तनावपूर्ण रहँदा र तनाव शिथिलीकरण भइरहँदा पनि चीनले बारम्बार नेपाल-भारत सम्बन्ध विश्वसनीय हुनै पर्ने कुरामा जोड दिएको तथ्य सबैलाई जानकारी नै छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
बिडम्बना के छ भने, त्यसअनुसार नेपालले आफ्नो विदेश नीतिलाई परिमार्जन गर्न सकिरहेको छैन ।</div>
- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/10/337268/#sthash.vaJ4VhcS.dpuf</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-85842467345599548072015-10-04T07:25:00.000-07:002015-10-04T07:25:25.248-07:00भारत–चीन सम्बन्धको वर्तमान अवस्था<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="background-color: white; color: #555555; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 28px; margin-top: 13px; max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: top;">
<span style="font-weight: 700; vertical-align: top;">-</span>आधुनिक भारतको जन्मकाल अर्थात् स्वतन्त्र भारतको स्थापनाकालमा नेहरूमोडेलको विदेश सम्बन्ध थियो जसलाई शान्त र सहनशीलमोडेलका रूपमा लिन सकिन्छ । त्यस बखत भर्खरमात्र साम्यवादी भएको चीनमामाओत्सेतुङले अलि आक्रामक र दबाबकारी विदेश नीति अवलम्बन गरेका थिए । चीन अमेरिकाको घोर विरुद्धमा थियो र आफूलाई एक्लो सक्षम शक्तिका रूपमा प्रस्तुत <img class="left-aligned-img" data-pagespeed-loaded="1" data-pagespeed-onload="pagespeed.CriticalImages.checkImageForCriticality(this);" pagespeed_url_hash="1007604365" src="http://imagechannels.com/images/articles/arun_kumar_dai11.jpg" style="border: 0px; display: block; float: left; margin: 5px 25px 25px 0px; max-width: 100%; vertical-align: top;" />गरिरहेथ्यो । राष्ट्र सङ्घको सदस्य पनि नरहेको चीनले ‘म्याकमोहन रेखा’ लाई अन्तर्राष्ट्रिय सीमा नमान्ने उद्घोष गर्दै युद्ध हुनुपूर्व नै मनोवैज्ञानिक युद्धको उद्घोष गरिसकेको थियो । त्यस बखत अमेरिकासँग पनि कुनै साझेदारी नभएको र सन्य शक्तिमा खास सुदृढ गरिनसकेको भारतमाथि तीव्र दबाब थियो जसको परिणामस्वरूप युद्ध नै भयो । सायद यो हिमालयका दुईतर्फी राष्ट्रहरू बिचको सम्बन्ध सर्वाधिक दुःखद अध्याय थियो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #555555; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 28px; margin-top: 13px; max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: top;">
चीन–भारत युद्ध पश्चात् भारतले पाकिस्तानसँग पनि युद्ध लड्नुप¥यो । त्यसपछिको भारत, खासगरी इन्दिरा गान्धीकालीन भारतको विदेशनीति भने नेहरूको भन्दा एकदमै अलग देखिन्छ, आक्रामक र हस्तक्षेपकारी । त्यसताका दक्षिण एसियामा कस्ता घटना भए, इतिहासमा अङ्कितै छन् । इन्दिरा गान्धीकालीन परराष्ट्र नीतिले नेपाली का“ग्रेसमा खासगरी बी.पी.कोइरालामा पनि तीव्र प्रतिक्रियात्मक तथा रक्षात्मक सोच उत्पन्न भएको विश्लेषण छ यस स्वप्नकारको जसको परिणाम थियो– मेलमिलापको सिद्धान्त । आज भारत र चीन दुबैको परराष्ट्र नीतिमा आमूल परिवर्तन आएको छ । तनावहरू शान्त भएका छन् । दुबैले विवादहरू थाती राखेर आपसी निर्भरता र सम्बन्ध अगाडि बढाइरहेका छन् । चीनका लागि भारत त्यो बजार हो जहाँ समग्र युरोपका धनीहरूको पूरा आवादी बराबर धनीमानिसहरू छन् । पूरा अमेरिकाको जनसङ्ख्या बराबरको मध्यम वित्तीय जनसङ्ख्या छ र पूरा अफ्रिकाका गरिबहरू जति गरिब भारत एक्लैमा छन् अर्थात् उपभोक्ता बजारको कसीमा भारत एक्लै युरोप, अमेरिका र अफ्रिका बराबर छ । अर्कातर्फ औद्योगिक र पूर्वाधार विकासमा पनि भारतको बजार अत्यन्त ठुलो छ । चीनजस्तो निर्यातमूलक अर्थ प्रणाली भएको राष्ट्र कुनै पनि सर्तमा भारतलाई गुमाउन चाहन्न । यस्तै भारतका जरुरतहरूका लागि चीनजस्तो सस्तो स्रोत अर्को छैन । तिनै वस्तुहरू युरोप वा अन्य राष्ट्रबाट आयात गर्नुपरेमा भारतको व्यापारघाटा झनै ठुलो हुनेछ । अर्को महत्तवपूर्ण कारण हो, सामरिक अर्थतन्त्र । यी दुबै राष्ट्र अत्यन्त लामो र विकट सिमानाले छुट्याइएका छन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #555555; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 28px; margin-top: 13px; max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: top;">
यदि तनावका कारण सीमाक्षेत्रमा सामरिक क्रियाकलाप गर्नुप¥यो भने दुबैका लागि अत्यन्त प्रत्युत्पादक हुनेछ । यी सबै पक्षलाई मनन गरी भारतले नेपाल–ममला र अन्य अन्तर्राष्ट्रिय मुद्दामा चीनसँग निकट सम्बन्ध बनाउने संकेतहरू यथेष्ट देखापरिरहेछन् । भारतको परराष्ट्र नीतिलाई यस दिशातर्फ लैजान प्रधानमन्त्रीमोदीलाई त्यति सहज भने छैन । भारत एउटा उदार प्रजातान्त्रिक देश भएकाले गैरसरकारी संस्थाहरू मार्फत् जनताको भावना चीनविरोधी बनाउनलाई पश्चिम परिपालित संस्थाहरू लागेका छन् । विगतको भारत–चीन सम्बन्धको अवस्था र परराष्ट्र नीतिले पनि त्यस्तो भावनालाई थोरबहु–त बल पुगेकै हो । भारतीय प्रेसले पनि पश्चिमभन्दा चीनलाई बढी लक्ष्य बनाइरहेका छन् । पश्चिमा विश्व विद्यालयहरूबाट उत्पादित विद्वान्हरूको भावभूमि त झन् यसैतर्फ लक्षित छ । यसकारण चीनसँगको सम्बन्ध अनुकूल बनाउनमोदीले धेरै अप्ठ्याराहरू पार गर्नु पर्नेछ । <br style="vertical-align: top;" />अर्कातर्फ भारतले अमेरिकाको दबाब धेरै क्षेत्रबाट झेलिरहेछ । मध्य एसिया अफगानिस्तान खाडी मुलुक र अस्टेलियामा अमेरिकाको सन्य उपस्थिति नै छ । दियागो ग्रासियामा बेलायतको सन्य अखडा छ । तेल मार्फत् पनि भारतले ठुलै दबाब झेलिरहेछ†कोइला पनि अस्ट्रेलियाबाट ल्याइरहेछ । भारतीय रुपैयाँमाथि बढ्दै गएको अमेरिकी डलरकोमौद्रिक दबाब त्यत्तिकै महŒवपूर्ण छ । यी सबै दबाबहरूलाई सन्तुलन गर्न ब्रिक्स मार्फत् नयाँ कूटनीतिकमार्गमामोदीजी हिँडेका सङ्केतहरू आइसकेका छन् । यसका अतिरिक्त अमेरिकामा रहेको भारतीयहरूको ठुलो जनसङ्ख्या पनि भारतको महत्तवपूर्ण शक्ति हो । अमेरिकामा रहेका चिनियाहरू वर्तमान चिनिया संस्थापनको विपक्षमा छन् । भारतीयहरू भने भारतीय संस्थापनको पक्षमा देखिन्छन् । यो भारतका लागि ठुलो कूटनीतिक सम्पत्ति हो ।मोदीजीजस्ता तेजतरार राजनीतिज्ञले यही सम्पत्ति मार्फत् अमेरिकी संस्थापनलाई दह्रा सङ्केतहरू दिन सक्दछन् ।</div>
<div style="background-color: white; color: #555555; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 28px; margin-top: 13px; max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: top;">
चीनमाथि पनि सानो दबाब छैन । मध्य एसिया, जापान, दक्षिणकोरिया, ताइवान, फिलिपिन्ससमेतबाट चीनमाथि अमेरिकाको सन्य दबाब छ । अमेरिका र युरोपमा रहेको चिनिया जनसङ्ख्या मार्फत् पनि चीनको संस्थापनलाई ठुलै दबाब निर्माण भइरहेछ । अर्को चीनमा बढ्दै गएको ख्रिस्तानी सांस्कृतिक अतिक्रमणले चीनलाई ठुलै चुनौती दिने सम्भावना छ । संसारमा दक्षिणकोरियापछि सबैभन्दा तीव्र गतिमा धर्मान्तरण भइरहेको जनसङ्ख्या चिनिया हो । यही स्थिति रहेमा दुई दशकभित्र संसारको सबैभन्दा ठुलो ख्रिस्तानी एकल जात चिनिया हुनसक्ने प्रक्षेपण गर्न सकिन्छ । जुन चिनिया संस्थापनका लागि ठुलो चुनौती हो ।</div>
<div style="background-color: white; color: #555555; font-family: Roboto, sans-serif; font-size: 16px; line-height: 28px; margin-top: 13px; max-width: 100%; padding: 0px; text-align: justify; vertical-align: top;">
समग्रमा नेपालका दुबै महान् छिमेकीहरू सामरिक दबाब तीव्रतर रूपमा भोगिरहेछन् । यो पक्ष दुबै राष्ट्रहरूलाई एकैठाउँमा उभिन लगाउने कारण बन्दैछ । यदि वर्तमान प्रयत्नहरू सकारात्मक रूपमा अगाडि बढेमा भारत–चीन सम्बन्ध नयाँ अध्यायमा प्रवेश गर्नेछ† गर्नै पर्नेछ । यसको सिधा अर्थ छ– भारतसँगको सुखद सम्बन्धमात्र चीनसँग पनि राम्रो सम्बन्ध निर्माण गर्ने पूर्वसर्त बन्न सक्दछ । भारत–चीन सम्बन्ध तनावपूर्ण रहँदा र तनाव शिथिलीकरण भइरहँदा पनि चीनले बारम्बार नेपाल–भारत सम्बन्ध विश्वसनीय हुनै पर्ने कुरामा जोड दिएको तथ्य सबैलाई जानकारी नै छ । बिडम्बना के छ भने, त्यस अनुसार नेपालले आफ्नो विदेश नीतिलाई परिमार्जन गर्न सकिरहेको छैन ।</div>
</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-41910415335108450232015-10-04T02:24:00.000-07:002015-10-04T02:24:29.933-07:00यसरी सफल भयो मोदीलाई कमजोर बनाउने रणनीति<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="middlead" style="margin: 0px auto; text-align: center;">
<a href="https://www.facebook.com/HondaNepal" target="_blank"><img src="http://www.onlinekhabar.com/ads/honda-jazz.gif" /></a> </div>
<div class="clear" style="height: 0px;">
</div>
<div id="body_aaa">
<div id="body_a">
<div id="sing_left">
<div id="sing_cont">
<h2>
यसरी सफल भयो मोदीलाई कमजोर बनाउने रणनीति</h2>
<h3>
मोदीको हातलाई मधेसले कस्तो रेस्पोन्स गर्ला ?</h3>
<div id="datenshare">
<div id="pubdate">
२०७२ असोज १६ गते १६:२५ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes">10.1K</span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes">62</span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/10/334152/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F10%2F334152%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered">
<span style="height: 20px; vertical-align: bottom; width: 82px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" frameborder="0" height="1000" name="f21347332e68914" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FR_qmi4A5CC2.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df1fe48e51e93586%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff3317b5daf2207c%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F10%2F334152%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border: currentcolor; height: 20px; visibility: visible; width: 82px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes">0</span> </div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<strong>-अरुणकुमार सुवेदी</strong></div>
<div style="text-align: justify;">
<em><strong>मोदी अब धर्म संकटमा फसिसकेका छन् । नेपालको राजनीतिक नेतृत्वको अतीत हेर्दा मोदीलाई सजिलो स्थिति देखिन्न । स्पष्ट छ, अब मोदीका सामु चीनलाई ‘फियर फ्याक्टर’का रुपमा स्थापित गरिनेछ र उनको चीन नीतिलाई पनि असफल तुल्याइनेछ । यी दुई प्रकरणले मोदीलाई औषत फितलो नेताका रुपमा परिणत गर्नेछ । आफ्नै दलमा पनि उनले एकछत्र नेतृत्वको अवसर गुमाउनेछन् ।</strong></em></div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/10/Modi.jpg"><img alt="Modi" class="size-full wp-image-334158 aligncenter" height="371" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/10/Modi.jpg" width="650" /></a><br /> नेपालको संघीय लोकतान्त्रिक धर्मनिरपेक्ष संविधान जति हतारो र नाटकीयरुपमा आयो र त्यस्तै हतारो र नाटकीयरुपमा नेपाल -भारत सम्बन्धको तनाव पनि निर्माण भएको छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
कुनैबखत नेपालमा समेत सर्वाधिक लोकपि्रय रहेका भारतीय नेता नरेन्द्र मोदी राता रात नेपाली सञ्चार माध्यम र सामाजिक सञ्जालहरुमा त्यति नै अलोकप्रिय र आलोच्य भएका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यी सतहमा देखिएका परिदृष्यहरु हुन् । तर, गर्भछिन्न कारण भने अझै उदघाटित भएका छैनन् । नरेन्द्र मोदीलाई तत्क्षणी प्रतिक्रियात्मक छवि भएका व्यक्तिका रुपमा यो लेखकले लिँदैन । तथापि नरेन्द्र मोदीको नेतृत्वमा यस्तो परिदृष्य देखा परिरहेछ कि यो मेरा लागि तत्क्षणी प्रतिक्रियाको विषय मात्र नभएर गम्भिर विश्लेषणको विषय हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
नेपालको भारत नीतिका प्रचलित दृष्टिकोणहरु असफल रहेको कुरा मैले लेख्दै आएको छु । यसलाई आमूल परिवर्तनको दिशामा लिएर जानुपर्छ र त्यसको आधार सिद्धान्त के हुनुपर्छ भन्ने पनि लेखी आएको छु । यो संविधान निर्माण प्रक्रियामा पनि नेपालको संस्थापनले आˆनो प्रचलित पश्चिमपरस्त सोच र विचारलाई स्थापित गरायो । न भारतको कुरा सुनियो, न चीनको, न बहुसंख्यक नेपालीको । त्यो विशेष मुद्दा थियो धर्म निरपेक्षता ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यही मुद्दा हो, जसले आज यो अत्यधीक तनावपूर्ण सम्बन्धमा नेपाल र भारत दुबैलाई धकेलेको छ । तर, यो स्थिति अर्थात नेपाललाई तहस-नहस पार्ने र भारत र चीनसमेतलाई तनावमा पार्ने मुद्दाको जनक भने भारत स्वयं पनि हो । अहिले भारत दुईखेमामा विभाजित छ, सांस्कृतिक राष्ट्रवादी अर्थात धर्मनिरपेक्ष विरोधी र धर्म निरपेक्ष पक्षधर । यही विभाजनको अहम मुद्दा बन्यो नेपालको संविधान ।</div>
<div style="text-align: justify;">
भारतको वर्तमान संस्थापन धर्म निरपेक्षताको पक्षमा नभएको कुरा कसैलाई बुझाउनुपर्दैन साथै नेपालको सीमा क्षेत्रमा भइरहेको धर्मान्तरणले आˆनो सुरक्षामा गम्भीर समस्या पर्न थालेको कुरा चीनले पनि व्यक्त गरेकै हो । अर्थात धर्म निरपेक्षताको विरुद्धमा हाम्रा दुबै छिमेकीहरु रहेको कुरा स्पष्ट छ । तर, नेपाललाई धर्म निरपेक्ष गणतन्त्र बनाउन भारतको तात्कालीन सत्ता र ‘रअ’ का तत्कालीन प्रमुख केरलियन इशाइ थाराकनको भूमिका कति थियो, कसैलाई बुझाउनु नपर्ला ।</div>
<div style="text-align: justify;">
तर, आज यो पक्ष भारतको प्रतिपक्ष बनेको छ । यसर्थ नेपालमा धर्म निरपेक्षता रहनु मोदीको सफलताको रुपमा भारतको प्रतिपक्षले लियो ।<br /> यहीबीच नेपालमा तिव्रतर रुपमा भएको पश्चिमा चलखेलले संविधान निर्माणमार्फत मोदीलाई साइजमा राख्न दु्रत गतिमा काम गर्न थाल्यो । पश्चिम जहिले पनि भारतमा दृढ नेतृत्व देख्न चाहँदैन । त्यसमाथि चीनसँग सम्बन्ध विस्तार गर्नेखालको त झनै चाहँदैन । अझ हिन्दु राष्ट्रवादी धर्मान्तरण विरोधी भनेपछि मोदी पश्चिमको ठूलो निसानामा पर्नु स्वभाविक थियो । यहीँनेर आएर पश्चिम र भारतका प्रतिपक्षहरुको चाख मिल्यो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
धर्मनिरपेक्ष संविधान जारी गराउन नेपालमा दबावपूर्ण क्रियाशीलता सुरु भयो र तराईमा बढ्न थालेको हिन्दु राष्ट्रवादी आन्दोलनलाई पछाडि पार्दै क्षेत्रीय अधिकारको आन्दोलनको सुत्रपात गरियो । नेपालमा बढिरहेको पश्चिमा चलखेल, धर्म निरपेक्षता पक्षधर नारा जुलुसमा स्वतन्त्र तिब्बतका अभियन्ताहरु देखापर्नुलाई चीनले पनि संवेदनशील भई हेरिरहेथ्यो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यो अवस्था नेपालमा देखापर्नाले चीनले भारतलाई आफ्नो प्रभाव प्रयोग गर्न दबाव दिनु स्वभाविक थियो । यही कारणले नेपालमा सुक्ष्म व्यवस्थापन (माईक्रो मेनेजमेन्ट ) नगर्ने भनी ‘रअ’ को नेपाल बजेटसम्म कटौती गरेका मोदी एकाएक सक्रिय भए ।</div>
<div style="text-align: justify;">
तर, भारतको विगतको राज्यसत्ताले पश्चिमाहरुसँग गरेको सहकार्यले नेपालमा यति जरा गाडिसकेको छ /थियो कि मोदीलाई यो पहल एउटा अपमानबोधबाहेक अरु केही भएन । यस घटनाले स्पष्ट गर्दछ, भारतको भूमिका नेपालमा पातलिँदै गरेको स्थितिलाई । र, यस घटनाले दृढनिश्चयी नेताका रुपमा रहेका मोदीको छविलाई चीनसामु पनि हल्का बनाइदियो । मोदीको सत्तारोहणपछिको यो विफलता सबैभन्दा तीतो असफलता हुन पुग्यो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
भारतमा फितलो नेतृत्व भएमा चीनका विरुद्ध भारतलाई उपयोग गर्न सकिने पश्चिमा नीतिअन्तर्गत मोदीलाई विफल बनाउन यही घटनालाई लिएर ‘मिडिया कू’ को अवस्था नै प्रायोजित गरियो । अब मोदी धर्म संकटमा फसिसकेका छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यो विफलताले बिहार राज्यको सन्निकट निर्वाचनमा नकारात्मक प्रभाव पार्ने निश्चय नै छ । यसैबीच भारतको विहार राज्यसँग रोटी -बेटीको समेत सम्बन्ध रहेको नेपालको तराई क्षेत्रमा चलिरहेको आञ्चलिक अधिकारको आन्दोलनलाई मोदीले बेवास्ता गरेको मुद्दा बिहारमा उठ्न थाल्यो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अर्कातर्फ नेपालका पहाडी र भित्री मधेसका सोझा निमुखाहरुलाई सांस्कृतिक अतिक्रमणको शिकार बनाउने, संविधान धर्म निरपेक्ष बनाउन धन, जन र शक्तिको षडयन्त्रसम्मलाई उपयोग गर्ने पश्चिम र भारतको धर्मनिरपेक्षवादी शक्तिका केही ‘थिंक टैंक’ हरुले मधेसमा नै लोकतान्त्रिक हिन्दु गणतन्त्र मधेसको गर्भाधान गराउन सुरु गरिसकेका संकेतहरु देखिन थाले ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यदि यस्तो नारा तराईमा सुरु भएमा त्यसको अपजस स्पष्ट रुपमा मोदीमाथि जाने थियो । यस अवस्थामा मोदीमाथि दुई विकल्पहरु थिए । या नेपालको वर्तमान सरकारलाई मधेस आन्दोलन दमन गर्न प्रेरित गर्ने र दमनबाटै समाधान खोज्ने कुराको समर्थन गर्ने या मधेस आन्दोलनलाई आˆना प्रतिपक्षीहरुको सहयोगबाट आˆनो पक्षको विश्वासमा लिने ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अहिले मोदीले दोस्रो विकल्प रोजेको प्रतीत हुन्छ । तर, मोदीको हातलाई नेपालको मधेसले कस्तो रेस्पोन्स गर्ला, त्यो हेर्न बाँकी छ । यत्रो ठाडो प्रयत्नका बाबजुद पनि नेपालका मधेसी नेताहरुको विश्वास मोदीले जित्न सकेनन् भने मोदीले अर्को असफलताको तीतो घुट्की पिउनुपर्ने हुन सक्छ । जसको प्रत्यक्ष प्रभाव, विहार निर्वाचनमा पर्नेछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
नेपालको राजनीतिक नेतृत्वको अतीत हेर्दा मोदीलाई सजिलो स्थिति देखिन्न । नेपालका नेताहरुको सघन सम्बन्ध मोदीका प्रतिपक्षहरुसँग बढी छ । ‘रअ’ को धनवल र खुफिया बलबाट प्रभावमा लिने सुत्रको सट्टा जनभावना मार्फत नै आˆनो प्रभाव विस्तार गर्ने मोदी सुत्र कमजोर देखियो । ‘रअ’ को धनवलको प्रभावलाई नेपाली राजनीतिबाट हटाउने नीति उनलाई प्रत्युत्पादक भएको छ । त्यसको खालीठाँउ पश्चिमाहरुले भरिदिएका छन् ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" width="256" /></a><div class="wp-caption-text">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
यो अवस्थाको मर्मत सम्भार गर्न मोदीले ठूलै मूल्य चुकाउनुपर्ने अवस्था छ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
भारतको कर्मचारीतन्त्र र ‘रअ’ को परम्परागत मनो-अवस्थिति (माइण्डसेट) लाई परिवर्तन गराई नयाँ सुत्रमा चीन, नेपाल लगायतको छिमेकीहरुसँग सम्बन्ध विस्तार गर्ने उनको पहललाई गलत सावित गरिदिएका छन् मोदीकै कर्मचारीतन्त्र र ‘रअ’ ले ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अब प्रतिक्षाको विषय छ, मोदी परम्परागत शैली र सिद्धान्तमा फिर्छन् कि आˆनो दृष्टिकोण स्थापित गर्न नयाँ रणनीतिका साथ प्रयत्न गर्छन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
मोदीलाई एक्ल्याएर कमजोर बनाउने रणनीति सतप्रतिसत सफल भएको छ । नेपालमा भारत विरोधी भावनाकोे गुणोत्तर वृद्धि हुने क्रम यथावत छ । सामाजिक सञ्जाल, मूलधारका सञ्चार माध्यमदेखि लिएर वौद्धिक वर्ग र सडकसम्म यो भावना छताछुल्ल देख्न सकिन्छ ।<br /> यो कुराको विश्लेषणात्मक निक्र्यौल लेखकले पहिले नै लेखेको पनि छ । नेपाल भारत सम्बन्ध सम्हाल्न निकै समय लाग्ने गरी बिगि्रएको छ । यो स्थिति बृहत्तर डिजाइनअन्तर्गत नै भएको हो ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अब के हुँदैछ भन्ने पनि त्यतिकै कौतुहलको विषय छ । मेरो विश्लेषण छ, अब अन्तराष्ट्रिय मिडिया र भारतीय मिडियामा नयाँ भावनाका लागि क्याम्पेन सुरु हुनेछ । नेपाल चीनपरस्त भयो, पाकिस्तानसँग पनि मिलेर काम गर्ने संकेत देखिन थाल्यो इत्यादि । यसका लागि कुटनीतिक लविङ यथेष्ठ हुनेछ । र, भारतको प्रतिपक्ष पनि यही लाइनमा उभिनेछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
अर्थात स्पष्ट छ, मोदीका सामु चीनलाई ‘फियर फ्याक्टर’का रुपमा स्थापित गरिनेछ र उनको चीन नीतिलाई पनि असफल तुल्याइनेछ । यी दुई प्रकरणले मोदीलाई औषत फितलो नेताका रुपमा परिणत गर्नेछ । आˆनै दलमा पनि उनले एकछत्र नेतृत्वको अवसर गुमाउने छन् । मोदी जति दुर्बल हुँदै जानेछन् र नेपालले जति चाइना कार्ड खेल्दै जानेछ, त्यसले चीनको बार्गेनिङ क्षमता बढ्दै जानेछ । जसको प्रत्यक्ष दबाव दलाइ लामालाई शरण दिने र दक्षिण चिनी सागरमा भियतनामसँग सहकार्य गर्ने भारतीय नीतिमा पर्नेछ ।</div>
<div style="text-align: justify;">
यसपछि मोदी या त घायल बाघझैँ भएर दलाई लामा र नेपाल नीतिको बीच ‘स्ट्राटिजिक बार्टर’ को अवस्थामा आउँछन् । जुन नेपालका लागि अत्यन्त खतरनाक हुनेछ । अन्यथा उनी पश्चिमका रणनीतिक साझेदार हुन बाध्य हुनेछन् ।</div>
<div style="text-align: justify;">
कुरा स्पष्ट छ, उप्रान्तका दिनहरुमा नेपाल त फसिसकेको र प्रतिक्रियात्मक विनिर्माणको बाटोमा हिँडिसकेको छ । मोदीका दिनहरु पनि अब अत्यन्त कठोर हुनेछन् ।</div>
</div>
</div>
</div>
</div>
- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/10/334152/#sthash.ZyvRGqZc.dpuf</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-43382761983278355532015-08-24T04:44:00.000-07:002015-08-24T04:44:09.907-07:00काठमाडौं-तराई फास्ट ट्रयाक : गल्ती कहाँ भयो ? अब के गर्ने ? सुरुङमार्ग र रेलमार्गलाई एउटै परियोजना बनाऔं <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
काठमाडौं-तराई फास्ट ट्रयाक : गल्ती कहाँ भयो ? अब के गर्ने ?</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
सुरुङमार्ग र रेलमार्गलाई एउटै परियोजना बनाऔं</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ साउन २७ गते ११:१५ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/facebook_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">1797</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">8</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/08/310919/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F08%2F310919%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 79px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="fd187ada8" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FPqAPbTuc2cR.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df2c6677378%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff207ac1264%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F08%2F310919%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 79px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/email_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">1</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong><br />लामो समयदेखि हेटौँडा-काठमाडौं सुरुङ मार्गको चर्चा छ । स्वप्नकारले स्वप्नकारिताको क्रम सुरु गर्नुभन्दा निकै पहिलेदेखि यसको चर्चा भएको हो । अलिपछि काठमाडौं-मधेस दु्रतमार्गको प्रस्तावमात्र आएन, डा.बाबुराम भट्टराई प्रधानमन्त्री हुँदा यसलाई राष्ट्रिय गौरवको आयोजना नै घोषणा गरियो ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैबीच यस स्वप्नकार लगायतका केही विकास चिन्तकहरुले वीरगञ्ज-हेटौँडा-काठमाडौं रेलमार्ग र काठमाडौं मेट्रो रेलको सपनाबारे यथेष्ठ उल्लेख गरेका छन् र स्वः र्स्फुत अध्ययन पनि केही हदसम्म भएको छ । यस स्वप्नकारले त हरेक बर्ष वित्तीय विश्लेषण अध्यावद्यकि गर्दै वीरगञ्ज-हेटौँडा-काठमाडौं रेलमार्ग र काठमाडौ मेट्रो रेल परियोजनाको पूर्वसम्भाव्यताको प्रस्ताव आˆनो ल्यापटपमा राख्दै आएको छ । लामो समयदेखि स्वप्नकारलाई यो परियोजना पि्रय ‘फन्टासी’ झैँ भएको छ, बारम्बार दोहोर्याइरहने ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले हेटौँडा-काठमाडौैँ सुरुङ मार्ग पुनःचर्चामा आएको छ, पहिले इजाजत पाएको कम्पनी वा कम्पनी नेतृत्वले यो परियोजना अगाडि ल्याउन सकेन भनेर । अर्कोतर्फ सरकार स्वयमले उच्च प्राथमिकता दिएर बजेटसम्म विनियोजन गरिसकेको निजगढ काठमाडौं दु्रतमार्ग पनि अलपत्र झैँ परेको छ । रेल मार्गको त गर्भाधान नै सुरसार छैन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले यी दुई परियोजना नै अलपत्र पर्नु र रेलमार्ग जस्तो अपरिहार्य र अवस्यम्भावी परियोजनालाई सकेसम्म पछाडि धकेल्ने काम हुनु एउटा विकास माफियाकरण र योजना अभियन्ताहरुको दृष्टिकोण विहीनताको परिणति हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>गलत कहाँ भयो ?</strong><br />कुनै पनि परियोजनालाई अगाडि लिएर आँउदा त्यसको सम्भाव्यता नै एकमात्र निर्णायक कारण हुन जान्छ । अझ त्यस्ता परियोजना पूर्वाधारमूलक ‘बुट’ अन्तर्गत निर्माण गरिनेखालका भएमा त्यसको वित्तीय परिसूचक र बजार नै निर्णायक मानकहरु हुन् ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
प्रथमतः हेटौँडा-काठमाडौं सुरुङ मार्गको आर्थिक सम्भाव्यता नै शंकास्पद रहन गयो, दोस्रो गल्ती वा षडयन्त्र त्यहाँ भयो, जसले वीरगञ्ज-हेटौँडा -काठमाडौं रेलमार्गको सोचलाई ठण्डा बाकसमा रहन बाध्य बनायो</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि तराई -हेटौँडा-काठमाडौं द्रुतमार्गमा जाने प्रतिबद्धता राख्ने हो भने मेचीदेखि महाकालीसम्मका तराई क्षेत्र भई आउने सम्पूर्ण ट्राफिकलाई हेटौँडामा भेला पारेर सुरुङ मार्गबाटै छिराउने नीतिलाई बजारको हिसाबले अत्यधीक प्रतिफलयुक्त बनाउन पर्थ्यो । तर, सुरुङमार्गको इजाजत दिने अनि सरकार स्वयमले पूर्वका सवारीहरुलाई दु्रतमार्ग भई आउने अवस्था निर्माण गर्ने र पश्चिमका सवारी मुङलिङबाटै आउने अवस्था रहने हो भने यसले गर्दा वीरगञ्ज हेटौँडाका सवारीमात्रै सुरुङ्ग मार्गले प्राप्त गर्ने अवस्था रहन गयो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
प्रथमतः हेटौँडा-काठमाडौं सुरुङ मार्गको आर्थिक सम्भाव्यता नै शंकास्पद रहन गयो, जसको परिणाम अहिलेका प्रबर्द्धकहरुले भोगिरहेका छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
दोस्रो गल्ती वा षडयन्त्र त्यहाँ भयो, जसले वीरगञ्ज-हेटौँडा -काठमाडौं रेलमार्गको सोचलाई ठण्डा बाकसमा रहन बाध्य बनायो । आखिर रेलमार्गप्रति यत्रो उदासीनता र सडकमार्गको प्रचार र महत्व किन स्थापित भइरहको छ ? यो प्रश्नको उत्तरसँगै गल्ती / षडयन्त्रको यथारुपमा अगाडि आउँछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>‘अटो लवि’को अर्थराजनीतिक प्रभाव</strong><br />नेपालको व्यापार र राजश्वको ठूलो परिमाण अटोमोवाइल क्षेत्रसँग सम्बन्धित छ । अरबको तेलको व्यापार, त्यसबाट सरकारलाई प्राप्त हुने राजश्व, अटोपार्टस, अटोमोवाइलदेखि टायर, ट्युव बनाउनेहरुसम्मको स्थिति हेर्दा स्वतः यसको परिमाण आँकलन गर्न सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बाषिर्करुपमा टाटादेखि टोयोटासम्म र बजाजदेखि स्कोडा सम्मको व्यापार कत्रो होला र ती कम्पनीहरुले आ-आˆना राष्ट्रलाई के कति राजश्व र रोजगारी देलान् ? कुरा स्पष्ट छ । अर्थात भन्न खोजिएको ‘अटो लवि’ नेपालमा धेरै शक्तिशाली छ, जसको प्रभावले ‘विकास माने सडक’ भन्ने आम प्रचारको प्रभावमा नेपाली जनता र नेपाली राजनीति लामो समयदेखि परी आएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसैले सडकका विकल्पहरुप्रति जनता, राजनीतिक क्षेत्रहरु र योजना अभियन्ताहरुको समेत ध्यान गएको देखिन्न । यही सोच, प्रभाव वा ‘अटो लवि’ को प्रचार षड्यन्त्रले रेलमार्गलाई सोचमा सम्म ल्याइएन र सुरङमार्ग र द्रुतमार्गका योजनाहरुलाई बढी जनपि्रय बनाउने तारतम्य निर्माण गरियो ।</div>
<div class="wp-caption aligncenter" id="attachment_308717" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 660px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/08/Fast-Track.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="सुरुङको झल्को दिने गरी बनाइएको फ्लेक्स " class="size-full wp-image-308717" height="349" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/08/Fast-Track.jpg" style="border: 0px;" width="650" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
सुरुङको झल्को दिने गरी बनाइएको फ्लेक्स</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले सुरुङमार्ग पनि असफलताको संघारमा छ । यो प्रबर्द्धनको असक्षमता भन्दा पनि नीति र योजनाको सरकारी अकर्मन्यताका कारणले भएको हो भन्ने मेरो ठहर छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, गम्भीर कुरा के हो भने नेपाली उद्यमीहरु र सामान्य जनता समेतको लगानीको ठूलो परिमाण खेर जाने अबस्था आएको छ । कुनै पनि लगानी खेर जानु भनेको लगानीकर्तालाई मात्र हैन, राज्यलाई पनि नकारात्मक अवस्था आइपर्नु हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
माथिका गल्ती/षडयन्त्रबाट पाठ सिकेर नयाँ सोचमा अगाडि बढनुपर्ने अवस्था आएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अबको नयाँ बाटो</strong><br />अब साना सपना हैन, पुरापूर महत्वाकांक्षी सपनातर्फ लाग्नुपर्छ भन्ने निर्क्यौल छ स्वप्नकारको । सुरुङमार्ग र रेलमार्गलाई एउटै कम्पनीको परियोजना बनाइनुपर्छ । भीमफेदीसम्म यसै पनि सडक छ नै, स्तरोन्नतिमात्र गरे पुग्छ । त्यसपछि बनाइने सुरुङ र सडकलाई रेलमार्गसँगै जुम्ल्याहारुपमा निर्माण गर्नुपर्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यहाँनेर स्वप्नकारले करिब ९ बर्ष अगाडि लेखेको पुस्तक ‘सपनाका गाथाहरु’ कै केही प्रसङ्गको पुनरुक्ति गर्नुपर्ने भयो । पूर्व-पश्चिमको पूरा ट्राफिक त्यही मार्गलाई दिने नीति निर्माण गर्नुपर्छ । यसै पनि नारायणघाट बाट हेटौँडा हुँदै सुरुङमार्गबाट आउँदा दुरी पनि २५/२६ कि.मि कम पर्न जान्छ । समय पनि एक /डेढ घण्टा बच्छ र बाटो पनि त्रिसुलीको किनारामा हिँड्दाझैँ खतरा हुनेछैन । पूर्वलाई त भन्नै परेन । यसप्रकार रेलमार्ग र सुरुङ सडकको सम्भाव्यता बढाउन सकिन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वीरगञ्ज-हेटौँडा-काठमाडौं रेलमार्गलाई काठमाडौं मेट्रोरेल समेतको एकीकृत परियोजना बनाइनुपर्छ । यदि यसरी बीरगञ्जलाई पशुपतिनाथसँग रेलले जोड्ने हो भन्ने एकघण्टा लगभगमा वीरगंजबाट पशुपतिनाथ आइपुग्न सकिन्छ । यदि भारतका हरेक प्रान्तका ठूला शहरहरुमा र स्थानीय भाषामा टेलिभिजनहरुमा उचित प्रसार गर्ने हो भने यस्तो सुरक्षित मार्गबाट आउने भारतीय तिर्थालु र पर्यटकको संख्या उलेख्य हुनेछ । भारतका हिन्दु धर्माबलम्बीको ठूलो संख्या नेपालको अर्थतन्त्रका लागि बरदान हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
तर, पुनः कुरा उठ्ला वित्तीय व्यवस्थापनको । सुरुङमार्गको सानो (सापेक्षित रुपमा ) वित्तीय व्यवस्थापन हुन सकेन भने वीरगञ्ज-हेटौँडा-काठमाडौं सडक तथा रेलमार्ग र काठमाडौंभित्रको मेट्रो रेल सञ्जाललाई आवश्यक पर्ने यत्रो ठूलो वित्तीय व्यबस्थापन कसरी जुट्न सक्ला ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसका लागि स्वप्नकारसँग स्पष्ट वित्तीय मोडेल छ । यसलाई आत्मश्लाघाका रुपमा नलिन अनुनय गर्दछु । सरकारले नीति तथा कानुन दिए पुग्छ, वर्तमान राज्यकोषको ठाडो लगानी पनि चाहिन्न । नीति, उचित कानुन र वित्तीय मोडेल भएपछि यस्ता परियोजना पनि असम्भव हुन्नन् । राज्यले पनि राष्ट्रिय गौरवका आयोजना यस्तै महत्वकांक्षी योजनालाई बनाउनुपर्छ । ३०/३५ मेघावाटका जलबिद्युतलाई बनाउने सिन्के सोचबाट माथि उठ्नु अपरिहार्य छ । डक र रेल्वे परियोजनाको हकमा पनि यही कुरा सत्य हो ।</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/08/310919/#sthash.oaW9tJj0.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-79329902008828244092015-08-24T04:38:00.002-07:002015-08-24T04:38:32.643-07:00निकास का चार विकल्प<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">निकास</span><span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"> </span><span style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">का</span><span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"> </span><span style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">चार</span><span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"> </span><span style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">विकल्प</span><span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">/fi6« hln/x] 5 ,. G]f/f]x? a];¬/f af;¬/L ahfO/x]5g . x/]s ;r]t gful/s
Jou| 5 . d¬n¬ssf] l:lylt o:tf] 5 cfh . wd{ lg/k]Iftfsf] la?4 / /fi6«sf]
;f:s[lts klxrfgsf] kIfdf bGls/x]sf] cfGbf]ngsf] Hjfnf ljr ;+l3otfsf] l;df+sg
;fj{hlgs x¬gf;fy csf]{ 88]nf] ;¬? ePsf] 5 . sltko gful/sx?n] Hofg u¬dfPsf 5g .
lhjg si6s/ aGg yfn]sf] 5 . ;+;f/df ;]gf jf tfgfzfxfn] hf/L u/]sf ;+ljwfg klg
skm\{o¬ nufP/ 3f]if0ff u/]sf] Oltxf; 5}g xf]nf t/ oxf ;+ljwfg ;efn] hf/L ug]{
eg]sf] nf]stfGqLs ;+ljwfg nfO skm{o¬ lar 3f]if0ff ug¬{ kg{] la8Dagf k¬0f{ l:ylt
:ki6 b]lvG5 . <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">uNlt sxf / s] <<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">clxn]sf] l:yltsf] lgdf{0f /ftf] /ft ePsf] xf]Og . nfdf] ;dob]lv
l8hfOg ul/Ptf klg pTsif{ eg] bf];|f]
hgcfGbf]ng af6 ;¬? ePsf] xf] . s¬g} ;dodf lawfossf] lgjf{rg lht]sf t/ cfkm\g}
g]tfn] lj36g u/]sf / lj36g ;+ljwfg ;Ddt 5 elg ;jf]{Rr cbfntn] 7x/ u/]sf k¬j{
ljwfos x?nfO /fhf 1fg]Gb|sf] x¬s¬djf6 Pp6f ;efdf ?kfGtl/t ul/of] . To;kl5
;+ljwfgnfO hj{h:tL u/]/ s¬g} ;dodf klg hg k|ltlglwsf] a}wflgstf gkfPsf k¬j{
cft+sjfbL x?nfO h:s]nfjf6 Tolx ;efdf x¬lnof] . Tof] ;+1f ljlxg ;efn] pk|fGt
cfpg] elgPsf] ;+ljwfg ;efnfO ltg j6f clgjfo{ k¬j{ zt{ x? t]{;fof] . != u0ftGq
@= wd{lg/k]Iftf #= ;+l3otf . lo ltg}j6f k¬j{ zt{x? jt{dfg /fhlglts cWofosf]
hggL elgPsf] af/a¬b] lbNnL;Ddmf}tfdf slx st} pNn]v ul/Psf] lyPg gt hg cfGbf]ngd}
dfu sf ?kdf g} cfPsf lyP . cfh ltg} k¬j{ zt{x? dWo] wd{ lg/k]Iftf / ;+l3otf un
kf;f] ePsf 5g . ;fob u0ftGq klg To:t} x¬GYof]
xf]nf t/ tfTsflng /fhf 1fg]Gb|n] u0ftGq :yfkgfsf] lg0f{onfO cfkm\gf] ;f:s[lts /
/fhlglts k/Dk/fsf] j}wflgstfsf cfwf/df cfh ;Dd s¬g} j}wflgs / /fhlglts r¬gf}lt
lbPsf 5}gg . tfTsflng /fhfn]g} u0ftGq :jLsf/ ul/;s]kl5 o;sf] j}wflgstf k|lt
s¬g} r¬gf}lt ePg . t/ wd{ lg/k]Iftf / ;+l3otf sf] d¬4f eg] To:tf] lg{jLjfb
cj:yfdf /x]g . wd{ lg/k]Iftf dfly :jKgsf/n] oy]i7 n]lv ;s]sf] 5 / ;+l3otf dfly
klg . cfh l:ylt hl6n eO;s]sf] 5 .lgsf;sf nfuL :jKgsf/ s]lx ljsNkx? k|:t¬t ub{5 .<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;">!=clxn] sfu|];– Pdfn] / oLgs}
/fhlglts nfOgsf bnx?sf] nueu ltg rf}yfO ax¬dtsf] zlQm 5 . o;sf/0f
;+ljwfg ;efdf lolgx?n] rfx]h:tf] ;+ljwfg kfl/t u/fpg s¬g} ;d:of b]lvGg . t/
d¬Vo ;d:of eg]sf] ltg} bnx?sf] c:ki6tf / cndn b]lvPsf] 5 . clxn]sf] ;+l3otfsf]
l;df+sg x]bf{ /fhf dx]Gb|sf rf}w c~rn / /fhf lj/]Gb|sf kfr ljsf; If]qsf
ljefhgnfO s]lx csf]{ b]vfpg] k|oTg :j?k cfwf/ lxg dgf]ut ljefhg ul/Psf] :ki6
x¬G5 . ;+l3otfsf] d¬4f rf}w c~rn jf kfr ljsf; If]qnfO zlQm / ;|f]t sf]
ljs]lGb|s/0f ug]{ dfu n] cfPsf] lyPg . o;sf] s]lGb|o ;jfn klxrfgsf]g} lyof] .
olb klxrfg sf cfwf/df /fHosf] k¬g{
;+/rgf gug{] xf] eg] sfu|]; Pdfn] ;d¬xn] :ki6 ug¬{ k5{ . of] s¬/f ;+fjf]wg
x¬b}g /fHo PsfTds g} /xG5 . ;+l3otfsf] ljefhg PsfTds /fHosf] k|zf;lgs
ljs]lGb|s/0f dfq xf] . of] s¬/f sf] :ki6 hjfkm sf+u|];– Pdfn] ;d¬xn] lbg ;Sg¬
k5{ . bf]unf s¬/f ug]{ ;do 5}g . olb
o:tf] l:ylt ePdf If]lqo ,hflto klxrfgjfbLx?n] klg cfkmgf] ljsNk ;f]Rg] 5g /
/fHon] klg Pp6f b[li6sf]0fdf cfkmgf] st{Jo / ;d:ofnfO ;Djf]wg ug]{ /fhlso
bfloTj k¬/f unf{ . of] klxnf] t/ kL8fbfos ljsNk x¬g ;Sb5 .<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"> @= ;+l3otsf] d¬4f jt{dfg
/fhgLltsf] k|:yfg b:tfj]hdf gePtf klg d¬n¬sdf Pp6f ultn] :yflkt e};s]sf] 5 . o;sf]
cfjZostf 5 ÷ 5}g elg hgdt ;+u|xdf hfg] To; kl5 dfq ;+ljwfgnfO clGtd ?k lbg]
csf]{ ljsNk x¬g ;Sb5 of] ljsNk wd{lg/k]Itfsf nfUL klg nfu¬ ug{¬ k5{ elg cfjh
pl7/x]s} 5 .<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"> #= ;+l3otfsf] wf/0ff hflto / If]lqo
klxrfg s} cfwf/df p7]sf] d¬4f xf] . of] d¬4fnfO ;+jf]wg u/]/ ;+l3otf sf] ljefhg
ug]{ . of] ljsNksf] kIfdf :jKgsf/ klg /x]s} xf] . <o:p></o:p></span></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Himalaya; font-size: 18.0pt; line-height: 115%;"> $= dflysf ltg}j6f ljsNkdf
;+ljwfg;ef / jt{dfg /fhlglts g]t[Tj :k:6 lbzf lng c;Ifd b]lvPsf n] c/fhstfsf]
l:ylt a9bf] s|ddf 5 . o:n] /fi6«sf] cl:tTj g} z+s6fkGg b]lvg yfln;s]sf] 5 .
/fi6« z+s6df kbf{ clGtd cfwf/ eg]sf] ;]gf xf] . /fi6« nfO hNbf] cj:yfdf ;]gfn]
5f8g ;Sb}g . of] ;]gfsf] bfloTj klg xf] . o;sf/0f ;]gfn] ;Qf lgoGq0f lnO jt{dfg
cGtl/d ;+jwfg vf/]h ul/ ;]gf 4f/f hf/L gof cGtl/d ;+ljwfgsf cfwf/df gof /fhgLlts k|ls\of ;¬? Ufg]{ . Pp6f
;r]t gful/sn] o:tf] n]Vg ldN5÷ ldNb}g :jKgsf/sf] a|Dxn] b]v]sf] s¬/f n]vsf] xf]
. of] ljsNk s¬g} cltzo /f]uaf6 d¬lQmsf nfuL …Pgf:y]l;ofdf’ nfg¬ k/]h:tf] ;dfwfg
xf] . kL8fbfos x¬g ;Qm5 t/ /fi6«nfO /f]ud¬Qm ug{ ;Sb5 . hLjge/ k|hftGqsf nfuL
;+3if{ u/]sf] TolQm xf] :jo+ :jKgsf/ . clxn] o:tf] cf}ilw sf] l;kmfl/; af/]
n]lv/xg¬ :jodsf nfuL klg sd si6s/ ePg .<o:p></o:p></span></div>
</div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-9074484524927918762015-08-06T18:37:00.002-07:002015-08-06T18:37:51.042-07:00नेपालका ‘सिउडो’ कम्युनिष्ट र धर्म निरपेक्षता<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
नेपालका ‘सिउडो’ कम्युनिष्ट र धर्म निरपेक्षता !</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
प्रदेशको सीमांकन सांस्कृतिक पहिचानका आधारमा गरौं</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ साउन १८ गते १०:१२ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/facebook_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">2463</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">9</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/08/307039/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F08%2F307039%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 79px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f2fd7b2f04" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2FBhKMRj1sUPu.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df3c1c835c%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff21f842574%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F08%2F307039%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 79px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/email_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरूणकुमार सुवेदी</strong><br />नेपालका कम्युनिष्ट नेताहरुको धर्म सम्वन्धी धारणाहरु सुनेपछि यो स्वप्नकार छक्क परेको छ । यो हास्यास्पद स्थिति हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कामरेड <a href="http://www.onlinekhabar.com/2015/07/304738/" style="color: #0054a6; text-decoration: none;">मोहनविक्रम सिंह</a>देखि लिएर बाबुराम, माधव नेपाल, झलनाथ, खड्ग ओली सबैमा यो हास्यास्पद धारणा देखियो । कम्युनिष्ट वा मार्क्सका अनुयायीहरु अनिस्वरवादी हुन्छन् । कुनै संवैधानिक सपथ लिँदा पनि ईश्वरका नाममा सपथ लिँदैनन् ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
उदाहरण नेपालमा नै पनि देखिएकै हो । अर्थात कम्युनिष्टहरु आस्था (फेथको अर्थमा ) विहीन हुन्छन् । तर, नेपालका कम्युनिष्टहरु आफूलाई धर्मनिरपेक्ष भन्ठान्छन् । अर्थात मस्जिद गए ‘एकल क्याप’ लगाएर अल्लाह ओ अकबर भन्छन्, गुम्बा गए वुद्धम शरणम…. पशुपति गए नम शिवाय.. इत्यादि ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
एउटा व्यक्ति बहुआस्थाको हुनै सक्दैन, जुन नेपालका कम्युनिष्टहरु भइरहेछन् । कम्युनिष्टले त सबै धर्म बर्जित हुनुपर्छ भन्नुपर्ने हो । यिनलाई अनिश्वरवाद र धर्मनिरपेक्षताको भेद नै थाहा भएन सायद ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
वस्तुत : कम्युनिष्टहरुले संविधानमा धर्म सम्वन्धी केही उल्लेख नहोस् भन्न सक्थे । तर, त्यो भनेनन् । किन ? कुरा स्पष्ट छ, वहाँहरुको प्रतिवद्धता इशाइकरण र हिन्दु संस्कृतिप्रतिको द्रोहमा छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>धर्मान्तरण र धर्म निरपेक्षता</strong><br />नेपालमा धर्मनिरपेक्षता धर्मान्तरणका लागि छुट दिने र बहुमत सांस्कृतिक समुहमाथि सांस्कृतिक हिंसा गर्ने, सामाजिक विग्रह उत्पन्न गर्ने औजारका रुपमा प्रयोग भएको सत्य कसैबाट छिपेको छैन । यसले नेपालका धेरै जनजातिहरुको सांस्कृतिक पहिचान धरापमा परिसकेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यदि यही स्थिति कायम रहे स्वप्नकार ठोकुवाका साथ लेख्छ-एक दशकभित्र नै प्रायः पहाडी जनजातिहरुमा आफ्नै जातभित्र धार्मिक द्वन्द्व हुनेछ, निज धर्ममा रहेका र अतिक्रमणकारी आस्थामा गएका अर्थात इशाई भएकाहरु वीच । जसका प्रारम्भिक संकेतहरु देखिन थालिसकेका छन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अहिले धर्मनिरपेक्षताका विरुद्ध उर्लिएको जनमत देखेर ग्रीन डलरले जन्माएका विभिषणहरु तिल्मिलाएका छन् । यसको विकल्पमा अर्को शब्द खोज्ने क्रम सुरु भएको छ । शब्द जेसुकै राख, संविधानमा सांस्कृतिक अतिक्रमण रोक्न खास व्यवस्था हुनैपर्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अन्तरिम संविधानमा पनि धर्मान्तरण दण्डनीय अपराध हो भनिएको छ, तर तिब्र गतिमा यो अपराध भइरहेको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सर्वप्रथम संविधानसभाले यो अपराधको जाँचबुझ गर्न न्यायिक आयोग गठन गरी दोषीलाई कारवाही गर्ने प्रक्रिया अगाडि वढाओस् । अनि संविधानमा पनि धर्मान्तरण गर्नु गराउनुलाई दण्डनीय अपराधका रुपमा राखोस् । र, जसले स्वेच्छाले धर्म परिवर्तन गर्छ, उसलाई उसको पहिलेको धार्मिक वा जातीय पहिचानका कारणले राज्यले दिने सकारात्मक विभेदको सुविधा नदिइने प्रावधान होस् । समान नागरिक संहिता होस ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी प्रावधान राखेर ल्याइएको संविधानमा शब्द विन्यास मात्र ठूलो कुरा होइन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>प्रदेश विभाजनको सांस्कृतिक आधार</strong><br />संसारमा राज्य निर्माण, अवसान र निरन्तरताको इतिहास स्वप्नकारले चारवटा राष्ट्रियताका आधारहरुबाट निर्धारित हुने विश्लेषण गर्यो । यस सम्वन्धमा स्वप्नकारको ८/९ वर्ष अगाडि प्रकाशित पुस्तक सपनाका गाथाहरुमा एउटा खण्डमा राम्ररी सम्प्रेषण गरेको थियो । कालगतिले त्यस सन्दर्भको पुनरुक्ति गरी आम जनता सामु राख्नुपर्ने बाध्यता पर्न गयो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यसै पनि यो स्वप्नकार बाध्य नभई आफ्नो लय विमुख भएर राजनीतिक मुद्दामा कलम चलाउन चाहँदैन । तर, कुरा राष्ट्र र राष्ट्रियता , पहिचान र प्रजातन्त्रको सहअस्तित्वको पर्यो, सहयुक्तिको पर्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
राष्ट्रियताको पहिलो आधार नै सांस्कृतिक राष्ट्रियता वा जातीय राष्ट्रियता हो । जब राष्ट्र बहुपहिचानयुक्त हुन जान्छ, तब सबैभन्दा ठूलो समुहको राष्ट्रप्रतिको निज भाव (विलोङगिङनेसको अर्थमा) राष्ट्रियताको अर्काे प्रमुख आधार बन्न जान्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जब कुनै पनि राष्ट्रको मूलप्रवाह सांस्कृतिक राष्ट्रियतालाई कमजोर बनाइन्छ र सबैभन्दा ठूलो सांस्कृतिक वा जातीय समुहलाई बचावको अवस्थामा पुर्याइन्छ, तब त्यो समूह पनि राष्ट्रियताका लागि लड्ने आक्रामक मनस्थितिवाट बिमुख हुन जान्छ । त्यसपछि अर्को सवल आधारले राष्ट्र थेग्नु पर्छ । त्यो हो-सवल सैन्यशक्ति ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यी सवै परिस्थिति नआउने एउटै अवस्था रहन्छ, त्यो हो समृद्धि । उल्लेखित चारवटै आधारमा नेपालको राष्ट्रियताको जुइनो खुकुलिँदै छ भन्नुपर्दैन । यसैले स्वप्नकार चिन्तित छ र वीचवीचमा लय अन्तर गरिरहन्छ, राजनीतिक मुद्दाहरुतर्फ लागेर ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपालमा रहेका तमाम जनजातिहरुका पहिचान हिन्दु सांस्कृतिक पहिचानका विरोधी हुन् भन्ने पश्चिमाहरुबाट विभाजन गरी सांस्कृतिक अतिक्र्रमण गर्ने सुत्रद्वारा स्थापित रणनीतिक प्रचारको प्रभाव हो । गल्ती यही नै भयो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
हिन्दु राष्ट्रियतालाई नेपालको मूलप्रवाह मान्नेहरु जातीय र क्षेत्रीय पहिचानको विरुद्ध उत्रिए र जातीय एवं क्षेत्रीय पहिचानका कुरा गर्नेहरु समष्टिगत पहिचानको विरोधीझै प्रतीत भए । यही कारणले राष्ट्रियताका आधारहरु कमजोर हुँदै गए ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो अवस्था यति फुलाउन खोजियो कि नेपाली सेनालाई नै जनजाति र तागाधारीमा विभाजन गर्नेसम्मको दुस्साहस भएकै हो । तर, आजसम्म त्यो सम्भव भएको छैन । यो नेपालीहरुको सौभाग्य नै मान्नुपर्छ । नेपाली सेना स्वयम नै सांस्कृतिक राष्ट्रियताको सुत्र र भावनाबाट संगठित छ, त्यसको स्वरुप र नामाकरणमासमेत धर्म निरपेक्षताका नाममा यथेष्ठ प्रहार भएका हुन् र भइरहेछन् ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अब मुलुक जागेको छ, सबै पहिचानवादीहरु सांस्कृतिक राष्ट्रियता र प्रादेशिक अखण्डताका लागि एक हुन थालेका छन् । जसबाट सांस्कृतिक राजनीतिकलगायतका सबै बाह्य हस्तक्षेपकारी खेलहरुको अन्त्य निकट देखिन्छ । यसका लागि उत्साहको वातावरण पनि क्रमशः बन्दैछ । सांस्कृतिक राष्ट्रियताका लागि छरपस्ट भई गरिएका आन्दोलनहरुप्रति पनि जनताको ठूलो सर्मथन रह्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
परिणामस्वरुप गाईलाई राष्ट्रिय जनावरबाट हटाउने र राष्ट्रिय झन्डा परिवर्तन गर्ने षडयन्त्र सफल हुन सकेन । जबरजस्ती लादिएको धर्म निरपेक्षता पनि हट्ने पक्काजस्तै छ । अब सबै पहिचानवादी एक भएमा अबको आन्दोलनले हिन्दुराष्ट्र र पहिचानको संघीय ज्यामिति पनि निर्माण हुनेछ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>संघीय ज्यामिति</strong></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/08/Table.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="Table" class="aligncenter size-full wp-image-307047" height="587" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/08/Table.jpg" style="border: 0px;" width="650" /></a></div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
स्वप्नकारको स्पष्ट दृष्टिकोण छ क्षेत्रीय वा जातीय सांस्कृतिक पहिचानवादीहरु राष्ट्रिय पहिचानका आंगिक पक्षहरु हुन् । आफ्नो पहिचानको कुरा गर्ने अर्को पहिचानलाई अस्वीकार गर्नाले बिग्रह हुन सक्छ, विखण्डन हुन सक्छ । यसैले स्वप्नकार संघीय संरचनामा पनि पहिचानलाई स्वीकार्नु पर्छ भन्ने पक्षमा छ । यसका आधारमा नेपाललाई जनपद (क्याण्टनको अर्थमा) हरुको संघ बनाउन उचित हुने तर्क छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
नेपाललाई पहिचानका आधारमा संघीय विभाजन गर्दा यस्तो प्रस्ताव छ स्वप्नकारको । यस सुत्रको पहिचानमूलक संघीय ज्यामितिलाई सबैले स्वीकार गर्नै पर्नेबेला भएको छ । कुनै पनि बहानामा दमन वा आलटाल हुनु अर्को त्रासदीलाई निम्तो दिनु हो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
यो स्वप्नकारको धारणा हो । यी सबैका आधार र राष्ट्रिय जनगणनाको तथ्यांकका आधारमा पनि समष्टिगत पहिचान हिन्दु सांस्कृतिक नै हो भन्नेमा स्वीकार्नै पर्ने स्थिति छ ।<br /><em>(लेखक नेपाली कांग्रेसनिकट बुद्धिजीवी हुन्)</em></div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/08/307039/#sthash.oKiUZhw4.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-329651536188293964.post-13421920468634767932015-08-02T08:31:00.000-07:002015-08-02T08:31:32.304-07:00हिन्दु धर्म : पहाडे, मधेसी र जनजातिलाई जोड्ने सूत्र - See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/07/304714/#sthash.EwcH1hkj.dpuf<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h2 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
हिन्दु धर्म : पहाडे, मधेसी र जनजातिलाई जोड्ने सूत्र</h2>
<h3 style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; margin: 0px; padding: 0px;">
सांस्कृतिक वा जातीय पहिचान नभई राष्ट्र बन्दैन</h3>
<div id="datenshare" style="background: rgb(247, 247, 247); border-bottom-color: rgb(229, 229, 229); border-bottom-style: dotted; border-bottom-width: 1px; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 24px; margin: 5px 0px; padding: 5px;">
<div id="pubdate" style="color: #777777; float: left; font-size: 11px; margin: 0px; padding: 0px; width: 222px;">
२०७२ साउन १२ गते १०:१५ मा प्रकाशित</div>
<div id="sharep" style="float: right; margin: 0px; padding: 0px; width: 408px;">
<span class="st_facebook_hcount" displaytext="Facebook" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-facebook-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/facebook_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Facebook_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(236, 238, 245); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(202, 212, 231); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">580</span></span></span></span></span> <span class="st_twitter_hcount" displaytext="Tweet" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-twitter-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/twitter_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/Twitter_bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: rgb(255, 255, 255); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(204, 227, 243); display: inline-block; filter: none; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">15</span></span></span></span></span> <span class="st_fblike_hcount" displaytext="Facebook Like" st_processed="yes"><span style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 0px; margin: 3px 3px 0px; overflow: visible; padding: 0px; position: relative; vertical-align: bottom;"><div class="fb-like fb_iframe_widget" data-action="" data-href="http://www.onlinekhabar.com/2015/07/304714/" data-layout="button_count" data-send="false" data-show-faces="false" fb-iframe-plugin-query="app_id=&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F07%2F304714%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" fb-xfbml-state="rendered" style="display: inline-block; margin: 0px; padding: 0px; position: relative;">
<span style="display: inline-block; height: 20px; position: relative; text-align: justify; vertical-align: bottom; width: 82px;"><iframe allowfullscreen="true" allowtransparency="true" class="" frameborder="0" height="1000px" name="f3450c3e4" scrolling="no" src="http://www.facebook.com/v2.0/plugins/like.php?app_id=&channel=http%3A%2F%2Fstatic.ak.facebook.com%2Fconnect%2Fxd_arbiter%2F4B2NplaqNF3.js%3Fversion%3D41%23cb%3Df17bf0e%26domain%3Dwww.onlinekhabar.com%26origin%3Dhttp%253A%252F%252Fwww.onlinekhabar.com%252Ff104f6bdc8%26relation%3Dparent.parent&container_width=0&href=http%3A%2F%2Fwww.onlinekhabar.com%2F2015%2F07%2F304714%2F&layout=button_count&locale=en_US&sdk=joey&send=false&show_faces=false" style="border-style: none; border-width: initial; height: 20px; position: absolute; visibility: visible; width: 82px;" title="fb:like Facebook Social Plugin" width="1000px"></iframe></span></div>
</span></span> <span class="st_email_hcount" displaytext="Email" st_processed="yes"><span class="stButton" style="cursor: pointer; display: inline-block; font-size: 11px; line-height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; position: relative; z-index: 1;"><span class="stMainServices st-email-counter" style="background-image: url(http://w.sharethis.com/images/email_counter.png); background-repeat: no-repeat; display: inline-block; font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-bottom: 3px; padding-top: 3px; position: relative; white-space: nowrap; width: 60px;"> </span><span class="stArrow" style="background: url(http://w.sharethis.com/share4x/images/bubble_arrow.png) 3px 8px no-repeat; display: inline-block; height: 14px; margin-left: -1px; padding-left: 3px;"><span class="stButton_gradient stHBubble" style="background: -webkit-gradient(linear, 0% 0%, 0% 100%, from(rgb(213, 213, 213)), color-stop(0.48, rgb(239, 239, 239)), color-stop(0.94, rgb(255, 255, 255))); border-radius: 4px; border: 1px solid rgb(191, 191, 191); display: inline-block; font-family: serif; height: 16px; margin-left: 3px; margin-right: 3px; padding: 2px; position: relative; z-index: -1;"><span class="stBubble_hcount" style="font-family: Verdana, Helvetica, sans-serif; height: 16px; padding-left: 2px; padding-right: 2px; white-space: nowrap;">0</span></span></span></span></span></div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>अरुणकुमार सुवेदी</strong><br />राजनीतिमा प्रवेश नगरौं, आर्थिक मुद्दा र विकासमाथि मात्रै लेखिरहुँ भन्ने सोचमा बीचमा बीचमा विचलन आउँदोरहेछ । सञ्चारमाध्यममा आएका केही अज्ञानतापूर्ण टिप्पणीहरु सांस्कृतिक अतिक्रमण र सांस्कृतिक विस्तारवादका हिमायतीहरुका प्रचार स्रामग्रीका विरुद्ध मेरो राष्ट्रियताप्रतिको चेतले चुप बस्न दिएन । मैले खप्नै सकिँन यसर्थ धर्मसापेक्षता र राष्ट्रियता उपर यो लेख लेख्नै पर्ने भयो ।</div>
<div class="wp-caption alignleft" id="attachment_279665" style="background: rgb(255, 255, 255); border-bottom-color: rgb(240, 240, 240); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 5px; float: left; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; font-style: italic; margin: 0px 5px 0px 0px; max-width: 96%; padding: 0px 3px 10px; text-align: center; width: 266px;">
<a href="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="color: #0054a6; text-decoration: none;"><img alt="अरुणकुमार सुवेदी" class="size-full wp-image-279665" height="256" src="http://www.onlinekhabar.com/wp-content/uploads/2015/05/Arunkumar-subedi.jpg" style="border: 0px;" width="256" /></a><div class="wp-caption-text" style="color: #333333; font-size: 14px; line-height: 18px; padding: 0px 4px;">
अरुणकुमार सुवेदी</div>
</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
राष्ट्र के हो ? राजनीतिशास्त्रको कखरा जान्ने जोसुकैलाई थाहा भएकै कुरा हो । राज्यको व्युत्पतिका आधार कुनै एउटा सांस्कृतिक वा जातीय समूहले निश्चित भूगोललाई शासकीय एकाइमा परिणत गर्यो र संगठित भयो भने त्यसलाइ राज्य भनिन्छ । अर्थात एउटा राज्यको उत्पतिको पहिलो आधार नै सास्कृतिक वा जातिय पहिचान हो यसलाइ केही उदाहरणवाट प्रस्टयाउन बेस होला ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
सोभियत संघ, युगोस्लाभिया र चेकोस्लोभाकिया किन टुक्रिए र त्यस्तो साउदी अरबको छेउमा ८/ ९ लाख जनसंख्या भएको कतार अलग राष्ट्र कसरी भयो ? जर्मन किन एकीकरण भयो ? दक्षिण सुडान किन सुडानबाट टुक्रियो ? भारतमा किन नागाल्याण्ड र कश्मिरमा अलगावको समस्या छ । तर, गुजरात र तमिलनाडुमा किन छैन ? उत्तरआयरलैण्ड किन टुक्रिन चाहन्छ ? चीनलाई सानो जनसंख्या भएको तिब्बत र सिञ्जियानमा किन विखण्डनको समस्या छ ? अख्वाजिया, चेचेनिया, पूर्वी युक्रेन, करिन प्रदेश (वर्मा) रख्खाइ (वर्मा) जस्ता क्षेत्रको लडाइको कारण के हो ?</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
साम्यवादी अझ अक्टोबर क्रान्तिपछि निर्माण भएको सोभियत संघमा जनघनत्वको हिसावले क्रिश्चियनहरु बढी थिए । तर, कम्युनिष्ट शासनले चर्चमाथि प्रतिवन्ध लगायो, जातीय पहिचानका राज्य (समाजवादी) गणतन्त्रहरु चाँहि यथावत राखियोजस्तै उक्रेन, जर्जिया, मेसोडोनिया कजाकिस्तान इत्यादि । रसिया जर्जिया उक्रेन लारभिया जस्ताख्रिस्तान गणतन्त्रहरुका जनतालाई जोड्ने चर्चलाई निशेष गरियो । उनीहरुको जातीय पहिचान यथावत राखियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
जुन दिन सोभियत संघ उदार प्रजातन्त्रको बाटोतर्फ लाग्यो वा साम्यवादको पतन भयो, त्यसदिन सोभियत संघको गणराज्यहरुका जनताहरुलाई एक अर्काेसँग जोड्ने सुत्र थिएन । अर्थात जर्जियन र रसियन एक ठाउँ बस्नुपर्ने कारण केही थिएन । भाषा र जात मिल्दैनथ्यो, जोड्ने चर्च थिएन, परिणामस्वरुप टुक्रियो ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
एउटा सांस्कृतिक वा जातीय पहिचान नभई राष्ट्र बन्दैन । राष्ट्र बन्ने क्रममा बहुमतको पहिचानलाई अल्पमतले स्वीकारे राष्ट्र एक रहन्छ, अस्वीकार गरे टुक्रन्छ</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बहुमत खिस्तानी जातहरु एकअर्कासँग टुकि्रएपछि अल्पमत मध्ये एशियामा इस्लाम बहुल गणतन्त्रहरु झन टुक्रिने नै भए । यही सुत्रमा बाल्कन (युगोस्लाभिया) टुक्रियो । चेकोस्लोभाकिया टुक्रियो । बोस्नियामा मुस्लिम सर्भ युद्ध भयो । कोसोभोको समस्या आयो । चेच्निया, अख्वाजिया, पूर्वी युक्रेन सबैमा देखा परेको समस्या जातीय पहिचानको नै हो । तर, यसको विपरीत जर्मन एकीकृत भयो, जसको आधार जातीय नै थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अफ्रिकामा जातीय पहिचान र अस्तित्वको युद्ध डरलाग्दो नै थियो र छ । सुडानको दक्षिण क्षेत्रका प्रकृति पूजक आदिवासी काला जातिलाई पहिले धर्मान्तरण गरी इसाइ बनाइयो । त्यसपछि उनीहरु उत्तर सुडानका अरबहरुसँग एउटै राष्ट्रमा बस्न चाहेनन्, परिणामस्वरुप ठूलो युद्धविभिषकापछि धार्मिक आधारमा सुडान टुक्रियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
भारतको उत्तरपूर्वी राज्य नागाल्याण्डमा ४०/४५ वर्ष पहिले प्रकृतिपूजक हिन्दु ८० प्रतिशत थिए । आज त्यहाँ ७० प्रतिशत इसाइ छन् र बिखण्डनको समस्या पनि सुरु भएको छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कश्मिरमा पनि पहिले कश्मिरी हिन्दुहरुलाई लखेटियो । जर्बजस्ती मुस्लिम बहुलक्षेत्र बनाइयो, आज त्यहाँ पनि उग्रवाद र विखण्डनको समस्या छ । तर, भारतका अरु क्षेत्रहरुका बासिन्दा एकअर्कामा भाषा अनुहार नमिले पनि बिखण्डनको भावना छैन, किन ? कुरा स्पष्ट छ- भारतको सांस्कृतिक राष्ट्रियताको मूलप्रवाह अर्थात हिन्दु संस्कृति जहा सवल छ, त्यहाँ विखण्डनको भावना छैन । जहाँ कमजोर छ, त्यहाँ विखण्डनको समस्या छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
चीनको स्थिति पनि भारतको जस्तै देखिन्छ । विशाल जनस्ांख्यामा अत्यन्त सानो अनुपात भएको तिब्बतेली र उग्योर मुस्लिममा समस्या देखा परेको छ । यी दुबै हान जातीय पहिचानका आधारमा बनेको राष्ट्र चीनमा बस्न चाहान्नन् । तिब्बतदेखि मञ्चुरिया र भित्री मंगोलियालाई बुद्ध धर्मले हानहरुसँग जोड्न सक्दथ्यो । तर, कम्युनिष्ट शासनमा धर्मको निषेध भयो, जोड्ने सुत्र नै निस्प्रभावी बन्न पुग्यो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
बर्माको करिन रख्खाइ समस्या जातीय या धार्मिक पहिचानकै लडाइँ हुन् । हिन्द चीनका मानिसहरुको अनुहार उस्तै देखिए पनि जातीय आधारमा नै अलग-अलग राष्ट्र बनेका छन् । उत्तर आयरल्याण्डको क्याथोलिक पहिचान लामो समयदेखि विद्रोहरत छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
अर्थात सारांशमा एउटा सांस्कृतिक वा जातीय पहिचान नभई राष्ट्र बन्दैन । राष्ट्र बन्ने क्रममा बहुमतको पहिचानलाई अल्पमतले स्वीकारे राष्ट्र एक रहन्छ, अस्वीकार गरे टुक्रन्छ ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>नेपालको समस्या के हो ?</strong><br />नेपाल बहुजातीय, बहुभाषिक र बहुधार्मिक वा बहुपहिचानयुक्त भएकोमा बिवाद छैन । तर, यो जातीय र क्षेत्रीय विविधतालाई एक सुत्रमा बाँध्ने एकल सांस्कृतिक पहिचान के हो ? त्यो नै नेपाली राष्ट्रियताको आधार हो ।</div>
<blockquote style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; margin: 0px; padding: 0px;">
<div style="padding: 0px; text-align: justify;">
धर्म निरपेक्षताको विकल्प धार्मिक हिन्दु राज्य होइन, संघीय लोकतान्त्रिक हिन्दु गणतन्त्र एउटा पहिचानसहितको आधुनिक राष्ट्र हो</div>
</blockquote>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
कर्णालीका ठकुरी, पहाडी खसहरु, नेवार समुदाय, मनकामनाका पुजारी मगर, गढीमाईका पुजारी धारु, मैथिलहरु, छिन्ताङका पुजारी राई लगायत पूर्वका किरातहरु इत्यादि सबैको एकल पहिचान भनेको सनातन हिन्दु सांस्कृतिक पहिचान नै हो । यो नै राष्ट्रियताको आधार हो । यदि यो भन्दा अलग आधारअरु केही छन् भने मलाई सुझाइदिए कृतज्ञ हुनेछु ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
<strong>धार्मिक राज्य के हो ?</strong><br />सनातन हिन्दु राष्ट्रको अर्थ धार्मिक राज्य (थियोक्रेटिक स्टेट ) होइन । इरानमा जस्तो कुनै मठाधीसमा राज्य अधिकार जाने कुरा होइन । न त पहिले नै यहाँ त्यस्तो भएको थियो ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
हिन्दु धर्मको इतिहासमा राज्यलाई धर्माधिकारीहरुले नियन्त्रण वा हस्तक्षेप गरेको इतिहास विरलै पाइन्छ । यो पहिलेको तिब्बत वा बर्तमान भ्याटिकन जस्तो राज्यको कल्पना होइन ।</div>
<div style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; padding: 0px; text-align: justify;">
धर्म निरपेक्षताको विकल्प धार्मिक हिन्दु राज्य होइन, संघीय लोकतान्त्रिक हिन्दु गणतन्त्र एउटा पहिचानसहितको आधुनिक राष्ट्र हो ।</div>
<div class="clear" style="background-color: #e6e7e2; clear: both; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px; height: 5px; margin: 0px; padding: 0px;">
</div>
<span style="background-color: #e6e7e2; font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 13px;">- See more at: http://www.onlinekhabar.com/2015/07/304714/#sthash.EwcH1hkj.dpuf</span></div>
arun subedihttp://www.blogger.com/profile/04591525255170346923noreply@blogger.com0